14 C 352/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro vyloučení věci z výkonu rozhodnutí a popření pravosti pohledávky

I. Žaloba o popření pravosti pohledávky se zamítá.

II. Žaloba o vyloučení majetku z majetkové podstaty se zamítá.

III. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení žalované 2) zaplatit částku ve výši 66 743,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne 2. 8. 2019 žalobce podal žalobu o popřené pravosti pohledávky a o vyloučení majetku z majetkové podstaty u Okresního soudu v Litoměřicích. Zároveň podal návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Litoměřicích z důvodu vhodnosti.

2. Žalobu odůvodnil tím, že odkázal na § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v projednávaném znění (dále jen „o.s.ř.“), kdy platí, že návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, nebo postižením závodu, přičemž rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému. Odkázal na rozhodnutí zvláštního senátu (podle zákona č. 131/2002 Sb.), ze dne 19. 6. 2018, čj. Konf 21/2017-10, které uvádí: Je-li žalobou podanou podle § 267a o.s.ř. popírána pohledávka, která byla pravomocným rozhodnutím přiznána, avšak žaloba je podána tím, kdo nebyl účastníkem předcházejícího nalézacího řízení (podle § 159a o.s.ř. pro něj výsledek takového řízení není závazný), bude soud v tomto řízení posuzovat, zda přihlášená pohledávka po právu existuje, v jaké výši a zda svědčí tomu, kdo ji uplatnil proti povinnému a zda exekuční titul je způsobilým podkladem soudní exekuce. Žalobce odkazuje na exekuční řízení oprávněné , Jméno žalované B, . proti povinným 1) , Anonymizováno, ., 2) , jméno FO, a 3) , jméno FO, 3kolková (za povinné 2. a 3. nesprávně uváděného , jméno FO, – žalobce), kdy exekucí postižené nemovité věci pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, má právo nepřipouštějící exekuci a tento postižený majetek tak nemůže sloužit jako zdroj k uspokojení oprávněné v exekuci prodejem zastavených nemovitostí v exekučním titulu označených povinných 1) až 3) pro vymožení pohledávky z nevráceného úvěru dlužníka – Společnosti , právnická osoba, . , adresa, (úvěru poskytnutého oprávněnou dlužníkovi – společnosti , právnická osoba, . na základě neplatné úvěrové a zástavní smlouvy a následné exekuce vedené na základě zmatečného a nevykonatelného exekučního titulu), kdy byl udělen příklep na nemovitost ve vlastnictví žalobce, ke kterému má právo nepřipouštějící tuto exekuci, neboť v předmětném řízení je veden jako jeho účastník, ačkoliv nebyl účastníkem předcházejícího nalézacího řízení o prodeji zastavených nemovitostí, ve které se nemohl bránit a není tak v řízení pasivně legitimován, exekuční titul na základě kterého byla nařízena předmětná exekuce je zmatečný a nevykonatelný a zástavní právo na základě kterého byl nařízen prodej zástav povinných neexistuje. Na předmětném pozemku váznou závady, byla porušena nestrannost obecných soudů a soudního exekutora a tím porušeno jeho právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestanným soudem a právo vlastnit majetek, přičemž nebylo dosud rozhodnuto v souvisejících řízení včetně řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích. Dále odkázal na § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Popírá pravost pohledávky exekučního titulu z důvodů stanovených v § 268 odst. 1 písm. d) o.s.ř. kdy výkon rozhodnutí postihuje majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit, dále dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. kdy výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat a dle § 268 odst. 3 o.s.