14 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 650 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 650 Kč, úrok kapitalizovaný od 20. 1. 2017 do 22. 11. 2021 ve výši 3 870,96 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 1. 3. 2021 do 22. 11. 2021 ve výši 1 320,47 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 278 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.650 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi žalovaným a žalobcem byla dne 20. 1. 2017 uzavřena smlouva o povoleném přečerpání (dodatek ke smlouvě o účtu), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě povoleného přečerpání do výše stanoveného úvěrového limitu. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané peněžní prostředky nejméně 1x v období 6 měsíců, resp. do 6 měsíců po posledním splácení, dále se zavázal hradit smluvené úroky a poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byl ze strany žalobce opakovaně vyzýván k úhradě splatných dluhů, včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, prohlásil žalobce dle čl. 9 písm. h) obchodních podmínek pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 28. 2. 2021 za splatné. Dlužná částka ke dni 22. 11. 2021 činí 25.841,43 Kč a sestává z jistiny 20.000 Kč, poplatků 650 Kč, smluvního úroku 3.870,96 Kč a úroku z prodlení 1.320,47 Kč. Od následujícího dne se žalobce domáhá smluvního úroku a úroku z prodlení procentní sazbou. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobce.

2. Na výzvu soudu žalobce doplnil svá tvrzení tak, že před uzavřením smlouvy o povoleném přečerpání účtu žalobce posoudil s náležitou odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních a databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Informace poskytnuté žalovaným byly patřičným způsobem ověřeny prostřednictvím historických výpisů z běžného účtu žalovaného.

3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. K nařízeným jednáním se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Žalobce se k jednáním omluvil, proto soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil, žádné námitky nevznesl.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o [anonymizována tři slova] ze dne 28. 4. 2016, žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 20. 1. 2017, informacemi z [anonymizována dvě slova], výpisy z účtu žalovaného, smlouvou o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne 20. 1. 2017, včetně obchodních podmínek, žádostí o změnu a dodatkem ke smlouvě o povoleném přečerpání ze dne 28. 2. 2018, výzvami ze dne 10. 12. 2020 a 11. 2. 2021, včetně dodejky, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 3. 3. 2021, včetně dodejky, předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2021 a potvrzením o podání.

5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný požádal dne 20. 1. 2017 žalobce o poskytnutí úvěru formou povoleného přečerpání účtu. Žádost se vztahovala k účtu číslo [bankovní účet], který žalobce vedl pro žalovaného na základě smlouvy ze dne 28. 4. 2016. V žádosti žalovaný uvedl údaje o svém zaměstnání a dal souhlas k použití dat z jeho běžného platebního účtu týkajících se jeho příjmů a výdajů k vyhodnocení jeho úvěruschopnosti. Žalobce tato data využil a prověřil úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu číslo [bankovní účet] byla uzavřena dne 20. 1. 2017. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na jeho účtu do výše úvěrového limitu 10.000 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 18,90 % ročně s tím, že žalobce je oprávněn kdykoliv změnit úrokovou sazbu a oznámit její výši žalovanému ve výpisu z účtu. Současně bylo sjednáno hrazení poplatků souvisejících s poskytnutým úvěrem. V případě prodlení klienta s placením úvěru byla banka oprávněna kdykoliv adresovat klientovi výzvu k uhrazení dlužné částky, ve které měla být poskytnuta lhůta 30 dnů. Pokud klient dlužnou částku neuhradil, byla banka oprávněna jistinu zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Na základě žádosti žalovaného byl dodatkem ze dne 28. 2. 2018 zvýšen úvěrový limit na částku 20.000 Kč.

6. Dle žalobce žalovaný přestal během roku 2020 úvěr řádně splácet, žalovaný jej upomenul výzvami ze dne 10. 12. 2020 (doručeno dle dodejky 30. 12. 2020) a 11. 2. 2021. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu dopisem nazvaným poslední výzva. Žalovaný byl vyrozuměn, že pokud částku nezaplatí do 9. 1. 2021, banka jeho úvěr zesplatní. Dopisem ze dne 3. 3. 2021 žalobce oznámil žalovanému, že jeho úvěr zesplatnil ke dni 28. 2. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, která ke dni 2. 3. 2021 činila 22.995,03 Kč. Oznámení bylo dle dodejky doručeno žalovanému dne 12. 3. 2021. Dle žalobce žalovaný na dluh ničeho nezaplatil. Výši vymáhané jistiny, úroku, úroku z prodlení a poplatků doložil žalobce historickým výpisem z účtu. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 25.668,68 Kč nejpozději do 11. 11. 2021 s tím, že jinak se bude žalobce svého nároku domáhat v soudním řízení. Výzva byla odeslána dle potvrzení o podání 4. 11. 2021. <i>7. Dle § 2662 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 8. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Povolené přečerpání je nutno posoudit podle ustanovení o úvěru. Dle soudu žalobce splnil povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalovaného ve smyslu rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18. Žalovanému byl poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 10.000 Kč, který byl dodatkem ke smlouvě zvýšen na částku 20.000 Kč. Žalovaný nesplnil povinnost dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úrok a poplatky. Žalobce při určení výše úroku z úvěru správně zohlednil ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (ve znění zákona č. 186/ 2020 Sb.), kdy nepožaduje úrok ve sjednané výši, ale ve výši odpovídající limitu ustanovení shora. Rovněž výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částky uvedené ve výroku rozsudku.

9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. (viz předžalobní upomínku ze dne 4. 11. 2021 a potvrzení o podání), proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 826 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokátky a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1.200 Kč. Zástupkyně žalobce doložila registraci plátkyně DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 1.200 Kč, tj. 252 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 2.278 Kč (826 + 1.200 + 252 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupkyně žalobce. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v doplnění tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť tyto náklady řízení nebyly vynaloženy účelně, když žalobce měl tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného uvést již do žaloby.

10. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.