14 C 68/2021
č. j. 14 C 68/2021-60
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 29 § 95 § 96 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 157
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395 § 2399
Plný text
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 87 697,21 Kč s příslušenstvím - úvěr
I. Co do úroku ve výši 3,65 % ročně z částky 86.983,21 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení se řízení zastavuje.
II. Soud připouští změnu žaloby tak, že kapitalizovaný úrok je žalobcem požadován za dobu od 21. 2 2020 do 14. 8. 2020.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 87.697,21 Kč, úrok kapitalizovaný od 21. 2 2020 do 14. 8. 2020 ve výši 4.251,70 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný od 29. 7. 2020 do 14. 8. 2020 ve výši 118,76 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 86.983,21 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86.983,21 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 829,59 Kč se žaloba zamítá.
V. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28.009,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
VI. O odměně a nákladech ustanoveného opatrovníka žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením.
1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 87.697,21 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem 11,9 % ročně a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne 20. 6. 2018 uzavřena Smlouva o [příjmení] půjčce č. 2629572, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 99.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Banka svoji povinnost splnila a poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný porušil svou povinnost, když nezasílal splátky řádně a včas a byl v prodlení. Banka přistoupila dne 28. 7. 2020 k zesplatnění dluhu. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 8. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba] a smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] dne 8. 9. 2020. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 86.983,21 Kč, z dlužných poplatků ve výši 714 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku od 29. 7. 2020 do 14. 8. 2020 ve výši 5.081,29 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení od 29. 7. 2020 do 14. 8. 2020. Od 15. 8. 2020 žalobce požaduje úrok a úrok z prodlení v sjednané, resp. zákonné sazbě. Žalobce požaduje částku 87.697,21 Kč, kapitalizovaný úrok 5.081,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 118,76 Kč, úrok ve výši 11,9 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86.983,21 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.
2. Podáním ze dne 25. 3. 2021 vzal žalobce s ohledem na novelu z. č. 257/2016 Sb. žalobu částečně zpět co do úroku z úvěru ve výši 3,65 % ročně z částky 86, 983,21 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení. Protože o tomto částečném zpětvzetí nebylo před vydáním elektronického platebního rozkazu rozhodnuto, soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. ve výroku I. rozsudku řízení ve zpětvzatém rozsahu zastavil.
3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, který je cizí státní příslušník, jež v době uzavření smlouvy pracoval u [právnická osoba] v [obec], kde jeho pracovní poměr skončil 1. 3. 2020. Žalovanému se nepodařilo ani prostřednictvím dožádání k polskému soudu doručit na známou adresu v cizině, proto mu byl dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník. U jednání 28. 3. 2022 opatrovník žalovaného vznesl námitky co do kapitalizovaného úroku s tím, že i na kapitalizovaný úrok by se mělo vztahovat novelizované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť úrok je kapitalizován za dobu, na kterou toto ustanovení dopadá. Poukázal, že za 15 dnů je kapitalizovaný úrok požadován přes 5.000 Kč, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení je pouze přes 100 Kč. Zástupce žalobce nebyl schopen na námitky u jednání reagovat a požádal o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení.
4. Podáním ze dne 20. 4. 2021 žalobce doplnil tvrzení tak, že z jistiny 99.000 Kč + pojištění 119,80 Kč bylo zaplaceno 12.136,59 Kč, proto zůstává dluh 86.983,21 Kč, na poplatcích bylo naúčtováno 2.856 Kč (24 x poplatek za pojištění úvěru), zaplaceno bylo 2.142 Kč, nezaplaceno zůstalo 714 Kč (6 x poplatek za pojištění úvěru 119 Kč za měsíce únor 2020 až červenec 2020). Žalovaný byl povinen úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných vždy do 20. dne v měsíci, poslední splátku zaplatil dne 9. 1. 2020 a následně jinou splátku neuhradil. Prodlení žalovaného tak nastalo přede dnem 24. 4. 2020, tj. před účinností z. č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. Žalobce v žalobce nesprávně uvedl počátek období, za které požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 5.081,29 Kč, ten je částkou 5.081,29 Kč požadován za období od 20. 2. 2020 do 14. 8. 2020.
