14 C 39/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 280 000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení

I. Co do částky 150.090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 75.045 Kč od 27. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 75.045 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 129.910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 64.955 Kč od 27. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 64.955 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1.260 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1.090 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 9. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 140.000 Kč s úrokem z prodlení od 27. 2. 2022 do zaplacení jako bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků a nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce za období od 20. 7. 2021 do 27. 2. 2022 s tím, že měsíčně požaduje částku 20.000 Kč. Na výzvu soudu podáním ze dne 27. 6. 2022 žalobce doplnil, že za užívání nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků požaduje částku 17.000 Kč měsíčně a za užívání pozemků ve svém vlastnictví požaduje částku 3.000 Kč měsíčně. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku par. č. st. 43, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], přičemž žalobce vlastní id. ¾ nemovitosti a žalovaný id. ¼ nemovitostí. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne 18. 7. 2021 s právními účinky vkladu ke dni 20. 7. 2021. Žalobce je výlučným vlastníkem přilehlých nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaných na [list vlastnictví] k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalobce nabyl tyto nemovitosti kupní smlouvou ze dne 18. 7. 2021 s právními účinky vkladu ke dni 20. 7. 2021. Žalovaný užívá bez právního důvodu společné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu a dále užívá pozemky ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Žalobce má proto nárok na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný reagoval tak, že nárok žalobce neuznává.

2. V průběhu řízení žalobce podáním ze dne 1. 10. 2022 rozšířil žalobu o částku 140.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 1. 10. 2020 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že žalovaný nemovitosti dále užívá, proto se žalobce domáhá bezdůvodného obohacení za další období od 27. 2. 2022 do 30. 9. 2022, když nadále vychází z částky 20.000 Kč měsíčně, která sestává z částky 17.000 Kč měsíčně za nadužívání nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví a z částky 3.000 Kč měsíčně za užívání nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce. Usnesením čj. 14 C 39/2022-63 ze dne 7. 10. 2022, které nabylo právní moci 13. 10. 2022, soud rozšíření žaloby připustil.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, nesouhlasil s tím, že by nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví užíval nad rámec svého podílu, v celé nemovitosti sám užívá pouze jednu místnost a koupelnu, takže se jedná o využití přibližně 25 %. Nelze mu přičítat k tíži, že žalobce svůj podíl neužívá. Žalobce se nepodílí na údržbě nemovitostí (sekání zahrady, opravy, vytápění, placení elektrické energie, pojistného). Dále popíral, že by užíval nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce. Rovněž namítal, že částka požadovaná žalovaným za měsíční užívání je neodpovídající.

4. U jednání dne 5. 6. 2023 žalobce po zpracování znaleckého posudku vzal žalobu částečně zpět co do částky 150.090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 75.045 Kč od 27. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně (předmětem řízení je dle rozšíření žaloby úrok z prodlení ve výši 11,75 %) z částky 75.045 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení s tím, že respektuje závěry znaleckého posudku. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto dle § 96 odst. 2 o. s. ř. ve výroku ad I řízení ve zpětvzatém rozsahu zastavil.

5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisy z katastru nemovitostí – listy vlastnictví [číslo] spisem zdejšího soudu sp. zn. 15 C 64/2022, znaleckým posudkem zhotovitele [jméno] + odhady [právnická osoba], výzvou žalobce ze dne 8. 2. 2022, včetně podacího archu ze dne 9. 2. 2022, výzvou žalobce ze dne 13. 9. 2022, včetně podacího archu ze dne 19. 9. 2022. Dále byl proveden důkaz místním ohledáním, včetně fotodokumentace a důkaz znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] (část A, část B). Se souhlasem žalovaného byl proveden důkaz jeho účastnickým výslechem.

