16 C 146/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno jméno se sídlem adresa o zaplacení částky 81.700 Kč s příslušenstvím – školné

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 81 700 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 26 800 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 27 395,44 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 25 700 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 17 354,81 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 29 200 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 20 256,40 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 837,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 40.440 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [jméno] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) doručeným soudu dne 13. 6. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 81.700 Kč s příslušenstvím, uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 21. 10. 2018 uzavřena Smlouva o zajištění výuky žáka [příjmení] [příjmení] (dále jen Smlouva č. 1), na základě které se žalovaná prostřednictvím svého zákonného zástupce zavázala dle čl. II hradit pravidelné školné, a to v termínech a ve výši, které stanoví ředitel školy rozhodnutím na celý školní rok, případně na základě individuální dohody o placení školného na daný školní rok, byla-li mezi žalovanou, resp. jejím zákonným zástupcem a žalobcem uzavřena. Školné na školní rok 2019 2020 pak dle výše uvedené Smlouvy č. 1 a Směrnice – rozhodnutí ředitele o výši školného v [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne 30. 4. 2018 činilo 39.000 Kč. S ohledem na to, že mezi žalovanou a žalobcem nebyla na školní rok 2019 2020 uzavřena žádná individualizovaná dohoda o výši a způsobu úhrady školného, nastala splatnost celé částky 30. 9. 2019. Za uvedený školní rok žalovaná uhradila namísto 39.000 Kč pouze 12.200 Kč a pohledávka žalobce tak činí 26.800 Kč. V návaznosti na výše uvedené částečné plnění dluhu došlo ve smyslu § 2054 odst. 2 obč. zák. k uznání dluhu. Vedle dlužného školného se žalobce dále domáhá za školní rok 2019 2020 zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se zaplacením školného v souladu s čl. V Smlouvy [číslo] jež byla kapitalizována ke dni 10. 5. 2022 ve výši 27.395,44 Kč. Dále pak žalobce v žalobě tvrdí, že dne 23. 9. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o zajištění výuky žáka [příjmení] [příjmení] (dále jen Smlouva č. 2), na základě které žalovaná prostřednictvím svého zákonného zástupce se zavázala dle čl. II hradit pravidelné školné, a to v termínech ve výši, které stanoví ředitel školy rozhodnutím na celý školní rok, případně na základě individuální dohody o placení školného na daný školní rok, byla-li mezi žalovanou, resp. jejím zákonným zástupcem a žalobcem uzavřena. Dle výše uvedené Smlouvy č. 2 byla žalovaná povinna hradit pravidelně školné, které bylo dle čl. III sjednáno na školní rok 2020 2021 ve výši 39.000 Kč. Školné se žalovaná, resp. její zákonný zástupce, zavázali uhradit jednorázově, nejpozději do 30. 9. 2020. S ohledem na to, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla na tento školní rok uzavřena žádná individualizovaná dohoda o výši školného a způsobu jeho úhrady, nastala splatnost celé částky 30. 9. 2020. Žalovaná hradila školné v měsíčních splátkách, a to pouze částečně, když za uvedený školní rok uhradila pouze 13.300 Kč a žalobce tak eviduje za žalovanou pohledávku na školném ve výši 25.700 Kč Vedle dlužného školného za školní rok 2020 2021 se žalobce dále domáhá zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se zaplacením školného v souladu s čl. V Smlouvy č. 2, jež byla kapitalizována ke dni 10. 5. 2022 ve výši 17.354,81 Kč. Konečně se pak žalobce domáhá zaplacení dlužného školného za školní rok 2021 2022 s odkazem na Smlouvu č. 2, dle které byla žalovaná povinna v uvedeném školním roce hradit školné ve výši 39.000 Kč. Ani v tomto školním roce nebyla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou žádná individualizovaná dohoda o výši a způsobu hrazení školného, proto nastala splatnost celé částky dne 30. 9. 2021. Na školní rok 2021 2022 žalovaná uhradila postupně měsíčními splátkami celkem 9.800 Kč, pohledávka žalobce na dlužném školném je tak ve výši 29.200 Kč Vedle dlužného školného za školní rok 2021 2022 se žalobce dále domáhá zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se zaplacením školného v souladu s čl. V Smlouvy č. 2, jež byla kapitalizována ke dni 10. 5. 2022 ve výši 7.377,30 Kč.

