14 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 330 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.330 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný do 20. 1. 2020 ve výši 973,40 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 5.363,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 13,60 Kč, co do úroku ve výši 4.958,30 Kč a co do úroku ve výši 20,11 % p. a. z částky 5.363,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 642 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 8.330 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 9.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit i poplatek ve výši 6.525 Kč za úrok, za administrativní zpracování půjčky a za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku 15.525 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 45 týdenních splátek po 345 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 12. 10. 2017. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení zbývající dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 5.363,22 Kč a na dlužném poplatku částku 2.966,78 Kč. Žalovaný na tuto dlužnou částku ničeho nezaplatil. Protože žalovaným nebyla dlužná částka splacena včas, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 20,11 % ročně sjednaným v čl. 4 smluvních podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 8.330 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 20,11 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány do dne postoupení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 1. 3. 2021 byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 9. 3. 2021. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil, žádné námitky nevznesl.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], včetně smluvních podmínek a tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020, včetně podacího lístku ze dne 24. 4. 2020.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 9.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 9.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 6.525 Kč, celkem tedy 15.525 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku 858 Kč, poplatku za administrativní činnosti 1.440 Kč a hotovostního inkasa splátek 4.227 Kč. Tato částka měla být zaplacena ve 45 týdenních splátkách po 345 Kč. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a nezaplatil částku 8.330 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 5.363,22 Kč a dlužný poplatek ve výši 2.966,78 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.

5. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a dle čl. 4 těchto podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí při sjednání 45 splátek 20,11 %. Dle článku 20 smluvních podmínek je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] 2017a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil pohledávku ze smlouvy žalobci. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020 odeslaným na adresu dle smlouvy dne 14. 2. 2020. <i>7. S ohledem na dobu uzavření smluv je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1. věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> 8. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou je nutno hodnotit jako spotřebitelskou smlouvu, zápůjčku ve výši 9.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 6.525 Kč, z toho úrok činil 858 Kč. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní inkaso splátek, jinak by byl poplatek o 4.227 Kč nižší. Výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit, a za těchto podmínek se rozhodl smlouvy uzavřít. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky. Námitka promlčení nebyla vznesena. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku poplatku důvodná. Ze sjednané částky 15.525 Kč nebylo zaplaceno 8.330 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci tuto částku.

9. Z nesplacené jistiny 5.363,22 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl žalobcem kapitalizován do dne postoupení pohledávky částkou 987 Kč a od následujícího dne do zaplacení požadován ve výši 8,05% ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. převážně důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 5.363,22 Kč při sazbě 8,05 % p. a. za žalobcem požadované období od 20. 10. 2017 do 20. 1. 2020 částku 973,40 Kč. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 13,60 Kč byla žaloba zamítnuta.

10. Jiného názoru na důvodnost žaloby je soud co do požadovaného úroku ze zápůjčky ve výši 4.958,30 Kč do 20. 1. 2020 a ve výši 20,11 % p. a. z částky 5.363,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dle názoru soudu ve smlouvě o zápůjčce byl úrok ze zápůjčky jednoznačně sjednán pevnou částkou 858 Kč zahrnutou do poplatku ze zápůjčky. V článku 4 smluvních podmínek není sjednán úrok z půjčené částky 20,11 % p. a., ale je zde popsán mechanismus, jak byla stanovena výše úroku ve smlouvě uvedená. Dle článku 20 v případě prodlení zákazníka se splácením se prodlužuje účinnost smlouvy a dle článku 4 je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Je nutné, aby ujednání o úroku bylo jasné a srozumitelné a bylo obsazeno přímo ve smlouvě. Ve smlouvě je ujednání o úroku 858 Kč Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ani ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. Tím spíše je nezbytné, aby součástí smlouvy bylo ujednání o úroku, který nelze dovozovat složitým výkladem smluvních podmínek, jak to činí žalobce. Úrok ze zápůjčky nebyl v daném případě platně sjednán roční sazbou do zaplacení, ale pevnou částkou a prodlení žalovaného se splácením je sankcionováno úrokem z prodlení. Co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 4.958,30 Kč a co do úroku ve výši 20,11 % p. a. z částky 5.363,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení byla proto žaloba zamítnuta.

11. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do převážné části úroku z prodlení a neúspěšný byl pouze co do úroku ze zápůjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému na adresu dle smlouvy výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 200 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 42 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 642 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

12. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.