15 C 232/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro rozvod manželství

I. Manželství Jméno zainteresované osoby 0/0, rozené Anonymizováno, a Jméno zainteresované osoby 1/0, uzavřené dne 27. 6. 2014 před právnická osoba ve Anonymizováno adresa se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Návrhem ze dne 14.8.2023 se manželka domáhala rozvodu manželství, uzavřeného dne 27.6.2014 před právnická osoba ve Anonymizováno adresa. Uvedla, že ještě před uzavřením manželství se účastníkům narodil syn Anonymizováno. Manželka jako důvod rozvratu uvedla, že manželství účastníků neplní své funkce a v průběhu jeho trvání došlo k citovému odcizení, přičemž nelze očekávat jeho obnovu manželského soužití. Manžel ve svém vyjádření, které bylo soudu doručeno v úvodu jednání konaného dne 19.2.2024, uvedl, že s návrhem manželky nesouhlasí. Uvedl, že k manželce nadále chová citové pouto, je přesvědčen o tom, že je naděje na obnovení manželského soužití a poukázal na přání společného syna účastníků, který si přeje, aby oba účastníci žili nadále jako manželé a tvořili spolu se synem úplnou rodinu. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 o.z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu; nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o.z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že manželé spolu nežijí ve společné domácnosti od června 2023. Manželka necítí k manželovi jakékoliv pouto, které by umožnilo další soužití a to zejména v důsledku jeho invektiv, které ji psychicky velmi zasáhly a zároveň ji motivovaly ke změně jejího životního stylu. Manželka dále uvedla, že společné výlety, které navrhla, manžel negoval; volný čas chtěl trávit spíše v domácím prostředí. Popřela, že by příčinou jejího odchodu ze společné domácnosti byl jakýkoliv jiný vztah; připustila, že na vině může být i poměrně velký věkový rozdíl mezi účastníky. Manželka uvedla, že její rozhodnutí rozvést se je definitivní, neměnné, v manželství setrvat nechce a nemůže. Z účastnického výslechu manžela soud zjistil, že manželství považuje za funkční, má zájem na jeho zachování a přes invektivy z jeho strany, které byly důsledkem žárlivosti (nesouhlasem s volbou ošacení – např. na ples) a byly velmi sporadické, má manželku rád a rád by vyhověl synovi v jeho přání, aby žili opět společně jako rodina. Připomněl, že několik let žili spokojeně a k tomuto způsobu by se mohli vrátit, byla-li by k tomu svolná manželka. Na rozdíl od manželky, neviděl v průběhu manželství žádné zásadní rozpory, které by měly za následek rozvrat manželství. Z oddacího listu ze dne soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 27.6.2014 před právnická osoba ve Anonymizováno adresa. Manželům se ještě před uzavřením manželství narodil syn Christian. Poměry k nezletilému pro dobu po rozvodu byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. spisová značka. Nezletilý byl svěřen do střídavé péče rodičů. Co se týká potenciálního mimomanželského vztahu manželky, pak soud uvádí, že tento nebyl prokázán (manžel nakonec důkaz týkající se tohoto nenavrhl s odůvodněním, že by tento vedl k další eskalaci jíž tak vyhrocených vztahů mezi manžely). Po zhodnocení skutkových zjištění dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru o důvodnosti návrhu na rozvod. Manželka se již v červnu 2023 odstěhovala ze společné domácnosti. Manželé spolu od té doby netráví společný čas a z pohledu manželky není jakákoliv naděje na obnovu manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství shledal soud především v odlišném pohledu manželů na trávení volného času a v nedostatečné vzájemné komunikaci, kdy si manželé namísto rozmluvy o tom, co kterého trápí, volili své způsoby řešení (manžel svůj nesouhlas s chováním či vzezřením manželky projevoval občasnými narážkami, které on sám považoval za vtipné; manželka se těmto jakkoliv nebránila, přesto, že jí tyto trápily a dotkly se její osobnosti). Dlouhodobost popsaných neshod vedla k postupnému citovému odcizení ze strany manželky. Projevený zájem manžela na zachování manželství je za takové situace pro rozhodnutí ve věci právně irelevantní, neboť nikoho nelze nutit k setrvání v manželství, s výjimkou zákonem stanovených případů tzv. tvrdostní klauzule. Té se však v průběhu řízení nikdo z manželů výslovně nedovolával a její naplnění nevyplynulo ani z obsahu spisu (manžel pouze tvrdil, že syn si přeje, aby manželé žili nadále spolu). Konečně pak soud k tvrdostní kaluzuli dodává že se jedná o mimořádné řešení pro zvláštní situace (touto situací není přání společného dítěte účastníků žít nadále ve společné domácnosti s matkou i s otcem, kteréžto je přirozeným přáním a nadějí téměř všech dětí, jejichž rodiče se rozhodli pro rozvod manželství). Čím dříve se oba manželé vyrovnají s tím, že budou žít v budoucnu odděleně (přijmou objektivní skutečnost, že manželství je již minulostí), tím dříve to může vzít za své i jejich syn; to, jaké mu vytvoří zázemí a jakými mu budou vzory, bude záležet rovněž na každém z nich. Jelikož byly splněny podmínky § 755 odst. 1 o.z. a nebyly tvrzeny ani zjištěny výjimečné podmínky ustanovení § 755 odst. 2 písm. a), b) o.z., soud návrhu na rozvod manželství vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.”), když navíc žádný z účastníků přiznání náhrady nepožadoval. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Trutnově a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popř. první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku).