14 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení relativní neúčinnosti kupní smlouvy

I. Určuje se, že kupní smlouva ze dne 5. 9. 2020, na jejímž základě byl povolen Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, Katastrálním pracovištěm adresa pod č.j. Anonymizováno s právními účinky ke dni 14. 9. 2020 ve prospěch žalované vklad vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaným na LV č. hodnota pro obec adresa, část obce a katastrální území adresa, tj. k pozemku parc. č. St. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno, rodinný dům, k pozemku parc. č. St. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če - garáž, a k pozemku parc. č. Anonymizováno, orná půda, je vůči žalobci neúčinná.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 41.914 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 1. Žalobou doručenou zdejšímu dne 7. 4. 2022 se žalobce domáhal určení, že právní jednání, konkrétně kupní smlouva ze dne 5. 9. 2020, kterou jméno FO převedl na žalovanou ideální polovinu ve výroku shora specifikovaných nemovitých věcí, je vůči žalobci neúčinná. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že má za dlužníkem jméno FO vykonatelnou pohledávku, a to na základě notářského zápisu č. NZ 1/2019 sepsaného dne 7. 1. 2019 notářem tituly před jménem jméno FO. Tímto notářským zápisem byla mezi žalobcem a dlužníkem uzavřena smlouva o zápůjčce a dohoda o uznání dluhu, kde v čl. II dlužník podpisem notářského zápisu potvrdil přijetí částky 766.000 Kč a zavázal se tuto dlužnou částku vrátit žalobci do 7. 1. 2020. V čl. III notářského zápisu dlužník prohlásil, že uznává ve smyslu § 2053 občanského zákoníku co do důvodu a výše svůj dluh a zavazuje se jej zaplatit. Dlužník prohlásil, že pokud nesplní řádně a včas povinnost zaplatit žalobci částku 766.000 Kč, dává výslovné svolení k tomu, aby byl i bez předchozího rozhodnutí v nalézacím řízení veden výkon rozhodnutí anebo exekuce, a to ihned při splatnosti v rozsahu neuhrazené části závazku. Dlužník tak dal výslovné svolení k tomu, aby notářský zápis byl exekučním titulem a žalobce jako oprávněná osoba toto svolení dlužníka přijal. V době splatnosti dlužník svůj závazek vůči žalobci ani z části nesplnil. Žalobce proto dlužníka osobně upomínal a osobně s ním jednal. Dlužník mu dne 6. 11. 2020 uhradil na účet částku 200.000 Kč a dne 13. 11. 2020 částku 100.000 Kč. To bylo z důvodu, že dlužník obdržel kupní cenu za prodej nemovitosti žalované. Ničeho dalšího již nebyl dlužník ochoten žalobci dobrovolně uhradit, proto se žalobce rozhodl neuhrazený dluh vymáhat exekučně a dne 26. 2. 2021 podal proti povinnému návrh na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa. Soudní exekutor potom žalobci sdělil, že dle pověření Okresního soudu v Trutnově čj. spisová značka ze dne 2. 3. 2021, kterým byla nařízena exekuce proti dlužníku jméno FO, byla exekuce ke dni 16. 4. 2021 zapsána do rejstříku zahájených exekucí. Ke dni podání žaloby byla v rámci exekuce vymožena částka celkem 111.493,30 Kč na jistině. Ke dni podání žaloby tak dlužník dluží žalobci částku na jistině 354.506,70 Kč a příslušenství. Dlužník jméno FO uzavřel se žalovanou dne 5. 9. 2020 kupní smlouvu, kterou jí převedl ideální polovinu nemovitých věcí zapsaných na LV č. hodnota pro obec adresa a k. ú. adresa. Mezi účastníky kupní smlouvy byla dohodnuta kupní cena 1.465.600 Kč, která měla být uhrazena nejdéle do 60 dnů od podpisu z poskytnutého úvěru od Anonymizováno bank na účet prodávajícího. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že bude refinancovat společný hypoteční úvěr, z něhož se měl vyvázat dlužník tím, že hypoteční úvěr od Anonymizováno bank bude znít pouze na žalovanou. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 14. 9. 2020. V okamžiku uzavření kupní smlouvy, resp. ke dni, kdy nastaly účinky vkladu vlastnického práva, již dlužník dlužil žalobci částku 766.000 Kč a pohledávka byla již vykonatelná. Z obdržené kupní ceny dlužník zaplatil žalobci pouze částku 300.000 Kč. Zbylou část kupní ceny dlužník použil pro své osobní potřeby. Ke zkrácení uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce došlo i z důvodu, že sjednaná kupní cena za prodávané nemovitosti neodpovídala ceně v místě a čase obvyklé, tj. dlužník prodal žalované svoje nemovitosti pod cenou. Pokud by k prodeji nedošlo, tak převáděné nemovitosti mohl exekutor postihnout v rámci nařízené exekuce, kdy je zcela zřejmé, že výtěžek z jejich prodeje by byl vyšší než 300.000 Kč. Dlužník po prodeji nemovitosti již neměl žádný jiný nemovitý majetek, resp. nemá ani jiné majetkové hodnoty, které by k plné úhradě pohledávky žalobce mohly sloužit. To je zřejmé z toho, že v rámci exekuce, kterou exekutor provádí cca od března 2021, se nepodařilo pohledávku plně vymoci. Dle § 589 odst. 1, 2 o. z. bylo uzavření kupní smlouvy právním jednáním, které zkrátilo uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Podle žalobce není splněno to, že by žalované v době, kdy se právní jednání stalo, nebyl znám dlužníkův úmysl zkrátit věřitele. právnická osoba závazku byl žalobce osobně za dlužníkem a žádal ho cca v červenci 2020 o úhradu. Při tomto jednání byla i žalovaní jako dlouholetá partnerka jméno FO. Další jednání o úhradě dluhu měl žalobce s dlužníkem rovněž za přítomnosti žalované v únoru 2021. Žalobce ví, že dlužník měl a má více věřitelů, kteří dlužníka o úhradu dluhů v průběhu roku 2020 a 2021 za přítomnosti žalované žádali. Za situace, kdy žalovaná věděla, že její partner má dluhy, s ním uzavřela předmětnou kupní smlouvu, navíc za nižší kupní cenu, než cenu v místě a čase obvyklou. Žalovaná si žádným způsobem v kupní smlouvě neošetřila, aby dlužník celou kupní cenu použil na úhradu dluhu, který měl vůči žalobci, popř. dalším věřitelům, ačkoliv věděla, že její partner má neuhrazené dluhy. Žalovaná je ve smyslu § 22 odst. 1 o. z. osobou blízkou vůči dlužníku, neboť s ním řádu let žije a mají spolu potomka. Žalovaná je v řízení pasivně legitimována, protože v její prospěch bylo právní jednání učiněno. Žalobu žalobce podává ve lhůtě dle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. Dle ustálené rozhodovací praxe se u převodu nemovitostí za okamžik, kdy došlo k právnímu jednání, považuje den, ke kterému nastaly účinky vkladu vlastnického práva, což bylo v dané věci ke dni 14. 9. 2020. Žalované byla před podáním žaloby zaslána právní zástupkyní žalobce dne 26. 3. 2022 předžalobní výzva, aby uhradila žalobci zbytek dlužné částky.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasí. Žalované v rozhodném okamžiku, tj. v době uzavření kupní smlouvy, úmysl jméno FO zkrátit své věřitele nebyl, neměl a nemohl být znám. Poté, co se žalovaná dověděla, že jméno FO má nesplacené dluhy, chtěla mu s úhradou těchto dluhů pomoci. K uzavření předmětné kupní smlouvy došlo teprve na základě ústní dohody mezi žalovanou a jméno FO, že z peněžních prostředků získaných prodejem jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech uhradí jméno FO své dluhy. Před uzavřením kupní smlouvy se žalovaná u jméno FO informovala o charakteru jeho závazků, jejich počtu, výši i počtu věřitelů. jméno FO ji informoval o tom, že má závazky v celkové výši cca 1.200.000 Kč, a to vůči žalobci, panu jméno FO, panu Anonymizováno, panu Anonymizováno a společnosti Anonymizováno jméno FO s. r. o. jméno FO ji ujistil, že to jsou jeho veškeré závazky. O tom, že měl další dluhy, žalovaná nevěděla a vědět nemohla, neboť panu jméno FO důvěřovala. Byl to její druh. Podle informací od něj měla za to, že jeho celková výše dluhů je výrazně nižší, než ve skutečnosti byla, a tedy, že k úplnému uhrazení nesplacených dluhů budou stačit peníze z prodeje spoluvlastnického podílu. Jednání žalované bylo motivováno snahou pomoci jméno FO uhradit ty nesplacené závazky, o nichž žalovaná věděla. Její jednání či jednání jméno FO rozhodně nebylo vedeno úmyslem vyvést majetek jméno FO. Ten obdržel sjednanou kupní cenu na svůj bankovní účet, žalovaná se jej několikrát dotazovala, zda své dluhy uhradil a byla opakovaně ujištěna, že ano. Kupní smlouva byla uzavřena za zcela standartních podmínek, absentují v ní jakékoliv nápadně zvýhodněné podmínky, které lze očekávat v případě kupních smluv mezi blízkými. Kupní cena, která činila 1.465.600 Kč, nebyla nijak ponížena, byla cenou obvyklou, přiměřenou místním i časovým poměrům. Při stanovení výsledné ceny spoluvlastnického podílu jméno FO bylo přihlédnuto k nezanedbatelným a četným vnosům žalované do nemovitosti. Tyto vnosy od počátku činily více než 2 miliony korun. V kupní smlouvě se žalovaná zavázala k refinancování hypotečního úvěru, v němž byli žalovaná a jméno FO spoludlužníky, a to tak, že žalovaná převzala celý závazek na sebe. Závazek byl převeden od společnosti Anonymizováno jméno FO, a.s. na společnost Anonymizováno jméno FO, a.s. Žalovaná je nyní povinna splácet refinancovaný úvěr ve výši 4.151.910 Kč zcela sama.

