15 C 116/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 26 000 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 20 000 Kč od 21.03.2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se částečně zastavuje ohledně zaplacení částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 20 000 Kč od 23.6.2025 do 20.03.2026 a ve výši 0,5 % p.a. z částky 20 000 Kč od 21.03.2026 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 542 Kč k rukám jejího zástupce tituly před jménem Josefa Břeně, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou dne 24.3.2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 23. 5. 2025 smlouvu o úvěru č. 90829049, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 22. 6. 2025. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátila. Součástí žalobou uplatněného nároku byl rovněž smluvní úrok v kapitalizované výši 6 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že úvěr byl žalované poskytnut převodem na její bankovní účet č. č. účtu a že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2026. Usnesením soudu byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení týkajících se splnění povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. V reakci na tuto výzvu žalobkyně podáním doručeným soudu dne 6. 5. 2026 vzala žalobu zpět co do částky 6 000 Kč představující smluvní úrok a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 23. 6. 2025 do 20. 3. 2026 a ve výši 0,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 3. 2026 do zaplacení. Současně uvedla, že nárok nadále uplatňuje pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího poskytnuté jistině ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 3. 2026 do zaplacení s odůvodněním, že předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2026 poskytla žalované třídenní lhůtu k dobrovolnému plnění. Žalovaná se k žalobě věcně nevyjádřila. Pouze soudu sdělila, že si v úložní době nevyzvedla doporučenou zásilku soudu určenou k vyzvednutí do 7. 4. 2026 (usnesení Okresního soudu v Semilech č. j. EPR č. účtu-5 o místní nepříslušnosti), neboť oznámení o jejím uložení přehlédla. Současně požádala o informaci, zda bude věc z důvodu místní nepříslušnosti postoupena jinému soudu, případně o opětovné zaslání písemnosti. Poté soud vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Výzva jí byla spolu se žalobou doručena do datové schránky dne 22. 6. 2026. Na výzvu žalovaná nijak nereagovala. Její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se proto považuje za udělený (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 22. 7. 2026. Soud při rozhodování vycházel zejména ze smlouvy o úvěru č. 90829049, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení platby, předžalobní výzvy ze dne 17. 3. 2026 a dalších listinných důkazů založených ve spise. Soud vzal za prokázané, že dne 23. 5. 2025 uzavřely účastnice smlouvu o úvěru č. 90829049. Na jejím základě poskytla žalobkyně žalované částku 20 000 Kč. Peněžní prostředky byly dne 23. 5. 2025 převedeny na účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku 26 000 Kč do dne 22. 6. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni z poskytnutých peněžních prostředků cokoli vrátila. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z dalších zdrojů. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo z právního důvodu, který odpadl. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě uvedených ustanovení. Žalobkyně přes výzvu soudu netvrdila skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit řádné splnění povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Nárok na smluvní úrok proto žalobkyně sama již v průběhu řízení neuplatňovala a v tomto rozsahu žalobu vzala zpět. Současně uplatnila nárok na vrácení poskytnuté jistiny jako bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, kterou žalovaná přijala na svůj bankovní účet. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by tuto částku nebo její část žalobkyni vrátila. Soud proto dospěl k závěru, že na straně žalované vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč, které je povinna vydat. Proto soud žalobě v rozsahu této částky vyhověl. Podle § 1970 občanského zákoníku má věřitel právo požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, úrok z prodlení. U povinnosti vydat bezdůvodné obohacení vzniká prodlení zpravidla až po výzvě věřitele k plnění. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala žalované dne 17. 3. 2026 předžalobní výzvu, v níž jí poskytla lhůtu tří dnů k dobrovolnému splnění povinnosti. Po marném uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení. Žalobkyni proto náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 3. 2026 do zaplacení. O částečném zastavení řízení soud rozhodl podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 6 000 Kč a dále co do části požadovaného příslušenství. V tomto rozsahu proto soud řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 20 000 Kč z původně uplatněných 26 000 Kč, její úspěch tak činí 77 %, neúspěch 23 %. Po započtení úspěchu a neúspěchu jí proto náleží náhrada 54 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 040 Kč. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 400 Kč a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč, celkem 1 500 Kč. Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu náleží rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 2 855 Kč, z čehož žalobkyni náleží s ohledem na poměr jejího úspěchu a neúspěchu náhrada ve výši 1 542 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud při stanovení odměny aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně hromadně soudně uplatňuje obdobné úvěrové pohledávky, jejichž skutkové i právní vymezení je standardizované a ve fázi před procesní obranou žalovaného nevyžaduje individuální právní posouzení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.