16 C 104/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení LL.M. se sídlem adresa proti žalovaným: 1) název žalované , IČO se sídlem adresa 2) země – anonymizována tři slova , IČO se sídlem adresa žalované o nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku

I. Zamítá se návrh, aby soud rozhodl tak, že se nahrazuje projev vůle žalovaného [země] [název žalované], v tomto znění: Nahrazuje se projev vůle Žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobce], nar. dne [datum], bytem [obec], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ] tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] - [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce] nar. dne [datum] bytem [obec], [ulice a číslo] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě:

I. Česká republika – [název žalované], má jako převodce v příslušnosti hospodaření: parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště v [obec]. [celé jméno žalobce] je držitelem platného restitučního nároku.

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovité věci uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech jejích součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné nemovité věci přejímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatel

II. Zamítá se návrh, aby soud rozhodl eventuálním petitem tak, že se nahrazuje projev vůle žalovaného [název žalované], v tomto znění: Nahrazuje se projev vůle Žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobce], nar. dne [datum], bytem [obec], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ] tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce] nar. dne [datum] bytem [obec], [ulice a číslo] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: I. [název žalované], má jako převodce v příslušnosti hospodaření: parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště v [obec]. [celé jméno žalobce] je držitelem platného restitučního nároku.

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovité věci uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech jejích součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné nemovité věci přejímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatel

III. Žalobce je povinen nahradit prvému žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit druhému žalovanému náklady řízení ve [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum] vůči žalovanému, označenému jako [země] – [název žalované] domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, jejíž restituční nárok nebyl doposud ze strany žalovaného/státu vypořádán. Žalovaný eviduje zůstatek restitučních nároků žalobce dle ust. § 11 zák. č. 229/1991 Sb. o půdě ve výši [částka]. Tento restituční nárok vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] č.j.: [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] získal žalobce na základě smluv o postoupení pohledávky jednak od [jméno] [celé jméno žalobce] a jednak od [jméno] [příjmení]. Hodnota restitučního nároku žalobce činí dle evidence žalovaného celkem částku [částka], ačkoliv hodnota nároku je mnohem vyšší, neboť odňaté pozemky žalobce byly žalovaným oceněny jakožto zemědělská půda, ačkoliv tyto nevydané pozemky v okrese [obec] byly zastavěny stavbami, a proto ani nebyly z důvodu jejich zastavěnosti vráceny zpět do vlastnictví dle § 11 odst. 1 zák. o půdě. Žalobce žalovaného v minulosti žádal o správné ocenění výše jeho restitučního nároku, bohužel žalovaný stále vede výši nevypořádaných restitučních nároků žalobce v nesprávné výši. Žalobce poukazuje na to, že právní předchůdce žalovaného ([anonymizována dvě slova] [země]) i žalovaný sám postupoval při uspokojování restitučních nároků oprávněných osob, tj. i nároku žalobce svévolně a liknavě tak, že takřka po třiceti letech od přijetí zákona o půdě není restituční nárok žalobce řádě vypořádán, proto se žalobce domáhá vypořádání svého restitučního nároku soudní cestou, a to podanou žalobou vůči žalovanému u zdejšího soudu. Žalobce se dozvěděl, že žalovaný zamýšlí směnit s třetím subjektem pozemky parc. [číslo] [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec] v [anonymizováno]. Všechny tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného a příslušnost hospodaření s tímto majetkem vykonává [název žalované]. Zde je nezbytné uvést, že k prokázání liknavosti a svévole žalovaného dle recentní judikatury dovolacího soudu postačuje, že žalovaný náhradní pozemky namísto jejich převádění restituentům převádí na třetí osoby, nerestituenta – viz např. rozhodnutí dovolacího soudu čj. 28 Cdo 3917/2017 ze dne 06.03.2018.

2. Soud přípisem ze dne [datum] vyzval žalobce k upřesnění označení žalovaného, když má za to, že žalovaný je nesprávně označen.

3. Podáním ze dne [datum] žalobce označil nově žalované, a to jako žalovaného [číslo] [název žalované], [IČO] a jako žalovaného [číslo] [anonymizováno 6 slov], [IČO].