3. Žalobce na žalobě setrval s tím, že pokud se žalovaná jako osoba blízká spoléhala pouze na ujištění druha, jaké má dluhy, nepostupovala s náležitou péčí. Tento pojem dlouhodobě vykládá ustálená judikatura Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ve věcech spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Judikatura dovozuje, že závěry týkající se jednání osob blízkých a jejich náležité péče podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze vztáhnout i na současnou úpravu § 590 odst. 1 písm. c) o. z. Žalovaná nepostupovala s náležitou pečlivostí, měla být o to více obezřetnější, když již v okamžiku uzavření kupní smlouvy věděla o konkrétních dluzích svého druha (tvrdí, že o pěti ve výši 1,2 milionu Kč). Protože věděla o mnohosti věřitelů a výši dluhů, mohla usuzovat, že věřitelů může být více a sdělená výše dluhu nemusí být končená. Žalovaná s panem jméno FO roky žila a musela zaznamenat, že má „sklony“ k půjčování peněz. Judikatura uvádí, že osoba blízká může na krácení věřitelů usuzovat již z toho, že má pouze obecnou informaci o tom, že druhý účastník transakce má nějaké věřitele, aniž by věděla, o koho konkrétně se jedná. Žalovaná měla informaci o konkrétních věřitelích, přesto se u nich nesnažila ověřit pravdivost tvrzení svého druha. Náležitou pečlivost nevynaložila ani tím, že se spokojila s ujištěním, že její druh použije kupní cenu na úhradu jím tvrzených dluhů, souhlasila, že hypoteční banka vyplatí kupní cenu přímo na účet druha, ne např. na účty věřitelů. Není nutné, aby žalovaná jednala úmyslně, postačující je i jednání ve formě nedbalosti, a to i nevědomé. Kupní cena za spoluvlastnický podíl nebyla cenou obvyklou a judikatura pojem zkrácení věřitele vykládá tak, že je to situace, kdy za převedené věci se dlužníku nedostane jejich obvyklá cena. K tvrzeným vnosům žalované do nemovitosti není možno přihlížet. V případném exekučním řízení na dlužníka by se jeho nemovitosti prodaly za obvyklou cenu, kterou je ochoten nějaký kupec zaplatit, aniž by na to měly vliv případně nevypořádané vnosy mezi spoluvlastníky. Ohledně vnosů a nemožnosti k nim přihlédnout odkázal žalobce na rozsudek NS ve věci spisová značka. Původní hypoteční úvěr byl závazkem nejen dlužníka jméno FO, ale i žalované, v čl. X. odst. 3 hypoteční smlouvy je výslovně uvedeno, že je-li na straně klienta více spoludlužníků, jsou vůči bance zavázáni společně a nerozdílně a banka je oprávněna požadovat splnění závazku na kterémkoliv z nich. Pokud žalovaná tvrdí, že úhradou původní hypotéky plnila za dlužníka jméno FO, tak fakticky plnila svůj závazek. Žalobce nevznesl námitky k závěrům znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, který byl ohledně předmětné nemovitosti vypracován ve věci sp. zn. spisová značka, ani k výslechu tohoto znalce. Žalovaná poskytla panu jméno FO za prodej jeho spoluvlastnického podílu kupní cenu ve výši 1.465.600 Kč. Dle znalce obvyklá cena podílu činila 3.120.000 Kč, takže je zřejmé, že neposkytla ekvivalentní plnění. Uzavření předmětné kupní smlouvy je zkracujícím jednáním a žalovaná před jejím uzavřením nevyvinula potřebnou náležitou pečlivost, aby rozpoznala úmysl dlužníka zkrátit věřitele.

4. Žalovaná nadále navrhovala zamítnutí žaloby, setrvala na stanovisku, že při hodnocení ekvivalence smlouvy je třeba hodnotit i to, že žalovaná převzala závazek z hypotečního úvěru (v tomto směru odkázala na závěry vyslovené odvolacím soudem ve věci sp. zn. spisová značka) a do nemovitosti od počátku přinášela četné vnosy. V rámci poskytnutí hypotečního úvěru musely jít prostředky přímo na účet prodávajícího, nebylo možno sjednat, aby byly vyplaceny věřitelům pana jméno FO. Rozhodnutí učiněné soudem ve věci sp. zn. spisová značka je v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Pokud soud poukazoval na to, že svědek jméno FO v nemovitosti dále bydlí a žalované přispívá částkou 20.000 Kč, nezohlednil tu část výpovědi svědka, když svědek popsal, že jejich vztah se žalovanou není dobrý. Jeho plnění 20.000 Kč není ničím neobvyklým, dá se považovat za formu nájmu. Současný stav je takový, že žalovaná s panem jméno FO již nežije a nemovitost neobývá. Ze strany žalované rozhodně nedošlo k účelovému jednání. Žalovaná byla svědkem jméno FO informována o tom, že ten má závazky ve výši 1.200.000 Kč, takže na úhradu těchto závazků sjednaná kupní cena postačovala. Svědek jméno FO žalovanou poskytnutím nesprávné informace de facto podvedl. K tíži žalované nemůže jít, že v době učinění právního úkonu neměla šanci rozpoznat úmysl pana jméno FO krátit věřitele, když tento úmysl navíc jako prodávající neměl, jelikož byl obětí podvodu. Nejednal s úmyslem poškodit věřitele, naopak měl za to, že svým jednáním veškeré závazky uspokojí.

5. Ve věci byly provedeny důkazy notářským zápisem ze dne 7. 1. 2019, exekučním návrhem ze dne 26. 2. 2021, vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne 4. 3. 2021, kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2020, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. hodnota, výzvou zástupkyně žalobce ze dne 26. 3. 2022, spisem zdejšího soudu sp. zn. spisová značka a výslechem svědka jméno FO.

6. Z notářského zápisu NZ 1/2019 sepsaného dne 7. 1. 2019 notářem tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel a jméno FO jako dlužník uzavřeli smlouvu o zápůjčce a dohodu o uznání dluhu. jméno FO podpisem notářského zápisu potvrdil převzetí zápůjčky ve výši 766.000 Kč od žalobce a zavázal se dlužnou částku vrátit žalobci do 7. 1. 2020. jméno FO prohlásil, že ve smyslu § 2053 občanského zákoníku uznává co do výše a důvodu svůj dluh vůči žalobci ve výši 766.000 Kč a zavazuje se jej zaplatit, jak bylo sjednáno. jméno FO jako osoba povinná prohlásil, že pokud nesplní řádně a včas svoji povinnost zaplatit žalobci částku 766.000 Kč, dává výslovné svolení k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl ve smyslu ustanovení § 274 odstavec 1 písmeno e) o. s. ř. nařízen a proveden výkon rozhodnutí anebo byla ve smyslu ustanovení § 40 odstavec 1 písmeno d) exekučního řádu vedena exekuce ihned po splatnosti v rozsahu neuhrazené části závazku. Dává tedy výslovné svolení k tomu, aby tento notářský zápis byl exekučním titulem.

