14 C 34/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 205 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.205 Kč, úrok kapitalizovaný od 16. 9. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 2.565,20 Kč, úrok ve výši 22 % ročně z částky 8.650,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 23. 9. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 1.034,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.650,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 229,95 Kč a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 92,23 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 042 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16.205 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 15.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit i částku ve výši 16.027 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.417 Kč s úrokovou sazbou 22 % p. a., odměny za zpracování a doručení ve výši 1.625 Kč a za administrativní činnosti (splácení v hotovosti) ve výši 10.985 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 100 týdenních splátek po 311 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 9. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 15. 9. 2018 činila dlužná jistina částku 9.569,10 Kč a dlužný poplatek částku 8.635,90 Kč. Po tomto datu žalovaný zaplatil další částku 2.000 Kč. Celkově zaplatil žalovaný částku 14.822 Kč. Protože žalovaný nesplatil dlužnou částku ve stanovené lhůtě, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8.650,52 Kč od 16. 9. 2018 sjednaným úrokem ve výši 22 % p. a. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce požaduje po žalovaném částku 16.205 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 22 % ročně, které byly kapitalizovány za období od 16. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 2.795,15 Kč, a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány za období od 23. 9. 2019 do 20. 1. 2020 částkou 1.126,73 Kč. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 25. 3. 2021 byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně [datum].

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], včetně smluvních podmínek, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2020, včetně podacího lístku ze dne 12. 5. 2020.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 15.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 16.027 Kč, celkem tedy 31.027 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku 3.417 Kč, poplatku za zpracování a doručení 1.625 Kč a za administrativní činnosti (komfortní splácení 10.985 Kč. Tato částka měla být zaplacena ve 100 týdenních splátkách, z toho 99 splátek po 311 Kč a 100. splátka 238 Kč. Přímo ve smlouvě je sjednáno, že zákazník byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů a ta je založena na předpokladu, že smlouva bude trvat po dobu dohodnutou při uzavření smlouvy a zákazník splní řádně a včas své povinnosti. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako roční úroková sazba, v případě 100 splátek činí její výše 22 % p. a. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a nezaplatil částku 16.205 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 8.650,52 Kč a dlužný poplatek ve výši 7.554,48 Kč. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce shora bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020 odeslaným na adresu dle smlouvy dne [datum]. <i>6. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1. věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> 7. Právní předchůdce žalobce poté, kdy posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou je nutno hodnotit jako spotřebitelskou smlouvu, zápůjčku ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 16.027 Kč. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní formu zápůjčky, jinak by byl poplatek o 10.985 Kč nižší. Výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit, a za těchto podmínek se rozhodl smlouvy uzavřít. Přímo ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 22 % p. a. s tím, že v rámci poplatku byl úrok vyčíslen za dobu předpokládaného trvání smlouvy (tj. po dobu 100 týdnů, kdy měla být zápůjčka splacena). Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky. Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku poplatku důvodná. Ze sjednané částky 31.027 Kč bylo zaplaceno 14.822 Kč, nezaplaceno zůstalo 16.205 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci tuto částku.

8. Z nesplacené jistiny 8.650,52 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl ze strany žalobce kapitalizován za období od 23. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 1.126,73 Kč a od následujícího dne do zaplacení požadován ve výši 9 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z větší části důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 8.650,52 Kč při sazbě 9 % p. a. za období od 23. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částku 1.034,50 Kč. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 92,23 Kč byla žaloba zamítnuta.

9. Žalobce se dále domáhal úroku ze zápůjčky ve výši 2.795,15 Kč kapitalizovaného za období od 16. 9. 2018 do 20. 1. 2020 a ve výši 22 % p. a. z částky 8.650,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Protože ve smlouvě byl mezi účastníky sjednán ve smyslu § 2392 odst. 1. věty první o. z. úrok ze zápůjčky ve výši 22 % p. a., který byl kapitalizován v rámci sjednaného poplatku částkou 3.417 Kč za období 100 týdnů, které odpovídá počtu sjednaných splátek, je i v tomto rozsahu žaloba z větší části důvodná. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z částky 8.650,52 Kč při sazbě 22 % p. a. za období od 16. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částku 2.565,20 Kč. Co do kapitalizovaného úroku bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 229,95 Kč byla žaloba zamítnuta.

10. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do větší části úroku z prodlení a úroku ze zápůjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 200 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 42 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 1.042 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

11. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.