4. Prvý žalovaný ve vyjádření k žalobě (čl. 138) uvedl, že státní podnik, kterým je prvý žalovaný, neručí za dluhy státu. Státní podnik [anonymizována dvě slova] není organizační složkou státu a oprávnění jednat jménem státu se jej netýkají. Prvý žalovaný tedy není ve sporu pasivně legitimován, což ostatně uvedl i Krajský soud v Hradci Králové v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka], kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Z těchto důvodů prvý žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává a vzhledem k nedostatku pasivní věcné legitimace navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta.

5. Druhý žalovaný [země] [anonymizována čtyři slova] ve svých vyjádřeních ze dne [datum] (čl. 141 – 142) a ze dne [datum] (čl. 154 – 155) uvedl, že druhému žalovanému nemůže být uloženo, aby převedl pozemky, se kterými nemá právo hospodařit. Pokud by taková povinnost byla žalovanému [číslo] uložena, potom by rozhodnutí nebylo vykonatelné. Žalovaný 2 tak v této věci žalobcem označených pozemků nemní pasivně legitimován. Vedle této námitky druhý žalovaný zkonstatoval, že žalobce neprokázal, že je oprávněnou osobou, mající neuspokojený restituční nárok vyšší, než [částka], který druhý žalovaný uznává. Současně neuznává, že by se druhý žalovaný choval vůči žalobci či jeho právním předchůdcům liknavě či svévolně, když se nikdy žalobce ani právní předchůdci nezúčastnili veřejné nabídky na převod náhradních pozemků k uspokojení evidovaných nároků. Pokud by žalobce svůj restituční nárok prokázal, současně s tím prokázal liknavost a svévoli na straně České republiky, pak žalovaný [číslo] není osobou, která by mohla uspokojovat restituční nároky. Z těchto všech důvodů druhý žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

6. Žalobce na počátku jednání dne [datum] upřesnil, že v žalobním petitu navrhuje vypustit označení Česká republika s tím, že bude nadále smlouva uzavřena mezi žalobcem a organizací [název žalované]. Po doplnění vyjádření žalovaných žalobce dále upřesnil, že trvá na žalobě ve smyslu žalobního petitu a dále jako eventuální petit navrhuje, aby byl nahrazen projev vůle, jehož druhou stranou bude pouze [název žalované], tedy bez připojení označení Česká republika, jak je v písemném návrhu. Žalobce se pozastavil nad tím, proč nechce prvý žalovaný vydat sporné pozemky, neboť pro něho jsou zbytné. Žalobce chce věc vyřešit se žalovanými smírem, nejlépe směnou pozemků s případným doplatkem.

7. Prvý žalovaný při jednání opětovně poukázal na nedostatek jeho pasivní legitimace, neboť nic mu neukládá za povinnost vydat pozemky, které jsou předmětem projednávané žaloby mimo jiné s odkazem na ustanovení § 11 zákona o půdě. Pokud jde o navrhovanou možnost vyřešit spor smírem, pak je to dle prvého žalovaného neakceptovatelné, neboť prvý žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace.

8. Druhý žalovaný při jednání připomněl, že druhý žalovaný nemá ve správě pozemky, které jsou předmětem řízení, a nemá právo s nimi hospodařit. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 181/2011. Státní pozemkový úřad eviduje neuspokojený nárok žalobce ve výši necelé [částka] a nic mu tedy nebránilo účastnit se veřejných nabídek. Druhý žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, a to jednak proto, že s náhradními pozemky nehospodaří Státní pozemkový úřad a jednak nebyly splněny podmínky pro převod náhradních pozemků ve vztahu k žalobci. Pokud jde o navrhovanou možnost vyřešit spor smírem, tak ani druhý žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován, nadto podle zákona o půdě v případě restitucí není možný doplatek ke směně pozemků. Navíc ani zákon o půdě směnu pozemků nepřipouští, proto smír nepřichází v úvahu. <b><i>9. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 10. [země] je vlastníkem nemovitostí, jejichž vydání se žalobce domáhá, přičemž tyto jsou evidovány v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] v obci [obec], kat. území [obec] v Krkonoších. Právo hospodařit s tímto majetkem [anonymizováno] svědčí [název žalované]. Tento stav zápisu v katastru nemovitostí je nezměněn od počátku řízení.

11. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výpisů z katastru nemovitostí. <i>12. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.</i> <i>13. Podle § 11a odst. 8 zákona o půdě s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Podle odst. 9 tohoto ustanovení požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odst. 13 zákona. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně oprávněným osobám navrhovat uzavření smlouvy.</i> <i>14. Podle § 16 odst. 1 věty prvé zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout náhradní pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak.</i> <i>15. Podle § 12 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zák. o půdě.</i> 16. V daném případě se žalobce domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobce sám vybral, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci dle zákona o půdě. Takto měl soud nahradit projev vůle za žalovaného, označeného jako [země] – [název žalované] a jako eventuální žalobní petit pak měl být soudem nahrazen projev vůle za žalovaného, označeného jako [název žalované]. Ve vztahu k druhému žalovanému se žalobce nedomáhá ničeho.

17. V této věci soud s ohledem na námitky obou žalovaných provedl důkaz pouze výpisem z katastru nemovitostí a pro nadbytečnost zamítl provedení dalších označených důkazů, neboť dospěl k závěru, že ani jeden ze žalovaných není ve sporu pasivně věcně legitimován. Soud proto neprováděl důkazy z hlediska právního posouzení rozhodující o tom, zda a) žalobce je oprávněnou osobou dle § 11 zákona o půdě, b) zda ve vztahu k žalobci byl postup žalovaného liknavý či svévolný, c) zda náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce jsou způsobilé k vydání a d) zda cena náhradních pozemků nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce.

18. Mezi žalobcem a druhým žalovaným je nesporné, že [země] eviduje nevypořádaný restituční nárok žalobce toliko ve výši [částka] a žalobce oproti tomu tvrdí, že jeho nárok je ve výši [částka]. Dle druhého žalovaného však polovina nároku žalobce, získaného smlouvou o postoupení pohledávek s [jméno] [příjmení] zanikla, protože uplynula lhůta, po kterou bylo možné nárok uspokojit. Proto druhý žalovaný uznává toliko nárok ve výši [částka].

19. K návrhu žalobce na smírné vyřešení sporu soud uvádí, že nemůže strany k takovému postupu více, než vyzvat. Žalovaní při jednání zcela jasně a srozumitelně objasnili, proč návrh žalobce nemohou akceptovat, soud proto v zájmu hospodárnosti řízení jednání neodročil, jak navrhoval žalobce. Ostatně pokud žalobce namítal, že neochota uzavřít smír poškozuje stát a [anonymizována dvě slova] a takový postup je nehospodárný, aniž by žalobce současně již při jednání konkrétní návrh smíru předložil, pak naopak jako nehospodárný by se jevil žalobcem navrhovaný postup na odročení jednání.

20. Soud má o věci zpravidla rozhodnut při prvém jednání, a jestliže má za to, že jsou skutková tvrzení neúplná, pak má takovou procesní vadu odstranit ještě před prvým jednáním. Žalovaní od počátku namítají nedostatek své věcné pasivní legitimace a ještě před tím, než tak učinili ve svých písemných podáních, pochybnost o správném označení žalovaného již na samém počátku řízení vyjádřil okresní soud a následně i soud odvolací v rámci přezkumu vydaného rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Soud nemohl a nemůže poučovat žalobce, tím spíše, že je zastoupen advokátem, o hmotném právu. Je volbou žalobce, koho označí na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá vydání pozemků ve vlastnictví státu, avšak právo s nimi hospodařit dle výpisu z katastru nemovitostí nemá [anonymizována tři slova], ale [název žalované], není druhý žalovaný ve věci pasivně věcně legitimován. Ostatně ani z původního ani z upraveného žalobního petitu nevyplývá, že by měla být nahrazena vůle druhého žalovaného, případně mu měla být uložena jakákoli povinnost. Pokud jde o prvého žalovaného, ten jako státní podnik není organizační složkou státu a oprávnění jednat jménem státu se jej netýkají. Proto i v případě prvého žalovaného soud shledává důvodnou jeho obranu, spočívající v tom, že není ve sporu pasivně věcně legitimován, a proto byla žaloba (eventuální petit) zamítnuta. Nadto byl zamítnut i původní upřesněný petit ve výroku I, neboť žalovaný, označený žalobcem jako Česká republika – [název žalované], neexistuje.

