15 C 357/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 212 091,44 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 54 809 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. od 4. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 157 282,44Kč, dále co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 34 919,79 Kč od 4. 7. 2022 do zaplacení a co do nároku na zaplacení smluvního úroku prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 65 940 Kč od 4. 7. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se v daném řízení domáhal zaplacení částky 212 091,44 Kč s se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky Kč 89 728,79 ode dne 4.7.2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky Kč 65 940 Kč ode dne 4.7.2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 10.01.2022 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č.138386, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 119 016 Kč (60 000 Kč jistina a 59 016 Kč úroky) a měla být žalovanou uhrazena v 72 splátkách ve výši 1 653 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako úroková sazba roční ve výši 26 % p.a. a RPSN činila 39,23 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalované, a to konkrétně doplňkovou služba„ [anonymizováno]“. Podmínky této služby byly upraveny samostatnou smlouvou. Doplňková služba [anonymizováno] byla součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci sjednaných podmínek (článek II. smlouvy o doplňkové službě [anonymizováno]) si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobce jako věřitel uplatňovat po žalované za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě stane splatným. Doplňkový balíček„ [anonymizováno]“ zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 4. 2022. Nezaplatila splátku v celkové výši 2 595 Kč (splátka úvěru a splátka za výkon doplňkové služby [anonymizováno] ve výši 942 Kč). Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalované první písemnou upomínku, v níž vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky a dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč, následně zaslal žalované druhou písemnou upomínku, kde vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky a sankce za zaslání upomínky č. 2 ve výši 500 Kč. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru splatná dne 15. 4. 2022. Proto žalobci nezbylo, než přistoupit dle ustanovení V. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovanou k úhradě částky 212 211,15 Kč Cena sjednané služby [anonymizováno] byla žalovanou řádně odsouhlasena. Smluvní strany sjednaly, že úhradou dosud neuhrazené části doplňkové služby [anonymizováno] v plné výši spotřebitel uhradí poskytovateli škodu způsobenou porušením této smlouvy spotřebitelem. S takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany shodně souhlasily. Výše smluvní pokuty nepřevyšuje 50 % z dosud nesplacené výše jistiny (§ 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.

2. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Žalovaná neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů zákrok, že účastníci uzavřeli dne 10.01.2022 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo 138386. Na základě této smlouvy se žalobce jako poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč. Byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 26 % ročně. Pro případ prodlení spotřebitele s úhradou dlužné částky vznikl poskytovateli nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele, dále nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. V případě prodlení měl poskytovatel zaslat spotřebiteli první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky se sjednanou lhůtou doručení 10 kalendářních dnů od jejího podání poskytovateli poštovních služeb a se lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Upomínka byla zpoplatněna částkou 300 Kč. V případě, že spotřebitel dlužnou částku neuhradí, měl poskytovatel zaslat druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky se stejnými lhůtami, přičemž tato upomínka byla zpoplatněna částkou 500 Kč. Pro případ, že ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě dluhu, byl poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se sjednané úroky stávaly součástí jistiny. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, z přílohy této smlouvy nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisů z registrů, z dokladů o mzdě žalované a z výpisů z bankovního účtu žalované.

4. Přílohu č. 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru představovala smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno]. Tato služba zahrnovala možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, dále možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, konečně pak možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Pro případ prodlení spotřebitele bylo dále dohodnuto, že poskytovatel má nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze žádosti o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno] a ze smlouvy o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno].

5. Žalovaná svůj závazek z výše uvedené smlouvy neplnila (viz. výše). <b>6. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</b> <b>7. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b> <b>8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b> <b>9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</b> <b>10. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</b> <b>11. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Dle § 421 odst. 1 o. z. za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.</b> <b>12. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.</b> <b>13. Dle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</b> <b>14. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.</b> <b>15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</b> 16. Soud předně vycházel z toho, že žalobce v daném smluvním vztahu vystupoval v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitelky. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, mimo obvyklé obchodní prostory žalobce. Na daný právní vztah je tak třeba aplikovat nejen obecná ustanovení o úvěrové smlouvě, ale i ustanovení upravující spotřebitelské smlouvy.

