15 C 56/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 31 780 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 27. 3. 2024 do zaplaceníb) částku ve výši 3 780 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 450 Kč k rukám zástupce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení je zaplacení částky 31 780 Kč, a to částka 20 000 Kč jakožto nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, částka 8 000 Kč jakožto sjednaný smluvní úrok ve výši 40% p.m. z jistiny a částka 3 780 Kč jakožto smluvní pokuta za prodlení žalované s úhradou jistiny poskytnuté na základě smlouvy o úvěru ze dne 22. 9. 2023.Ve věci byl vydán nadepsaným soudem elektronický platební rozkaz. Protože se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl elektronický platební rozkaz zrušen. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého bydliště postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 14. 4. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 22.5.2025.Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 22.9.2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva č. 143146, na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na níž žalovaná vyplnila registrační formulář, odsouhlasila smluvní dokumentaci a dokončila svou registraci zadáním verifikačním SMS kódem v žádosti o úvěr. Zároveň poskytla fotokopii svého dokladu totožnosti a uhradila ověřovací platbu. Žalobkyně ověřila jeho platební schopnost úvěr splácet v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a současně vyžádáním bankovních výpisů z účtu žalované. Úvěr byl poskytnut téhož dne převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, tj. na účet, z něhož byla provedena žalovanou ověřovací platba. Žalovaná se zavázala dle čl. 2.1.6 smlouvy o úvěru uhradit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 23. 3. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 3. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 27. 3. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy.Žalobkyně se domáhá vedle jistiny úvěru také shora uvedeného smluvního úroku v kapitalizované výši 8 000 Kč (40 % z 20 000Kč). Dále se domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení za dobu do doby odeslání předžalobní výzvy, která činí v kapitalizované výši 3 780 Kč, a byla sjednána pro případ prodlení se splácením úvěru v odst. 4.2 písm. c) smlouvy o úvěru. Rovněž se pak žalobkyně domáhá zákonného úroku z jistiny i smluvního úroku ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.Uvedená skutková zjištění soud učinil ze žalobcem předložených listin, a to úvěrové smlouvy, oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru, z výpisu z účtu žalobkyně, z předžalobní výzvy včetně podacího poštovního lístku.Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 1970 o. z. (dále jen občanský zákoník) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním nehradila sjednané platby a tím došlo k realizaci práva žalobkyně na zesplatnění úvěru (tj. jistiny i smluveného úroku), jakož i práva na úhradu smluvní pokuty. Smlouva o úvěru byla sjednána platně, když v souladu se ZSÚ před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla v řízení nečinná, tudíž netvrdila ani neprokázala, že poskytnutý úvěr a jeho příslušenství řádně zaplatila. Žalobkyně má tak právo na zaplacení jistiny, smluveného úroku i sjednané smluvní pokuty. Soud tudíž shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobkyni přísluší i úrok z prodlení, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 1 272 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradila náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b odst. 1, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 500 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Žalobkyně se domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá dlužné platby poskytnutých úvěrů a smluvních pokut soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované strany, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv. „formulářovou“ žalobu, když uvedl, že „v takovém řízení, jež je zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné platby za úvěr a smluvený úrok, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má na mysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 3 450 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.