ř. kdy výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo. Namítal, že zástavní právo neexistuje, předmětná exekuce je nepřípustná, neboť oprávněná docílila vydání exekučního titulu na základě jednání, které odporuje dobrým mravům a vykazuje znaky trestného činu podvodu, které má za následek neplatnost právních úkonů dle § 39 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v projednávaném znění (dále jen „o. z.“). Oprávněná (její předchůdkyně) se od počátku nechovala s péči řádného hospodáře, když v rozporu s účelem použití finančních prostředků sjednaným v úvěrové smlouvě, uvolnila jejich čerpání na neznámý účel bez doložení sjednaných dokladů a faktur k čerpání úvěru na sjednaný účel. Úvěr byl poskytnut v rozporu s úvěrovou smlouvu, když byl vyčerpán na jiný než sjednaný účel. Úvěr měl být zajištěna i zástavním právem na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka -jednatel a společníka dlužníka pana , jméno FO, . Budovy oceněny částkou 23 607 030 Kč však neexistovaly. Bylo zahájeno trestní řízení, kdy věc byla policií odložena z důvodu úmrtí , jméno FO, . Oprávněná nedisponuje vykonatelným exekučním titulem, neboť dle § 36 odst. 3 exekučního řádu lze proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, vést exekuci jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo, či bylo převedeno právo z exekučního titulu. V usnesení o prodeji zástavy byli jako povinní označeni jiný účastníci, kdy žalobce nebyl účastníkem tohoto řízení o prodeji zástavy a nemohl tak v této fázi řízení uplatnit svá práva. O jeho vstupu do řízení namísto povinných , jméno FO, a , jméno FO, rozhodl exekutor usnesením. Nesouhlasí, že došlo k přechodu vlastnického práva k zástavě v soudním řízení týkající se zástavního práva pokračovat s novým vlastníkem zástavy, s odkazem na § 36 odst. 3 exekučního řádu. Převedl nemovité věci na , jméno FO, a , jméno FO, na základě kupní smlouvy s rozvazující podmínkou, kdy z důvodu nezaplacení kupní ceny došlo k zániku kupní smlouvy a on tak vlastnického práva nikdy nepozbyl. K obnovení jeho vlastnického práva došlo ještě před podáním žaloby oprávněné na prodej zastavených nemovitostí, kdy se tohoto řízení nemohl účastnit a bránit. O jeho procesním nástupnictví bylo rozhodnuto v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, kdy by se oprávněná měla domáhat proti němu vydání nového exekučního titulu, neboť v řízení o nařízení prodeje zástavy nebyly původní žalovaní manželé , jméno FO, v důsledku shora uvedených pasivně legitimováni. Zmatečnost a nevykonatelnost exekučního titulu je dána tím, že onačená povinná 1. , právnická osoba, . , adresa, nebyla v řízení o nařízení prodej zástavy taktéž pasivně legitimována, neboť došlo k zániku jejího vlastnická práva k zastaveným nemovitostem, a to v období ještě před podáním žaloby oprávněné na prodej předmětných nemovitostí. Dále namítla, že se exekutor ani odvolací soud nezabývali jeho námitkami proti ceně nemovitosti z důvodu váznoucích práv na nich. Exekutor nařídil dražbu a udělil příklep, aniž by bylo rozhodnuto o řádných a mimořádných opravných prostředcích žalobce, kdy mu byla odňata možnost chránit svůj majetek, který je předmětem neoprávněné exekuce. Shrnul, že postup soudního exekutora pro svůj rozpor se zákonem nemohl vyvolat právní následek přechodu vlastnictví k předmětné nemovitosti, neboť zástavní právo, na základě, kterého byl nařízen prodej zástav, neexistuje, exekuční titul, na základě, kterého byla nařízena předmětná exekuce je zmatečný a nevykonatelný, na předmětném pozemku váznou excesivní závady, které neobsahuje usnesení o ceně a nebylo dosud rozhodnuto v souvisejících řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích.

