16 C 114/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozen datum bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , narozena datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 430.000 Kč s příslušenstvím – smlouva o dílo

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 430.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 430.000 Kč od 16.04.2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 131.264,43 Kč k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 31.01.2019, domáhali po žalovaném zaplacení částky 430.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů řízení. K odůvodnění žalobci uvedli, že žalobci jako objednatelé uzavřeli se žalovaným dne 27.09.2014 smlouvu o dílo, upravenou dodatkem č. 1 ze dne 15.04.2015. Předmětem díla byla výstavba rodinného domu v obci [obec] dle projektové dokumentace [anonymizována dvě slova], a to do 1 roku od zahájení stavby za sjednanou cenu 3.375.000 Kč bez DPH. Ve smlouvě si strany ujednaly v čl. X odst. 4 sankce pro případ prodlení zhotovitele s řádným a včasným odstraněním případných vad, nedodělků a kolaudačních nedostatků, konkrétně smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení s odstraněním vad. Žalobci žalovanému emailem oznámili nejméně 6 vad, z nichž do dne podání žaloby neodstranil žádnou; místo toho popřel svou odpovědnost za oznámené vady (s výjimkou opravy terasy dle klimatických podmínek). Jedná se o následující vady: 1. hlučnost bojleru, kterou oznámili žalovanému ještě před předáním díla, přičemž žalovaný doporučil provést kroky, které by k odstranění vady měly vést (např. vypuštění a znovu napuštění bojleru). Protože žádný z doporučených kroků k odstranění vady nevedl a k nápravě nevedla ani návštěva servisního technika, žalobci žalovanému dopisem, který si žalovaný převzal 13.11.2017 oznámili, že k odstranění vady nedošlo a že má žalovaný provést demontáž bojleru a žalobcům vrátit finanční částku ve výši pořizovací ceny. Od té doby existenci vady žalovaný popírá 2. vrzání podlahy v ložnici u francouzských dveří - tuto vadu oznámili žalobci dne 16.11.2017 3. neproškolení obsluhy rekuperační jednotky a nevydání dokladu o proškolení – tuto vadu oznámili žalobci dne 01.12.2017 4. poškozená výlevka – tuto vadu oznámili žalobci dne 23.12.2017 5. poškození terasových prken – tuto vadu žalobci oznámili dne 02.01.2018 6. nutnost seřízení oken a dveří – tuto vadu žalobci oznámili dne 24.04.2018 Všechny tyto vady jsou konstatovány ve znaleckém posudku [celé jméno znalce]. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené vady neodstranil, domáhají se žalobci za dobu od 29.11.2017 do 06.04.2020, tj. celkem za 860 dnů, smluvní pokuty po 500 Kč denně, tj. celkem 430.000 Kč.

2. Žalovaný ve včasném odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že tvrzení žalobců o existenci šesti vad je tvrzením neexistujících vad a tyto nároky jednoznačně odmítl. Znalecký posudek sice obsahuje doložku dle ust. § 127a o. s. ř., ovšem vyvstává důvodná pochybnost, zda se znalec připojením této doložky vědomě a úmyslně nedopustil deliktního jednání podáním nepravdivého, hrubě zkresleného nebo neúplného znaleckého posudku. K žalobci tvrzeným vadám žalovaný uvedl následující: Pokud jde o vadu č. 1 – ohřívač (bojler), tak dle žalobců hlučnost měla přesahovat hodnotu deklarovanou v technickém listu, avšak zařízení již bylo demontováno, ačkoli znalec uvedl, že měření uskutečnil objednatel, a to certifikovaným měřícím zařízením, avšak certifikát není předložen a žádné vlastní měření znalec neprovedl. Pokud jde o vadu č. 2 - vrzání podlahy – není to nijak dokumentováno, znalec odkazuje na obrazovou dokumentaci složení podlahy, avšak aniž by ji součástí posudku učinil a subjektivně přebírá bez dalšího tvrzení žalobců a objektivně se vyjadřuje k jiné skutečnosti, a to spádovosti podlahy, aniž by bylo zřejmé, co z této skutečnosti dovozuje. Ve vztahu k vadě č. 3 – neproškolení obsluhy rekuperační jednotky a nevydání dokladu o proškolení, pak žalovaný uvádí, že vše bylo žalobcům předáno v rámci předání díla. Až do vzniku sporu se žalovaným nikdy uvedenou námitku nevznesli, záruka na zařízení samozřejmě byla účinná. Ve vztahu k vadě č. 4 – poškozená výlevka, pak žalovaný namítá, že tuto vadu žalobci nikdy neidentifikovali. Netvrdili, ani mu nevytýkali, že by jim výlevka v dodávce žalovaného chyběla (ani neměla být dodána). Pokud nyní tvrdí, že žalovaný za vadu odpovídá, není to pravda. Je to mimo jiné rozporováno vyjádřením ve znaleckém posudku, kdy vlastní instalatér žalobců nezávisle na plnění žalovaného a zjevně ex post teprve výlevku montoval. Vůbec tedy není zřejmé, proč a jak by měl žalovaný za nefunkčnost výlevky odpovídat. Ve vztahu k vadě č. 5 žalovaný uvedl, že sám znalec žalobců uvedl, že v případě prken terasy jde o praskliny, které odpovídají vlastnostem (přirozeným) použitého materiálu. Z uvedeného důvodu vůbec není zřejmé, jak chtějí žalobci tvrdit a prokazovat, že jde o vadu, spočívající v poškození prken. Konečně ve vztahu k tvrzené vadě č. 6 – nutnost seřízení oken a dveří, žalovaný uvádí, že to byl právě žalovaný, kdo na základě sdělení žalobců obvyklým způsobem zajistil v rámci servisu seřízení dveří technikem [příjmení]. Jediná aktivita, kterou měli vyvinout žalobci, bylo, domluvit si konkrétní termín, což však byl z jejich strany nečekaný problém. Dle obrany žalovaného žalobci nemají ve skutečnosti na své nemovitosti žádné vady, za něž by žalovaný odpovídal. Podaná žaloba je dalším pokusem vytěžit na úkor žalovaného jakoukoliv rentu. Dle žalovaného k předání díla nedošlo dne 20.08.2017. Pokud je na místě vycházet z premisy, že žalobci dostojí nárokům spravedlivě od nich očekávatelných ve smyslu ust. § 4 odst. 1, 2 o. z. o čemž snad není pochyb, pak lze jedině uzavřít, že dílo žalobcům bylo předáno dne 14.05.2017, a to ve smluveném rozsahu a bez vad a nedodělků. Tvrzení žalobců jsou povšechnými tvrzeními o domněnkách vad, přičemž předkládají znalecký posudek v argumentační procesní úrovni:„ zde je posudek, žalovaný plať“. Avšak již při povrchní revizi je zřejmé, že takto pojatý výsledek znalecké činnosti nesplňuje její základní atributy a tedy nemůže obstát. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. V replice k odporu žalovaného ze dne 07.07.2020 žalobci uvedli, že trvají na tom, že žaloba je po právu. Žalovanému oznámili vady a on je v přiměřené lhůtě neodstranil, proto mají nárok na zaplacení smluvní pokuty. Zopakovali, že reklamovali 6 vad, jejichž existenci žalovanému ještě před podáním žaloby prokázali i znaleckým posudkem, přesto žalovaný vady odmítl a odmítl je odstranit. K jednotlivým vadám a obraně žalovaného uvedli následující: -) k vadě 1 – ohřívač, dle žalobců metodologie měření byla správná, vadou znaleckého posudku nemůže být pouhá skutečnost, že soudní znalec neprovedl vlastní měření -) vada 2 – ta nemohla být způsobena nadlimitním zatížením podlahy ze strany dodavatele žalobců; žalobci se domnívají, že tato vada je způsobena nedodržením technologického postupu ze strany žalovaného, který se nevhodně vypořádal s tím, jak položit fermacellové desky v kastlíku pro francouzské okno -) vada 3 – žalovaný může stále dokola opakovat, že veškeré podklady byly žalobcům předány, ale žádný důkaz pro to, že žalobcům předal přesně tento vyplněný protokol o zaškolení obsluhy, nemá. Vadu mu oznámili dne 1.12.2017, což je rok před tím, než žalobci podali proti žalovanému první žalobu a několik týdnů před tím, než žalovaný poprvé vůči žalobcům v rámci své předžalobní výzvy vznesl zjevně nedůvodné nároky -) vada 4 – u té se žalovaný snažil„ vykroutit“ z odpovědnosti tím, že zaměňuje výlevku a stěnový modul splachování výlevky – ve specifikaci vady je uvedeno, že poškozeno bylo ovládání splachování výlevky a v popisu vady ve znaleckém posudku se pak hovoří o stěnovém modulu; splachování výlevky se ovládá ve stěnovém modulu, který je ukotven ve stěně a poté obezděn a téměř celý schován pod keramickými obklady stěny. Samotná výlevka se instaluje až po obložení stěny. Stěnový modul instaloval žalovaný, samotnou výlevku pak instalatér [jméno] [příjmení] (dodavatel žalobců). Před instalací výlevky nebylo možné tuto skrytou vadu odhalit, neboť funkčnost splachování lze vyzkoušet až poté, co je na stěnový modul instalováno koncové zařízení (výlevka) -) vada 5 – nespočívá pouze v existenci prasklin, ale též v nadměrném kroucení konců prken – tuto vadu v emailu svého zástupce žalovaný dne 06.02.2018 uznal, proto není žalobcům zřejmé, jak se žalovaný chce zbavit odpovědnosti za tuto vadu -) vada 6 – servisní zásah žádal žalobce, proto se o odstranění vad nezasloužil žalovaný. Dle žalobců není rozhodné, kdy k předání díla skutečně došlo, když vada 4 je skrytou vadou, tudíž znění předávacího protokolu nemůže způsobit zánik odpovědnosti žalovaného za existenci této vady.