6. Z listu vlastnictví [číslo] Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnově ve stavu k 27. 1. 2022 bylo zjištěno, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky o velikosti podílů žalobce ¾ a žalovaný ¼ parcely st. 43, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], v obci [obec] a k. ú. [část obce]. Nabývacím titulem žalobce je kupní smlouva ze dne 18. 7. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 20. 7. 2021, nabývacím titulem žalovaného darovací smlouva ze dne 28. 11. 1995, vklad ze dne 29. 12. 1997.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 15 C 64/2022 bylo zjištěno, že dne 27. 2. 2022 podal žalobce proti žalovanému žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcela st. 43, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], v obci [obec] a k. ú. [část obce]. Nemovitosti navrhoval přikázat so svého výlučného vlastnictví. Po vypracování znaleckého posudku znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], který stanovil obvyklou cenu nemovitostí na 3.160.000 Kč, účastníci uzavřeli smír, kterým bylo jejich podílové spoluvlastnictví k nemovitosti shora zrušeno, nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, kterému byla uložena povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 790.000 Kč do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Usnesením čj. 15 C 64/2022-69 ze dne 22. 9. 2022, které nabylo právní moci téhož dne, byl uzavřený smír soudem schválen. Součástí znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] je fotodokumentace nemovitostí zachycující mj. obývané prostory. Prohlídka nemovitosti se zaměřením proběhla 20. 7. 2022.

8. Z listu vlastnictví [číslo] Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Trutnově bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemků [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – ostatní plocha a [číslo] – ostatní plocha, vše v obci [obec] a k. ú. [část obce]. Nabývacím titulem žalobce je kupní smlouva ze dne 18. 7. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 20. 7. 2021.

9. Z výzvy žalobce ze dne 8. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k hrazení částky 20.000 Kč měsíčně na užívání podílu žalobce na nemovitostech v podílovém spoluvlastnictví účastníků a za užívání přilehlých pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce s tím, že očekává stanovisko do 7 dnů., jinak bude nárok vymáhán soudní cestou. Podle podacího archu byla výzva odeslána 9. 2. 2022.

10. Z výzvy žalobce ze dne 13. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k hrazení částky 20.000 Kč měsíčně na užívání podílu žalobce na nemovitostech v podílovém spoluvlastnictví účastníků a za užívání přilehlých pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce za další období navazující na období od 20. 7. 2021 do 27. 2. 2022, které je předmětem původní žaloby, tj. za období od 28. 2. 2022 a dále s tím, že očekává stanovisko do 7 dnů., jinak bude nárok vymáhán soudní cestou. Podle podacího archu byla výzva odeslána 19. 9. 2022.

11. Ze znaleckého posudku zhotovitele [jméno] + odhady [právnická osoba] ze dne 9. 5. 2022 bylo zjištěno, že byl zpracován na žádost žalobce, obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř., místní ohledání zástupcem zpracovatele bylo provedeno 21. 4. 2022. Ve znaleckém posudku je obsažena i fotodokumentace nemovitostí zachycující mj. obývané prostory.

12. Místním ohledáním předmětným nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] je mezi parcelou [parcelní číslo] a sousední nemovitostí, kde je restaurace, tento pozemek a pozemek [parcelní číslo] jsou dle žalovaného mimo oplocení, které bylo vybudováno před desítkami let. V terénu není patrno vyznačení hranic pozemku. Na zahradě je dětská skluzavka s prostorem pro hraní, venkovní posezení. Nejsou zde ovocné stromy, obdělávané záhony, tráva je částečně posekána, v některých částech zahrady je nepořádek a působí spíše neudržovaným dojmem. V domě [adresa] jsou všechny pokoje vybaveny nábytkem, ve dvou z nich jsou hračky dětí žalovaného. Žalovaný nesporoval, že v domě jsou věci jeho a jeho dětí. Žádná z ohledávaných místností není zcela vyklizena. Je patrno, že v domě byly provedeny opravy (částečně vsazena nová okna, dveře, položeny nové podlahy). Stav nemovitostí je zachycen na fotodokumentaci, která je přílohou protokolu o místním ohledání.

13. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] 2022 - část A bylo zjištěno, že obvyklé nájemné pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], je v jednotlivých měsících od července 2021 do listopadu 2022 měsíčně 9.307 Kč. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] [rok] - část B bylo zjištěno, že obvyklé nájemné pozemku [parcelní číslo] při rozsahu užívání zjištěném při místním ohledání dne 31. 8. 2022, tj. pro přístup do domu, pro hraní dětí a umístění venkovního stolu za předpokladu, že uživatel, který není vlastníkem pozemku, jej částečně udržuje, je v jednotlivých měsících od července 2021 do listopadu 2022 měsíčně 3.684 Kč.

14. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že předmětný dům patřil jeho babičce a dědovi, po babičce získal ¼ domu a cca před 5 lety se do domu vrátil. Bydlel tam s bývalou přítelkyní a dvěma dětmi. Částečně dům zrekonstruovali. Přítelkyně s dětmi se cca před 2 lety odstěhovala, s dětmi se žalovaný dál stýká, bere si je každých 14 dnů na víkend. Ze strany žalobce nebyla snaha dohodnout se ohledně užívání domu. V místnostech jsou jeho věci a věci dětí. Ke spaní využívá obývací pokoj spojený s kuchyní. Vytápí celý dům.

15. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný dům vyklidil 17. 11. 2022 (viz protokol čl. 70 ze dne 21. 11. 2022).

16. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

17. V období od 20. 7. 2021 (právními účinky zápisu kupní smlouvy ze dne 18. 7. 2021 uzavřené žalobcem jako kupujícím) do 22. 9. 2022 (právní moci usnesení o schválení smíru, kterým bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků) byli účastníci spoluvlastníky pozemku par. č. st. 43, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], o velikosti podílu žalobce ¾ a žalovaného ¼. Bylo dále prokázáno, že tyto nemovitosti až do 17. 11. 2022 užíval výlučně žalovaný. Ač žalovaný tvrdí, že užíval pouze část domu odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, soud má za prokázáno, že užíval nemovitost v celém rozsahu, když místním ohledáním bylo zjištěno, že ve všech místnostech jsou věci žalovaného, popř. jeho dětí a s ohledem na vnitřní uspořádání domu je nepochybné, že žalovaný se pohybuje v celém jeho prostoru. To, že některé místnosti žalovaný neužívá ke každodennímu obývání, popř. ke spánku, neznamená, že je neužívá vůbec. Má v nich uskladněny věci, žádná z místností není vyklizena. Skutečnost, že stejný stav byl i při místních ohledáních, které prováděli znalci 21. 4. 2022 a 20. 7. 2022, byla zjištěna z fotodokumentace, která je přílohou znaleckých posudků. Protože soud má za prokázáno, že žalovaný užíval nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků v celém rozsahu, nebyly k této skutečnosti pro nadbytečnost prováděny další důkazy navržené žalobcem (výslech zástupce zpracovatele znaleckého posudku [jméno] + [anonymizováno] [obec]). Znalecký posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že obvyklé nájemné pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], činí v jednotlivých měsících od července 2021 do listopadu 2022 měsíčně 9.307 Kč.

18. Pokud se týká pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce, soud provedeným dokazováním neměl za prokázané, že by žalovaný užíval pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Žalobce byl u jednání dne 21. 11. 2022 vyzván k označení důkazů k prokázání tvrzení, že žalovaný tyto pozemky užívá a byl poučen, že pokud další důkazy nebudou označeny, bude soud při zadání znaleckého posudku mít za to, že žalovaným užívány nejsou, resp. v období, které je předmětem sporu, nebyly. Žádné další důkazy žalobcem navrženy nebyly, proto nebylo prokázáno, že žalovaný pozemky ve vlastnictví žalobce [parcelní číslo] a [parcelní číslo] užíval. Z tohoto důvodu nebyla zjišťována výše obvyklého nájemného za tyto pozemky.