7. Z exekučního návrhu ze dne 26. 2. 2021 bylo zjištěno, že jej soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO podal žalobce jako oprávněný proti povinnému jméno FO podle notářského zápisu NZ 1/2019 sepsaného dne 7. 1. 2019 k vymožení částky 766.000 Kč a nákladů exekučního řízení. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 4. 3. 2021 čj. spisová značka bylo zjištěno, že na základě návrhu žalobce jako oprávněného bylo zahájeno exekuční řízení proti povinnému jméno FO k vymožení částky 766.000 Kč s příslušenstvím a nákladů exekučního řízení.

8. Z kupní smlouvy ze dne 5. 9. 2020 bylo zjištěno, že dne 5. 9. 2020 převedl prodávající jméno FO žalované jako kupující ideální polovinu nemovitých věcí zapsaných na LV č. hodnota katastru nemovitostí pro obec adresa, část obce a katastrální území adresa, a to podíl na stavební parcele č. hodnota, jejíž součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, na stavební parcele č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če – garáž, a na pozemkové parcele č. Anonymizováno. Mezi účastníky smlouvy byla dohodnuta kupní cena 1.465.600 Kč. Tato měla být uhrazena nejdéle do 60 dnů od podpisu smlouvy z poskytnutého úvěru od Anonymizováno jméno FO na účet prodávajícího č. č. účtu. Žalovaná se jako kupující zavázala, že bude refinancovat společný hypoteční úvěr od Anonymizováno jméno FO. Refinancováním se prodávající jméno FO měl vyvázat ze společného hypotečního úvěru od Anonymizováno jméno FO s tím, že hypoteční úvěr poskytnutý společností Anonymizováno jméno FO měl nadále znít pouze na kupující (žalovanou). Právní účinky vkladu nastaly ke dni 14. 9. 2020.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí – Anonymizováno pro obec adresa a k. ú. adresa bylo zjištěno, že žalovaná je vlastnicí stavební parcely č. hodnota, jejíž součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, stavební parcely č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če – garáž, a pozemkové parcely č. Anonymizováno. Stavby na stavebních parcelách č. hodnota a Anonymizováno byly do katastru nemovitostí zapsány na základě ohlášení vlastníka pozemku – vlastníka stavby ze dne 5. 10. 2009 a ze dne 19. 3. 2013.

10. Z výzvy zástupkyně žalobce ze dne 23. 6. 2022 bylo zjištěno, že v zastoupení žalobce dává žalované na vědomí, že má za to, že kupní smlouva ze dne 5. 9. 2020 je právním jednáním, které zkrátilo uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce, a ten má právo se domáhat neúčinnosti právního jednání. Žádá proto žalovanou do 7 dnů o sdělení, že je ochotna dobrovolně žalobci uhradit zbytek dluhu pana jméno FO, neboť ani v rámci nařízení exekuce nedošlo k jeho plné úhradě.

11. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že s žalovanou žije (v době podání výpovědi) cca 15 let v družském poměru, mají spolu syna. Žalovaná má z předchozího vztahu 2 děti, které s nimi rovněž žijí. Svědek si od žalobce půjčil peníze pro jméno FO, kterého v té době považoval za kamaráda a který mu sliboval, že mu peníze vrátí z prodeje nemovitosti, kterou měl mít ve Švýcarsku. V době, kdy si peníze od žalobce půjčoval, o tom žalovaná nevěděla. Dověděla se to, když uplynula lhůta pro vrácení peněz a žalobce k nim přijel domů a požadoval vrácení. jméno FO nedal svědkovi vůbec nic, proto svědek neměl z čeho peníze vrátit. jméno FO svědek opakovaně říkal, že když mu peníze nepošle, může svědek přijít o barák. Svědek na jméno FO podal trestní oznámení, jmenovaný je již ve výroku trestu, ale žádné peníze svědkovi nevrátil. Svědek zaplatil žalobci částku 300.000 Kč z kupní ceny, kterou mu zaplatila žalovaná. Exekuce, kterou žalobce na svědka podal, pořád probíhá. Svědek měl více dluhů, půjčoval si i od jiných osob, než od žalobce, půjčil si i od lichvářů. Všechny peníze poslal jméno FO, kterého u nich žalovaná vídala, ale nevěděla, že mu svědek půjčuje peníze. Dověděla se to, když přijel žalobce a požadoval vrácení peněz. V té době žalované svědek přiznal, že má dluhy asi ve výši 1.400.000 Kč. Nepřiznal družce všechny dluhy, protože i tak to pro ni byla rána, bál se, že družka ukončí jejich soužití. Při uzavírání kupní smlouvy byl znalecký odhad na dům, při sjednávání kupní ceny se přihlédlo k doplatku společného hypotečního úvěru. Celková částka, kterou si mohla žalovaná půjčit, závisela na jejím příjmu, aby byla schopná hradit splátky. Z kupní ceny, kterou dostal, svědkovi nic nezbylo. Nyní nemá žádný vlastní větší majetek. Celý dluh žalobci není zaplacen. Svědek jej nezaplatil z kupní ceny, protože musel zaplatit lichvářům, kteří mu vyhrožovali.