4. V průběhu řízení účastníci dále doplňovali a upřesňovali skutková tvrzení.

5. Žalobci při jednání dne 10.09.2020 doplnili, že výše žalovaného nároku vychází z toho, že žalovaný v podstatě nic neřešil, neměl o nic zájem a takto narostlo na vysokou částku.

6. Žalovaný při jednání dne 10.09.2020 doplnil, že v emailu z 16.2.2018 jsou použita adjektiva ve smyslu„ zda jsou to skutečné vady, případně tvrzené vady“, avšak žalovaný nikdy nepřipustil, že by skutečně vady existovaly, což nejde vyvodit ani z obsahu uvedeného emailu. Pokud žalovaný v emailu akceptoval výměnu jednoho prkna, tak tato výměna neodpovídá ani znaleckému posudku ani popisu vady dle žalobního žádání a žalobních tvrzení. Ve smlouvě byla cena díla formulována tak, že bude 3.300.000 Kč s tím, že poslední částka 300.000 Kč bude zaplacena objednateli v případě, že žalobci dostanou dotaci z akce Zelená úsporám, ta poskytnuta nebyla a žalovaný má za to, že tomu bylo v důsledku chování žalobců. Pokud jde o zaškolení ve vztahu k rekuperační jednotce, tak o výzvě žalobcům ze Státního fondu životního prostředí žalovaný nic neví, o ničem nebyl žalobci vyrozuměn a takový požadavek na něho ze strany žalobců vznesen nebyl. Žalobci byli standardně zaškoleni při předání domu, jak je to obvyklé. K programu Nová zelená úsporám existuje metodický pokyn, podle kterého je třeba, aby rekuperační jednotka byla stále zapojená, v podstatě jde o zapojení do zásuvky, k jednotce je ovladač a žalobci obdrželi manuál, jinak řečeno návod k použití. O tom, že je třeba ještě další prohlášení z metodického pokynu žalovaný nezjistil, žalobci jej o to ani nepožádali. Sám jim říkal, ať mu předloží, co je ještě potřeba doplnit za podklady k čerpání dotace, protože v tom měl uložené peníze a čekal na jejich proplacení. Navíc rekuperační jednotku jako obsluha spouštěl žalovaný a u něho měli případně reklamovat vady žalobci. Pokud byl žalobci předložen soudu návod k použití ze dne 26.5.2013, pak takový žalovaný žalobcům nepředal, žalobci jej stáhli z internetu. Ten návod, který jim žalovaný předal, neobsahoval protokol o zaškolení obsluhy. Navíc v daném případě existuje záruční smluvní vztah mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem a nikoli mezi objednateli a výrobcem. Žalovaný dále namítl, že vzhledem ke dvěma odlišným verzím stejného znaleckého posudku je zřejmé, že byl zhotoven na objednávku tak, aby se to hodilo pro soudní jednání.

7. Soud při jednání dne 10.09.2020 vyzval žalobce k doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1 o. s. ř., týkajících se tvrzených vad, dále jak vyzvali žalovaného k součinnosti k odstranění vad pro čerpání dotace [ulice] zelená úsporám s tím, že dosavadní tvrzení (zejména kdy se která z vad objevila, jak se projevovala, jak byl žalovaný vyzván k jejich odstranění) jsou nedostatečná a také je poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit k těmto doplněným tvrzením důkazy, přičemž je poučil o tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů nepostačují dosavadní tvrzení a důkazy k jejich úspěchu ve věcí. Žalovaného soud podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval k označení důkazů k prokázání tvrzení, že předal žalobcům úplný návod s obsluhou pro rekuperační jednotku. Při tomto jednání soud dále poučil účastníky dle § 118b odst. 1 o. s. ř. o koncentraci řízení.