3. O návrhu na předběžné opatření bylo rozhodnuto Okresním soudem v Litoměřicích ze dne 9. 8. 2019, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2020, kdy bylo předběžné opatření odmítnuto. Usnesením ze dne 1. září 2020, č. j. , spisová značka, vyslovil Okresní soud v Litoměřicích svou nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. 8. 2021, č. j. , spisová značka, bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 %. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. , spisová značka, bylo rozhodnuto, že nesouhlas Obvodního soudu pro , adresa, s postoupením věci je důvodný. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2023 bylo rozhodnuto, že usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze den 12. 4. 2023, č. j. , spisová značka, se mění tak, že se žaloba o popření pravosti pohledávky a vyloučení majetku z exekuce neodmítá. Tento odvolací soud mimo jiné uvedl, že žaloba je projednatelná, nemá vady, které by bránili jejímu projednání. Žalobce se domáhá vyloučení předmětného pozemku z exekuce podle § 267 o.s.ř. a vyloučení pohledávky oprávněné pro kterou byl exekuce nařízena z rozvrhu výtěžku prodeje předmětného pozemku podle § 267a o.s.ř. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. července 2023, č. j. , spisová značka, byla věc postoupena Okresnímu soudu v Trutnově ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2023, č. j. , spisová značka, . Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 3. 2024, č. j. , spisová značka, byla žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro předmětné řízení zamítnuta. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2024 bylo toto usnesení o zamítnutí žádosti žalobce potvrzeno. Ohledně námitky žalobce a jeho návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Litoměřicích (delegace vhodná) bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2024, č. j. Ncd 63/2024-306 tak, že tento návrh byl zamítnut.

4. Dne 26. 2. 2025 soud obdržel vyjádření žalované 2), která mimo jiné uvedla, že s žalobou v plném rozsahu nesouhlasí. K žalobě o popření pravosti pohledávky uvedla, že žalobce vůbec nesvědčí tento žalobní typ, tj. žaloba o popření pravosti pohledávky, resp. odporová žaloba. Touto žalobou může popřít pravost pohledávky přihlášené k rozvrhu výtěžku. Žalobce se nemůže domáhat vyloučení pohledávky uvedené v usnesení o příklepu na nemovité věci. Dle komentáře k § 267a o.s.ř. povinný nemůže popírat pohledávku oprávněného odporovou žalobu. Oprávněný je totiž účastníkem řízení o výkon rozhodnutí vedeného na základě vykonatelného soudního rozhodnutí, v jehož prospěch je exekuce vedena. Vůči oprávněném může povinný též jakožto účastník řízení uplatnit svá práva formou návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Žalobce není ve sporu aktivně legitimován, když mu slouží jako prostředek ochrany pro vedenou exekuci jiný postup. Žaloba by proto měla být zamítnuta. K vylučovací žalobě uvedla, že nelze úspěšně podat vylučovací žalobu, jestliže nemovité věci již byly v dražbě prodány, kdy odkazuje na rozhodnutí NSČR sp. zn. 20 Cdo 3484/2009 ze dne 19. 11. 2009. S ohledem na nedostatečné označení nemovitých věcí v žalobním petitu navrhla žalovu odmítnout. Dále se vyjádřila k chování žalobce, které má za bezúspěšné a neopodstatněné. Kdy námitky žalobce a jeho tvrzení již byla opakovaně posouzena v dřívějších pravomocně skončených řízeních.

5. V dané věci bylo nařízeno jednání na den 3. 3. 2025, kdy předvolání k jednání bylo žalobci doručeno dne 14. 1. 2025 prostřednictvím datové schránky. Soud obdržel několik hodin před konáním jednání omluvu žalobce. V rámci této omluvy žalobce uvedl, že rozhodnutí nalézacího soudu, kterého nebyl žalobce účastníkem není pro něj závazné a soud v řízení bude posuzovat, zda pohledávky ze zástavního práv existuje, v jaké výši a zda svědčí tomu, kdo ji uplatnil proti povinnému a zda exekuční titul je způsobilým podkladem soudní exekuce, neboť proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný. Lze vést exekuci jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo, či bylo převedeno právo z exekučního titulu, což prokázáno nebylo a oprávněná tedy nedisponuje vykonatelným exekučním titulem. Žalobce se omluvil v důsledku zhoršení jeho zdravotního stavu v trvajícím dlouhodobém onemocnění. Současně požádal o odročení jednání do doby ustanoven zástupce k řádnému doplnění žaloby. Jeho zdravotní stav mu neumožňuje hájit své zájmy před osud sám, a tak je nucen požádat o ustanovení zástupce Českou advokátní komoru. Urgoval projednání návrhu na přikázání věci jinému soudu (pozn. soudu o té bylo již rozhodnuto, viz odst. 3 tohoto rozhodnutí na konci a doručeno žalobci dne 13. 12. 2024). S ohledem na to, že omluva žalobce nebyla řádná ani včasná, soud jednal v jeho nepřítomnosti.