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobce jméno FO podal proti žalované dne 1. 9. 2021 žalobu na určení relativní neplatnosti stejné kupní smlouvy ze dne 5. 9. 2020. Zdejší soud rozsudkem čj. spisová značka ze dne 2. 3. 2022, žalobě vyhověl. Na věc aplikoval ustanovení § 589 a násl. o. z. a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že napadeným právním jednáním došlo přinejmenším k částečnému zkrácení žalobce jako věřitele. Poukázal na to, že žalovaná sama uvedla, že při určení ceny spoluvlastnického podílu bylo zohledněno, že žalovaná vnesla do výstavby domu vlastní finanční prostředky a že v posledních třech letech poskytla jméno FO nemalé finanční prostředky a má za ním své pohledávky. Kupní cenu 1.465.600 Kč považoval zdejší soud za nižší, než která by odpovídala obvyklé ceně převáděného podílu. Převodem spoluvlastnického podílu se tedy majetek jméno FO zmenšil. Zdejší soud také přihlížel k tomu, že jméno FO prostředky, které z prodeje spoluvlastnického podílu obdržel, použil v rozporu s dohodou se žalovanou, tedy nepoužil je k uspokojení svých věřitelů. Proto bylo možno dospět k jedinému možnému závěru, že napadeným jednáním došlo ke zkrácení žalobce. Dále se zdejší soud zabýval tím, zda žalované byl znám úmysl jméno FO zkrátit své věřitele nebo zda mohla tento úmysl při vynaložení náležité pečlivosti rozpoznat. Uzavřel, že žalovaná věděla o dluzích jméno FO, čemuž nasvědčuje i jejich dohoda, že z výtěžku z prodeje tyto dluhy zaplatí. Mohla a měla tedy mít pochybnosti o tom, jak její druh se získanými prostředky za prodej spoluvlastnického podílu naloží. K odvolání žalované Krajský soud v adresa usnesením ze dne 27. 5. 2022, čj. spisová značka, rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud závěr soudu prvého stupně o tom, že došlo ke zkrácení žalobce jako věřitele předmětným právním jednáním jeho dlužníka, považoval za předčasný, respektive měl za to, že k tomuto závěru nebylo možno na základě provedeného dokazování zatím dospět. V řízení bylo zjištěno, že jméno FO na svou družku (žalovanou) převedl spoluvlastnický podíl o výši ideální ½ na nemovitých věcech za částku 1.465.600 Kč a že se zároveň žalovaná zavázala převzít závazek z hypotečního úvěru, který na nemovitých věcech vázl. O tomto nebylo v řízení sporu. Žalobce a okresní soud se domnívali, že tato cena byla nepřiměřená a úmyslem dlužníka (jméno FO) bylo zkrácení jeho věřitelů. Krajský soud však dospěl k závěru, že okresní soud se vůbec nezabýval otázkou, jakou hodnotu měl ke dni převodu spoluvlastnického podílu tento spoluvlastnický podíl na nemovité věci a jaká byla výše hypotečního úvěru, který na sebe žalovaná převzala. Pokud okresní soud vycházel z výše úvěru, kterým žalovaná refinancovala původní úvěr, pak měl zohlednit také to, že spoluvlastnický podíl jméno FO byl zatížen zástavním právem i pro jeho dluh. Judikatura se ustálila na tom, že odporovatelnými nemohou být tzv. ekvivalentní právní úkony, při kterých nedochází k objektivnímu zmenšení majetku dlužníka. Je však zapotřebí, aby šlo o reálně ekvivalentní právní úkony. V řízení o odpůrčí žalobě musí být proto závěr, že napadený právní úkon je či není úkonem ekvivalentním, vždy bezpečně prokázán. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 6. 2008 sp. zn. spisová značka uzavřel, že o zkracující právní úkon se nejedná tehdy, obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se pak podává, že k takovému závěru musí být zjištěna obvyklá cena nemovitostí ke dni, k němuž nastaly účinky vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, a také jak vysoká byla pohledávka ze smlouvy o úvěru zajištěná zástavním právem na nemovitostech, vzniklo-li k tomuto dni zástavnímu věřiteli právo na uspokojení ze zástavy; měla-li být uspokojena ze zástavy, je k výši této pohledávky třeba přihlédnout také při posuzování toho, zda dlužníkům byla za jejich nemovitosti poskytnuta jinak (kromě kupní ceny) přiměřená (rovnocenná) náhrada. Ač okresní soud zjistil, že na převáděném spoluvlastnickém podílu vázlo zástavní právo ve prospěch banky z hypotečního úvěru, který byl poskytnut i jméno FO a který jej již po předmětném právním jednání netíží vůbec, s touto skutečností při odůvodnění svého rozhodnutí vůbec nepracoval. Již jen z těchto důvodů krajský soud rozhodnutí zrušil, neboť dokazování, které bude nutno provést, přesahuje rámec odvolacího řízení. Okresní soud měl v dalším řízení nejprve řešit otázku, zda byla mezi dlužníkem žalobce a žalovanou uzavřena ekvivalentní smlouva. Žalobce přitom tíží břemeno tvrzení a důkazní, že tomu tak nebylo. K tomu je třeba zjistit obvyklou cenu ideální poloviny nemovitých věcí ke dni, kdy nastaly účinky vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, a dále zjistit zůstatek hypotečního úvěru, který zatěžoval dlužníka žalobce a který na nemovitých věcech vázl. Pakliže po doplněném dokazování dospěje okresní soud k závěru, že mezi věřitelem dlužníka a žalovanou nebyla uzavřena ekvivalentní smlouva a že věřitel byl skutečně zkrácen na svých právech (že nebýt tohoto úkonu, mohl by se právě i on uspokojit z majetku svého dlužníka, o který dlužník přišel, a již ne z jeho jiného majetku), bude třeba znovu a náležitě posoudit i to, zda právní jednání učinil dlužník žalobce v úmyslu zkrátit své věřitele. A i zde tíži břemeno tvrzení a důkazní žalobce. Pokud žalobce prokáže, že úmysl jeho dlužníka při tomto právním jednání byl zkrátit věřitele, je na žalované, aby ta tvrdila a prokázala, že ji tento úmysl znám nebyl a ani znám být nemusel (§ 590 odst. 1 o. z.). Zdejší soud po doplnění dokazování v souladu s pokyny odvolacího soudu rozsudkem čj. spisová značka ze dne 12. 5. 2023 žalobě opětovně vyhověl. Dospěl k závěru, že napadeným právním jednáním došlo ke zkrácení žalobce jméno FO jako věřitele, když sjednaná kupní cena nebyla ekvivalentním plněním, a žalovaná neprokázala, že ji tento úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, o kterém nebylo doposud odvolacím soudem rozhodnuto.

13. Z důkazů provedených ve věci sp. zn. spisová značka (byl proveden důkaz tímto spisem) bylo zjištěno:

14. Ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 15. 9. 2008 bylo zjištěno, že touto smlouvou se jméno FO a jméno FO jako budoucí prodávající zavázali převést žalované a jméno FO jako budoucím kupujícím do jejich podílového spoluvlastnictví pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 1473 m² v katastrálním území adresa za kupní cenu 1.200.000 Kč. Z této částky mělo být zaplaceno 1.100.000 Kč z úvěru poskytnutého kupujícím ze strany právnická osoba Z kupní smlouvy bylo zjištěno, že samotná kupní smlouva pak byla uzavřena dne 18. 2. 2009 (právní účinky vkladu k témuž dni).

15. Z kupní smlouvy ze dne 23. 10. 2008 bylo zjištěno, že touto smlouvou převedla žalovaná kupujícímu jméno FO spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech – na objektu bydlení č. p. 85 na stavební parcele č. hodnota v části obce adresa, na stavební parcele č. hodnota a na pozemkové parcele č. hodnota, všech v katastrálním adresa a obci adresa. Šlo o podíl ve výši ideální jedné poloviny celku. Kupní cena činila 850.000 Kč a měla být zaplacena na účet žalované. Právní účinky vkladu nastaly dnem 11. 11. 2008.

16. Ze smlouvy o hypotečním úvěru bylo zjištěno, že za účelem koupě spoluvlastnického podílu a refinancování úvěru od Anonymizováno jméno FO Anonymizováno, a.s., uzavřela žalovaná dne 17. 8. 2020 smlouvu o hypotečním úvěru se společností Anonymizováno jméno FO a.s. Celková výše poskytnutého úvěru činila 4.151.910 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitým věcem – ke stavební parcele č. hodnota, jejíž součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, ke stavební parcele č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če – garáž, a k pozemkové parcele č. Anonymizováno. Žalovaná se zavázala zajistit po celou dobu trvání smluvního vztahu pojištění zástavy minimálně na částku 4.480.000 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že banka průběžně posuzuje dostatečnost zajištění úvěru a obvyklé ceny zastavených nemovitostí, přičemž přihlíží k určení obvyklé ceny nemovitosti zjištěné na základě posudku odhadce schváleného bankou.

17. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že se s jméno FO poznali v roce 2007, jejich družský vztah nadále trvá (tj. v době podání výpovědi). Žalovaná původně bydlela v adresa v domě babičky, a protože zajišťovala opravy tohoto domu, babička jí polovinu domu darovala. Žalovaná ji následně prodala bratranci. To byl jeden zdroj prostředků na výstavbu domu, který si postavili s druhem. Dále čerpali hypoteční úvěr ve výši 3.200.000 Kč. Konečně dostala darem asi 1.200.000 Kč od rodičů. Za uvedené peníze pořídili pozemek, každý jednu polovinu. Od května do prosince 2009 byl postaven dům, v katastru byli zapsáni i ve vztahu k domu jako spoluvlastníci každý jednou polovinou. Druh je OSVČ – Anonymizováno. Každý mají svůj účet, každému na jeho účet chodí jeho příjmy. Žalovaná věděla o dluzích druha vůči panu Jaschkemu ve výši 670 000 Kč, vůči žalobci (tj. jméno FO) ve výši 300 000 Kč, vůči panu Anonymizováno ve výši 250 000 Kč, vůči společnosti Anonymizováno jméno FO ve výši 250 000 Kč a vůči panu Anonymizováno ve výši 100 000 Kč. O dluzích se dozvěděla až dodatečně, tedy ne v době, kdy si druh peníze půjčoval. Měla snahu druhovi s dluhy pomoci, a proto si vzala úvěr, aby mohl z peněz dluhy splatit. Také proto došlo k prodeji jeho poloviny nemovitostí žalované. O dluhu vůči žalobci jméno FO se dozvěděla v červenci 2020, kdy osobně přijel a o dluhu jí řekl. V průběhu roku 2021 se žalovaná postupně dozvídala o dalších dluzích druha, šlo celkem o 5 - 6 dluhů. Druh si peníze půjčoval a dále je posílal kamarádovi jméno FO. K převodu podílu druha na žalovanou v roce 2020 došlo právě z toho důvodu, aby mohl uhradit dluhy, o kterých věděla. Poté, co peníze z banky přišly na účet druha, žalovaná se ho několikrát ptala, jestli dluhy uhradil, on jí tvrdil, že ano. Asi v únoru 2021 se ozvali žalobce jméno FO a pan Jaschke, že od druha peníze zpátky nedostali.

18. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že se žalovanou se znají asi 14 - 15 let, nadále spolu žijí. Pořídili si pozemek a postavili dům, které byly psány na každého z nich jednou polovinou. Po dobu společného soužití měli každý svůj účet. Důvodem převodu jeho poloviny nemovitostí na družku bylo to, že ze získaných peněz měl uhradit své dluhy, o kterých družka věděla. To byla jejich ústní dohoda. On sám obecně všechny dluhy vždy zapíral až do poslední chvíle, žalovaná se o dluzích dozvídala od věřitelů, když se přihlásili. Žalovaná se ho tehdy ptala, zda nemá i další dluhy, což zapíral. Peníze za prodej své poloviny dostal, přišly mu na účet. Na úhradu dluhů je použil zčásti, zaplatil 300.000 Kč Jaschkemu a 50.000 Kč Anonymizováno. Zbytek peněz použil na úhradu jiných dluhů, které také měl. V okamžiku převodu jeho poloviny existovaly i další dluhy, o kterých žalovaná nevěděla. Peníze si půjčoval pro známého jméno FO. Bylo dohodnuto, že mu peníze vrátí, až prodá své nemovitosti. Nevrátil mu nic. Když získal peníze za prodej své poloviny žalované, tak se ho ptala, zda dluhy poplatil. Řekl jí, že to uhradil, následně ale vyšlo najevo, že dluhy nezaplatil, a to poté, kdy se věřitelé ozvali s tím, že nedostali ani korunu.

19. Ze smlouvy o hypotečním úvěru a ze zprávy Anonymizováno jméno FO Anonymizováno, a.s. bylo zjištěno, že dne 24. 8. 2012 byla uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru č. hodnota, kterou se Anonymizováno jméno FO Anonymizováno, Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované a jméno FO hypoteční úvěr v celkové výši 3.239.350 Kč. Žalovaná a jméno FO jsou ve smlouvě označeni jako „Klient“. Hypoteční úvěr měl být uhrazen 336 řádnými měsíčními anuitními splátkami po 13.416 Kč. V článku X. odst. 3. smlouvy se uvádí: „Je-li na straně klienta více spoludlužníků, jsou vůči jméno FO zavázáni společně a nerozdílně a jméno FO je oprávněna požadovat splnění závazku vyplývajícího z této smlouvy na kterémkoliv z nich.“ Dne 25. 8. 2020 došlo ke splacení úvěru, byla splacena částka 2.686.309,92 Kč.

20. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady nemovitostí, bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota katastru nemovitostí pro katastrální území adresa ke dni 14. 9. 2020 činila 6.240.000 Kč. Cena obvyklá byla stanovena na základě porovnání celkem hodnota vzorků, ve čtyřech případech šlo o skutečně realizované ceny nemovitosti, v posledním případě se jednalo o nemovitost, která byla nabízena na trhu s nemovitými věcmi. Cenu obvyklou určil znalec v intervalu 6.055.921 Kč až 6.444.402 Kč. Výše uvedená výsledná cena dle posudku je ve středu daného intervalu.

21. Z výpovědi znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že garáž na stavební parcele č. hodnota je garáží s hobby dílnou. Nejde tedy o garáž profesionálně vybavenou, která by mohla být využívána jako Anonymizováno či pneuservis. Rozpětí obvyklé ceny, které by bylo možné dosáhnout, jež uvedl ve znaleckém posudku, se odvíjí od statistického vyhodnocení vzorků, které byly použity k porovnání při určení obvyklé ceny. Toto rozpětí může být různé. Například při oceňování bytu na sídlišti, kde se nacházejí identické byty a kde dochází k prodejům takových bytů, by rozpětí bylo nižší, než při oceňování nemovitosti, která je nějakým způsobem atypická a která se nachází v lokalitě, kde se nemovitosti pravidelně neprodávají. Znalec je přesvědčen o tom, že pokud by v daném období skutečně došlo k realizaci nemovitostí na trhu, pohybovala by se sjednaná cena v intervalu, který uvedl na str. 9 posudku. Existence ostatních staveb se projeví, ale ne v rozsahu odpovídajícím jejich věcné hodnotě. V daném případě byl rozsah ostatních staveb nadstandartní. To se v posudku projevilo při porovnávání oceňované nemovitosti s dalšími vzorky. Atraktivita je dána zejména umístěním nemovitosti, tj. lokalitou, kde se nachází. adresa je v podstatě vesnice, nejde o tak atraktivní lokalitu, jako např. adresa. Anonymizovaný odstavec 23. Z opakovaného výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že v době, kdy převedl podíl na žalovanou, činila dle něj celková výše jeho dluhů cca 4.000.000 Kč. Po převodu podílu mu žádný majetek nezůstal. Zdrojem jeho příjmů jsou stále opravy motorových vozidel, které provádí na různých místech, třeba v servisech u kamarádů, ale i v garáži u domu č. p. Anonymizováno v Anonymizováno. Má tam vybavení potřebné k provádění oprav. Za užívání garáže k tomuto účelu žalované nic neplatí, ale platí jí částku za to, že v domě bydlí, dále příspěvek na hypotéku a na živobytí. Konkrétně platí částku 20.000 Kč měsíčně, a to po dobu dvou let, tedy od převodu. K žádné změně užívání nemovitostí z jeho strany poté, kdy převedl svůj podíl na žalovanou, nedošlo, zatím tam bydlí.

24. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:

25. Kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2020 převedl jméno FO na žalovanou podíl na nemovitých věcech v k. ú. adresa za sjednanou kupní cenu 1.465.600 Kč, ačkoliv měl dluhy velkého rozsahu, které nezvládal splácet. Po převodu podílu na nemovitých věcech jméno FO nezůstal žádný jiný majetek vyšší hodnoty, který by mohl sloužit k uspokojení pohledávek jeho věřitelů. Po převodu podílu na nemovitých věcech se jméno FO z domu č. p. Anonymizováno v Anonymizováno neodstěhoval, ale i nadále dům a jeho příslušenství beze změny užíval společně s žalovanou (minimálně do doby, kdy byl jako svědek vyslýchán). Kromě bydlení v domě č. p. Anonymizováno pak v prostotách garáže, která byla rovněž předmětem převodu, i nadále podnikal, když zde prováděl opravárenskou činnost. Po převodu podílu na nemovitých věcech začal jméno FO žalované přispívat mj. na splácení úvěru u Anonymizováno jméno FO, kterým žalovaná financovala převod podílu. Obvyklá cena podílu jméno FO na nemovitých věcech stanovaná znalcem tituly před jménem jméno FO činí 3.120.000 Kč (obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 6.240.000 Kč). Jde o cca střed ceny obvyklé, kterou znalec stanovil v intervalu 6.055.921 Kč až 6.444.402 Kč. Kupní cena zaplacená žalovanou za převod podílu činila 1.465.600 Kč. Žalovaná se současně zavázala vyvázat jméno FO ze společného hypotečního úvěru u Anonymizováno jméno FO, což učinila. Společný dluh u Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno činil ke dni 25. 8. 2020, kdy byl splacen, celkem 2.686.309,92 Kč. Z uvedené částky činí polovina 1.343.154,96 Kč. Součet kupní ceny uvedené v kupní smlouvě a poloviny společného závazku činí 2.808.754,96 Kč, tj. o 311.245,04 Kč méně než obvyklá cena podílu svědka jméno FO dle znaleckého posudku. Rozdíl mezi cenou obvyklou stanovenou znalcem za podíl jméno FO na nemovitých věcech a dohodnutou kupní cenou činí 1.654.400 Kč (3.120.000 – 1.465.600 Kč).

26. Na základě notářského zápisu ze dne 7. 1. 2019 vznikla žalobci vůči jméno FO pohledávka ve výši 766.000 Kč splatná 7. 1. 2020. Notářský zápis je exekučním titulem, neboť obsahuje svolení dlužníka k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí dle § 274 odst. 1 písm. e) o. s. ř. nebo k nařízení a provedení exekuce dle § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu. jméno FO ke dni splatnosti nesplnil dluh vůči žalobci v žádném rozsahu a teprve po uzavření kupní smlouvy se žalovanou zaplatil žalobci částku 300.000 Kč. Zbývající pohledávka žalobce za svědkem jméno FO je předmětem exekuce vedené soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, pod sp. zn. spisová značka, a nebyla doposud v celém rozsahu vymožena. Dle spisu spisová značka jsou proti jméno FO vedeny i další exekuce. Žalovaná se o dluzích druha dovídala postupně, co do počtu věřitelů a výše dluhů se spokojila s ujišťováním druha, sama aktivně počet věřitelů a výši dluhů nezjišťovala. jméno FO si byl vědom toho, že v důsledku existence svých dluhů by mohl přijít o vlastnictví nemovitosti, řekl to i jméno FO, kterému půjčené peníze posílal a který mu je nevrátil.