17. Po posouzení vzájemných práv a povinností účastníků vyplývajících z úvěrové smlouvy, jakož i souvisejících ujednání (smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno]) soud dovodil, že smlouva je neplatná z důvodu jejího zjevného rozporu s dobrými mravy, dále pak pro zcela zjevnou disproporci výše vzájemného plnění, ke kterému se smluvní strany podle smlouvy zavázaly. Pokud by soud odděleně hodnotil jednotlivá ujednání o dílčích plněních, k jejichž poskytnutí se žalovaná zavázala (náklady na vyřízení úvěru, smluvní úrok, cena za doplňkovou službu, smluvní pokuta), nemohla by patrně být konstatována jejich neplatnost z důvodu neadekvátnosti jejich výše. Výjimkou je sjednaná výše smluvního úroku z prodlení vyplývajícího ze smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA. Úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně je nepochybně nepřiměřený. Ustanovení § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru připouští v rámci smluv o spotřebitelském úvěru sjednání úroků z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Byla-li smlouva o doplňkové službě uzavřena současně se smlouvou o spotřebitelském úvěru, jako její příloha, pak by měl zákonný limit pro výši úroku z prodlení platit i pro tuto smlouvu. Soud však při svém rozhodování vycházel z toho, že na posuzované právní jednání musí být nahlíženo jako na jeden celek, a to jak na práva a povinnosti sjednané v rámci samotné smlouvy o úvěru, tak i na práva a povinnosti sjednané v rámci„ doplňkové“ smlouvy, která tvořila formálně přílohu smlouvy hlavní. Je totiž nepochybné, že obsahově spolu veškerá práva a povinnosti účastníků přímo souvisí, neboť se vztahují k hlavnímu úvěrovému vztahu. Tento postup má oporu například v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie („ SDEU“) ze dne 21. dubna 2016 ve věci C - 377/14 ([jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v. [právnická osoba]), v němž se SDEU zabýval výkladem směrnice Rady 93/13, o nepřiměřených podmínkách (zneužívajících klauzulí) ve spotřebitelských smlouvách, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jejichž právní úprava byla převedena do českého právního řádu zákonem č. 257/2016 Sb. a ustanoveními § 1810 a násl. občanského zákoníku. Podle Soudního dvora pro účely posouzení, zda je výše odškodnění požadovaná po spotřebiteli, který neplnil své závazky, nepřiměřená, je třeba hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí v dotyčné smlouvě bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě a že vnitrostátní soudy musí vyvodit veškeré důsledky ze zjištění, že jsou některé klauzule zneužívající. Tyto zneužívající klauzule pak musí vyloučit tak, aby nebyly pro spotřebitele závazné.

18. Hodnota plnění, k němuž se žalovaná v celkovém souhrnu zavázala na základě úvěrové smlouvy (včetně smlouvy o zřízení doplňkové služby„ [anonymizováno]“), je zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytnutého na základě smlouvy žalobcem. Dle soudu je proto namístě konstatovat neplatnost veškerých smluvních ujednání, neboť v celkovém kontextu se jedná o zjevně nepřiměřená ujednání. Dle soudu není možné připustit, aby žalované byl poskytnut úvěr ve faktické výši 60 000 Kč, zesplatňujícím dopisem ze dne 21.5.2022 bylo podle smlouvy nárokováno 212 211,15 Kč. Takové právní jednání žalobce nemůže požívat právní ochrany. Vzhledem k tomu, že neplatné části právního jednání nelze v daném případě ve smyslu § 576 o. z. oddělit od jeho ostatního obsahu, postihuje neplatnost smlouvu jako celek.

19. Vzhledem k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy nemohl žalované z této smlouvy vzniknout žádný závazek. Současně však bylo prokázáno, že žalované byla v souvislosti s uzavřením neplatné smlouvy žalobcem poskytnuta částka 60 000Kč. V tomto rozsahu tedy vzniklo žalované na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Z poskytnuté částky žalovaná dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila 5 190 Kč. Soud dále zohlednil verifikační platbu zaplacenou žalovanou ve výši 1 Kč. Na základě uvedených skutečností pak soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 54 809 Kč (60 000 po odečtení 5 190 Kč a 1 Kč). Počátek prodlení žalované odvodil soud od marného uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v zesplatňujícím dopise žalobce. Úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta (viz výrok II.).

21. Rozhodnutí o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení úspěšnější účastnicí, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Z obsahu spisu vyplývá, že žalované náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku III. uvedeno.