8. Žalobci doplnili skutková tvrzení v podání ze dne 30.09.2020 (čl. 78) a v replice ze dne 15.10.2020 (čl. 84). Podrobně se vyjádřili k tomu, kdy se která vada objevila, jak se projevovala, jakým způsobem byl žalovaný vyzván k jejich odstranění, jakým způsobem byly vady vůči žalovanému specifikovány a jakým způsobem žalobci vyzvali žalovaného k součinnosti k odstranění vad pro čerpání dotace [ulice] zelená úsporám. K návodu na užívání rekuperační jednotky uvedli, že ten jim byl zanechán ve stodole a zařízení žalovaný kupoval od [právnická osoba] 19.12.2016. Žalobci mají za to, že standardně mohli reklamaci uplatnit jak u žalovaného, tak v případě požadavku na opravu rekuperační jednotky přímo u společnosti [právnická osoba] K předání dokončeného díla došlo dne 20.08.2017, kdy byl podepsán předávací protokol, který je sice antedatovaný ke dni 14.05.2017, avšak tohoto dne podepsán nebyl. Pokud jde o vrzání podlahy, pak žalovaný nijak neprokázal nadlimitní zatížení podlahy. To, že doložil jednu fotku, ještě neznamená, že podlaha byla nadlimitně zatížena. Aby k takovému závěru soud mohl dospět, musel by žalovaný tvrdit a prokázat, jaký typ fermacellových desek byl v konstrukci podlahy použit, jaké je nejvyšší přípustné zatížení takové fermacellové podlahy a jaké tam podle něj ve skutečnosti bylo. Rovněž by musel prokázat příčinnou souvislost mezi zatížením podlahy a vznikem vady. Ve vztahu k rekuperační jednotce žalobci opakují, že nedošlo k řádnému předání instalované rekuperace, jak je toto předání požadováno návodem k použití a také nebyly měřeny a zapsány parametry, resp. hodnoty stanovené v návodu k použití. Pokud jde o terasová prkna, pak žalobci psali o více terasových prknech, nikoli o jednom, jak se brání žalovaný. Na začátku srpna 2017 žalovaný provedl opravu několika prken, z nichž jedno bylo naštípnuté, další prkna se kroutila a jiná zase vykazovala výrazné praskliny. Z oznámení vady i z toho, že právní zástupce žalovaného reagoval na toto oznámení příslibem výměny, dle názoru žalobců vyplývá, že obě strany velmi dobře věděly, o jaký problém se jedná, tudíž nebylo nutné jej znovu přesně specifikovat. Žalovaný může tvrdit, co chce, ale příslib, byť jen částečné opravy reklamované vady, je uznáním oprávněnosti této vady. Finální vrstvu podlahy, která vrže, tedy dlažbu, pokládala [právnická osoba] + [anonymizována tři slova], a to na fermacellovou vrstvu, stejnou po celé ploše. Po výslechu znalce a námitkách žalovaného žalobci doplnili, že přinejmenším u vad č. 2 (vrzající podlaha v ložnici) a č. 5 (prkna na terase) soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] sám na vlastní oči viděl a vlastní uši slyšel, jak se tyto vady projevují. Zda vada [číslo] byla způsobena odchýlením od projektové dokumentace není podstatné a nebyl by to v žádném případě důvod k liberaci žalovaného. Pokud jde o kroucení prken na terase, tak ani žalovaný nezpochybňuje, že se prkna kroutila, pouze se snažil tvrdit, že prkna nemohl ukotvit blíže k jejich koncům, snad prý kvůli parapetům. Ani toto však nemůže žalovaného zprostit odpovědnosti za tuto vadu, neboť stavební dokumentaci dodával on. Žalobcům se od něho nedostalo žádného poučení o možných následcích nedostatečného postupu při budování terasy.

9. Žalovaný doplnil skutková tvrzení v podání ze dne 29.9.2020 (čl. 72). V něm uvedl, že v rámci své povinnosti dle smlouvy (jako součást díla) předal žalobcům návod k obsluze rekuperační jednotky, jehož vyhotovení předkládá k důkazu v příloze tohoto podání. Tento návod, který byl součástí dodávky od výrobce jako součást balení, obsahuje potřebné informace. Je zcela obvyklé podoby a přinejmenším v letech 2011 až 2016 byl k rekuperační jednotce výrobcem přikládán. Dokument, který předložili žalobci, podle žalovaného neodpovídá době, kdy zařízení pro žalobce pořizoval, tj. roku dodání 2016, nehledě k tomu, že rok pořízení žalobcem nemusí u takto relativně málo obrátkového výrobku odpovídat roku výroby a expedice výrobce. Žalovaný nevylučuje, že návody k použití mohou podléhat za dobu dodávek určité obsahové změně, avšak verze předkládaná nyní žalobci, není verzí, která byla součástí dodávky žalovaného. Žalobci předložená rozšířená verze návodu se v archivu internetu výrobce prvně objevuje až v červenci 2016. Co se týče náležitostí předání, žalovaný konstatuje, že obsah práv a povinností mezi ním a žalobci vymezuje jen a pouze smlouva o dílo, nikoli návod k použití, který je jednostrannou informací k žalovanému jako odbornému profesionálovi, což vyplývá jednoznačně z jeho obsahu. Práva žalobců potom určuje smlouva o dílo v čl. XIII. Žalovaný ničím právo reklamace či užití nepodmiňuje ani v obsahu smlouvy ani jiným právním jednáním a není mu zřejmé, jakým způsobem chtějí žalobci tvrdit svou dotčenost v konsekvenci s návodem k použití. Při jednání dne 09.03.2021 žalovaný k výměně prken na terase uvedl, že tu provedl na žádost žalobce, protože tam byly kalené nerezové šrouby. Kvůli ztužení konstrukce byly dlouhé, žalobci to však vadilo kvůli kočkám, proto začal šrouby odřezávat rozbruškou a žalovaný je pak musel vyměnit. Přímo proti vchodu bylo také vyměněné prkno. Na terase se nekroutí všechna prkna, ale pouze z části prkna před francouzským oknem. Je to proto, že přímo před oknem je parapet, na který by žalobci šlapali a terasová prkna by končila dříve. Proto tzv.„ pro dobrotu na žebrotu“ protáhli prkna až k francouzskému oknu na žádost žalobců. Pod tím je však trám, do kterého nemohli vrtat a v této části jsou tedy prkna přišroubována 5 – 7 cm od konce. V replice ze dne 29.3.2021 žalovaný uvedl, že uvedená rekuperační jednotka je určena pro rodinné domy, ačkoli žalobce tvrdí, že nikoli. Po výslechu znalce má žalovaný za to, že vyšlo najevo, že celý posudek je postaven v rozhodující míře na poznatcích z druhé ruky, jsou zde neodstraněné pochybnosti o způsobu a procesu jeho vzniku. Podle vysvětlení znalce je naprosto zřejmé, že řada znaleckých zjištění byla převzata z tvrzení žalobců, navíc znalec při konfrontaci s některými autentickými skutečnostmi (viz debata nad fotografií ze spisu), přitakal stanoviskům předkládaným stranou žalovanou. Z pohledu žalovaného je tak žaloba postavena na dílem nesprávných a dílem spekulativních tvrzeních, k nimž byla v podstatě účelově dotvořena jakási důkazní dokumentace. To však nemůže obstát a žalovaný je nadále přesvědčen, že se jedná ze strany žalobců o zneužívající postup, který nesnese právní opory. <b><i>10. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 11. Mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem byla dne 27.09.2014 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení rodinného domu, nepodsklepeného, samostatně stojícího v provedení typové dřevostavby dle bližší specifikace Projektovou dokumentací [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na pozemku č. parc. [anonymizováno] v k.ú. a obci [obec] Cena díla byla sjednána jako konečná bez DPH ve výši 3.375.000 Kč, když vychází z cenové nabídky zhotovitele. V čl. X bod 4 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den v případě prodlení zhotovitele s řádným a včasným odstraněním vad, nedodělků a kolaudačních nedostatků. Dle čl. XVI bod 2 smlouvy lze smlouvu změnit nebo zrušit jen písemně. Dodatkem č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 15.04.2015 došlo ke změně platebních podmínek a materiálové skladbě a vybavení rodinného domu. Dodatkem se nemění celková cena díla ani dispozice rodinného domu. Dne 14.05.2017 žalovaný předal dílo objednatelům, ti objednané dílo převzali a prohlásili, že dílo přebírají ve stavu, odpovídajícím smluvenému obsahu. Současně objednatelé prohlásili, že dílo přebírají bez vad a nedodělků.

12. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o dílo (čl. 18 – 27), z dodatku č. 1 (čl. 27), z protokolu o předání a převzetí díla (čl. 28).

