15 C 258/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví k nemovitostem: pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – , adresa, , č. p. , Anonymizováno, (rod. dům), a pozemku parc. č. , Anonymizováno, (zahrada), jak zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem.

III. Vzájemný návrh žalované, aby soud odložil zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. na dobu 1 roku, se zamítá.

IV. Žalované se přiznává osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou ze dne 11.9.2023 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem : pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – , adresa, , č. p. , Anonymizováno, (rod. dům), a pozemku parc. č. , Anonymizováno, (zahrada), jak zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Uvedla, že o nemovitosti zájem nemá a žalovaná nebyla schopna akceptovat opakované nabídky na vypořádání spoluvlastnictví dohodou (vyplacení adekvátního vypořádacího podílu).Žalovaná upozornila na to, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k podílu o velikosti jedné poloviny kupní smlouvou ze dne 16.2.2023 za kupní cenu 1 350 000 Kč; prakticky okamžitě začala jednat o vypořádání a odkup podílu o částku navýšenou o 700 000 Kč. Žalovaná nejen, že nemá na vyplacení uvedené částky, ale tuto s ohledem na popsané okolnosti ani neakceptuje jako spravedlivý vypořádací podíl. Žalovaná přitom v roce 2004 utrpěla těžký úraz (při autonehodě), pohybuje se na invalidním vozíku a nemovitost po smrti své matky užívá ke svému bydlení. Ve svém vyjádření k žalobě navrhla, aby soud žalobu v buď zamítnul dle § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nebo podle § 1155 odst. 1 o.z. odložil zrušení spoluvlastnictví o dva roky; ve svém závěrečném návrhu tuto dobu upravila na 1 rok.Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí a to každý v rozsahu jedné poloviny. Žalobkyně nabyla spoluvlastnictví podíl na základě kupní smlouvy ze dne 16.2.2023; žalovaná svůj podíl v roce 2009 zdědila.Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 cit. ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníkůPodle § 1141 odst. 1, 2 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1144 o. z. odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.Nevhodnost doby se vztahuje ke společné věci a k okolnostem působícím na věc (účelové určení věci, způsob využití apod.). Nevhodnost doby je objektivní, přechodná okolnost vztahující se k předmětu spoluvlastnictví, pro kterou se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jeví nevhodné (NS 22 Cdo 5159/2014 = Rc 101/2016). Pro posouzení nevhodnosti doby nejsou rozhodující osobní poměry spoluvlastníků a z nich vyplývající škoda neb újma (NS ČSR Rv II 825/25 = Vážný 5764, Rv II 902/24 = Vážný 4553, Rv I 1218/22 = Vážný 2960, rak. OGH 3 Ob 125/97x a 5 Ob 134/12k). Nevhodnost doby bude směřovat především k dočasným okolnostem, které mají vliv na cenu společné věci. Může tak jít o dočasný hlubší pokles cen společné věci s vidinou pozdějšího opětovného zvýšení ceny, hyperinflace, probíhající oprava či úprava věci, brzký zánik zatížení společné věci, v jehož důsledku významně stoupne cena společné věci apod. (Koziol, Bydlinski, Bollenberger a kol. 2007 s. 726 an.). Poukaz DZ na období sklizně se pak s ohledem na délku soudního řízení nejeví patrně v praxi použitelným (Beck III 1140 13). Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): P. CoufalíkÚjma některého ze spoluvlastníků se vztahuje k osobním poměrům (subjektivním zájmům) spoluvlastníků, pročež bývá označována za kategorii subjektivní. Má zabránit zásadnímu vzniku újmy, která by spoluvlastníkovi vznikla okamžitým zrušením spoluvlastnictví. Judikatura ovšem zdůrazňuje, že musí jít o okolnosti dočasného charakteru, např. časově omezená zdravotní indispozice, přičemž by mělo jít o výjimečné okolnosti, které se zpravidla při zrušení spoluvlastnictví nevyskytují. Již prvorepubliková judikatura zdůrazňovala, že ztráta bydlení není sama o sobě na překážku zrušení spoluvlastnictví, neboť ta je zpravidla nutným důsledkem zrušení spoluvlastnictví. Obdobně vyšší věk spoluvlastníka a s tím spojené dlouhodobé zdravotní problémy, citová vazba při dlouhodobém užívání nemovitosti, absence finančních prostředků k vyplacení náhrady dalším spoluvlastníkům nejsou na překážku zrušení spoluvlastnictví. Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): P. CoufalíkŽalovaná odůvodnila svůj návrh na postup dle § 1140 odst. 2 o.z. svým špatným zdravotním stavem; soud dodává, že její zdravotní stav je nepochybně špatný (již od roku 2004), přičemž nelze reálně očekávat zásadní změnu této skutečnosti. Nejedná se o přechodnou okolnost; žalovaná v průběhu řízení jakkoliv tento svůj původní návrh nerozvedla, proto soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro zamítnutí návrhu na vypořádání podílového spoluvlastnictví.K návrhu na odklad vypořádání uvádí soud následující:Dle rozsudku NS sp.zn. 22 Cdo 2816/2019 : O návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví je vždy třeba rozhodnout samostatným výrokem a v tomto řízení je třeba jej posoudit jako vzájemnou žalobu, o níž je nutné rozhodnout před, případně zároveň s rozhodnutím o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.Podle ustanovení § 1155 o. z., může soud na návrh spoluvlastníka odložit zrušení spoluvlastnictví, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. Zrušení spoluvlastnictví může být též odloženo také pořízením pro případ smrti. Podle ustanovení § 1156 o. z., může odklad zrušení spoluvlastnictví být později změněn dohodou spoluvlastníků a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví došlo.Smyslem citovaného zákonného usnesení je umožnit soudu, aby v určitých taxativně vymezených případech dovolil časově omezené prodloužení existence spoluvlastnictví, které jinak mohlo být k návrhu kteréhokoli spoluvlastníka zrušeno. S ohledem na povahu odkladu, jakožto výjimky z oprávnění domáhat se kdykoli zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je nutno § 1155 o. z., vykládat spíše restriktivně (k tomu například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4755/2015).Je třeba zohlednit také okolnost, na kolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i předpokládaný stav, který by nastal po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví či, který by naopak nastal, pokud by ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedošlo.Pokud jde o prvou hypotézu spočívající v předejití majetkové ztrátě, pak tento důvod pro odklad zrušení spoluvlastnictví soud neshledal (resp. tento nebyl ani tvrzen). Pokud jde o druhou hypotézu spočívající v předejití vážnému ohrožení oprávněného zájmu žalované, je soud jednoznačně toho názoru, že se nejedná o zdravotní problémy přechodné, což v podstatě i žalovaná při jednání soudu sdělila a potvrdila to, že není reálný předpoklad pro výrazné zlepšení jejího současného stavu. Jinak řečeno – špatný zdravotní stav žalované je trvalého charakteru a není to okolnost, která by zásah do práva ostatních spoluvlastníků domáhat se kdykoli zrušení spoluvlastnictví ospravedlnila.Soud proto vzájemný návrh žalované na odklad vypořádání zamítnul (výrok III.), když současně rozhodl o osvobození od soudních poplatků na straně žalované s ohledem na výši jejího příjmu (invalidního důchodu) a nemajetnost. Žalovaná tudíž ze svého vzájemného návrhu není povinna hradit soudní poplatek.Pokud jde o způsob vypořádání, rozhodl soud tak, že nařídil prodej předmětných nemovitostí, když oba účastníci se shodli na tom, že rozdělení možné není; žalobkyně o přikázání nemovitostí zájem nemá a žalovaná je nesolventní (ke dni vyhlášení rozsudku nebyly tvrzeny ani prokazovány skutečnosti nasvědčující o tom, že žalovaná disponuje jakoukoliv částkou blížící se adekvátnímu vypořádacímu podílu; žalovaná na dotaz soudu, zda disponuje alespoň úsporami v řádech desítek tisíc, kteréžto by mohla použít na úhradu části vypořádacího podílu uvedla, že těmito nedisponuje). Současná judikatura vymezuje předpoklady pro nařízení prodeje společné věci tak, že podmínka pro vypořádání spoluvlastnictví prodejem věci ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o.z. je splněna i tehdy, má-li spoluvlastník sice zájem věc do svého výlučného vlastnictví získat, ale nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (KS v Ostravě 11 Co 698/2014 = Rc 4/2015, NS 22 Cdo 1618/2015).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, kdy v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, mající povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 LPS, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.