14 C 94/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 10 200 Kč s příslušenstvím a o vyklizení pozemku

I. Co do částky 734 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 11. 2021 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.458,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 4. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky 5.007,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 11. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.458,35 Kč od 19. 11. 2021 do 3. 3. 2022 se žaloba zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zajistit vyklizení pozemku [anonymizováno] 28 v obci a [katastrální uzemí], se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 12.207,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

VI. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 874,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 678,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 11. 2021 do zaplacení a zajištění vyklizení pozemku č. st. [anonymizováno] v obci a [katastrální uzemí]. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 15. 7. 2020 zakoupila pozemek p. č. st. [anonymizováno] v obci a k. ú. [obec], který přímo sousedí s pozemky ve vlastnictví žalované [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. č. st. [číslo] a p. č. st. [anonymizováno], přičemž na pozemku p. č. st. [anonymizováno] stojí budova ve vlastnictví žalované a hranici s tímto pozemkem tvoří obvodové stěny budovy. Pozemek st. [anonymizováno] není oplocený a hranice mezi pozemky není v terénu nijak vyznačená, pozemek byl před koupí žalobkyní spíše opuštěný a bývalými majiteli neužívaný. Tím došlo k tomu, že část pozemku v těsném sousedství s pozemkem žalované č. st. [číslo] si žalovaná zabrala, když ho ukázala nájemníkům ze své bytovky jako svůj a tito si tam zřídili záhony, foliovník a zahradní nábytek. Když se žalobkyně stala novou majitelkou pozemku st. [anonymizováno], kontaktovala kvůli tomu žalovanou a dohodly se, že mají oboustranný zájem věc řešit a že později mezi pozemky vybudují společnými náklady plot a že k vytyčení hranice mezi pozemky objednají geodeta. Žalovaná měla zájem o část pozemku žalobkyně st. [anonymizováno] a nabídla žalobkyni, že jí přenechá část svého pozemku [číslo] který navazuje na pozemek žalobkyně. Účastnice se dohodly, že nechají geodeticky vytyčit nové hranice a rozdíl ve výměře žalobkyně doplatí v ceně, na které se dohodnou a pokud se nedohodnou, tak že nechají pozemky ocenit znalcem. Rozdělily si úkoly tak, že žalobkyně zajistí geodeta, žalovaná ho formálně objedná a postará se o vysekání a zpřístupnění svého pozemku. Žalobkyně souhlasila, že předsmluvní náklady bude hradit ona s tím, že podíl žalované na těchto nákladech se odečte z ceny, kterou bude žalobkyně doplácet žalované. Zaměření a vytyčení hranic se uskutečnilo 31. 7. 2021, žalovaná geodeta objednala a byla přítomna vytyčování. Služby geodeta zaplatila žalobkyně částkou 8.200 Kč. Žalobkyně následně doplnila údaje do návrhu směnné smlouvy a zaslala jej žalované, která však přes urgence nereagovala. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná nemá o směnu skutečný zájem, proto ji žalobkyně dopisem ze dne 20. 2. 2022 požádala o úhradu přesmluvních výdajů spočívajících v úhradě služeb geodeta 8. 200 Kč a za vysekání pozemku žalované 2.000 Kč. Žalobkyně svůj nárok opírá o § 3 odst. 2 písm. d) a § 1729 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná zareagovala na žádost z 20. 2. 2022, kdy emailem z 16. 3. 2022 sdělila, že má na dokončení obchodu zájem, stanovila cenu za 1 m2 na 160 Kč a nepřipustila žádný prostor pro vyjednávání. Tato částka výrazně překračuje cenu této kategorie pozemků v dané lokalitě. Žalovaná mohla souhlasit s oceněním pozemků znalcem, ale s tímto také nesouhlasila. Žalobkyně se pokusila jednání o smlouvě obnovit a zareagovala tak, že je ochotna požadovanou cenu akceptovat, ale současně stanovila cenu za stavební parcelu na 560 Kč m2. Na opětovný návrh z 24. 3. 2022 na ocenění pozemků znalcem už žalovaná nereagovala. Žalovaná nejednala poctivě a jednání o směně a prodeji pozemku ukončila bezdůvodně, proto žalobkyně požaduje úhradu předsmluvních nákladů z titulu náhrady škody vzniklé ze ztráty z neuzavřené smlouvy. Naposledy vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě předsmluvních nákladů předžalobní výzvou ze dne 11. 4. 2022.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že není pravdou, že by prodej pozemku [parcelní číslo] iniciovala žalovaná, byla to žalobkyně, která projevila v červenci 2020 o pozemek zájem, žalobkyně a její otec žalovanou neustále kontaktovali. Následně žalovaná navrhla, že by bylo možné k prodeji přistoupit za podmínky, že žalobkyně by naopak prodala žalované část svého pozemku p. st. [anonymizováno] a došlo by ke směně s doplatkem pro žalovanou. Šlo pouze o návrh s tím, že účastnice se nedohodly na žádných konkrétních podmínkách, a to zejména na ceně. Žalovaná trvala na tom, že dojde ke směně metr za metr a zbývající metry žalobkyně žalované doplatí. Není pravdou, že by se účastnice dohody, že bude pozván geodet a již vůbec není pravda, že by geodeta objednala žalovaná. Za situace, kdy žalovaná nebyla se žalobkyní domluvena na základním parametru smlouvy, tj. na ceně, nepředpokládala, že by mělo dojít k uzavření smlouvy, resp. k podniknutí kroků směřujících ke směně, zejména k objednání geodeta. Žalovaná byla překvapena, že se u ní žalobkyně s geodetem objevili, narychlo se účastnice dohodly, že směna bude učiněna za podmínek metr za metr a doplacení zbývajících metrů žalobkyní. Proto žalovaná souhlasila, aby vyměření proběhlo. Z toho, že žalovaná nezajistila vysekání pozemku, je zřejmé, že s žádným vyměřováním dopředu nepočítala. Nikdy nebylo komunikováno, že by žalovaná měla hradit nějaký podíl na nákladech souvisejících se zaměřením pozemků. Když žalobkyně zaslala žalované návrh směnné smlouvy s tím, aby do něj žalovaná doplnila kupní cenu, žalovaná tak učinila, přičemž cenu určila na 160 Kč/m2, vycházela přitom z obvyklé ceny v obci [obec]. Žalobkyně však určila cenu svého pozemku na 560 Kč/m2, s čímž žalovaná nesouhlasila. K uzavření směnné smlouvy tak nedošlo z toho důvodu, že se smluvní strany nedohodly na ceně. Sama žalobkyně ve svém e-mailu ze dne 24. 3. 2022 tvrdí, že žádná předchozí dohoda uzavřena nebyla. Navíc sama přiznává, že původní dohoda zněla, jak popsala žalovaná. Žalobkyně si zde odporovala. Nemůže jít k tíži žalované, že žalobkyně bez vědomí žalované objednala geodeta a nechala provést zaměření a vysekání pozemku. Pokud tak žalobkyně učinila, musí jí náklady k její tíži. Žalovaná žádnou část pozemku p. st. [anonymizováno] neužívá a nikdy neužívala. V minulosti část pozemku užíval [jméno] [příjmení], který měl uzavřenu nájemní smlouvu na bytovou jednotku ve vlastnictví žalované. Žalovaná mu však nikdy nesdělila, že součástí nájmu je jakýkoliv přilehlý pozemek. Žalovaná není pasivně legitimována, neboť na pozemku žalobkyně nemá žádné věci, které by byla povinna vyklidit.

3. S ohledem na obranu žalované žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že základní parametr smlouvy, který předcházel vynaložení nákladů na geodetické vytýčení pozemku, dohodnutý byl. Tím základním parametrem byla dohoda, kudy povedou nové hranice pozemku a dohoda, že k uzavření smlouvy dojde. Nikdy nebylo dohodnuto, že náklady na vyhotovení geometrického plánu ponese sama žalobkyně. Je obvyklé, že se na nákladech běžně podílejí obě strany rovným dílem, pokud neuzavřou jinou dohodu. Co do vysekání pozemku, žalovaná mohla vysekání zajistit nebo mohla říct, aby pan [příjmení] na jejím pozemku nic nesekal, že nic prodávat nebude. Žalovaná při vyměřování šla s geodetem a panem [příjmení], aby jim ukázala, kde se má vyměřovat. K neshodě ohledně ceny nedošlo ze strany žalobkyně, která nabízela cenu reálnou tržní a vyšší. Při výměně pozemků rozdílných kategorií v poměru 1: 1, kde kategorie jejího pozemku byla vyšší, nabízela za zbývající výměru pozemku kategorie trvalý travní porost 80 Kč/m2. Následně souhlasila s cenou 160 Kč m2 a navíc navrhovala možnost nechat pozemky ocenit znalcem. Žalovaná nesouhlasila s cenou stavební parcely 560 Kč m2. Žalobkyni se jeví vyvolání neshody na ceně pouze jako účelová záminka k neuzavření smlouvy. V podání ze dne 22. 1. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 734 Kč, která se rovná ceně 4 ks vytyčovacích plastových mezníků, které může využít pro svoji potřebu i v případě neuzavření smlouvy.

4. Žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že aby mohla mít jedna nebo druhá strana za vysoce pravděpodobné, že k uzavření smlouvy dojde, musela by výt sjednána jedna ze základních náležitostí smlouvy, a to cena nebo minimálně způsob, kterým bude zjištěna. K tomu nedošlo. K dohodě nedošlo a žalovaná nikdy nesouhlasila s tím, aby se na pozemky dělalo znalecké ocenění. I v případě, že by soud dospěl k závěru, že jednání dospělo do fáze, kdy bylo vysoce pravděpodobné, že dojde k uzavření smlouvy, nakonec k uzavření smlouvy nedošlo z důvodu na obou stranách, když nedošlo k dohodě o ceně. Není tedy spravedlivé po žalované požadovat úhradu všech nákladů, které vznikly s vyhotovením GP a vysekáním pozemku, ale bylo by maximálně možné požadovat úhradu poloviny nákladů snížených o náklady na část geometrického plánu, která byla pouze ve prospěch žalobkyně. Podáním ze dne 9. 2. 2023 žalovaná souhlasila se zpětvzetím žaloby co do částky 734 Kč.

5. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. st. [anonymizováno] v obci a k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), žalovaná je vlastnicí pozemků p. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp., p. st. [číslo], p. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], p. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp., p. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp., p. [číslo] – trvalý travní porost ([list vlastnictví]). Ze snímku katastrální mapy bylo zjištěno, že pozemky p. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] spolu sousedí.

6. Z e-mailu žalobkyně ze dne 10. 5. 2021 [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně komunikuje se svědkem [příjmení] ohledně zpracování GP v [obec].

7. Z přípisu společnosti [právnická osoba] se sídlem v [obec] žalované ze dne 22. 7. 2021 bylo zjištěno, že společnost sděluje, že na základě objednávky na vytyčení bodů umístěných na vlastnické hranici pozemku [parcelní číslo] a st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] dojde k seznámení s vytyčením bodů 31. 7. 2021 ve 14,00 hodin. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 31. 7. 2021 bylo zjištěno, že byly vytyčeny body označené v protokolu na vlastnické hranici mezi pozemky v protokolu uvedenými, včetně pozemků [parcelní číslo] a st. [anonymizováno]. Žalobkyně a žalovaná podepsaly, že byly písemně pozvány k seznámení s výsledkem vytyčení. Protokol vyhotovila firma [právnická osoba] se sídlem v [obec].

8. Z geometrického plánu [číslo] pro rozdělení pozemku a změnu hranice pozemku bylo zjištěno, že obsahuje výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, dotýká se pozemků st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] a [číslo] v obci a k. ú. [obec], obsahuje seznam souřadnici, a to 2 x stavba, 1x hřeb, 1x barva a 9x plastový mezník.

9. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno] [příjmení] žalobkyni na částku 8.200 Kč, datum vystavení 18. 11. 2021, datum splatnosti 8. 12. 2021. Předmětem fakturace byl GP na rozdělení pozemku v k. ú. [obec] – 6.000 Kč, 12 ks plastových mezníků – 2.200 Kč a vytyčení pozemku [list vlastnictví] – 0 Kč.

10. Z e-mailu ze dne 9. 4. 2021 bylo zjištěno, že byl odeslán [jméno] [příjmení], adresován žalované s tím, že odesílatel v příloze posílá náčrtek pozemku s naznačenými hranicemi výměny s tím, že žalovaná do telefonu potvrdila, že mohou začít přemýšlet také o posunu hranice a odkupu části jejího pozemku. Toto je záležitostí dohod mezi žalovanou a dcerou pisatele. Další e-mail byl stejným odesílatelem zaslán 17. 4. 2021 s tím, že v příloze je žádost o zaslání koordinovaného závazného stanoviska.

11. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 23. 6. 2022 čj. [číslo] VŽP/ZR bylo zjištěno, že [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, jako stavební úřad posoudil oznámení o záměru dělení, scelování, změně druhu a způsobu využití pozemků, které dne 2. 12. 2021 podala žalobkyně a na základě tohoto posouzení sděluje, že pro dělení, scelování, změně druhu a způsobu využití pozemků st. p. [anonymizováno], parc. [číslo] v k. ú. [obec] z důvodu směny pozemků není třeba stanovit podmínky a že navrhovaný záměr schvaluje.

12. Z faktury č. 7/2021 bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno] [příjmení] žalobkyni na částku 2.000 Kč s tím, že jde o vyúčtování sekání trávy v [obec] dne 31. 7. 2021 a zaplaceno bylo hotově.

13. Z přípisu žalobkyně žalované ze dne 9. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žádá žalovanou s odkazem na dohodu o zarovnání hranic pozemků o sdělení do 31. 1. 2022 závazného stanoviska ohledně směny pozemků s tím, že nechala s jejím souhlasem připravit směnnou smlouvu. Žalobkyně vyzývá žalovanou, aby v případě, že její zájem na uzavření obchodu trvá, sdělila své připomínky k navrženému znění smlouvy, doplnila své osobní údaje a její návrh ceny. Dle podací stvrzenky byl přípis odeslán 10. 1. 2022.

14. Z přípisu žalobkyně žalované ze dne 20. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje žalované, že do současné doby neobdržela její stanovisko k návrhu smlouvy, ač z předchozího jednání vyplývalo, že na uzavření smlouvy má žalovaná zájem a pozemky se nechaly s jejím souhlasem geodeticky zaměřit, včetně zajištění vysekání pozemku žalované. Náklady hradila žalobkyně. Vzájemné vyrovnání předsmluvních nákladů se mělo uskutečnit až následně při uzavření smlouvy. Jelikož dle žalobkyně žalovaná jednání, které by směřovalo k uzavření smlouvy, bezdůvodně ukončila, žalobkyně žádá žalovanou o zaplacení zbytečně vynaložených předsmluvních výdajů ve výši 10.200 Kč (8.200 Kč za geometrický plán, 2.000 Kč za vysekání pozemku). Částku žádá uhradit do 7 dnů. Dle podací stvrzenky byl přípis odeslán 21. 2. 2022.