13. Z emailové korespondence (čl. 12, 29, 30 p.v., 32 p.v.) bylo zjištěno, že žalobce připomínal technikovi [právnická osoba] dohodu na seřízení oken a vstupních dveří v RD s termínem leden 2018. Již 24.10.2017 [anonymizováno] [příjmení] z reklamačního oddělení [právnická osoba] s.r.o. sdělila žalovanému, že jeho telefonát na výjezd k žalobci na přeštelování vnitřních dveří na adrese [obec] přijal pan [příjmení] Pan [celé jméno žalobce] několikrát panu [příjmení] výjezd zrušil, že nemá čas a že se ozve. Toto sdělení je podáváno žalovanému jako informace s tím, že [právnická osoba] zásah pozastavuje, až se pan [celé jméno žalobce] ozve. Emailem ze dne 05.11.2017 sděluje žalobce žalovanému, že problém„ bojler“ stále přetrvává a na jeho chodu se nic nezměnilo. Žalobci sdělují, že kontaktovali autorizovaný servis, sami provedli přesná měření a z nich je zjevné, že je překročena deklarovaná hlučnost. O takové zařízení proto žalobci nestojí. Současně žalovaného vyzvali, aby v týdnu od 6. do 10.11.2017 zařízení demontoval a vrátil jim pořizovací cenu. V opačném případě provedou demontáž sami. Emailem ze dne 16.11.2017 informuje žalobce žalovaného, že na domě registrovali závadu v interiéru u francouzského okna ložnice, kdy se při došlapu ozývají zpod podlahy lokální praskavé či spíše vrzavé zvuky a žádají žalovaného o posouzení stavu a provedení neprodlené opravy. Protože na emaily ze dne 05.11.2017 a ze dne 16.11.2017 žalovaný nereagoval, byl obsah zpráv odeslán také doporučeně poštou (viz dodejky čl. 31, 33). Z emailu (čl. 34) ze dne 1.12.2017 bylo zjištěno, že žalobce upozornil žalovaného na předchozí písemné výzvy, kdy neplní podmínky dané ze smlouvy o dílo a neprovádí žádné opravy na domě, přestože je k tomu smluvně vázán. V případě závady bojleru je v prodlení již více než 15 dnů. Současně žalovaného upozornili, že po kolaudaci chtěli spustit rekuperační jednotku, avšak na webu výrobce před tím dohledali, že zařízení nesmí být provozováno bez zaškolení obsluhy a nevstoupí bez něho ani v platnost záruka. Žalovanému sdělují, že tento doklad neobdrželi a žádají neprodleně o nápravu tohoto stavu. Z emailu ze dne 23.12.2017 (čl. 35) bylo zjištěno, že žalobce informuje žalovaného, že instalatér chtěl zapojovat výlevku v technické místnosti a při demontáži krycích desek v prostoru splachování konstatoval závadu –zlomené raménko ke splachovacímu tlačítku. Tato závada musela být způsobena již při napojování modulu na vodu, zařízení není funkční, proto jej vyzývá k opravě závady. Z emailu ze dne 2.1.2018 (čl. 36) bylo zjištěno, že žalobce urgoval dokončení opravy terasy na terasových prknech a dále opravu těsnění – tmelu v interiéru obývacího pokoje v místě oken, které již jednou opravoval. Z emailu ze dne 16.2.2018 (čl. 37 -38) bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného sděluje žalobci, že žádná ze žalobci tvrzených vad vadou dle žalovaného není a v případě výměny prkna na terase, tak tu žalovaný provede, až budou vhodné klimatické podmínky. Z emailu ze dne 24.04.2018 (čl. 38) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zajištění provedení autorizovaných servisních prací od firmy [příjmení] pro seřízení oken a dveří na domě, včetně francouzských dveří a i vchodových (opětovně nejdou řádně otevřít). Z předžalobní výzvy žalobců ze dne 8.4.2020 (čl. 39 – 41) s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného k odstranění šesti vad (s výjimkou výlevky a seřízení oken a dveří, které si žalobci již zajistili sami) a k zaplacení smluvní pokuty po 500 Kč denně za prodlení vad díla za dobu od 29.11.2017 do 27.03.2020, tj. za 860 dnů. Z fotodokumentace (čl. 29 p.v.) bylo zjištěno, že na podlaze je umístěno velké množství balíků stavebního materiálu. Z návodu k použití rekuperační jednotky EHR 280 AKOR – verze k 26.05.2013 (čl. 51 – 64) bylo jištěno, že jako příloha [číslo] je zařazen protokol o zaškolení obsluhy. Z návodu k použití rekuperační jednotky EHR 280 verze k 05.08.2011 bylo zjištěno, že jeho součástí nejsou žádné přílohy, obsahující protokol o zaškolení obsluhy. Z návodu k použití větrací jednotky s rekuperací tepla EHR 280/325 Akor verze 5, 02/2020 (čl. 198 – 215) bylo zjištěno, že její přílohou je pouze příloha č. 1 – Ekodesign.

14. Státní fond životního prostředí ČR vyzval dopisem ze dne 29.08.2017 žalobce k odstranění nedostatků žádosti o poskytnutí podpory z programu Nová zelená úsporám, evidované pod číslem 20051011. Vytknuto bylo celkem 8 vad, mimo jiné pod bodem 6, že na technologie rekuperace a zdroje vytápění a ohřevu vody nejsou dodány protokoly o předání a uvedení do provozu s tím, nechť jsou dodány podepsaná dodavatelem a odběratelem.

15. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výzvy k odstranění nedostatků (čl. 46 – 47).

16. Soudu byly předloženy 2 verze znaleckého posudku [číslo] to jednak na čl. 43 – 45 a jednak na čl. 65, zpracované [celé jméno znalce]. Z porovnání obou verzí soud zjistil, že nejsou totožné. Obě verze obsahují doložku dle § 127a o. s. ř. Z originálu znaleckého posudku (čl. 65) soud zjistil, že jeho předmětem bylo posouzení vad v novostavbě rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. st. 592 v kat. území [obec] a objednatelem byl žalobce. Znalec se vyjádřil k vadám: hlučnost ohřívače vody, vrzající podlaha v ložnici, nepředání objednatelům vyplněného protokolu o zaškolení obsluhy rekuperační jednotky, poškození ovládání splachování výlevky, poškození některých prken na terase a nemožnosti otevřít více než o 30 cm vstupní dveře. Všechny žalobcem označené vady znalec jako vady popsal a určil pravděpodobnou příčinu závady. V případě bojleru vycházel z videozáznamu a obrazové dokumentace, z nichž uzavřel, že hlučnost měla přesahovat výrobcem udávanou hodnotu. Ohledně vrzající podlahy uzavřel, že dle doložené obrazové dokumentace nebyl v rozporu s projektovou dokumentací v daném místě použit izolační polystyren pod podlahovými deskami Fermacell. Ohledně nepředání návodu k použití a zaškolení obsluhy rekuperační jednotky uvedl, že vada nebrání užívání díla, jde však o porušení podmínek pro provozování tohoto zařízení se zásadním vlivem na záruku. Ve vztahu k ovládání splachování výlevky znalec uzavřel, že dle vyjádření instalatéra [jméno] [příjmení] ten při montáži výlevky v polovině prosince 2017 nalezl uvnitř stěnového modulu výlevky zlomené raménko ke splachovacímu tlačítku. Příčinou vady byla s největší pravděpodobností neodborná manipulace při instalaci modulu. Ve vztahu k poškození některých prken na terase znalec uvedl, že na některých prknech se vyskytují podélné praskliny, které odpovídají vlastnostem použitého materiálu. Na jižní straně domu se konce prken kroutí. Kroucení prken je způsobeno nesprávným způsobem montáže, prkna by měla být přišroubována k podkladu max 5 cm od konce prkna. Ohledně vady naléhání vstupních dveří na podlahovou krytinu znalec uvedl, že vada byla oznámena zhotoviteli 24.04.2018 a vzhledem k pasivnímu přístupu zhotovitele si objednatel odstranění vady zajistil sám dne 07.06.2018.