2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor a uvedla, že nárok žalobce neuznává a navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaná učinila nesporným, že od školního roku 2018 2019 do školního roku 2021 2022 byla studentkou žalobce. Není však pravda, že mezi ní a žalobcem nebyla ujednána Individualizovaná dohoda o způsobu hrazení školného. Dne 21. 10. 2018 byla uzavřena Dohoda o placení školného, kde bylo sjednáno roční školné ve výši 10.000 Kč a administrativní poplatek 200 Kč. To žalovaná vždy akceptovala a hradila. Žalovaná dostávala instrukce od žalobce a ve výši dle uvedené dohody, s mírným ročním navýšením, školné platila. Po celou dobu studia byla žalovaná prostřednictvím školního informačního systému informována k platbám školného ve výši, kterou následně žalovaná uhradila a žalobkyně ji akceptovala, nikdy nebyla upozorněna na to, že je třeba školné doplatit. Vždy byla bez připomínek připuštěna do dalšího ročníku studia a byla oprávněna legitimně spoléhat na to, že školné bylo hrazeno řádně. Žalovaná by ostatně nemohla nastoupit ke studiu, které by si ona (respektive její rodiče) nemohli dovolit. Podle přesvědčení žalované je požadavek žalobce nedůvodný a nemravný, zjevně motivovaný čistě snahou dodatečně vygenerovat příjmy, které nebyly ujednány a oboustranně odsouhlaseny. Uvedené neseriózní a nepoctivé jednání je pro žalovanou o to více zarážející, že v případě žalobce jde o vzdělávací instituci, která by měla být příkladem transparentnosti a poctivosti.

3. Žalobce v replice ze dne 12. 9. 2022 k odporu žalované uvedl, že školné na školní rok 2019 2020 dle Smlouvy č. 1 a Směrnice – rozhodnutí ředitele o výši školného žalobce ze dne 30. 4. 2018 činilo 39.000 Kč. Dle čl. III Smlouvy č. 1 může být výše školného sjednávána v Dohodě o placení školného (dále jen Dohoda) na každý školní rok zvlášť a může být každoročně navyšována v důsledku růstu nákladů školy. Smluvní strany se ve Smlouvě č. 1 zavázaly uzavřít Dohodu nejpozději do 30. 10. 2018 a v dalších letech pak vždy nejpozději do 30. 9. příslušného kalendářního roku. Předmětná Dohoda pro rok 2019 2020 však mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nebyla. Pokud žalovaná argumentuje Dohodou o výši školného ze dne 21. 10. 2018, pak tato byla uzavřena platně, avšak pouze na školní rok 2018 2019. Dne 23. 9. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva č. 2, přičemž školné na školní rok 2020 2021 a poté na rok 2021 2022 bylo vždy ve výši 39.000 Kč. Na tyto školní roky nebyla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena žádná individualizovaná Dohoda o výši školného, proto dle čl. III Smlouvy č. 2 požaduje žalobce školné ve výši 39.000 Kč na každý výše uvedený školní rok. Pro dokreslení situace žalobce uvádí, že v roce 2019, konkrétně emailem ze dne 26. 8. 2019, byli žáci a zákonní zástupci informováni, že bohužel není žalobce schopen přislíbit finanční podporu ve smyslu slevy na školném s ohledem na výpadek dotací z Ministerstva školství a také s ohledem na kritický nedostatek finančních prostředků žalobce. Tato skutečnost tak vyvrací tvrzení žalované, kdy je zcela zjevné, že s poskytnutím slevy na další roky studia nemohla v žádném případě počítat, ale naopak byla obeznámena s tím, že školné bude nutno uhradit ve standardní výši 39.000 Kč, a to do 30. 9. každého kalendářního roku. Pokud jde o námitku žalované, že nikdy nebyla žalobcem upozorněna na potřebu doplatit školné, pak žalobce uvedl, že žalovaná byla seznámena s termínem splatnosti školného dle smluv. Žalobkyně neměla žádnou povinnost vyzývat žalovanou k úhradě školného a nelze v žádném případě přenášet odpovědnost žalované za úhradu dluhu na žalobce. Současně žalobce podotýká, že žalovaná, stejně tak jako ostatní žáci a jejich zákonní zástupci byli průběžně informováni, že škola nesleduje stav jejich závazků, kdy veškerá odpovědnost za úhrady školného je na žácích či jejich zákonných zástupcích. Pokud žalovaná namítá, že by nenastoupila ke studiu, které by si nemohla dovolit, pak žalobce uvádí, že žalovaná byla zcela srozumitelně seznámena s výší školného a podmínkami studia, kdy tyto stvrdila i podpisem na předmětných smlouvách. Žalovaná byla seznámena s tím, že sleva na školné je nenároková a její poskytnutí je možné pouze na žádost a na základě následně podepsané individuální Dohody o výši a placení školného. Pro školní roky 2019 2020, 2020 2021 a 2021 2022 však žádná taková Dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla.