15. Z e-mailu odeslaného z adresy [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne 16. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje, že souhlasí s dokončením směnného obchodu včetně úhrady doplatku za prodej pozemku, cena za 1 m2 činí 160 Kč. Z e-mailu odeslaného žalobkyní na adresu [jméno] [příjmení] dne 21. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zasílá žalované doplněnou směnnou smlouvu a geometrický plán s tím, že cena za stavební pozemek činí 560 Kč/m2, tj. 3,5 násobek ceny trvalého travního porostu. Žalobkyně žádá o odsouhlasení. Z e-mailu odeslaného z adresy [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne 23. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje, že ze strany žalobkyně byla porušena ústní dohoda, že bude výměna metr za metr plus doplatek z její strany za převyšující metry. Žalovaná žádá o dodržení dohody, aby mohla bát smlouva dokončena. Z e-mailu odeslaného žalobkyní na adresu [jméno] [příjmení] dne 24. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně popírá, že by z její strany došlo k porušení dohody, sděluje žalované, že pokud byla řeč o tom, že výměna pozemků může proběhnout metr za metr plus doplatek výměry ze strany žalobkyně, bylo to v době, kdy se účastnice bavily jen o výměně pozemků za účelem zarovnání hranic pozemků, kdy případný doplatek připadal do úvahy jen za minimum rozdílu metrů vzniklých ze zarovnání. Později, v případě možnosti, že žalovaná odprodání žalobkyni větší část svého pozemku, tak stejný způsob také mohl být jednou z variant za předpokladu, že se účastnice předem dohodnou na ceně, žádný jednostranný slib, že později zaplatí cenu, kterou si žalovaná řekne, žalobkyně nedala, k žádné takové dohodě nedošlo. Žalobkyně by dále nejednala o odkupu další části pozemku a neobjednávala geodetické zaměření, pokud by ji žalovaná neujišťovala, že cena bude běžná, jak se ceny na trhu pohybují. Nynější požadavek ceny považuje žalobkyně za nadnesený. Účastnice se shodly, že ani jedna z nich nechce druhou šidit a že se domluví na ceně tržní. Nyní vyšlo najevo, že každá z nich má o tržní ceně jinou představu. Žalobkyně proto navrhuje, aby nechaly pozemky ocenit znalcem.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě částky 10.200 Kč za geometrický plán a vysekání pozemku do 7 dnů.

17. Z pravidel prodeje obecních pozemků schválených usnesením zastupitelstva [územní celek] [číslo] konaného dne 29. 9. 2021 bylo zjištěno, že obsahují mj. ceník prodejních cen obecních pozemků, které nejsou stavební, v ceníku je u trvalého travnatého porostu cena 160 Kč/m2.

18. Z listin o tržním posouzení hodnoty nemovitostí vypracovaných žalobkyní podle cenových map bylo zjištěno, že u trvalého travního porostu v lokalitě [obec] stanoví optimum 63 Kč/m2, u pozemku pro komerční výstavbu 1.402 Kč/m2. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 6. 2014 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jeho předmětem je zjištění obvyklé hodnoty pozemků dle [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec], u trvalého travního porostu vychází z jednotkové ceny 26,10 Kč/m2, u zastavěné plochy a nádvoří 86,99 Kč/m2. Z nabídky na prodej pole v obci [obec] ze dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že jsou nabízeny k prodeji 2 navazující pozemky vedené jako trvalý travní porost, cena za m2 50 Kč. Z kupních smluv o převodu nemovitostí na čl. 78-80 a [číslo] bylo zjištěno, že byly uzavřeny ohledně specifikovaných pozemků v [obec].

19. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 8. 2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli a [jméno] [příjmení] jako nájemcem, předmětem nájmu byl byt obsahující kuchyň, 2 pokoje, WC, koupelnu, předsíň, spíž, sklep, ostatní s tím, že celková plocha bytu je 71,35 m2.

20. Soud nečiní žádná zjištění z listin ohledně zásahu hlídky OOP [obec] dne 31. 7. 2021, neboť nemají pro rozhodnutí ve věci význam.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná pracovně, jako geodet s ní řadu let spolupracuje. Žalovanou viděl pouze při vyměřování pozemku v [obec]. Svědek dělá technické věci, provádí práce v terénu a spolupracuje se společností [právnická osoba], která dělá kancelářské práce. Pro měření v [obec] svědka oslovila žalobkyně, říkala, že chce rozdělit pozemek, že bude odkupovat jeho část, že se konkrétně dohodnou na místě. Termín měření byl domlouván přes žalobkyni. Výsledek vytyčování je zachycen v protokole, kde jsou uvedeni i všichni obeslaní vlastníci dotčených pozemků. Na žádost žalobkyně vyměřil její pozemek, chtěla vědět, kde jsou hranice, pak měl vytyčit rozdělení pozemku žalované, účastnice mu na místě ukázaly, kde to chtějí oddělit. Vyměření na místě probíhalo zcela bez problémů, žádný spor mezi účastnicemi nebyl. Pozemek byl neposekaný, ale žalobkyně přivedla člověka, který pozemek podle potřeby vysekával. Byl tam po celou dobu vyměřování, čekal, co bude potřeba vysekat. Rozdělení pozemku žalované bylo v geometrickém plánu vytyčeno červenou čarou. V protokole jsou i body, které jsou na vlastnické hranici mezi pozemkem žalované a pozemky jiných vlastníků, protože svědek vytyčoval i hranice pozemku žalobkyně. Svědek byl domluven s žalobkyní, jí fakturoval a ona mu fakturu zaplatila. Ve faktuře je u GP na rozdělení pozemku uvedena částka 6.000 Kč, u vytyčení pozemku žalobkyně 0 Kč, protože dal žalobkyni za vytyčení jejího pozemku slevu, neboť mu žalobkyně dává práci, jinak by celková částka byla vyšší. Svědek poskytuje stálým zákazníkům slevu. Mezníky byly použity na vytyčení pozemku žalobkyně a na vytyčení hranic pro geometrický plán. Na oddělení hranice bylo použito 4 nebo 5 mezníků, 4 určitě, u 5. mezníku si svědek není jist. Svědek přeložil soudu potvrzení o podání ohledně obeslání účastníků k měření na 31. 7. 2021, podle potvrzení bylo podání odesláno žalované na adresu [obec a číslo] dne 23. 7. 2021.