17. Žalobce předložil 2 ks DVD, obsahující krátká videa, fotodokumenatci, zvukový záznam z mediace, listiny čl. 93 – 142 (oranžové CD) a listiny včetně fotografií čl. 143 – 178. Tyto korespondují s ve spise založenými listinnými důkazy.

18. Znalec [celé jméno znalce] se k námitkám žalovaného písemně vyjádřil v podání ze dne 15.10.2020 (čl. 89) s tím, že ve znaleckém posudku je jednoznačně uvedeno, z jakých podkladů vycházel. Ve vztahu k bojleru bylo zařízení v době posouzení již demontováno, proto nemohlo proběhnout žádné jeho vlastní měření. K vrzání podlahy konstatoval, že podlaha v daném místě pruží, o čemž se na místě samém přesvědčil. Pokud žalovaný namítal, že za tuto vadu neodpovídá, pak znalec konstatoval, že zadání posudku znělo na posouzení stavu jednotlivých konstrukcí a nikoli na zjištění, kdo je za to odpovědný. Pokud jde o prkna na terase, pak nejde o podélné praskliny trhlin, které odpovídají vlastnostem použitého materiálu. Problém je kroucení prken a tím narůstající nerovnost terasy, která je způsobena nesprávným způsobem montáže prken. Následně byl znalec vyslechnut před soudem. Ve své výpovědi (čl. 184 p.v.) uvedl, že na závěrech svého posudku trvá. Pokud jde o existenci dvou verzí jeho posudku, pak uvedl, že nejprve odeslal elektronicky první verzi panu [celé jméno žalobce], pak chtěl pan [celé jméno žalobce] ještě něco dodělat, kdy upřesňoval požadavky, proto znalec zpracoval další posudek pod stejným číslem a chtěl tam učinit předmětem zkoumání ještě něco dalšího a on to pak rozděloval. Závěry toho, co je mu soudem předloženo, jsou však stejné. V doplnění posudku měl lepší specifikaci otázek. Původně mu pan [celé jméno žalobce] předložil soupis nějakých chyb a chtěl odpovědět na to, zda se jedná o vady. Později chtěl vyjádření, zda se jedná o vady odstranitelné či nikoli. Měl od pana [celé jméno žalobce] k dispozici fotodokumentaci, kterou pořizoval v průběhu výstavby. Když byl znalec na místě samém, byl již dům hotový. Bojler na místě nebyl, proto vycházel z videozáznamu, předloženého panem [celé jméno žalobce]. Pamatuje si na pružnou podlahu, snažil se dohledat příčinu ve své fotodokumentaci. Domněnku o příčině uvedl ve znaleckém posudku. Znalec si nepamatuje, zda mu zadavatel dal informaci o tom, že pružnou podlahu zhotovoval někdo jiný, než žalovaný. V popisu podlahy vyjadřoval, že chybí tepelná izolace. Z nějakého důvodu mohl konstruktér chtít, aby vrstvy na sobě nebyly závislé a z pohledu znalce chyběl polystyren mezi podlahovými deskami a OSB deskami. Problémem nebylo vrzání, ale pružení. V místě pod francouzským oknem se podlaha houpala, na podlaze byla na vrchu dlažba a opakovaným houpáním se pak spáry narušují. V jiné části podlahy to nedělalo. Závěry o vrzající podlaze učinil z projektové dokumentace, kterou měl k dispozici, a také mu byly předloženy panem [celé jméno žalobce] fotky, kde byly trámky, latě, desky, pohled na rám. Fotografie z montáže vrchní vrstvy neměl znalec jak ověřit, není schopen říci, v jakém čase se dlažba jako finální vrstva pokládala, přesněji není schopen říci, v jakém stavu byla podlaha, na kterou se pak pokládala dlažba jako finální vrstva. Kromě fotodokumentace od pana [celé jméno žalobce] nemá znalec žádný důkaz o tom, že na podlaze v pokoji chybí polystyrenová izolace. Pokud mu byla zástupcem žalobců předložena při výslechu fotografie, na které jsou patrné desky a nedomontovaná podlaha z pohledu z místnosti ven, tak si nevzpomíná, zda při zpracování znaleckého posudku tuto fotografii viděl. Když se na ní nyní podívá, vidí podlahové desky, podložku a rám okna. K námitce žalovaného znalec připustil, že je na fotografii i 30 cm polystyren a jak to žalovaný popsal, tak je to správný technologický postup, ke kterému znalec nemá výhrady. Pokud jde o vadu výlevky, pak znalec vycházel ze stanoviska instalatéra. V době, kdy v domě byl, již poškození neviděl. Zlomení není složité, jedná se o skrytou vadu a nikdo nemůže vědět, kdo to mohl zavinit. Pokud jde o poškození terasových prken, tak podlaha byla ze sibiřského modřínu. Prkna byla popraskána, což je pro tento materiál charakteristické, proto nejde o vadu. Problém byl však s kroucením prken. Všechny byly připevněny k podložce jedním šroubem, správně má být tento druh připevněn dvěma šrouby, respektive vruty. Šrouby byly takto více od kraje, což podle znalce způsobovalo vadu té terasy. Stačilo pouze přešroubovat prkna k podkladu. Po předložení fotodokumentace soudem, z níž je zřejmé, že prkna jsou připevněna dvěma a nikoli jedním vrutem, znalec uvedl, že neví, proč uváděl jako vadu jeden vrut, když jsou tam dva. Žalobcem nebyl znalec informován o tom, že přímo pod oknem na terase je nyní parapet.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (čl. 320) soud zjistil, že pracuje jako instalatér a rodinný dům pana [celé jméno žalobce] zná, protože tam pracoval. Kompletoval tam koncem roku 2017 zařizovací předměty. Když začal pracovat, zjistil, že u výlevky v technické místnosti v 1. patře byla část rozbitá v pod omítkovém modulu na zdi. Nejprve zahájil kompletaci, přidělával keramickou mísu, jednalo se o technickou výlevku. Když jí přidělal, oddělal stavební dekl a provedl vizuální kontrolu. V pod omítkovém modulu viděl poškozené raménko ve zdi, které soudu předložil (viz čl. 218 nový kus). O poškozeném raménku informoval pana [celé jméno žalobce], kompletaci pozastavil a dodělával jiné věci. Pan [celé jméno žalobce] mu hned potom, co mu poškození oznámil, řekl, ať to co nejdříve objedná, ať je vše v pořádku a funkční. Raménko pak opravil cca měsíc po tom, při tom dodělával další instalatérské věci, někdy počátkem roku 2018. Tato součástka stojí 20 Kč, svědek k ní již nemá nákupní doklad. Dokud se neodkryje dekl, tak není mechanismus včetně raménka vidět, vše je uvnitř. S panem [celé jméno žalobce] se možná bavili o tom, že se to mohlo stát při nasazování modulu, když se k tomu napojoval přívod vody. Model je obezděný, svědek se k němu dostal až ve stadiu, když byl usazený, jenom pak prováděl napojení. Práce na výměně raménka mu zabrala zhruba hodinu. S tímto typem poškození se svědek setkal poprvé. Celý dekl byl v originálním stavu, nic nebylo vylomené. Někdy, když se to takto otevře, pak je třeba dekl zapáskovat. Pro pana [celé jméno žalobce] na jeho telefonickou žádost dne 30.01.2019 sepsal vyjádření, popsal tam, že k poškození zřejmě došlo při montáži modulu. Nedá se asi vyloučit, že mohlo dojít k poškození již při výrobě. <b><i>20. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.</b></i> <i>21. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>22. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>23. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní</i> <b><i>24. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok není důvodný.</b></i> 25. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 27.9.2014 byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení rodinného domu na pozemku žalobců jako objednatelů v obci [obec] žalovaným jako zhotovitelem za sjednanou cenu 3.375.000 Kč bez DPH. Rovněž tak nebylo mezi účastníky sporné, že součástí smlouvy bylo v čl. X bod 4 ujednání o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každý den prodlení s řádným a včasným odstraněním případných vad, nedodělků a kolaudačních nedostatků zhotovitelem a jakákoli změna smlouvy vyžadovala písemnou formu.