5. Žalovaný uvedl, že do doby zesplatnění celého úvěru, k němuž došlo dne 28. 7. 2020, se žalovaný dostával do prodlení s jednotlivými anuitními splátkami úvěru, které byly splatné vždy k 20. dni příslušného měsíce, proto k prodlení s úhradou splátek splatných 20. 5. 2020, 20. 6. 2020 a 20. 7. 2020, jakož i zesplatněné části úvěru došlo až do nabytí účinnosti zákona č. 186/2020 Sb.
6. Podáním ze dne 24. 5. 2022 žalobce upřesnil, že kapitalizovaný úrok 5.081,29 Kč požaduje za období od 21. 2. 2020 do 14. 8. 2020. V tomto směru došlo fakticky ke změně žaloby (je sice požadována stejná částka, ale na základě jiných skutkových tvrzení), proto soud ve výroku II. rozsudku dle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil změnu žaloby tak, že kapitalizovaný úrok je žalobcem požadován za dobu od 21. 2. 2020 do 14. 8. 2020.
7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy návrhem smlouvy o [příjmení] půjčce č. 2629572 ze dne 19. 6. 2018, potvrzením zaměstnavatele žalovaného z června 2018, akceptací návrhu smlouvy ze dne 20. 6. 2018, souhrnným výpisem pohybů na účtě, oznámením o zesplatnění ze dne 28. 7. 2020, včetně podacího archu z téhož dne, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek dne 29. 8. 2018 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek dne 25. 8. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba], oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek dne 8. 9. 2020 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2021.
8. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že na základě návrhu ze dne 19. 6. 2018, který byl akceptován dne 20. 6. 2018, uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy banka zjišťovala poměry žalovaného, prověřila úvěruschopnost žalovaného, který je cizí státní příslušník, ale v době uzavření smlouvy pracoval v [obec] a doložil potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. Jeho pracovní poměr skončil až v roce 2020. Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 99.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně se sjednaným úrokem ve výši 11,9 % ročně a s poplatky (včetně poplatku za sjednané pojištění 119 Kč) v měsíčních splátkách po 1.723 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce. První splátka byla splatná 20. 7. 2018. Dle souhrnného výpisu pohybů na účtě žalovaný splátky řádně neplatil. Oznámením ze dne 28. 7. 2020 odeslaným dle podacího archu téhož dne žalovanému na adresu dle smlouvy právní předchůdce žalobce sdělil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smlouvy prohlašuje úvěr za okamžitě splatný a vyzývá žalovaného k okamžité úhradě částky 92.897,26 Kč. Dle žalobce žalovaný na výzvu nereagoval, na jistině nezaplatil částku 86.983,21 Kč a na poplatcích za pojištění 714 Kč. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr zaplatil vyšší částku, než je uváděna žalobcem.
9. Smlouvami o postoupení pohledávek shora bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena bankou [právnická osoba] [anonymizováno], která následně pohledávku postoupila žalobci. Žalobce předložil soudu písemná oznámení o postoupení pohledávky, ovšem nebyl doložen doklad o jejich odeslání. Soud proto nemá za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému před podáním žaloby řádně oznámeno. Žalovaný by se tak mohl zprostit povinnosti plnit žalobci prokázáním toho, že závazek byl splněn namísto postupníka postupiteli. Žalovaný takovou skutečnost netvrdil a neprokazoval. <i>10. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 11. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 11,9 % p. a. a sjednanými poplatky v měsíčních splátkách po 1.723 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem červencem 2018. Dle žalobce žalovaný poslední splátku zaplatil v lednu 2020, od února 2020 již splátky nehradil. Žalovaný netvrdí a nepokazuje, že by tak činil. Právní předchůdce žalobce proto oznámením ze dne 28. 7. 2020 úvěr okamžitě zesplatnil. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky a poplatky. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do žalované částky 87.697,21 Kč důvodná a bylo jí vyhověno.
12. Z nesplacené jistiny 86.983,21 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl kapitalizován od 29. 7. 2020 do 14. 8. 2020 částkou 118,76 Kč a následně od 15. 8. 2020 do zaplacení požadován ve výši 8,25 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. důvodná. Žalovaný nezaplatil úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení.
