15 C 152/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 750,90 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhala dalšícha) částku 6 686,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 312,05 Kč od 30. 1. 2025 do zaplaceníb) částky 64,15 Kč,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedených částek. Pohledávka podle žalobkyně vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25141158 uzavřené mezi účastníky dne 30. 9. 2024 distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Žalovaná čerpala dne 30. 9. 2024 úvěr v částce 5 000 Kč.Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 29. 1. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalobkyně eviduje vůči žalované dluh v celkové výši 11 686,75 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: jistina 4 999,97 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč, smluvní úrok 6 374,70 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 47,58 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč.Žalované byla doručena žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 28. 8. 2025.Z obsahu listin předložených žalobkyní se podává, že žalovaná sjednala se žalovanou smlouvu o úvěru a na jejím základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně zjistila – celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 16 897 Kč, která umožnila bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované.Dle § 78 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Na posuzovaný spotřebitelský vztah mezi účastníky je nepochybně nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně před uzavřením smlouvy neměla k dispozici (a tudíž ani nebyla schopna soudu doložit) doklad o příjmu žalované ze zaměstnání ani doklady o skutečných výdajích žalované. Podle již ustálené judikatury věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Pokud žalobkyně doložila výpis ze systému KONTOMATIK, pak má soud pochybnosti, zda do jeho obsahu vůbec kdy, resp. minimálně před tím, než jej zaslala jako důkaz soudu, nahlédla, neb z jeho obsahu je zřejmé, že jen v měsíci září žalovaná čerpala 47 půjček (většinu od firmy , právnická osoba, , Anonymizováno, )! Smlouva o úvěru shora uvedená je dle § 87 ZSÚ neplatná a soud k této absolutní neplatnosti přihlédl.Žalobkyně vyplatila žalované celkem částku 5 000 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že žalobkyni poskytla jakékoliv plnění. Na základě neplatné smlouvy došlo k plnění bez právního důvodu, na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat. Výše bezdůvodného obohacení je dána zapůjčenou částkou - tuto částku soud žalobkyni přiznal a ve zbylé části tuto zamítnul.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“S ohledem na uvedený závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná, nedoložila tedy soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou její možnosti. Lhůta k plnění byla proto stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. na 3 dny od právní moci rozsudku.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesní úspěch žalované převýšil úspěch žalobkyně, žalované však v řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku III.