26. Sporné mezi účastníky bylo, zda mělo dílo vady, specifikované v žalobě jako: hlučnost bojleru, vrzání podlahy v ložnici u francouzského okna, neproškolení obsluhy rekuperační jednotky a nevydání dokladu o proškolení, poškození výlevky, poškození terasových prken, nutnost seřízení oken a dveří.

27. Žalobci tvrdí, že k úspěchu ve věci žalobcům postačuje, aby prokázali existenci alespoň jedné vady (a prodlení žalovaného s jejím odstraněním). <b>28. K jednotlivým žalobci tvrzeným vadám soud dospěl k následujícím závěrům:</b> 29. Žalobci předně opřeli žalobu o tvrzení, vycházející ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]. Ten byl soudu předložen ve dvou rozdílných vyhotoveních se stejným číslem. Znalec se snažil objasnit, jak tato situace nastala, avšak odůvodnění dvou verzí se soudu jeví jako zcela neprofesionální a zpochybňující obsah posudku, přičemž obě verze měli k dispozici žalobci a obě také postupně předložili soudu. Z provedeného dokazování, zejména s ohledem na výslech znalce, dospěl soud k závěru, že znalecký posudek nevycházel z objektivních zjištění znalce, tedy ani závěr o zjištěných vadách dle soudu není objektivní, když znalec vycházel ze subjektivních popisů vad od žalobce. Pouze v případě terasových prken tyto viděl při místním šetření osobně a rovněž učinil osobní zkušenost s vrzající podlahou. Ostatní žalobci tvrzené vady v době podání znaleckého posudku již neexistovaly, pokud před tím vůbec existovaly a mohly být jako vady právně posouzeny. Ohledně vrzající podlahy znalec v posudku uzavřel, že součástí podkladu pod dlažbou nebyl chybně polystyren, aniž by kromě fotografie pořízené žalobcem učinil jiné šetření, nadto až od soudu získal informaci, že dlažbu na vrzající podlaze pokládal nikoli žalovaný jako zhotovitel, nýbrž dodavatel, objednaný žalobci. Jako příčinu vrzání tedy znalec shledal absenci polystyrenu. Po nahlédnutí do fotodokumentace k dotazu soudu a k námitce žalovaného, že součástí podlahy je i polystyren, znalec sdělil, že polystyren byl do složení podkladu podlahy umístěn a že tento technologický postup žalovaného byl zcela správný.

30. Pokud jde o první žalobci tvrzenou vadu - hlučný bojler – pak soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalobci na jimi tvrzenou hlučnost bojleru žalovaného písemně upozornili, žalovaný na tuto vadu reagoval, žalobcům dával pokyny, jaké kroky učinit a následně žalobci sami bojler demontovali, aniž by umožnili žalobci fakticky odstranit jimi tvrzenou vadu. Skutečnost, že byl bojler vadný ve smyslu hlučnosti nad výrobcem deklarovanou hranici, však žalobci neprokázali. Žalobci dle obrazové nahrávky pořizovali měření, avšak jednalo se o laické měření, které nemá žádný právní ani skutkový význam. Pokud nadměrnou hlučnost jako vadu konstatoval znalec, pak ten žádné měření neprováděl, neboť v době místního šetření již byl bojler demontován, vycházel pouze ze subjektivního popisu žalobců s předložením jejich záznamů o měření. Soud proto uzavírá, jak je podrobně v bodě 28 shora uzavřel, že jeho znalecký posudek je nepoužitelný a nelze tak z tohoto důkazu ani z jiného žalobci označeného důkazu učinit závěr o existenci žalobci tvrzené vady. Dle soudu žalobci tímto svým chováním znemožnili, aby žalovaný nejprve vůbec zjistil, zda žalobci tvrzená vada objektivně existuje a následně v případě, že by k takovému závěru došel, mohl činit kroky k odstranění vad např. výměnou tohoto zařízení.

31. Pokud jde o druhou žalobci tvrzenou vadu – vrzání podlahy v ložnici u francouzských dveří – pak soud uvádí, že žalobci opírají své tvrzení o závěry znaleckého posudku, dle kterého (originál a pozdější verze čl. 65) podle doložené obrazové dokumentace nebyl v rozporu s projektovou dokumentací v daném místě použit izolační polystyren pod podlahovými deskami Fermacell a ty tak byly kotveny přítmo na OSB desky. Žalobci nepodali znalci informace o tom, že žalovaný jako příčinu možného„ vrzání“ označil zřejmě nadměrné zatížení podlahy před pokládkou dlažby materiálem vlastního zhotovitele žalobců (pokládku podlahy nezajišťoval sám žalovaný), jak je dle žalovaného patrné z fotografie čl. 29 p.v. Při výslechu před soudem znalec po předložení fotodokumentace k námitce žalovaného uvedl, že je na fotografiích zřejmé použití polystyrenu do vrstev podlahy a že tento postup žalovaného je tedy zcela technologicky správný. Dle soudu tak nebylo prokázáno, že případné vrzání podlahy, jak bylo možno slyšet z některých zvukových záznamů (viz předložená CD), zavinil žalovaný a dle soudu tak za tuto případnou vadu neodpovídá.

32. Pokud jde o třetí žalobci tvrzenou vadu – neproškolení obsluhy rekuperační jednotky a nevydání dokladu o proškolení – pak soud uvádí, že má za to, že tato vada není vadou v právním slova smyslu, jak tvrdí žalobci a nadto žalobci neprokázali, že k proškolení nedošlo. Žalobci k dotazu soudu uvedli, že telefonicky vyzvali žalovaného, aby jim vystavil protokol o proškolení, když obdrželi dopis, týkající se nedostatků z programu Nová zelená úsporám. Pak ho o to také žádali písemně emailem. Dle soudu žalobci fakticky porušili (nesplnili) podmínky Nová zelená úsporám, když neodstranili jim vytýkané nedostatky žádosti. O sepis protokolu o proškolení (jedna z vytknutých vad žádosti) žalovaného nepožádali a nebylo prokázáno, že by takový protokol byl součástí návodu k užívání. Soud má za to, že pro případ reklamace skutečně existuje vztah mezi objednateli a zhotovitelem a nikoli výrobcem zboží či prodejcem. Žalovaný předal protokolárně žalobcům dílo dne 14.05.2017 a i kdyby tomu bylo až 20.08.2017, jak tvrdí žalobci, pak v okamžiku předání díla byly dle předávacího protokolu žalobcům předány veškeré podklady, když součástí protokolu je i prohlášení, že objednateli byly předány protokoly a prohlášení, potřebné ke kolaudaci. V předávacím protokolu žalobci nenamítali jakékoli chybějící dokumenty. Žalovaný těžko může prokázat negativní skutečnost, a to že ve vztahu k rekuperační jednotce žalobcům nic nevydal. Ti ostatně nesporovali, že by jim nebyl vydán návod k použití a proškolení obsluhy proběhlo dle soudu jednoduchým způsobem, kdy žalovaný zapnul jednotku do zásuvky a žalobcům vysvětlil přepínání poloh ovladače. Žalovaný tvrdí, že součástí jím dodaného balení rekuperační jednotky byl návod, který neobsahoval prohlášení o proškolení jako přílohu ve verzi, kterou předložili soudu žalobci. Žalobci se nedomáhali písemného vyplnění protokolu (žalobci tvrdí, že součástí návodu byl, žalovaný že nikoli), až do dne 01.12.2017, když teprve dopisem ze dne 29.08.2017 Státního fondu životního prostředí ČR byli vyzváni k odstranění nedostatků žádosti o poskytnutí podpory z programu Nová Zelená úsporám, kdy jednou z celkem 8 vad jim bylo vytčeno, že na technologie rekuperace a zdroje vytápění a ohřevu vody nejsou dodány protokoly o předání a uvedení do provozu. Dle soudu žalovaný za tuto žalobci tvrzenou vadu neodpovídá, když k proškolení v ústní formě při předání domu nepochybně došlo a pokud by žalovaný byl žalobci informován o nutnosti sepisu písemného dokladu o proškolení a předání do provozu, jistě by tak obratem učinil, neboť na splnění podmínek čerpání uvedené dotace měl logický a evidentní zájem, neboť doplatek ceny za dílo v částce 300.000 Kč pro něho byl vázán právě na úspěch v čerpání uvedené dotace.

33. Pokud jde o čtvrtou žalobci tvrzenou vadu – poškozená výlevka – pak se žalovaný bránil, že tuto vadu žalobci nikdy nespecifikovali, netvrdili, ani mu nevytýkali, že by jim výlevka v dodávce žalovaného chyběla, když ani neměla být dodána. Z listinných důkazů bylo prokázáno, že znalec se vyjadřoval k vadě dle zadání žalobců, jimi označené jako„ poškození ovládání splachování výlevky“ a uzavřel, že příčinou vady byla s největší pravděpodobností neodborná manipulace při instalaci modulu (viz čl. 5 znaleckého posudku čl. 65) a vycházel ze stanoviska instalatéra. Emailem ze dne 23.12.2017 žalobce informoval žalovaného, že instalatér chtěl zapojovat výlevku v technické místnosti a při demontáži krycích desek v prostoru splachování konstatoval závadu – zlomené raménko s tím, že tato závada musela být způsobena již při napojování modulu na vodu a vyzval žalovaného k opravě závady. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že se s panem [celé jméno žalobce] bavili možná o tom, že se to mohlo stát při nasazování modulu, když se k tomu napojoval přívod vody. Současně svědek řekl, že napojení dělal on. Dle soudu nebylo žádným z provedených důkazů prokázáno, že za poškozené raménko v hodnotě 20 Kč odpovídá žalovaný, navíc žalobce [celé jméno žalobce] okamžitě vyzval instalatéra k zakoupení nové součástky a její výměně, což jednak znemožnilo, aby výměnu provedl sám žalovaný a jednak k opravě (výměně) došlo ještě v rámci procesu zapojování sanitárních zařízení a nedošlo tak žádnému vadnému stavu, když do doby zabudování do technické místnosti a zapojení nemohla být výlevka prakticky žalobci používána. Ani v tomto případě tedy soud nedospěl k závěru, že žalobci v žalobě označená vada„ poškozená výlevka“ existovala, když žalovaný dodával a montoval splachovací modul, nadto bez následného zapojení nemohl případnou zlomeninu raménka zjistit, což však v rámci napojení prováděl svědek [jméno] [příjmení] jako instalatér. Pokud by vada existovala, pak nebylo prokázáno, že za ni odpovídá žalovaný a konečně pokud by bylo možno dospět k závěru, že se jedná o skrytou vadu, za kterou žalovaný odpovídá jako zhotovitel, pak mu žalobci fakticky odepřeli možnost realizace opravy tím, že tuto provedl obratem svědek [příjmení] na jejich žádost, a nemohou se tak domáhat sankce v podobě smluvní pokuty za prodlení s odstraněním vad za dobu 860 dnů.

34. Pokud jde o pátou žalobci tvrzenou vadu – poškození terasových prken – pak z nesporných tvrzení účastníků (viz jednání dne 13.05.2021) vyplynulo, že dle projektu a dokumentace měla být původně zbudována pouze malá terasa (25 m2), která však byla zvětšena na 75 m2, avšak nebyla žalobci dodatečně zapracována do projektu, když vše bylo v rozsahu této změny sjednáno mezi účastníky pouze ústně. Žalovaný chtěl tuto změnu provedení terasy ve formě dodatku smlouvy, neboť šlo z jeho pohledu o vícepráce, žalobci nikoli. Žalobci činili sporným, respektive tvrdili, že žalovaný neprokázal, jaká byla ústní domluva ohledně detailů terasy u parapetů a že žalovaný neupozornil žalobce na to, jaké riziko hrozí v případě, že budou prkna položena na parapetu a dojde k jejich kroucení. Ve vztahu k této vadě soud dospěl k závěru, že zbudovaná terasa nevycházela z písemné smlouvy o dílo, původně měla být o zásadně jiných rozměrech a z jiného materiálu, než ze dřeva. Konečná a zhotovená terasa byla zbudována na základě ústní smlouvy, která neměla formu písemného dodatku, ač si účastníci ve smlouvě sjednali povinnou formu všech změn a dodatků. Protože skutečnost, že zbudovaná terasa, na které se měly kroutit konce prken, což připustil i žalovaný, a to kvůli umístění až pod francouzské okno, pod nímž byl parapet proti zatékání a nebylo tak možno připevnit vruty do tohoto parapetu kvůli možné ztrátě funkčnosti parapetu, nebyla obsahem smlouvy o dílo a ústní ujednání o novém rozsahu terasy vyšlo najevo až při jednání dne 13.05.2021 (do té doby měl soud za to, že předmět díla byl prováděn zcela dle smlouvy, tj. projektové dokumentace, která byla její součástí – viz čl. III bod 3 smlouvy), nebyl zjištěn přesně obsah této ústní smlouvy. V každém případě, pokud by soud připustil obranu žalobců, že nebyli žalovaným při změně terasy, kterou„ si vymyslel“ dle vyjádření žalobců žalovaný, upozorněni na možnost kroucení konců prken pod oknem za situace, že by prkna byla položena z estetických důvodů až pod okno samé a nikoli končící o plechový parapet dříve, a dospěl by k závěru, že zjištěné„ kroucení“ prken je vadou, pak na ústní dohodu mezi účastníky rozhodně nelze aplikovat smluvní sankce, sjednané v písemné smlouvě o dílo v čl. X bod 4, proto by žalobci neměli nárok na přiznání smluvní pokuty za prodlení s opravou„ kroutících“ se prken. Nadto byla tato vada v žalobě označena jako poškození terasových prken, přičemž znalec k popisu uvedl, že charakter materiálu odpovídá prasklinám a o vadu se nejedná a kroutící se konce prken jsou důsledkem připevnění pouze jedním vrutem, ačkoli bylo prokázáno, že vruty byly na každém z prken, viditelných na předložené fotodokumentaci, vždy dva. Znalcem popsaná příčina kroucení, za níž měl odpovídat žalovaný a z čeho vycházela skutková tvrzení žalobců, tak nebyla prokázána a nebyla tedy prokázána odpovědnost žalovaného za případnou vadu, označenou žalobci jako poškození terasových prken. Pro úplnost soud dodává, že zakrytí parapetu, sloužícího proti zatékání prkny až k oknu bylo evidentně řešením, domluveným ústně mezi účastníky.