21. Žalobce v průběhu jednání, kdy soud vyslovil v rámci předvídatelnosti rozhodnutí, že shledává přiléhavou obranu obou žalovaných o nedostatku jejich pasivní věcné legitimace, požádal soud, aby mohl doplnit dle § 118a o. s. ř. svá tvrzení a důkazy ve lhůtě 30 dnů. Soud měl z dosud provedeného dokazování za to, že lze ve věci rozhodnout hned při prvém jednání, poučil žalobce, že neshledává chybějící skutková tvrzení, tedy že je považuje za úplná a neshledává ani potřebu označit další důkazy k prokázání tvrzení a není důvod, proč žalobce poučovat ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Jestliže má žalobce za to, že je třeba skutková tvrzení doplnit, poskytl mu soud lhůtu do konce prvého jednání, a to s ohledem na skutečnost, že již na počátku řízení byla vyjádřena pochybnost o označení účastníků na straně žalovaných. Zástupce žalobce uvedl, že si je vědom toho, že k doplnění tvrzení a důkazů je strana povinna do konce prvního jednání. Nicméně názor soudu, že by žalobce neměl být ve věci úspěšný s ohledem na nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaných je pro žalobce překvapivým a potřebuje tak možnost reagovat na tento právní názor soudu.

22. Soud důvod, pro který vyžadoval žalobce delší lhůtu pro další vylíčení rozhodných skutečností, neakceptoval, neboť již v prvém přípisu soudu, doručeném zástupci žalovaného dne [datum] byl žalobce o nedostatku v označení žalovaného vyrozuměn. Jestliže se opakovaně oba žalovaní v řízení bránili, že nejsou ve sporu pasivně legitimováni a soud při prvém jednání po provedení důkazu výpisem z katastru nemovitostí tuto jejich obranu shledal jako důvodnou a s tímto právním názorem účastníky při jednání výslovně seznámil, pak v žádném případě nejde o překvapivý právní názor soudu. Před koncem prvého jednání pak žalobce doplnil tvrzení tak, že právo hospodaření k předmětným pozemkům mělo patřit druhému žalovanému a nikoli prvému. Takové tvrzení však nemá oporu v provedeném dokazování, kdy soud je vázán zápisem ve veřejném rejstříku, navíc výpisy z katastru nemovitostí byly soudem ke sporným pozemkům opatřovány v průběhu řízení opakovaně od počátku řízení a stav zápisu byl stále stejný, bez jakékoli změny. Tohoto stavu si nepochybně byl žalobce vědom již v době, kdy podáním žaloby zahájil toto řízení, a tato tvrzení měla být součástí žaloby. Pokud zástupce žalobce v této souvislosti požádal o poskytnutí lhůty pro označení důkazů dle § 118a odst. 3 o. s. ř. v dodatečné lhůtě, když v době jednání mu klient nebere telefon, pak tato skutečnost jde k tíži žalobce, který se mohl jednání osobně účastnit a nikoli pouze jen prostřednictvím svého zástupce. V rámci prvého jednání tak žalobce další důkazy neoznačil a soud zamítl jeho žádost o poskytnutí dodatečné lhůty k dalšímu označení důkazů, když měl být připraven řádně již k prvému jednání.

23. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní byli ve věci zcela úspěšní, soud jim proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

24. Prvému žalovanému byla přiznána paušální náhrada nezastoupeného účastníka za 3 úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast při jednání) po [částka] za úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a cestovné za použití cesty motorovým vozidlem k jednání soudu (se souhlasem soudu) ve výši [částka] (1x cesta [obec] – [obec] a zpět, celkem 104 km v souladu s písemným vyúčtováním). Celkem tak bylo prvému žalovanému přiznáno na nákladech řízení [částka].

25. Druhému žalovanému byla přiznána paušální náhrada nezastoupeného účastníka za 4 úkony (vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], příprava na jednání a účast při jednání) po [částka] za úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a cestovné za použití cesty motorovým vozidlem k jednání soudu (se souhlasem soudu) ve výši [částka] (1x cesta [obec] – [obec] a zpět, celkem 282 km v souladu s písemným vyúčtováním). Celkem tak bylo druhému žalovanému přiznáno na nákladech řízení [částka].

26. Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.