14 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 47 547,32 Kč s příslušenstvím - půjčka

I. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 500 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47.547,32 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 29. 3. 2014 do 22. 9. 2016 ve výši 3.893,95 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [číslo], 69 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 3. 12. 2013 do 26. 10. 2020 ve výši 5.537,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 11.845,32 Kč od 27. 10. 2020 o zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 25.428,31 Kč, co do úroku ve výši 19,98 % p. a. z částky 19.444,69 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a co do úroku ve výši 19,98 % p. a. z částky 11.845,32 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.023 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 47.547,32 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne 25. 1. 2013 uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce č. 572545536, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 25.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit i poplatek ve výši 20.902 Kč za úrok (3.193 Kč), za administrativní zpracování půjčky (4.751 Kč) a za hotovostní inkaso splátek (12.958 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 60 týdenních splátek po 766 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2014. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 3. 6. 2013. Žalovaný uhradil celkem částku 10.200 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení zbývající dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 19.444,69 Kč a na dlužném poplatku částku 16.257,31 Kč. Žalovaný na tuto dlužnou částku ničeho nezaplatil. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku včas, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 3 smluvních podmínek. Mezi stejnými účastníky byla uzavřena dne 25. 9. 2012 smlouva o půjčce č. 5051845539, na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 28.000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit i souhrnný poplatek ve výši 23.408 Kč za úrok (3.575 Kč), za administrativní zpracování půjčky (5.320 Kč) a za hotovostní inkaso splátek (14.513 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 60 týdenních splátek po 857 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 11. 2013. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 25. 11. 2013. Do postoupení pohledávky žalovaný zaplatil celkem částku 29.660 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, která činila ke dni 26. 3. 2014 na dlužné jistině částku 11.845,32 Kč a na dlužném poplatku částku 9.902,68 Kč. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku včas, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 19,98 % ročně sjednaným v čl. 3 smluvních podmínek. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 22. 9. 2016. Po postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný uhradil na pohledávku ze smlouvy č 5051845539 částku 10.500 Kč, která byla co do částky 9.902,68 Kč započtena na poplatek a co do částky 597,32 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení. Žalobce tak ze smlouvy č. 572545536 požaduje částku 35.702 Kč, kapitalizovaný úrok 9.696,66 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 3.893,95 Kč a úrok ve výši 19,98 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 19.444,69 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, a ze smlouvy č. 5051845539 jistinu ve výši 11.845,32 Kč, kapitalizovaný úrok 15.731,65 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 6.037,65 Kč a úrok ve výši 19,98 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 11.845,32 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání dne 19. 7. 2021 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 21. 6. 2021. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil.

3. Po podání žaloby, před jednáním ve věci samé, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 500 Kč za kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení dle smlouvy č. 5051845539 s tím, že tuto částku žalovaný zaplatil po podání žaloby. Dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. soud řízení ve výroku I. ve zpětvzatém rozsahu zastavil.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvami o půjčce ze dne 25. 9. 2012 a 25. 1. 2013, včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2016, včetně podacího archu ze dne 14. 10. 2016 a předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne.

5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 25. 9. 2012 byla uzavřena smlouva o půjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 28.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 28.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 23.408 Kč, celkem tedy 51.408 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku 3.575 Kč, poplatku za administrativní činnost 5.320 Kč a hotovostního inkasa splátek 14.513 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách, z toho 59 splátek po 857 Kč a poslední splátka 845 Kč. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a nezaplatil jistinu ve výši 11.845,32 Kč. Na základě smlouvy o půjčce ze dne 25. 1. 2013 právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 25.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 25.000 Kč vrátit i poplatek ve výši 20.902 Kč, celkem tedy 45.902 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával z úroku 3.193 Kč, poplatku za administrativní činnost 4.751 Kč a hotovostního inkasa splátek 12.958 Kč. Celková částka měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách, z toho 59 splátek po 766 Kč a poslední splátka 708 Kč. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a nezaplatil částku 35.702 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 19.444,69 Kč a dlužný poplatek ve výši 16.257,31 Kč. Ve smlouvách je písařská chyba ve jméně žalovaného (uvedeno [příjmení] místo [celé jméno žalovaného]), ovšem rodné číslo odpovídá rodnému číslu žalovaného a na smlouvách je patrný podpis [celé jméno žalovaného], proto soud má za prokázáno, že smlouvy jako dlužník uzavřel žalovaný. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem. Žádné námitky žalovaný k žalobě nevznesl.

6. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a dle čl. 3 těchto podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí v případě 60 splátek 19,98 % p. a. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 20 smluvních podmínek je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávky ze smluv o půjčce shora byly postoupeny žalobci. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2016 bylo žalovanému odesláno 14. 10. 2016 na adresu, která je odlišná od adresy dle smlouvy. Soud proto nemá za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému před podáním žaloby řádně oznámeno. Žalovaný by se tak mohl zprostit povinnosti plnit žalobci prokázáním toho, že závazek byl splněn namísto postupníka postupiteli. Žalovaný takovou skutečnost netvrdil a neprokazoval. <i>8. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> 9. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčky ve výši 25.000 Kč a 28.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 20.902 Kč a 23.408 Kč, přičemž ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, z jakých částek poplatek sestává. Na úrok připadala částka 3.193 Kč a 3.575 Kč. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní inkaso splátek, jinak by byl poplatek o 12.958 Kč a 14.513 Kč nižší. Výše tohoto poplatku byla ve smlouvách sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit a za těchto podmínek se rozhodl smlouvy uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku poplatku u smlouvy č. 572545536 a co do nesplacené jistiny u smlouvy č. 5051845539 důvodná. Ze sjednané částky 45.902 Kč nebylo u smlouvy č. 572545536 zaplaceno 35.702 Kč a ze sjednané částky 51.408 Kč u smlouvy č. 5051845539 nebylo zaplaceno 11.845,32 Kč. Námitka promlčení nebyla v řízení vznesena. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 47.547,32 Kč (35.702 + 11.845,32 Kč).

10. Z nesplacené jistiny žalobce u obou smluv požadoval zákonný úrok z prodlení, který byl kapitalizován u smlouvy č. 572545536 do dne postoupení pohledávky částkou 3.893,95 Kč a u smlouvy č. 5051845539 do dne poslední platby 26. 10. 2020 částkou 6.037,65 Kč, ze které byla po podání žaloby částka 500 Kč zaplacena a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno. Od následujícího dne po kapitalizaci do zaplacení je úrok z prodlení požadován ve výši 8,05 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, za účinnosti obč. zák. se dostal do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení.

11. Jiného názoru na důvodnost žaloby je soud co do požadovaného úroku z půjčky v kapitalizované výši celkem 25.428,31 Kč a následně ve výši 19,98 % p. a. z jistiny do zaplacení. Dle názoru soudu ve smlouvě o půjčce byl úrok z půjčky jednoznačně sjednán pevnou částkou 3.193 Kč a 3.575 Kč zahrnutou do poplatku z půjčky. V článku 3 smluvních podmínek není sjednán úrok z půjčené částky 19,98 % p. a., ale je zde popsán mechanismus, jak byla stanovena výše úroku ve smlouvě uvedená. Dle článku 20 v případě prodlení zákazníka se splácením se prodlužuje účinnost smlouvy a dle článku 3 je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Konstrukci žalobce, že tím, že žalovaný byl v prodlení, vznikla mu povinnost hradit do zaplacení úrok ve výši 19,98 % p. a., nelze přijmout. Je nutné, aby ujednání o úroku bylo jasné a srozumitelné a bylo obsazeno přímo ve smlouvě. Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ani ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. Tím spíše je nezbytné, aby součástí smlouvy bylo ujednání o úroku, který nelze dovozovat složitým výkladem smluvních podmínek, jak to činí žalobce. Úrok z půjčky nebyl v daném případě sjednán roční sazbou do zaplacení, ale pevnou částkou a prodlení žalovaného se splácením je sankcionováno úrokem z prodlení. Co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 25.428,31 Kč a co do úroku ve výši 19,98 % p. a. z částky 19.444,69 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a z částky 11.845,32 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení byla proto žaloba zamítnuta.

12. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do úroku z prodlení a neúspěšný byl pouze co do úroku ze zápůjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce doložil, že zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., ovšem tato výzva byla zaslána na nesprávné jméno [příjmení], nikoliv [celé jméno žalovaného]. I za této situace jsou dány důvody dle § 142a odst. 2 o. s. ř. pro přiznání nákladů řízení podle výsledku sporu, neboť Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 30. 3. 2015 ve věci sp. zn. 29 Cdo 506/2015 konstatoval, že„ absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. nebude důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, když žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popř. jinak nepřivodí jeho zánik.“ Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 1.902 Kč za zaplacený soudní poplatek, částku 100 Kč jako paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 1 úkon po 100 Kč (sepis žaloby) ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci celkové náklady řízení ve výši 2.023 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Za předžalobní výzvu nebyl paušál přiznán s ohledem na její odeslání na nesprávné jméno. Ostatní náklady za právní zastoupení nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobce hromadně vymáhá postoupené pohledávky ve velkém množství případů. Lze tak konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek. Dle názoru soudu nelze přiznat náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za řízení, v nichž jsou takovéto pohledávky uplatněny, pokud řízení probíhá obvyklým a předvídatelným způsobem, jelikož žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu činnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 887/2016 ze dne 10. 11. 2016 konstatoval, že„ účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje patří k nákladům řízení, které je povinen platit zastoupený účastník, jemuž může být za podmínek uvedených v ustanoveních § 142 - § 150 o. s. ř. přiznána jejich náhrada proti jinému účastníku (popřípadě proti jiné osobě zúčastněné na řízení - srov. § 147 odst. 2 o. s. ř.), jestliže šlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou zásadně náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje, by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník.“ Ústavní soud ČR v nálezu I ÚS 988/2012 ze dne 25. 7. 2012 konstatoval, že„ pravidlo, dle nějž lze úspěšné procesní straně přiznat náhradu toliko účelně vynaložených nákladů, se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem (na odměnu za zastupování, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty).“ S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval náklady řízení za zastoupení advokátem nad přiznaný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za účelně vynaložené, proto jejich náhrada nebyla žalobci přiznána (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové čj. 26 Co 352/2017-38).

13. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.