6. Přípisem ze dne 12. 3. 2025 (doručeným žalobci dne 14. 3. 2025) soud žalobci sdělil, že jeho omluva nebyla řádná ani včasná. Byl informován, že jednání bylo odročeno a v případě omluvy na jednání ze zdravotních důvodů je potřeba doložit soud lékařskou zprávu, aby si soud sám mohl posoudit a vyhodnotit, zda je či není schopen se jednání zúčastnit. Předvolání k jednání na den 14. 4. 2025 bylo žalobci doručeno dne 14. 3. 2025. Žalobce dne 14. 3. soudu zaslal opět omluvu ve stejném znění. Ohledně zdravotního stavu neuvedl nic podrobnějšího a lékařskou zprávu nepředložil. Omluva tak opět nebyla řádná a včasná a soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.

7. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

8. Podle § 267a o.s.ř. návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.

9. Z usnesení exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, ze dne 22. 3. 2018, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že exekutor udělil dražiteli , právnická osoba, příklep vydražené nemovité věci, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsaný na listu vlastnictví č. 4175, pro katastrální území a obec , adresa, .

10. Z usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. 10. 2015, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že návrh žalobce (povinného) na zastavení exekuce ve věci oprávněné , Jméno žalované B, . a povinné 1) , právnická osoba, . a povinného 2) , jméno FO, (žalobce) byl zamítnut.

11. Z rozhodnutí NSČR ze dne 25. 1. 2017, č. j. 21 Cdo 2116/2016-458 týkající se řízení vedeného u Okresního soudu pod sp. zn. , spisová značka, o určení, že nemovitost (týkající se stejných nemovitých věcí jako tento předmětný spor) není zatížena zástavním právem, soud zjistil, že dovolání žalobce (, jméno FO, ) bylo zamítnuto. Žaloba byla zamítnuta.

12. Ohledně pravosti popření pohledávky soud shledal, že žaloba není důvodná. Žalobce jako jeden z povinných v daném exekučním řízení není aktivně legitimován k podání žaloby. V daném řízení žalobce jako povinný a účastník exekučního řízení se může bránit tím, že podá návrh na zastavení výkonu rozhodnutí. Což i žalobce učinil a jeho návrh na zastavení exekuce byl pravomocně zamítnut. K podání této odporovací žaloby je aktivně legitimován oprávněný, další oprávněný (ten, jehož návrh je považován za přistoupení k návrhu), jiný oprávněný (je-li nařízen stejný výkon rozhodnutí pro více pohledávek) nebi jiný věřitel (ten, který přihlásil svoji pohledávku k provedení rozvrhu výtěžku), který popírá pravost, výši, skupinu nebo pořadí jiné pohledávky, jež má být uspokojena z výtěžku získaného zpeněžením majetku povinného nebo z výnosu získaného provedením výkonu rozhodnutí. Povinný může být aktivně legitimován jen v případ, že popírá přihlášenou pohledávku jiného věřitele, která věřiteli nebyla přiznána pro povinného závazným exekučním titulem. Povinný tak nemůže popírat pohledávky oprávněného formou odporové žaloby, neboť se jedná o účastníky řízení o výkonu rozhodnutí a vůči nim povinný rovněž jako účastník řízení může svá práva uplatnit formou návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. (viz komentář k § 267a o.s.ř. Občanský soudní řád, 3. vydání, Svoboda, Smolík, Levý, Doležílek a kol.). Soud proto žalobu na popření pravosti pohledávky žalobcem zamítl.

