15 C 216/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro určení promlčení věcného břemene

I. Určuje se, že věcné břemeno užívání, spočívající v bezplatném a doživotním užívání jedné místnosti včetně příslušenství, zřízené smlouvou RV [číslo] pro žalovaného k zatížení nemovitosti, a to pozemku st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 81 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v obci [obec], [katastrální uzemí] II, část [územní celek], pozemku zapsaného na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Trutnov ve vlastnictví žalobkyně, je promlčeno.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou soudu dne 25.9.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí ve výroku I. uvedeném shora. Svůj návrh odůvodnila tím, že je na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního práva, uzavřené dne [datum] s [územní celek], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] vlastníkem nemovitostí a to mimo jiné pozemku st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 81 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, to vše v obci [obec], [katastrální uzemí] II, část [územní celek]. Tato nemovitost je zatížena věcným břemenem užívání – právem bezplatného a doživotního užívání jedné místnosti včetně příslušenství pro žalovaného na základě smlouvy RV [číslo]. Žalovaný po celou dobu, kdy žalobkyně nemovitost vlastní, své právo nevyužil, v nemovitosti, ani v žádné její části nikdy nebydlel a ani žádnou část nemovitosti jinak neužíval. Žalobkyně se opakovaně neúspěšně pokoušela žalovaného kontaktovat, aby se s ním domluvila na zrušení věcného břemene, naposledy na adrese [adresa], [příjmení] 7, kde se údajně měl žalovaný zdržovat. Věcné břemeno je zapsáno dlouhodobě jen formálně, není po dobu nejméně [anonymizováno] let vykonáváno a podle názoru žalobkyně tak došlo k jeho promlčení. K výmazu tohoto věcného břemene z katastru nemovitostí ve smyslu ust. § 618 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je za situace, kdy nedošlo k dohodě mezi účastníky, nezbytné rozhodnutí soudu jakožto zákonný podklad. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Předmětné věcné břemeno užívání bytu vzniklo před 31. 12. 2013, nabytím účinnosti o. z. (tj. dne 1. 1. 2014) došlo k jeho transformaci na služebnost užívacího práva ve smyslu § 1283 a násl. o. z., soud postupoval dle § 3028 odst. 2 o. z. Žalobkyně se domáhá zrušení služebnosti (věcného břemene) založené na základě dvoustranného úplatného právního úkonu – smlouvy RV [číslo]. Žalovaný byl zcela nečinný, netvrdil, že by svého práva v posledních [anonymizováno] letech využil. Soud uzavřel, že předmětná služebnost nebyla žalovaným minimálně po dobu cca [anonymizováno] let vykonávána a žalovaný se po celou dobu využití svého práva nedomáhal; v řízení byl zcela nečinný. Služebnost se proto promlčela uplynutím desetileté promlčecí lhůty (§ 109 obč. zák.). Soud proto žalobě vyhověl, určil, že věcné břemeno užívání, spočívající v bezplatném a doživotním užívání jedné místnosti včetně příslušenství, zřízené smlouvou RV [číslo] pro žalovaného k zatížení nemovitosti, a to pozemku st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 81 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v obci [obec], [katastrální uzemí] II, [anonymizováno] [územní celek], pozemku zapsaného na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Trutnov ve vlastnictví žalobkyně, je promlčeno. Otázku zrušení služebnosti a přiznání přiměřené náhrady posuzoval soud podle o.z. – viz. výše. Podle § 618 o. z. promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. Podle § 980 odst. 2 věta druhá o. z. bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Ohledně otázky petitu žaloby odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1491/2019 ze dne 27.10.2019, dle něhož nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu – katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. Promlčení práva odpovídajícího služebnosti zohlednil soud i při rozhodování o stanovení náhrady za zrušenou služebnost. Uzavřel, že v důsledku promlčení trvá služebnost nadále pouze jako naturální obligace, a proto se žalovaný práv z této služebnosti plynoucích již nemůže dovolat. Hodnota takového práva, stejně jako jeho využitelnost, je proto„ nulová“. Z těchto důvodů rozhodl o zrušení služebnosti bez náhrady. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci úspěšná žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.