19. Zahradu [parcelní číslo], která je ve výlučném vlastnictví žalobce a která obklopuje dům [adresa], žalovaný částečně užívá, resp. v období, které je předmětem sporu, užíval. Žalovaný to sice popírá, ale místním ohledáním bylo jednoznačně prokázáno, že ji užívá minimálně v rozsahu pro přístup do domu, pro hraní dětí a umístění venkovního stolu. Zároveň žalovaný v určitém rozsahu zahradu sekal a tím udržoval. Proto bylo znalci uloženo, aby obvyklé nájemné za tento pozemek stanovil právě s přihlédnutím ke zjištěnému rozsahu užívání a částečné údržbě. Znalec obvyklé nájemné za těchto podmínek stanovil částkou 3.684 Kč měsíčně. K závěrům znaleckého posudku nebyly vzneseny žádnou ze stran výhrady. <i>20. Dle § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.</i> <i>21. Dle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.</i> 22. Bylo prokázáno, že žalovaný v období, které je předmětem sporu, tj. v měsících červenec 2021 až září 2022, užíval v celém rozsahu nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků, ač jeho spoluvlastnický podíl činil ¼. Žalobce, ačkoliv byl většinovým spoluvlastníkem, nemovitost neužíval, z jejich užívání neměl žádný příjem ani jiný užitek. Žalovaný nemovitost nadužíval v rozsahu převyšujícím jeho spoluvlastnický podíl bez dohody s většinovým spoluvlastníkem, či bez rozhodnutí o takovém užívání. Sám žalovaný soudu uvedl, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla. Již se účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) se judikatura opakovaně zabývala otázkou, zda se v takových případech právo na poskytnutí náhrady opírá o ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451 a následující obč. zák.) nebo ho lze dovodit z ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věcech sp. zn. 22 Cdo 2624/2003, 33 Cdo 355/2005, 28 Cdo 4018/2017, nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 471/2005 a II ÚS 2929/10). Podrobně se touto záležitostí zabýval velký senát Nejvyššího soudu ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 31Cdo 503/2011. Zde velký senát dospěl k závěru, že„ při výkonu spoluvlastnického práva vznikají i právní vztahy mezi samotnými spoluvlastníky; v rámci těchto vztahů lze vymezit a omezit užívání věci jednotlivými spoluvlastníky. Podle dikce ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Není sporu o tom, že podíl nevymezuje určitou část věci, k níž by byl spoluvlastník oprávněn vykonávat své vlastnické právo, ale vyjadřuje právní postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům, určuje, jak se spoluvlastníci podílejí na užitcích věci a jaké nesou náklady apod. Problémem je vymezení možnosti užívání věci spoluvlastníky. Ti mohou věc užívat současně, užívání může být vymezeno časově (každý z nich může po určitou dobu výlučně užívat věc) a také se mohou dohodnout, kterou část věci bude každý z nich výlučně užívat. Podstatné je, že každý spoluvlastník je„ v zásadě“ oprávněn (má nárok) užívat věc v rozsahu svého podílu. Právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu. Podle konstantní judikatury mohou spoluvlastníci (dohodou nebo většinovým rozhodnutím) nebo soud o hospodaření se společnou věcí rozhodnout podle § 139 odst. 2 obč. zák. tak, že některého ze spoluvlastníků z fyzického užívání věci zcela nebo zčásti vyloučí; v takovém případě logicky užívá některý ze spoluvlastníků věc nad rámec jeho podílu (neužívá věc v souladu s kritériem vytýčeným v § 137 odst. 1 obč. zák.). Jde však o omezení práva dovolené zákonem (§ 139 odst. 2 obč. zák.), za které z užívání zcela či z části vyloučenému spoluvlastníkovi náleží (nedohodl-li se s ostatními spoluvlastníky jinak) náhrada ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení; žádná skutková podstata uvedená v § 451 obč. zák. na tento případ nedopadá. Jiná situace nastane, užívá-li spoluvlastník věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu). Z citovaných závěrů velkého senátu Nejvyššího soudu, jak byly vyjádřeny v rozhodnutí ve věci sp. zn. 31 Cdo 503/2011 tedy vyplývá, že pokud spoluvlastník užívá bez právního důvodu tj. bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.). Dle názoru soudu je tato judikatura použitelná i v rámci aplikace občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Tím, že žalovaný výlučně užíval celou nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků, tj. užíval ji nad rámec svého podílu, a činil tak bez rozhodnutí většinového spoluvlastníka, bez dohody spoluvlastníků i bez rozhodnutí soudu o způsobu užívání, užíval ji nad rámec svého podílu bez právního důvodu a je povinen žalobci vydat, oč se takovým užíváním obohatil.

23. Žalovaný dále částečně užíval nemovitost ve výlučném vlastnictví žalobce, konkrétně zahradu [parcelní číslo]. Žádný právní důvod pro toto užívání žalovaný netvrdil a je nutno uzavřít, že nemovitost užíval bez právního důvodu. Je proto povinen žalobci vydat, oč se takovým užíváním obohatil.

24. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2019 vydaným ve věci sp. zn. 28 Cdo 4184/2018 zjišťoval, jaké nájemné by byl žalovaný za takové užívání věci nucen za normálních okolností platit. To obvyklé nájemné bylo zjištěno znaleckým posudkem, ke kterému strany nevznesly námitky. V místě a čase obvyklé nájemné za užívání parc. st. 43, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], činí 9.307 Kč měsíčně. Žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající podílu žalobce, tj. ¾, což činí 6.980,25 Kč měsíčně. Žalobce se žalobou domáhal plnění za celkem 14 měsíců, proto výše bezdůvodného obohacení za žalované období za nadužívání nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví činí 97.723,50 Kč (přičemž za září 2022 soud vychází ze spoluvlastnictví účastníků celý měsíc, ač toto spoluvlastnictví zaniklo 22. 9. 2022, což s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby nemá na rozhodnutí soudu vliv). V rámci tohoto řízení nemůže soud přihlédnout k investicím žalovaného do nemovitostí. Pokud žalovaný měl zájem případné investice zohlednit, měl se domáhat tzv. širšího vypořádání v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Náklady na energie, které žalovaný v domě hradil, není možno rovněž zohlednit, protože tyto energie spotřeboval v rámci užívání domu žalovaný. Soud proto nevyzýval žalovaného k doplnění tvrzení ohledně investic.

25. Obvyklé nájemné za užívání zahrady [parcelní číslo] ve výlučném vlastnictví žalobce žalovaným ve zjištěném rozsahu činí dle znalce 3.684 Kč, žalobce však v žalobě požaduje pouze částku 3.000 Kč. Tato částka činí za 14 měsíců 42.000 Kč.

26. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši celkem 139.723,50 Kč. Z této částky žalobce po částečném zpětvzetí požaduje částku 129.910 Kč. Žaloba je tak po částečném zpětvzetí důvodná a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 129.910 Kč.

27. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení uplatněného původní žalobou výzvou ze dne 8. 2. 2022 odeslanou 9. 2. 2022. Dle § 573 o. z. se výzva považuje za doručenou 3. pracovní den, tj. 14. 2. 2022. Žalobce stanovil ve výzvě lhůtu 7 dnů, jejím marným uplynutím se žalovaný dostal do prodlení. K vydání bezdůvodného obohacení, o které byla žaloba rozšířena, vyzval žalobce žalovaného výzvou ze dne 13. 9. 2022 odeslanou 19. 9. 2022. Dle § 573 o. z. se výzva považuje za doručenou 3. pracovní den, tj. 14. 2. 2022. Žalobce stanovil ve výzvě lhůtu 7 dnů, jejím marným uplynutím se žalovaný dostal do prodlení. Dle § 1970 o. z. je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení v žalované výši, která nepřesahuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobce požaduje úrok z prodlení z poloviny částky (tj. částky uplatněné původní žalobou) od 27. 2. 2022 a z druhé poloviny částky (tj. z částky uplatněné v rozšíření žaloby) od 1. 10. 2022. V těchto dnech již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, proto je požadavek žalobce důvodný.

28. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 129.910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 64.955 Kč od 27. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 64.955 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení.

29. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že v září 2022 byla žalobci uložena povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 790.000 Kč a lhůta splatnosti tohoto podílu již uplynula, neshledal soud důvody pro stanovení lhůty delší.

30. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Žalobce zpětvzetím žaloby z procesního hlediska zavinil zastavení řízení co do částky 150.090 Kč (tj. 53,60 % ze žalované částky) a v tomto rozsahu byl ve věci neúspěšný, zatímco žalovaný, který navrhoval zamítnutí žaloby, měl v tomto rozsahu úspěch (bylo dosaženo toho, že mu nebyla uložena povinnost tuto částku hradit). Co do částky 129.910 Kč (tj. 46,40 % ze žalované částky) byl žalobce ve věci úspěšný a v tomto rozsahu neměl ve věci úspěch žalovaný. Žalovaný, který měl ve věci větší úspěch než neúspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval. Žalobci nemohla být požadovaná náhrada nákladů řízení přiznána s ohledem na výsledek věci. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát na znalečném nekrytém zálohou vynaložil částku 2.350 Kč. S ohledem na výsledek řízení byla účastníkům uložena povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení v poměru, v jakém neměli ve věci úspěch. Žalobci proto byla uložena povinnost zaplatit 53,60 % z částky 2.350 Kč, tj. částku 1.260 Kč, žalovanému byla uložena povinnost zaplatit 46,40 % z částky 2.350 Kč, tj. částku 1.090 Kč, oběma ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.