15 C 261/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, zemřelý Anonymizováno naposledy bytem Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno pro určení Anonymizováno

I. Určuje se, že Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného, zemřelý dne datum posledně bytem adresa, je otcem navrhovatele jméno FO, narozeného dne Datum narození žalobce, adresa.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se právo na zaplacení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení vůči zemřelému žalovanému nepřiznává. Žalobce se domáhal určení otcovství k zemřelému tituly před jménem jméno FO, o němž tvrdil, že je jeho biologickým otcem. Otcovství tituly před jménem jméno FO nebylo za jeho života určeno. Dále uvedl, že se z respektu k pozůstalým neúčastnil dědického řízení a návrh podává až poté, co se dozvěděl o jeho pravomocném skončení; neurčené otcovství mu brání uplatnit nárok na sirotčí důchod a má dopad na jeho osobní i sociální situaci. Žalobce tvrdil, že jeho matka měla v době početí s tituly před jménem jméno FO vztah a že jeho biologické otcovství bylo v rodině známo. Opatrovník zemřelého žalovaného ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Z provedeného dokazování, zejména z prohlášení matky žalobce, z výpovědi svědkyně jméno FO, babičky žalobce, a z předložených listinných důkazů (zejména fotografií zachycujících žalobce a žalovaného v období od ranného dětství žalobce až do doby úmrtí žalovaného), soud zjistil, že matka žalobce a žalovaný se znali již několik let před narozením žalobce a udržovali intimní kontakt i v době rozhodné pro početí. Matka žalobce zároveň jednoznačně vyloučila, že by v rozhodné době měla pohlavní styk s jiným mužem, resp. že by otcem žalobce mohl být kdokoli jiný než žalovaný. Z rodného listu žalobce, narozeného dne Datum narození žalobce, soud zjistil, že jako matka je uvedena jméno FO, přičemž údaj o otci v matrice uveden není. Podle § 776 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se otcovství určuje na základě tří zákonných domněnek. V projednávané věci nepřichází v úvahu první domněnka dle § 776 o. z., tedy domněnka manželského otcovství, neboť matka žalobce nebyla v rozhodné době vdaná. Nelze aplikovat ani domněnku dle § 779 o. z. založenou na uznání otcovství, jelikož žalovaný otcovství k žalobci během svého života neuznal a vzhledem k jeho úmrtí již učinit takový právní úkon nemůže. Soud proto postupoval podle třetí domněnky otcovství uvedené v § 783 odst. 1 o.z., podle níž platí, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od níž neuběhlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dní, neprokáželi se závažné okolnosti, které otcovství vylučují. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný měl s matkou nezletilého pohlavní styk v době rozhodné pro početí. Současně nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by jeho otcovství vylučovaly. Ze svědecké výpovědi babičky žalobce, ze sdělení samotného žalobce a z předložených rodinných fotografií je patrné, že se žalovaný k žalobci choval jako otec, podílel se na jeho výchově a jejich vzájemný vztah byl od žalobcova raného dětství velmi blízký. Skutečnost, že žalovaný za svého života neučinil uznání otcovství formou prohlášení na matrice, je z hlediska soudu krokem, který nelze schvalovat ani omlouvat, a to ani s přihlédnutím k vysvětlením uváděným žalobcem ohledně postojů dalších biologických dětí žalovaného. Je pochopitelné, že informace o dítěti narozeném mimo manželství může být pro manželku právnická osoba žalovaného citlivá. Tyto jejich subjektivní pocity však nejsou rozhodné pro posouzení právního postavení dítěte narozeného mimo manželství. Současný právní řád vychází z principu rovnosti dětí bez ohledu na okolnosti jejich narození a přiznává jim totožná práva jako dětem narozeným v manželství. Za situace, kdy žalovaný k uznání otcovství během svého života nepřistoupil, přestože k tomu měl reálnou možnost, nezbylo soudu než vyhovět zcela důvodné žalobě pozůstalého syna. Soud proto rozhodl, že žalovaný je otcem nezletilého podle § 783 odst. 1 o.z. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci plně úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. O přechodu poplatkové povinnosti soud nerozhodoval, neboť žalobce byl od placení soudních poplatků osvobozen a na straně žalované stojí zemřelý účastník, vůči němuž nelze poplatkovou povinnost přenášet. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.