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že matka svědka je druhá manželka otce žalobkyně, ale s žalobkyní je svědek v kontaktu pouze příležitostně. Svědek má vedle pracovního poměru živnost, provádí např. vysekávání náletů pro lesy. Žalobkyně jej oslovila, aby přijel do [obec], že se tam bude něco vyměřovat, řekla mu to s předstihem. Svědek přijel do [obec] svým autem, nejdřív sekal pozemek u domu nevlastního otce, pak přejel na místo, kde se vyměřovalo. Na místě byl několik hodin, vždy mu řekli, co má vysekat, on to udělal. Na zaplacení byl dohodnut s žalobkyní, svědek má hodinovou sazbu, takže částka byla stanovena podle času, který tam strávil. Jeho hodinová sazba byla nižší, než bylo obvyklé. Pozemek byl velmi neudržovaný, byly tam vysoké kopřivy. Ve faktuře svědek uvedl slevu pro rodinného příslušníka, aby k zaplacení zůstala částka 2.000 Kč. Žalovaná svědka viděla, když pozemek sekal, byla tam přítomna. Svědek sekal pouze na pozemku žalované, na pozemku žalobkyně nesekal.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná pouze od vidění, nemluvili spolu, žalovaná je majitelkou bytu, který měl svědek pronajat na adrese [obec a číslo]. Svědek podepsal nájemní smlouvu na čl.

71. Svědek chtěl mít nějakou zahrádku a něco si u ní postavit, žalovaná mu řekla, že si to za kůlnou může udělat, tak postavil montovaný zahradní domek bez základů, udělal záhonky, ohniště a pařník, který byl jen položený na trámech. V místě za kůlnou byl zarostlý pozemek, kde byl nepořádek, po bouračce tam byly cihly. Svědek něco vyvozil, navozil hlínu, aby mohl udělat záhonky. Neřešil přesně, na čím pozemku to je, žádný nájem neplatil. Když se stěhoval, tak montovaný domek odstěhoval, ohniště tam zůstalo, bylo pouze na zemi obložené cihlami. U ohniště zůstala lavice, 2 židle a stůl, věci původně patřily žalované, byly vyřazené a umístěné u garáže. Svědek je opravil a používal venku na sezení. K ohništi je opravené umístil svědek. Pařník tam při stěhování svědka zůstal, byla v něm ještě zelenina. S žalovanou neřešil, jestli je vše umístěné na jejím pozemku, ale zjara, když stavěl pařník, přišel pán s paní a vyměřovali pozemek, chatka a ohniště nebyly na jejich pozemku, na jejich pozemku byla jen malá část pařníku. Svědek se ptal, zda to vadí, nevadilo jim to s tím, že pozemek budou prodávat a svědek se má dohodnout s novým vlastníkem. S žalobkyní se o pařníku nebavil.

24. Na základě shora uvedených zjištění bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. st. [anonymizováno] v obci a k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), žalovaná je vlastnicí pozemků p. st. [anonymizováno], p. st. [číslo], p. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], p. st. [anonymizováno], p. st. [anonymizováno], p. [číslo] – trvalý travní porost ([list vlastnictví]), přičemž pozemky p. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] spolu sousedí. Účastnice zahájily jednání o směně části výměry vlastněných pozemků s tím, že pokud by výměra směňovaných pozemků nebyla shodná, došlo by k doplacení ceny za přesahující metry. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, ze kterých by plynulo, že by některá ze stran jednání zahájila nebo v něm pokračovala, aniž by měla úmysl smlouvu uzavřít. Účastnice v průběhu jednání upřesňovaly výměru, které by se mělo jejich právní jednání týkat, což bylo potvrzeno i svědkem [příjmení], podle jehož výpovědi bylo až na místě samém pro vyměřování pro účely zpracování geometrického plánu upřesňováno, kde by měla vést nová hranice mezi pozemky účastnic. Za celou dobu jednání mezi účastnicemi nedošlo ke konkrétní dohodě ohledně ceny, přičemž jednoznačně nebylo ani uzavřeno, zda v případě výměny půjde o směnu m2 za m2 ve stejné ceně, neboť pozemky, které měly být směněny, jsou dle katastru nemovitostí jiného druhu (zastavěna plocha a nádvoří x trvalý travní porost). Žalovaná předpokládala, že půjde o směnu ve stejné ceně, žalobkyně s tím počítala v případě, že rozdíl ve směňované výměře bude minimální a dojde pouze k zarovnávání tvaru pozemků. Účastnice se neshodly na ceně za 1 m2 za jednotlivé pozemky a ani se neshodly na způsobu, jak by tato cena měla být stanovena. Ujednání, že půjde o tržní cenu, nebylo dostatečné, neboť žalobkyně opírala svou představu o tržní ceně o údaje získané během své praxe, popř. z jiných převodů (viz předložené kupní smlouvy či inzeráty), žalovaná o pravidla projede obecních pozemků schválená usnesením zastupitelstva [územní celek] [číslo] (viz čl. 46). Nebylo ujednáno, že by cena pozemků měla být stanovena znaleckým posudkem znalce z příslušného oboru. Žalobkyně sice na jedné straně tvrdila, že se takto účastnice dohodly, ale na druhé straně již v žalobě uváděla, že žalovaná mohla souhlasit s oceněním pozemků znalcem, ale s tím nesouhlasila.

25. Ač mezi účastnicemi nedošlo k dohodě o ceně, pokračovaly v přípravách podkladů pro realizaci směny a prodeje. Žalobkyně objednala geometrické zaměření pozemku, které provedl svědek [příjmení]. Ač v protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 31. 7. 2021 je uvedeno, že k vytyčení došlo na žádost žalované, soud má za prokázáno, že se tak stalo na žádost žalobkyně, která věc dojednala se svědkem [příjmení], který uvedl, že s žalovanou poprvé jednal až na místě samém při vyměření. Svědek za odvedenou činnost vyfakturoval žalobkyni fakturou č. 2021081 částku 8.200 Kč a potvrdil, že žalobkyně mu toto částku uhradila. Zároveň bylo z výpovědi svědka [příjmení] zjištěno, že vedle vytyčení nové hranice mezi pozemky účastnic provedl zaměření pozemku žalobkyně. Za toto vyměření svědek poskytl žalobkyni, se kterou dlouhodobě spolupracuje, slevu tak, že za zaměření pozemku žalobkyně fakturoval částku 0 Kč, za měření pro účely geometrického plánu na rozdělení pozemku 6.000 Kč a za 12 kusů plastových mezníků 2.200 Kč. Dle geometrického plánu [číslo] pro rozdělení pozemku a změnu hranice pozemku je v seznamu souřadnic u čísel bodů uveden plastový mezník 9x. Dle výpovědi svědka [příjmení] na oddělení hranice bylo použito maximálně 5 mezníků. Mezníky byly použity i pro vyznačení pozemku žalobkyně.

26. Ač žalovaná neobjednala geometrické zaměření dne 31. 7. 2021, s jeho provedením souhlasila. Přípisem odeslaným dne 23. 7. 2021 (viz čl. 92) byla o termínu měření předem informována, podepsala protokol o vytyčení hranice pozemku (viz čl. 10) a při provádění měření dle výpovědi svědka [příjmení] proti vyměřování nijak neprotestovala, naopak se svědkem aktivně spolupracovala, ukazovala, kde by měla být nová hranice vyměřena. Aby mohlo být vyměření řádně provedeno, bylo třeba, aby zarostlý pozemek žalované [parcelní číslo] byl v místech měření vysekán. Toto vysekání provedl na žádost žalobkyně svědek [jméno] [příjmení], který za to žalobkyni vyfakturoval částku 2.000 Kč, ve které byla žalobkyni poskytnuta sleva a která byla dle výpovědi svědka nižší, než částka za tyto práce obvyklá. Žalobkyně svědkovi částku 2.000 Kč uhradila. Žalovaná jiný způsob vysekání pozemku pro účely měření nezajistila, souhlasila, že její pozemek byl sekán svědkem [příjmení], nijak proti tomu neprotestovala.

27. Soud má za prokázáno, že v době, kdy účastnice pouze plánovaly uskutečnění směny a částečného prodeje pozemků, ale nebyly ještě dohodnuty na ceně, obě účastnice souhlasily s tím, že bude svědkem [příjmení] provedeno geometrické zaměření nové hranice pozemku a že svědkem [příjmení] bude pozemek v potřebném rozsahu posekán. Faktury od svědků [příjmení] a [příjmení] zaplatila žalobkyně.

28. Následně k dokončení plánované transakce nedošlo, neboť účastnice se nedohodly na ceně, ač mezi nimi ohledně této otázky probíhala minimálně e-mailová korespondence. Představy stran o ceně se lišily nejen o ceně za 1 m2 pozemků, ale i v tom, zda ke směně má dojít bez doplatku za směňovanou shodnou plochu.

29. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaná nájemní smlouvou ze dne 1. 8. 2016 pronajala svědku [příjmení] byt ve svém domě [adresa]. Předmětem nájemní smlouvy nebyl žádný pozemek. Svědek [příjmení] požádal žalovanou o možnost užívat část pozemku před domem, žalovaná souhlasila a svědek zřídil u domu zahrádku, včetně pařníku, vybudoval zahradní chatku (bez základů), ohniště ohraničené kameny a k ohništi umístil žalovanou původně vyřazený a svědkem opravený zahradní nábytek. Po skončení nájemního vztahu svědek zahradní chatku demontoval a odvezl. Dle výpovědi svědka [příjmení] svědek se žalovanou neřešil, jestli je vše umístěné na jejím pozemku, ale zjara, když stavěl pařník, přišel pán s paní a vyměřovali pozemek, chatka a ohniště nebyly na jejich pozemku, na jejich pozemku byla jen malá část pařníku. Pařník po odstěhování svědka zůstal na původním místě. Žádným důkazem nebylo prokázáno, že by žalovaná užívala pozemek žalobkyně či na něm měla umístěny věci ve svém vlastnictví. Žalobkyně byla o této skutečnosti poučena ve výzvě soudu ze dne 22. 12. 2022 a byla vyzvána k označení důkazů s tím, že jinak bude co do žaloby na vyklizení neúspěšná. Žádné důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná užívá pozemek žalobkyně, nebyly označeny. <i>30. Dle § 1728 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Dle § 1729 odst. 1, 2 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.</i> <i>31. Dle § 10 odst. 1, 2 o. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.</i> 32. Účastnice vedle jednání o smlouvě, k jejímuž uzavření nedošlo, neboť se účastnice nedohodly o podstatné náležitosti, a to ceně. Z tohoto důvodu jednání skončila, přičemž skutečnost, že nedošlo k dohodě nelze přičítat ani jedné straně, protože každá z účastnic měla své stanovisko podloženo (viz shora) a nikoho v tomto případě nelze nutit, aby prodal, popř. koupil za cenu, se kterou nesouhlasí. Za této situace není možno aplikovat ustanovení § 1729 o. z., na které odkazovala žalobkyně, neboť byl dán spravedlivý důvod, pro který byla jednání ukončena, tj. absence dohody o ceně. Na druhé straně je nutno přihlédnout k tomu, že jednání účastnic o smlouvě dospěla tak daleko, že obě strany souhlasily s provedením úkonů, které si vyžádaly náklady (zaměření, vysekání), a to i v situaci, kdy nebyla uzavřena dohoda o ceně. Náklady uhradila žalobkyně. Principům spravedlnosti ve smyslu § 10 odst. 2 o. z. odpovídá, aby se na hrazení nákladů, které byly vynaloženy v souvislosti s plánovanou smlouvou, která nebyla uzavřena, podílely účastnice rovným dílem. Z částky 8.200 Kč zaplacené svědku [příjmení] žalobkyně vzala se souhlasem žalované zpět částku 734 Kč za mezníky, které dle svého tvrzení může žalobkyně využít. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. soud ve výroku I. řízení co do zpětvzaté částky s příslušenstvím zastavil.

33. Ve faktuře na částku 8.200 Kč je požadováno zaplacení 12 mezníků, dle vytyčovacího náčrtu a geometrického plánu bylo použito 9 plastových mezníků s tím, že dle výpovědi svědka [příjmení] 5 z nich bylo pro vytyčení nové hranice mezi pozemky. To odpovídá tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět co do ceny za 4 kusy. Nemůže jít k tíži žalované, pokud žalobkyně zaplatila za více mezníků, než bylo použito. Za náklad, na kterém by se účastnice měly podílet společně, tak soud považuje částku 6.000 Kč za vyměření nové hranice pozemků a částku 916,70 Kč za 5 plastových mezníků ([číslo]: 12 x 5), tj. částku 6.916,70 Kč. Svědek [příjmení] sice ve stejný den prováděl i zaměření pozemku žalobkyně, ale konkrétně za toto zaměření poskytl žalobkyni s ohledem na jejich předchozí spolupráci slevu tak, že úhradu za toto vyměření nepožadoval. Se souhlasem obou účastnic byly vynaloženy i náklady na potřebné vysekání pozemků v rozsahu, který byl nutný k provedení zaměření. Částka 2.000 Kč byla dle výpovědi svědka [příjmení] nižší, než by byla obvyklá cena za tyto práce. Celkově by se tak účastnice měly podílet na zaplacení částky 8.916,70 Kč, z čehož polovina činí 4.458,35 Kč. Protože náklady uhradila žalobkyně, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4.458,35 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nákladů výzvou odeslanou 21. 2. 2022. Dle § 573 o. z. se má za to, že výzva byla žalované doručena 3. pracovní den, tj. 24. 2.2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě do sedmi dnů, tj. do 3. 3. 2022, proto od 4. 3. 2022 se žalovaná ocitla v prodlení a je povinna dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni od 4. 3. 2022 do zaplacení požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.458,35 Kč (výrok II.).

34. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí domáhala zaplacení částky 9.466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 11. 2021 do zaplacení. Žaloba byla shledána důvodnou co do částky 4.458,35 Kč, proto co do částky 5.007,65 Kč s požadovaným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta. Protože v prodlení se žalovaná ocitla až od 4. 3. 2022, byla žaloba zamítnuta i co do požadovaného úroku z prodlení z přiznané částky 4.458,35 Kč od 19. 11. 2021 do 3. 3. 2022 (výrok III.).

