14 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 883,94 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19.883,94 Kč, úrok kapitalizovaný od 25. 9. 2018 do 24. 6. 2019 ve výši 2.649,40 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 12.214,98 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 27. 6. 2017 do 24. 6. 2019 ve výši 1.961,20 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.214,98 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 36,88 Kč a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 27,26 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 042 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 1. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 19.883,94 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne 24. 3. 2017 uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 15.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit i částku ve výši 9.896 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.676 Kč s úrokovou sazbou 29 % p. a., odměny za zpracování a doručení ve výši 3.830 Kč a za administrativní činnosti (splácení v hotovosti) ve výši 2.390 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 18 měsíčních splátek po 1.384 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 12. 11. 2017 činila dlužná jistina částku 12.214,98 Kč a dlužný poplatek částku 7.668,96 Kč. Žalovaný do postoupení pohledávky zaplatil částku 3.500 Kč. Protože žalovaný nesplatil dlužnou částku ve stanovené lhůtě, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.214,98 Kč od 25. 9. 2018 sjednaným úrokem ve výši 29 % p. a. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne. Žalobce požaduje po žalovaném částku 19.883,94 Kč sestávající z jistiny ve výši 12.214,98 Kč a poplatku ve výši 7.668,96 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 29 % ročně, které byly kapitalizovány za období od 25. 9. 2018 do 24. 6. 2019 částkou 2.686,28 Kč, a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány za období od 27. 6. 2017 do 24. 6. 2019 částkou 1.988,46 Kč. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne 12. 7. 2021 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 12. 7. 2021. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o zápůjčce ze dne 24. 3. 2017, včetně smluvních podmínek a zákaznické karty, tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, včetně podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 a předžalobní výzvou ze dne 16. 12. 2020, včetně podacího lístku ze dne 17. 12. 2020.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 24. 3. 2017 byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti dle zákaznické karty zápůjčku ve výši 15.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 15.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 9.896 Kč, celkem tedy 24.896 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku 3.676 Kč, poplatku za zpracování a doručení 3.830 Kč a za administrativní činnosti (komfortní splácení) 2.390 Kč. Tato částka měla být zaplacena v 18 měsíčních splátkách, z toho 17 splátek po 1.384 Kč a 18. splátka 1.368 Kč. Přímo ve smlouvě je sjednáno, že zákazník byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů a ta je založena na předpokladu, že smlouva bude trvat po dobu dohodnutou při uzavření smlouvy a zákazník splní řádně a včas své povinnosti. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako roční úroková sazba, v případě 18 měsíčních splátek činí její výše 29 % p. a. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a nezaplatil částku 19.883,94 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 12.214,98 Kč a dlužný poplatek ve výši 7.668,96 Kč. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce shora bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 24. 6. 2019 odeslaným na adresu dle karty zákazníka dne 17. 7. 2019. <i>6. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1. věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> 7. Právní předchůdce žalobce poté, kdy posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou je nutno hodnotit jako spotřebitelskou smlouvu, zápůjčku ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.896 Kč. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní formu zápůjčky, jinak by byl poplatek o 2.390 Kč nižší. Výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit, a za těchto podmínek se rozhodl smlouvy uzavřít. Přímo ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 29 % p. a. s tím, že v rámci poplatku byl úrok vyčíslen za dobu předpokládaného trvání smlouvy (tj. po dobu 18 měsíců, kdy měla být zápůjčka splacena). Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky. Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku poplatku důvodná. Ze sjednané částky 24.896 Kč nebylo zaplaceno minimálně 19.883,94 Kč (žalovaná částka 19.883,94 Kč je nižší než rozdíl mezi částkou 24.896 Kč, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou 3.500 Kč, kterou dle žalobce uhradil). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19.883,94 Kč.

8. Z nesplacené jistiny 12.214,98 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl ze strany žalobce kapitalizován za období od 27. 6. 2017 do 24. 6. 2019 částkou 1.988,46 Kč a od následujícího dne do zaplacení požadován ve výši 8,05 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z větší části důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 12.214,98 Kč při sazbě 8,05 % p. a. za období od 27. 6. 2017 do 24. 6. 2019 částku 1.961,20 Kč. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 27,26 Kč byla žaloba zamítnuta.

9. Žalobce se dále domáhal úroku ze zápůjčky ve výši 2.686,28 Kč kapitalizovaného za období od 25. 9. 2018 do 24. 6. 2019 a ve výši 29 % p. a. z částky 12.214,98 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Protože ve smlouvě byl mezi účastníky sjednán ve smyslu § 2392 odst. 1 věty první o. z. úrok ze zápůjčky ve výši 29 % p. a., který byl kapitalizován v rámci sjednaného poplatku částkou 3.676 Kč za období 18 měsíců, které odpovídá počtu sjednaných splátek, je i v tomto rozsahu žaloba z větší části důvodná. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z částky 12.214,98 Kč při sazbě 29 % p. a. za období od 25. 9. 2018 do 24. 6. 2019 částku 2.649,40 Kč. Co do kapitalizovaného úroku bylo proto žalobě vyhověno v tomto rozsahu a co do částky 36,88 Kč byla žaloba zamítnuta.

10. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do větší části úroku z prodlení a úroku ze zápůjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 200 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 42 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 1.042 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

11. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.