15 C 286/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro zaplacení 35 414 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 30 000 Kč- s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 5. 2024 do 25. 8. 2024- s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 8. 2024 do zaplacení- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 5. 2024 do zaplaceníb) částku ve výši 2 047 Kčc) částku ve výši 300 Kčd) částku ve výši 1 497 Kče) částku ve výši 1 570 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 513 Kč k rukám , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částek uvedených ve výroku shora. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 29.2.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8193715, na základě které byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000,-Kč tak, že částku ve výši 27 500,- Kč převedla v souladu s čl. II. Písm. b) smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka – žalovaného - a to dne 29.2.2024, čímž došlo k čerpání úvěru ze strany žalovaného v souladu smlouvou o úvěru dle čl. II. této smlouvy. Zbytek prostředků ve výši 2500,- Kč, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovaným ve smlouvě o úvěru zejména dohodla, že poskytnuté peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy v částce ve výši 40000,-Kč uhradí žalovaný žalobkyni v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1600 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla stanovena na den 20.3.2024. Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, žalovanému bylo ze strany žalobkyně odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru.

2. K otázce posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1.12.2016 (dále i jen ZoSÚ) žalobkyně doplnila v podání ze dne 29.10.2024 svá tvrzení tak, že žalovaný žalobkyni prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet, přičemž uvedené údaje žalovaným žalobkyně zkoumal a tel. ověřoval, kdy žalobkyně si vyžádala výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 12/2023, 01/2024 z pracovního poměru k zaměstnavateli , právnická osoba, IČO: , IČO, , a učinila náležitou komparaci příjmové a výdajové stránky žalovaného.

3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní: smlouva o spotřebitelském úvěru č. 8193715 včetně přílohy č. 1 Úvěrové podmínky, potvrzení o platbě, čestné prohlášení, Výplatní pásky žalovaného, zesplatnění pro smlouvu č. 8193715 ze dne 26.5.2024 včetně podacího lístku.

5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně po řádném prověření úvěruschopnosti žalované, v rámci kterého byly prověřovány příjmy a výdaje žalovaného byla dne 29.2.2024 mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet v souladu se smlouvou finanční prostředky ve výši 30 000 Kč (27 500 + 2 500 Kč). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky žalobkyně. Výše úroku byla stanovena na 28,17 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, splatnost prvé splátky byla dne 20.3.2024. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, byl žalobkyní opakovaně upomínán a následně došlo k zesplatnění úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než dva měsíce. Zesplatnění úvěru bylo žalované odesláno 26.5.2024 a zároveň obsahuje předžalobní výzvu k úhradě částky jistiny úvěru, příslušenství a smluvní pokuty 1 497 Kč a nákladů upomínání 300 Kč. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno v čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalobkyně požadovala úhradu 3 smluvních pokut ve výši 3 x 499 Kč, tedy 1 497 Kč. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 32047,- Kč od 27.5.2024 do 14.7.2024, tedy částku ve výši 1 570,- Kč. Ve smlouvě je sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů pro případ prodlení žalovaného, mj. 100 Kč za každou písemnou upomínku (čl.

4. Smlouvy) – v daném případě požadovala žalobkyně 3x 100 Kč. Upozornění na smluvní pokutu a náhradu účelně vynaložených nákladů je rovněž ve formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Podle žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho z žalobou uplatněných částek. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by uhradil vyšší částku, než uvádí žalobkyně.

6. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.)smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Na základě shora prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla po prověření úvěruschopnosti žalovaného platně uzavřena smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem vrátit ve sjednaných splátkách. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Protože žalovaný porušil smluvní povinnost, vznikl žalobkyni nárok na sjednanou smluvní pokutu (viz. výše). Žalobkyní uplatněný nárok má oporu v úvěrové smlouvě a úvěrových podmínkách. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení, proto je dle § 1970 o. z. povinen uhradit žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 1 335 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradila náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby z žalované částky bez příslušenství 500 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1 800 Kč. Zástupce žalobkyně doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z odměn a náhrad. Celkově tak žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 3 513 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobkyně.

10. Žalobkyně se domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b a. t. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá dlužné spotřebitelské úvěry soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv. „formulářovou“ žalobu, když uvedl, že „v takovém řízení, jež je zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužného spotřebitelského úvěru, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu.

11. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení nebyly soudu tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.