35. V části týkající se vyklizení pozemku není žaloba důvodná. Souhlas žalované, že svědek [příjmení] může využívat pozemek u domu, se mohl týkat pouze pozemku ve vlastnictví žalované. Nemůže jít k tíži žalované, pokud svědek [příjmení] využil i část jiného pozemku, tj. pozemku žalobkyně. Výpovědí svědka [příjmení] bylo prokázáno, že část pařníku, který vybudoval, zasahoval i do pozemku žalobkyně a že pařník na místě po odstěhování svědka zůstal. Nejde o věc ve vlastnictví žalované, popř. věc, kterou by žalovaná se souhlasem jejího vlastníka využívala. Pouze ze skutečnosti, že jde o věc bývalého nájemníka žalované, nelze dovodit povinnost žalované tuto věc z pozemku žalobkyně vyklidit, popř. zajišťovat její vyklizení, jak se žalobkyně domáhá. Nebylo prokázáno, že by se na pozemku žalobkyně nacházely věci ve vlastnictví žalované (žádným důkazem nebylo prokázáno, že zahradní nábytek je umístěn na pozemku žalobkyně), žalobkyně byla v tomto směru soudem poučena a důkazy nenavrhla. Je věcí důkazního břemene žalobkyně prokázat, že na jejím pozemku jsou věci žalované, nikoliv, aby žalovaná prokazovala, že její věci se nacházejí mimo pozemek žalobkyně. Žaloba na vyklizení pozemku proto byla zamítnuta (výrok IV.).

36. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1, 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Žalovaná měla ve věci úspěch co do části žaloby týkající se vyklizení pozemku, která byla zamítnuta. V části žaloby ohledně zaplacení žalobkyně co do částky 734 Kč zpětvzetím žaloby z procesního hlediska zavinila zastavení řízení v tomto rozsahu, proto tuto částku je nutno považovat za neúspěch žalobkyně. Co do částky 5.007 byla žaloba zamítnuta, takže neúspěch žalobkyně (s tím úspěch žalované) je celkem 5.741,65 Kč, tj. 56,3 % ze žalované částky. Co do částky 4.458,35 Kč, tj. 43,7 % ze žalované částky, bylo žalobě vyhověno a v tomto rozsahu byla žalovaná v řízení neúspěšná. Co do zaplacení tak činí tzv. čistý úspěch žalované ve věci 12,6 % (56,3 – 43,7 %). Žalované tak přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 100 % co do nákladů ohledně vyklizení pozemku a ve výši 12,6 % co do nákladů ohledně zaplacení. Žalovaná vynaložila náklady za právní zastoupení, přičemž v řízení byly spojeny 2 věci (vydání pozemků, zaplacení částky, ale nejde o spojení ze zákona), proto odměna za 1 úkon právní pomoci při spojení 2 věcí činí dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 3 a § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty 20.200 Kč (10.000 Kč + 10.200 Kč) částku 1.940 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Protože tarifní hodnota za žalobu na vyklizení a za žalobu na zaplacení částky 10.200 Kč je cca shodná, soud při stanovení nákladů řízení vycházel z toho, že na obě části řízení připadá stejný podíl z odměny a z režijního paušálu, tj. 970 Kč (1.940) a 150 Kč (300: 2). Zástupkyně žalované učinila 8 úkonů právní pomoci (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě ze dne 19. 9. 2022, 3. účast u jednání 26. 9. 2022, 4. písemné vyjádření ze dne 10. 10. 2022, 5., 6. účast u jednání 7. 11. 2022 delšího než 2 hodiny, 7. vyjádření ze dne 9. 2. 2023 a 8. účast u jednání 20. 3. 2023). Ve vyjádření ze dne 2. 1. 2023 nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti, proto za toto vyjádření nejsou odměna s paušálem přiznány. Za část řízení ohledně vyklizení tak žalované přísluší náhrada nákladů ve výši 8.960 Kč (970 +150 x 8). Za část řízení ohledně vyklizení přísluší žalované náhrada nákladů ve výši 1.129 Kč (12,6 % z částky 8.960 Kč). Za obě části řízení tak žalované přísluší náhrada ve výši 10.089 Kč. Zástupkyně žalované doložila registraci plátkyně DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 10.089 Kč, tj. 2.118,70 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalobkyně povinna nahradit žalované ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. celkové náklady řízení ve výši 12.207,70 Kč (10.967 + 2.118,70 Kč). Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám zástupkyně žalované (výrok V.).

37. Výrok o nákladech státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát na nákladech řízení za svědečné, které bylo vyplaceno svědkům vypovídajícím k okolnostem ohledně nároku na zaplacení, vynaložil celkem částku 1.553 Kč. S ohledem na výsledek řízení ohledně zaplacení je každá z účastnic povinna nahradit státu ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. náklady řízení v rozsahu, ve kterém neměla ve věci úspěch. Žalobkyně je povinna nahradit státu náklady řízení v rozsahu 56,3 %, tj. částku 874,30 Kč, a žalovaná v rozsahu 43,7 %, tj. částku 678,70 Kč (výroky VI., VII.).