13. Ohledně žaloby o vyloučení majetku z majetkové podstaty (vylučovací žaloby) soud shledal, že i v tomto případě je žaloba nedůvodná. Dle rozhodnutí NSČR ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1977/2009 smyslem (účelem) excindační (vylučovací) žaloby podle § 267 o. s. ř. je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. K podání této žaloby je tak oprávněná osoba odlišná od oprávněného či povinného. Dle rozhodnutí NSČR ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 318/2006 při rozhodování o excindační žalobě soud zohledňuje skutečnosti, k nimž nebylo možné při nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) přihlédnout, neboť tu v té době ještě nebyly. Osoba, která se stala novým vlastníkem nemovitosti a jejíž věc byla postižena exekucí, se může po vydání exekučního příkazu bránit pouze postupem podle ustanovení § 267 odst. 1 o.s.ř., tj. žalobou proti oprávněnému na vyloučení nemovitosti z exekuce. Také v případě, odstoupí-li od kupní smlouvy prodávající až poté, kdy již byl proti kupujícímu vydán exekuční příkaz na prodej nemovitosti, již kupující nabyl od prodávajícího kupní smlouvou, která byla uzavřena ještě před nařízením exekuce a na základě níž bylo vlastnické právo pro kupujícího vloženo do katastru nemovitostí rovněž před nařízením exekuce, nebrání okolnost, že posléze došlo k pozbytí vlastnického práva povinného (kupujícího) k předmětné nemovitosti s účinky rovněž před nařízením exekuce, provedení exekuce. Prodávající, jemuž se obnovilo vlastnické právo k nemovitosti v mezidobí postižené exekucí, se může po vydání exekučního příkazu bránit pouze postupem podle ustanovení § 267 odst. 1 o.s.ř., tj. žalobou proti oprávněnému na vyloučení nemovitosti z exekuce, jak se i v souzené věci stalo. V daném případě by tak žalobce byl oprávněn k podání dané žaloby, avšak dle rozhodnutí NSČR ze dne 19. 11. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3484/2009 vylučovací žalobu nelze úspěšně podat tehdy, jestliže věci již byly v dražbě prodány nebo jestliže práva nebo jiné majetkové hodnoty, jež byly postiženy nařízením exekuce, již byla v exekuci vybrána nebo jiným způsobem zpeněžena; třetí osoba má k dispozici jen žalobu z lepšího práva proti tomu, komu byl vyplacen výtěžek z prodeje věci. V daném sporu není sporné, že exekutor udělil dražiteli , právnická osoba, příklep, jak je uvedeno shora, na což i žalobce odkazuje. Předmětné nemovité věci tak již byly prodány a již proto nelze návrh žalobce vyhovět. Navíc žalobce neprokázal, že by tu byly důvody žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty vyhovět. Žalobcovi námitky zůstali pouze v rovině tvrzení a soud je toho názoru, že nebyly skutečnosti uvedené žalobcem prokázány. S ohledem na to, že žalobce se jednání neúčastní, není schopen se omluvit včas a řádně, soud jej tak nemohl ani poučit dle § 118a o.s.ř. k doplnění svých tvrzení a označení důkazů. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud žalobu zamítl.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce úspěch ve věci neměl. Žalované 2) vznikl nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za čtyři úkony po 5 620 Kč (převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast na dvou jednání u soudu) počítáno dvakrát za dva rozdílné nároky uplatněné jednou žalobou, tj. 11 240 Kč za úkon dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; čtyř paušálních náhrad po 450 Kč dle §113 odst. 4 advokátního tarifu, dále cestové ve výši 4 732,80 Kč (4 cesty na dvě jednání, po 1 800,85 Kč) a náhrada za promeškaný čas ve výši 4 200 Kč (28 započatých půl hodin, 28x 150 Kč). Náklady se navyšují o 11 583,60 Kč, tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 66 743,60 Kč splatné k rukám zástupkyně žalované 2).

15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.