27. S ohledem na předvídatelnost soudního rozhodnutí soud účastníkům předestřel, že ve smyslu § 13 o. z. hodlá věc posuzovat stejným způsobem, jako byla posouzena ve věci sp. zn. spisová značka.

28. Dle § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

29. Dle § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

30. Dle § 22 odst. 1 o. z. osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

31. Žalovaná je ve smyslu § 594 odst. 1 o. z. ve věci pasivně legitimována, protože s jméno FO dne 5. 9. 2020 uzavřela kupní smlouvu, kterou nabyla jeho spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa (tedy s dlužníkem žalobce právně jednala). Žalovaná je, resp. v době uzavření a vkladu smlouvy do katastru nemovitostí byla ve vztahu k jméno FO osobou blízkou, když společně řadu let žili v družském poměru a mají společného potomka. Změna, ke které došlo dle tvrzení žalované v průběhu řízení, nemůže mít na toto posouzení vliv. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť má za dlužníkem jméno FO vykonatelnou pohledávku dle notářského zápisu NZ 1/2019 ze dne 7. 1. 2019, podle kterého částka 766.000 Kč měla být žalobci splacena do 7. 1. 2020 a od 8. 1. 2020 se tak stala pohledávka žalobce vykonatelnou. V době rozhodnutí soudu nebyla pohledávka žalobce plně uspokojena. K odporovanému jednání došlo 5. 9. 2020, tedy v posledních dvou letech před podáním žaloby, která byla soudu doručena 7. 4. 2022.

32. Soud má za to, že žalobce byl právním jednáním žalované a jméno FO zkrácen, neboť převod spoluvlastnického podílu svědka jméno FO na žalovanou, který byl proveden kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2020, nelze považovat za tzv. ekvivalentní právní jednání, tj. jednání, na jehož základě se prodávajícímu jméno FO reálně dostala obvyklá cena spoluvlastnického podílu nebo jiná skutečně přiměřená (rovnocenná) náhrada. Dlužník žalobce jméno FO obdržel za převedený spoluvlastnický podíl částku 1.465.600 Kč, která byla připsána na jeho účet dne 8. 9. 2020. Vedle toho žalovaná dne 25. 8. 2020 uhradila společnosti Anonymizováno jméno FO částku 2.686.310 Kč, která představovala společný dluh žalované a jméno FO vůči jmenované bance vzniklý na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. hodnota ze dne 24. 8. 2012. Žalovaná a jméno FO byli vůči bance zavázáni společně a nerozdílně (viz článek X. odst. 3. smlouvy). Dle právní úpravy účinné v době uzavření uvedené úvěrové smlouvy, konkrétně dle § 511 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), platilo, že jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich; jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. Dle § 511 odst. 3 věty prvé obč. zák. platilo, že jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Z uvedeného vyplývá, že banka byla oprávněna (při splnění smluvených podmínek) požadovat úplné splacení hypotečního úvěru jak po žalované, tak i po jméno FO. Z tohoto hlediska tedy lze dovozovat, že pokud žalovaná uhradila dne 25. 8. 2020 celý dluh vzniklý ze smlouvy o hypotečním úvěru, splnila pouze to, co byla jako solidární dlužnice vůči bance povinna plnit. Nelze tedy dovodit, že by ve vztahu k bance byť i jen částečně plnila dluh jméno FO. Splněním celého dluhu vůči Anonymizováno jméno FO pak podle § 511 odst. 3 věty prvé obč. zák. vznikla žalované za jméno FO pohledávka odpovídající polovině uhrazené částky (podle § 511 odst. 2 obč. zák. byly podíly žalované a jméno FO na dluhu stejné, protože ve smlouvě o hypotečním úvěru nebylo dohodnuto nic jiného). Žalovaná se tedy v okamžiku, kdy uhradila celý dluh vůči Anonymizováno jméno FO, pouze zařadila mezi další věřitele jméno FO. Při tomto způsobu právního posouzení je nutno učinit závěr, že jméno FO za převod svého podílu neobdržel i plnění odpovídající polovině žalovanou splaceného hypotečního úvěru, tj. i částku 1.343.154,96 Kč. Za této situace je zcela evidentní, že smlouva o převodu podílu jméno FO na žalovanou nebyla ekvivalentním právním jednáním, když kupní cena byla sjednána a zaplacena ve výši 1.465.600 Kč a obvyklá cena spoluvlastnického podílu jméno FO na nemovitostech činila dle znaleckého posudku 3.120.000 Kč (rozdíl 1.654.400 Kč).

33. Pokud by soud na věc nahlížel tak, jak bylo naznačeno právní posouzení v rozhodnutí odvolacího soudu čj. spisová značka ve věci sp. zn. spisová značka, a považoval zaplacení částky 2.686.310 Kč žalovanou společnosti Anonymizováno jméno FO plněním v rozsahu jedné poloviny, tj. v rozsahu 1.343.154,96 Kč, za plnění za jméno FO, pak by se celkově jméno FO dostalo za převod spoluvlastnického podílu plnění ve výši 2.808.754,96 Kč. Znalec tituly před jménem jméno FO určil obvyklou cenu nemovitostí ke dni 14. 9. 2020 (den vkladu vlastnického práva k převedenému podílu ve prospěch žalované) na 6.240.000 Kč. Aby bylo možno dospět bez jakýchkoliv pochybností k závěru, že převod spoluvlastnického podílu jméno FO na žalovanou byl ekvivalentním právním jednáním, muselo by se jméno FO dostat plnění v celkové hodnotě 3.120.000 Kč. Povinnému se však dostalo o 311.245,04 Kč méně, což je částka blížící se výši jistiny, kterou doposud svědek jméno FO dluží žalobci. Dle názoru soudu žalovanou tvrzené vnosy do pořízení, popř. zvelebení původně společného domu č. p. Anonymizováno v Anonymizováno nelze v tomto řízení zohlednit. Pokud by totiž byl spoluvlastnický podíl převáděn třetí osobě, pak by se tato plnění žalované ve prospěch jméno FO ve sjednané ceně za převod nijak projevit nemohla. Dle rozsudku NS ve věci spisová značka ze dne 1. 6. 2015 „institut odporovatelnosti slouží potřebám exekučního řízení, neboť jeho účelem je umožnit věřiteli, který má vůči dlužníkovi vymahatelnou pohledávku, domoci se v exekuci uspokojení této pohledávky z majetku, který ušel dlužníku v důsledku jeho odporovatelného úkonu. Rozhodnutí, jímž soud odpůrčí žalobě vyhověl, je nezbytným podkladem k tomu, aby se věřitel na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí, vydaného proti dlužníku, mohl domáhat nařízení výkonu rozhodnutí postižením toho, co neúčinným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku. Okolnost, že dovolatelé v mezidobí investicí vlastních prostředků nemovitost zhodnotili, není důvodem pro nepřípustnost provádění exekuce nemovitých věcí.“ Jestliže tedy dle judikatury Nejvyššího soudu není možno zhodnotit investice učiněné po odporovatelném úkonu, tím spíše není možno zhodnotit investice provedené před ním, když žalovaná a svědek jméno FO si nepochybně byli vědomi, z jakých prostředků jsou nemovitosti získávány a případně zvelebovány, ale učinili rozhodnutí o nabytí nemovitostí do podílového spoluvlastnictví se stejnou velikostí podílů. Tvrdí-li žalovaná, že při určení ceny za převod podílu byly její vnosy zohledněny, pak tím v podstatě sama připouští, že o ekvivalentní právní jednání nešlo.

34. I při posledně uvedeném způsobu posouzení je nutno dovodit, že se jméno FO reálně nedostalo plnění ve výši odpovídající obvyklé ceně spoluvlastnického podílu. Hodnota plnění, které jméno FO obdržel při tomto způsobu posouzení, představuje 90 % obvyklé ceny. Pokud by v rámci znalcem určeného rozpětí, v němž by se pohybovala obvyklá kupní cena, vycházelo z nejnižší hodnoty (6.055.921 Kč, z toho polovina 3.027.960,50 Kč), představovalo by plnění, které jméno FO skutečně obdržel, 92,8 % obvyklé ceny, naopak v případě použití nejvyšší hodnoty 6.444.402 Kč, by jméno FO obdržené plnění představovalo 87,2 % obvyklé ceny.

35. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, ve věci sp. zn. spisová značka, se mj. uvádí: „Jakkoli platí, že v tomto směru jsou významná především hlediska ryze kvantitativní /jako jsou poměr mezi cenou obvyklou a sjednanou (vyjádřitelný např. v procentech) a rozdíl obou cen (představující konkrétní částku)/, nelze pominout ani dopad sporného právního úkonu (zde kupní smlouvy) do majetkové sféry dlužníka z hlediska možností věřitelů (rozuměj věřitelů, jimž k datu nabytí účinků sporného právního úkonu dlužníka svědčila pohledávka za dlužníkem) dosáhnout vůči dlužníku úhrady pohledávek (a schopnosti dlužníka tyto pohledávky zaplatit), ani důvody, pro které dlužník sporný právní úkon učinil (např. snaha získat peněžní prostředky k úhradě v již splatných pohledávek věřitelů), respektive další okolnosti, za nichž dlužník dotčený právní úkon učinil. Jinými slovy, nelze přijmou jednoznačný, procentuálně vyjádřitelný, obecný závěr o tom, kdy lze z poměru obvyklé ceny ke smluvené ceně bez dalšího usuzovat na to, že se dlužník zavázal k plnění za protiplnění, jehož hodnota je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k němuž se zavázal dlužník.“ Obdobně v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, ve věci sp. zn. spisová značka, se uvádí: „Pro účely posouzení, zda se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník (§ 240 insolvenčního zákona), je významné především kvantitativní hledisko /poměr mezi cenou obvyklou a cenou sjednanou (vyjádřitelný např. v procentech) a rozdíl obou cen (představující konkrétní částku)/. Současně je ale nutno přihlédnout k dopadům sporného právního úkonu do majetkové sféry dlužníka z hlediska možností věřitelů, jimž k datu nabytí účinků sporného právního úkonu dlužníka svědčila pohledávka za dlužníkem, dosáhnout vůči dlužníku úhrady pohledávek (a schopnosti dlužníka tyto pohledávky zaplatit) a k důvodům, pro které dlužník sporný právní úkon učinil (například snaha získat prostředky k úhradě již splatných pohledávek věřitelů), jakož i k dalším okolnostem, za nichž dlužník dotčený právní úkon učinil.“ 36. Soud proto posuzoval napadené právní jednání i v širších souvislostech. Jak uvedl jméno FO, v době převodu podílu na žalovanou dlužil třetím osobám částky v řádech milionů korun. Dle šetření Policie ČR to mělo být v době do listopadu 2020 dokonce cca 5.000.000 Kč. Za prodej spoluvlastnického podílu jméno FO skutečně obdržel 1.465.000 Kč. Další částku, která byla použita na úhradu společného dluhu žalované a jméno FO vůči Anonymizováno jméno FO, žalovaný reálně neobdržel a na úhradu dluhů ji použít nemohl. Nelze přitom přehlédnout, že dluh vůči Anonymizováno jméno FO nebyl splatný, na rozdíl od dluhů jméno FO vůči třetím osobám. Úhrada dluhu vůči Anonymizováno jméno FO byla provedena v rámci refinancování z úvěru od Anonymizováno jméno FO, který čerpala žalovaná. Po převodu spoluvlastnického podílu jméno FO žádný majetek, z něhož by mohl hradit dluhy, nezůstal. adresa.465.000 Kč, kterou jméno FO reálně obdržel, navíc nepoužil způsobem, který přislíbil žalované (mj. na úhradu celého dluhu vůči žalobci). Dále nelze přehlédnout, že jméno FO nemovité věci, které byly původně v jeho spoluvlastnictví, po uzavření smlouvy několik let nadále užíval stejným způsobem, jako tomu bylo před převodem jeho podílu. Žalované v rámci platby částky 20.000 Kč dle svého tvrzení finančně přispíval na splátky úvěru od Anonymizováno jméno FO, ač není účastníkem této smlouvy a tyto finance by mohl použít na splátky splatných dluhů. Z uvedených okolností je nutno dovodit, že ani v případě přihlédnutí ke splacení společného hypotečního úvěru se nedostalo povinnému při uzavření kupní smlouvy na spoluvlastnický podíl ekvivalentního plnění a možnost žalobce (jakož i dalších věřitelů) dosáhnout uspokojení pohledávky po převodu spoluvlastnického podílu jméno FO na žalovanou se reálně snížila.

37. Převod spoluvlastnického podílu na jméno FO nebyl ekvivalentním právním jednáním a tímto převodem došlo ke zkrácení žalobce jako věřitele jméno FO. jméno FO si byl vědom toho, že pokud zůstane spoluvlastníkem nemovitosti, může o nemovitost přijít. Je tak zřejmé, že převodem nemovitosti se chtěl jméno FO vyhnout tomu, aby nemovitost mohla být postižena v exekučním řízení. jméno FO se nemohl domnívat, že sjednaná kupní cena postačí k úhradě dluhů, jak uvádí žalovaná v závěrečném návrhu, neboť jmenovaný si byl vědom toho, že celková výše jeho dluhů je podstatně (v řádech milionů korun) vyšší. První ze zákonných podmínek, za kterých se věřitel může úspěšně dovolat relativní neúčinnosti právního jednání dlužníka, tak je naplněna.

38. Vědomost osoby blízké, v jejíž prospěch bylo právní jednání učiněno, o zkracujícím úmyslu dlužníka, se presumuje, ledaže jí dlužníkův úmysl zkrátit věřitele nebyl znám ani znám být nemusel (viz § 590 odst. 1 písm. c) o. z.). Aktuální právní úprava je částečně odlišná od právní úpravy v obč. zák. účinné do 31. 12. 2013. Dle dřívější úpravy obsažené v § 42a odst. 2 obč. zák. se osoba blízká mohla odpůrčí žalobě ubránit, pokud prokázala, že dlužníkův úmysl zkrátit věřitele nemohla i při náležité pečlivosti poznat. Dle dřívější úpravy tak bez jakýchkoliv pochybností osoba blízká musela tvrdit a prokázat, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohla rozpoznat ani při vynaložení náležité pečlivosti. V důvodové zprávě k §§ 589 až 599 o. z. přitom bylo mj. uvedeno: „Osnova nesleduje rozmnožení stávajících skutkových podstat neúčinnosti. Respektuje se skutečnost, že relativní bezúčinnost právních jednání je právní institucí doplňkovou, vzhledem k základnímu významu platnosti a neplatnosti právních jednání. Návrh tedy usiluje spíše o prohloubení a propracování stávající úpravy. V té souvislosti se inspiruje zejména odpůrčím řádem (čl. III. zák. č. 64/1931 Sb.), z něhož, ovšem s podstatnými redukcemi a deformacemi, vyšla jak úprava v občanském zákoníku z r. 1950, tak i úprava v občanském zákoníku dosavadním“ (viz Eliáš, K. a kol., Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012). V čl. III. § 2 odst. 3. zák. č. 64/1931 Sb. se uvádělo: „Odporovati lze právním jednáním, kterými dlužníkovi věřitelé byli zkráceni a která dlužník sjednal v posledních dvou letech před vznesením odporu se svým manželem - před sňatkem či po něm - , se svým snoubencem nebo s jinými jemu blízkými osobami, anebo která vykonal ve prospěch těchto osob, leč by druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátiti věřitele, nebyl znám, ani znám býti nemusil.“ Současná právní úprava tak odpovídá úpravě v odpůrčím řádu.

39. Literatura vztahující se k novému občanskému zákoníku nadále zastává názor, že osoba blízká nese v řízení o relativní neúčinnost právního jednání břemeno tvrzení a důkazní břemeno k právně významným skutečnostem. Dle komentáře k o. z. „u osob blízkých je situace poněkud odlišná. Je běžnou praxí, že dlužníci mají prioritně zájem svůj majetek převést na osoby jim blízké než na jiné osoby. ObčZ de facto předpokládá vědomost o tom, že dlužník má v úmyslu věřitele zkrátit. V tomto případě tak dochází k obrácení břemene tvrzení a důkazního břemene a je na osobě blízké, aby v řízení tvrdila a prokázala, že o úmyslu dlužníka nevěděla a ani s vynaložením náležité péče vědět nemohla. Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního jednání takovou činnost (aktivitu), aby dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, který tu byl v době neúčinného právního jednání, z jejich výsledků poznala (tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla)“ – viz Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář. 1. vydání. Praha „ C. H. Beck, 2014, str. 2142. Uvedený výklad má svoji logiku. Pokud by totiž osoba blízká, v jejíž prospěch bylo jednání učiněno, nemusela tvrdit a prokazovat vynaložení náležité pečlivosti k rozpoznání úmyslu dlužníka, bylo by dovolání se relativní neplatnosti právního jednání ze strany zkrácených věřitelů v podstatě nemožné. Nastolení takového stavu nepochybně nebylo úmyslem zákonodárce.