13. Co do požadovaného úroku z úvěru žalobce po částečném zpětvzetí žaloby požadoval z jistiny od 15. 8. 2020 do zaplacení úrok ve výši 8,25 % ročně, tj. ve výši odpovídající § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění zákona č. 186/2020 Sb. Za dobu od 21. 2. 2020 do 14. 8. 2020 žalobce požadoval kapitalizovaný úrok ve výši 5.081,29 Kč, když vycházel ze sazby 11,9 % ročně s tím, že prodlení žalovaného nastalo před 24. 4. 2020, tj. před účinností zákona č. 186/2020 Sb. Před tímto datem nastalo prodlení žalovaného pouze ohledně splátek splatných za únor až duben 2020, ve zbytku (včetně zesplatněné částky) nastalo prodlení žalovaného až po 24. 4. 2020 a dle názoru soudu je nutno ke znění § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění zákona č. 186/2020 Sb. přihlédnout. Žalovaný nezaplatil splátku splatnou 20. 2.2020, od 21. 2. 2020 se dostal do prodlení, přičemž po dobu 90 dnů, tj. do 21. 5. 2020 mohl žalobce požadovat sjednaný úrok ve výši 11,9 % ročně, od 22. 5. 2020 pak lze přiznat pouze úrok 8,25 % ročně. Dle výpočtu provedeného programem ISAS (tj. informační systém administrativy soudů) činí kapitalizovaný úrok z částky 86.983,21 Kč při sazbě 11,9 % p. a. za období od 21. 2. 2020 do 21. 5. 2020 částku 2.580,60 Kč a při sazbě 8,25 % p. a. za období od 22. 5. 2020 do 14. 8. 2020 částku 1.671,10 Kč. Co do kapitalizovaného úroku bylo proto žalobě vyhověno co do částky 4.251,70 Kč a co do částky 829,59 Kč byla žaloba zamítnuta.
14. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch co do části úroku, co do žalované částky, od které se odvíjí výše nákladů řízení, byl ve věci úspěšný. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 3.508 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Dle § 7 a. t. činí odměna za 1 úkon právní služby 4.620 Kč, za jednoduchou předžalobní výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. 2.310 Kč, paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby činí dle § 13 odst. 4 a. t. 300 Kč Vedle předžalobní výzvy byly účelně vynaloženy náklady na 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání 28. 3. 2022), proto odměna včetně paušálu činí celkem 17.370 Kč. Za ztrátu času advokáta cestou k jednání soudu přísluší dle § 14 a. t. náhrada za 8 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč. Dále hradil žalobce jízdné právního zástupce k jednání soudu, když celkem bylo ujeto 306 km vozidlem o průměrné spotřebě dle technického průkazu 5,8 litru nafty na 100 km, o ceně dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění před 14. 5. 2022 ve výši 36,10 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak 3,06 x 5,8 x 36,10, tj. 640,70 Kč. Paušální náhrada 4,70 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 511/2021 Sb.) činí 1.438,20 Kč. Žalobce na jízdném vynaložil částku 2.079 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21%. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 20.249 Kč. Daň činí 4.252,30 Kč. Celkově proto bylo na nákladech řízení přiznáno 28.009,30 Kč (3.508 + 20.249 + 4.252,30 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za úkony spočívající v písemných vyjádřeních po podání žaloby, neboť údaje v nich uvedené měly být obsaženy správně již v žalobě, popř. měl být zástupce žalobce schopen reagovat u jednání (výše úroku, doba, za kterou je úrok požadován). Žalobce požadoval i za předžalobní výzvu plnou odměnu ve výši 4.620 Kč, ovšem dle soudu tato výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor věci a jde o jednoduchou výzvu k plnění, za kterou žalobci přísluší odměna v poloviční výši.
15. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal, neboť úvěr není splácen již od roku 2020.
16. O odměně a nákladech ustanoveného opatrovníka, které budou vyplaceny ze státních prostředků, bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozhodnutí ve věci, kdy bude znám celkový rozsah provedených úkonů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.