35. Pokud jde o poslední šestou žalobci tvrzenou vadu – nutnost seřízení oken a dveří – pak žalobci neprokázali existence této tvrzené vady. Závěry o existenci opírají o závěry znaleckého posudku, avšak jimi tvrzená vada byla odstraněna dříve (již 7.6.2018), než znalec provedl dne 21.1.2019 (viz verze 1 znaleckého posudku) či dne 25.02.2019 (viz verze 2 znaleckého posudku) prohlídku, přičemž vycházel pouze ze subjektivního popisu daného žalobci. Ještě před výzvou žalovanému ze dne 24.04.2018 k nutnosti seřízení oken žalobci žádali o servis jiných dveří v roce 2017. Žalovaný kontaktoval [právnická osoba], která dodávku realizovala, avšak té se dle emailové korespondence nedařilo sjednat (z důvodů na straně žalobců) konkrétní termín. Dle soudu ani v tomto případě žalobci neprokázali, že by jimi tvrzená vada existovala.

36. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění a právní závěry, která z nich soud učinil, dospěl soud k závěru, že nárok žalobců na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného s odstranění vad díla není dán, když nebylo prokázáno jednak tvrzení žalobců o existenci jimi v žalobě označených vad v právním slova smyslu a jednak že by za tyto případné vady odpovídal žalovaný, případně že by byl v prodlení s jejich odstraněním. Žaloba proto byla v plném rozsahu zamítnuta a soud ani nezvažoval případnou moderaci smluvní pokuty, jak ji pro případ byť částečného úspěchu žalobců žalovaný navrhl.

37. Žalobci jako další důkaz navrhli, aby soud přehrál záznam z mediace, probíhající před zahájením tohoto řízení mezi žalobci a žalovaným, přičemž žalovaný s provedením takového důkazu nesouhlasil s odůvodněním, že byl pořízen žalobcem bez vědomí žalovaného. Soud souhlasí s vyjádřením žalobce, že pouze mediátor je dle zákona o mediaci zavázán mlčenlivostí a nikoli také účastníci (tento závěr ze zákona o mediaci učinit nelze), na druhé straně je však třeba dbát ochrany osobnostních práv žalovaného. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1267/2018 formuloval obecné podmínky, kdy lze zasáhnout do osobnostních práv člověka a použít podobiznu, zvukový či obrazový záznam pořízený bez vědomí dotčené osoby v řízení před orgány veřejné moci. Dle hmotného práva (§ 88 odst. 1 o. z.) platí od 01.01.2014, že svolení dotčené osoby není třeba, pokud se její podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Nejvyšší soud při výkladu předmětného zákonného ustanovení dospěl k závěru, že má být vykládáno restriktivně, neboť nelze připustit, aby bylo možné používat zvukové či obrazové záznamy týkající se člověka nebo jeho projevy osobní povahy v řízení před orgánem veřejné moci (a pro tyto účely je pořizovat) vždy (bez dalšího), když je to na prospěch právům nebo právem chráněným zájmům jiné osoby. Ve vztahu k takovým důkazům o občanskoprávním řízení má soud vždy poměřovat právo na ochranu soukromí zachycované osoby na straně jedné a práva osoby, která záznam pořizuje a následně užije, na straně druhé. Jedná se výjimečný prostředek, jehož použití jako důkazu v občanském soudním řízení může připadat v úvahu pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejich projevů osobní povahy na prospěch. V současné rozhodovací praxi je takto pořízený zpravidla zvukový záznam připuštěn jako důkaz pouze ve výjimečných případech, týkajících se pracovněprávních sporů. Ostatně obdobný závěr učinil i Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II ÚS 1774/14 ze dne 09.12.2014, jak jím argumentoval žalovaný. Dle soudu v projednávané věci nelze upřednostnit právo žalobců před právem žalovaného na ochranu jeho osobnostních práv, když v tomto řízení byla předložena žalobci (rovněž i žalovaným) řada důkazů a žalobci nejsou v takové důkazní nouzi, kdy by opírali svá tvrzení toliko o jediný důkaz, a to zvukový záznam, pořízený utajeně bez vědomí dalšího účastníka mediace. S ohledem na shora uvedené soud provedení tohoto důkazu jako důkazu nepřípustného zamítl.

38. Žalobci dále navrhli, aby soud provedl důkaz novým znaleckým posudkem, a to revizním posudkem, když je soud poučil o tom, že znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] neprokazuje žalobci tvrzené vady, když dle vyjádření znalce ten vyšel ve svých závěrech do značné míry ze subjektivního popisu vad díla žalobci (sám viděl pouze 21.01.2019 – první verze posudku a 25.02.2019 – druhá verze posudku). Soud návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, když uplynula koncentrační lhůta dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Žalobci opřeli svá tvrzení o vadný znalecký posudek, který jim v průběhu řízení přestal vyhovovat, avšak takový obrat je nepřijatelný. Jinak řečeno žalobci označili soudu tento důkazní návrh až v době, kdy již panoval zákaz skutkových a důkazních novot podle § 118b odst. 1 o. s. ř., aniž by došlo k situaci, která by podle § 118b odst. 1 in fine o. s. ř. dovolovala prolomit zásadu koncentrace řízení.

39. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný v tomto řízení učinil prostřednictvím svého právního zástupce 10 úkonů právní služby, a to sepis odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření k výzvě soudu dne 29.09.2020, vyjádření k výzvě soudu ze dne 29.03.2021, účast přijednání dne 10.09.2020, účast při jednání dne 09.03.2021 (delší než 2 hodiny), účast při jednání dne 13.05.2021 (delší než 2 hodiny), účast při jednání dne 08.06.2021 a sepis závěrečného návrhu.

40. Žalovanému proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění v řízení z předmětu sporu bez příslušenství 430.000 Kč činí 100.200 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 10.020 Kč) a paušální náhrada hotových výloh za 10 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 3.000 Kč. Konečně bylo přiznáno jízdné za použití vozidla ke čtyřem jednáním soudu ve výši 2.883 Kč (trasa Hradec Králové – Trutnov a zpět (4x 120 km), celkem 480 km v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalobce) a náhrada za čas promeškaný cestou ke čtyřem jednáním 2.400 Kč (k jednomu jednání 6 x 30 minut po 100 Kč, tedy 600 Kč x 4 jednání). Zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 108.483 Kč. Daň činí 22.781,43 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 131.264 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

41. Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.