40. Nelze přehlédnout, že jak bylo uvedeno shora, svědek jméno FO si byl vědom toho, že jeho nesplacené dluhy mohou vést k tomu, že přijde o nemovitost. V rámci své svědecké výpovědi výslovně uvedl, že jméno FO, kterému půjčené peníze poskytl, opakovaně říkal, že když mu peníze nepošle, může svědek přijít o barák. Tuto situaci nepochybně v rámci rodiny se žalovanou řešili. V posuzované věci se žalovaná o dluhu jméno FO vůči žalobci dozvěděla v průběhu roku 2020, ještě před uzavřením předmětné kupní smlouvy. Věděla rovněž o dalších dluzích jméno FO, přičemž její tvrzení o výši dluhů, o kterých věděla, se liší, když v tomto řízení v rámci písemného vyjádření uváděla částku cca 1.200.000 Kč, v rámci účastnické výpovědi ve věci sp. zn. spisová značka hovořila o částce vůči žalobci ve výši 670 000 Kč, vůči jméno FO ve výši 300 000 Kč, vůči panu Anonymizováno ve výši 250 000 Kč, vůči společnosti Anonymizováno jméno FO ve výši 250 000 Kč a vůči panu Anonymizováno ve výši 100 000 Kč, tj. celkem 1.570.000 Kč. O dluzích druha se dovídala postupně. jméno FO jako svědek výslovně uvedl, že „všechny dluhy vždy zapíral až do poslední chvíle, žalovaná se o dluzích dozvídala od věřitelů“. Žalovaná tvrdila, že částka, kterou od ní jméno FO obdržel za převod spoluvlastnického podílu, byla určena právě na úhradu jí tehdy známých dluhů, ovšem pokud jí byly známy dluhy ve výši 1.570.000 Kč, tak ani na jejich úhradu kupní cena nestačila.

41. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001, ve věci sp. zn. spisová značka, se uvádí: „Osoba dlužníkovi blízká se může ve smyslu ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. ubránit odpůrčí žalobě, jen jestliže prokáže, že o dlužníkově úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, přestože vyvinula „pečlivost“ k poznání tohoto úmyslu a šlo o „náležitou pečlivost“. Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), která dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, který tu byl v době odporovaného právního úkonu, z jejích výsledků poznala (tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla).“ V odůvodnění rozhodnutí se dále uvádí: „Zákon po dlužníkovi blízké osobě požaduje, aby se při právních jednáních s dlužníkem nebo při právních úkonech, které dlužník učinil v její prospěch, tímto způsobem přesvědčila, že právní úkon nezkracuje věřitele dlužníka, a vede ji k tomu, aby nečinila právní úkony (nepřijímala podle nich plnění) na újmu práv věřitelů dlužníka; v případě, že se tak nezachová, musí být srozuměna s tím, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky také z majetku, který na základě takového právního jednání od dlužníka nabyla.“ 42. Soud považuje za věrohodné tvrzení žalované, že o skutečné výši dluhů svého druha nevěděla, o dluzích se dovídala postupně, přičemž sám svědek jméno FO potvrdil, že družce neříkal o dluzích pravdu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že vyvinula jakoukoliv aktivitu směřující ke zjištění dalších dluhů jméno FO, spokojila se pouze s informacemi od druha a s jeho sliby, ač se přesvědčila, že v takto podstatné otázce finančního hospodaření jí její druh dlouhodobě lhal. Situace, kdy jméno FO existenci dluhů přiznával postupně až v okamžiku, kdy se o nich žalovaná dozvídala od věřitelů, byla dle názoru soudu objektivně způsobilá vyvolat nedůvěru žalované v pravdivost tvrzení svědka jméno FO. Ten svůj postup odůvodnil tím, že se bál, že pokud by přiznal všechny dluhy, mohla by žalovaná ukončit jejich soužití. Šlo přitom o dluhy v řádu statisíců vůči více osobám. Za tohoto stavu žalovaná mohla a měla předpokládat, že zde existují i další dluhy, které jí jméno FO nepřiznal. Je jasné, že žalovaná byla z lidského hlediska v obtížné situaci. Dozvěděla-li se však žalovaná v průběhu roku 2020 o tajených dluzích svého partnera jméno FO, pak se před koupí spoluvlastnického podílu neměla spokojit pouze s informacemi od něj a měla činit i jiné kroky ke zjištění eventuálních dalších dluhů jméno FO. V úvahu připadaly například dotazy na obchodní partnery jméno FO, dotazy na ty věřitele, o kterých žalovaná věděla, dotazy na osoby patřící do okruhu známých či zákazníků jméno FO, zjišťování, co u nich opakovaně pohledával jméno FO.

43. Lze tedy shrnout, že žalovaná neprokázala, že jí úmysl jméno FO zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. I druhá ze dvou zákonných podmínek, za kterých soud může rozhodnout o tom, že je právní jednání ze dne 5. 9. 2020 vůči žalobci neúčinné, tak byla naplněna, a proto soud žalobě vyhověl. Takovéto rozhodnutí nelze považovat za rozhodnutí, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť na věc nelze pohlížet pouze optikou žalované, byť byla zklamána jednáním osoby blízké. Je nutno mít na zřeteli i postavení žalobce, který se na klamání žalované nijak nepodílel a snaží se získat zpět finanční prostředky, které tehdejšímu druhovi žalované v určitých podmínkách půjčil. Nelze mu přičítat k tíži, že svědek jméno FO žalovanou jako svou družku ohledně dluhů dlouhodobě (i v době uzavření smlouvy) klamal.

44. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a podle výsledku řízení mu tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci činí dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 a. t. částku 3 100 Kč, režijní paušál za každý úkon činí dle § 13 odst. 4 a. t. částku 300 Kč. Zástupkyní žalobce bylo učiněno 10 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. vyjádření k námitkách žalované ze dne 8. 7. 2022, 4. vyjádření na výzvu soudu ze dne 26. 7. 2022, 5. účast při jednání soudu dne 10. 10. 2022, 6. nahlížení do spisu spisová značka, ve kterém byl vyhotoven znalecký posudek ohledně nemovitostí, 7. účast při jednání soudu 27. 3. 2023, 8. vyjádření ze dne 28. 4. 2023, 9. účast při jednání soudu 5. 6. 2023 a 10. závěrečný návrh). Odměna včetně paušálu tak činí 34.000 Kč (3.100 + 300 x 10). Žalobci přísluší částka 12 x 100 Kč, tj. 1.200 Kč jako náhrada za ztrátu času advokátky dle § 14 a. t. cestou ke třem jednáním soudu za 12 započatých půlhodin. Dále žalobce vynaložil jízdné zástupkyně k jednáním soudu. V roce 2022 se konalo jedno jednání, za které přísluší náhrada 559,50 Kč, když paušální náhrada 4,70 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 511/2021 Sb. činí za 70 km částku 329 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí 0,7 x 7,4 (průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu) x 44,50 Kč (cena benzinu dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) částku 230,50 Kč. V roce 2023 byla konána dvě jednání, proto ujeto bylo celkem 140 km. Jízdné k těmto jednáním činí 1.732,25 Kč, když paušální náhrada 5,20 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 467/2022 Sb. činí částku 728 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí 1,4 x 7,4 x 41,20 Kč (cena benzinu dle vyhlášky 467/2022 Sb.) částku 1.154,80 Kč. Celkově žalobce na jízdném po zaokrouhlení vynaložil částku 1.714 Kč. Na nákladech právního zastoupení tak žalobce vynaložil 36.914 Kč (34.000 + 1.200 + 1.714 Kč). S ohledem na výsledek řízení soud uložil žalované nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 41.914 Kč (5.000 + 36.914 Kč), které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupkyně žalobce. adresa k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.