4. V průběhu řízení žalobce i žalovaná dále doplňovali svá vyjádření.

5. Žalovaná při jednání dne 18. 10. 2022 namítla nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť ona smlouvy neuzavřela, a to s odkazem na ustanovení § 898 odst. 2 písm. d) obč. zák. Dle žalované není uzavření smlouvy o studiu s plněním 160.000 Kč na čtyři roky celkem běžnou záležitostí. Dále žalovaná poukázala na vydané rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 5 C 144/2022, kdy mělo být rozhodnuto dosud nepravomocně tak, že ani úročení úroků nemůže být sjednáno platně. Dle žalované se celý vztah pohybuje v úrovni spotřebitelské smlouvy, kdy na jedné straně stojí organizace poskytující odborné služby a na straně druhé žalovaná jako spotřebitel. V předmětných smlouvách je nepořádek, který rozhodně nemůže jít k tíži žalované. Ředitel školy minimálně ústně odsouhlasil nižší školné, než jakého se domáhá žalobce a ve vztahu k třetímu ročníku je to prokázáno emailem. Některé studentky podaly na žalobce trestní oznámení pro podezření z trestného činu útisku ze strany ředitele školy. Žalovaná očekávala, že po celou dobu studia bude studium za stejných nebo obdobných podmínek. Edupage byl oficiální školní systém, žalovaná si z něho nedělala kopie ani zálohy, ale může označit svědky, kteří výstupy viděli. Z tohoto systému při nahlížení bylo zřejmé, kolik je školné, jaké jsou splátky, co je třeba dalšího hradit, např. školní akce a byly zde i informace o případném nedoplatku. Nic takového v systému Edupage žalované oznamováno nebylo a bylo zcela věcí žalobce, jakou slevu studentům poskytne. V podání ze dne 8. 11. 2022 žalovaná doplnila, že sleva na školném jí byla žalobcem poskytnuta ve všech ročnících stejně, jako v případě 1. ročníku studia, tzn., že telefonicky došlo k jejímu oboustrannému odsouhlasení, současně matka žalované formálně emailem požádala o poskytnutí slevy a takto sjednaná výše školného se posléze objevila ve školním informačním systému Edupage.

6. Žalobce při jednání dne 18. 10. 2022 k námitce, že smlouvy o studiu uzavřené mezi účastníky spadají do režimu spotřebitelské smlouvy, uvedl, že žalobce není v postavení podnikatele, protože jde o neziskovou organizaci. Je pravda, že v průběhu studia žalované s ní byly uzavřeny celkem dvě smlouvy, druhá proto, že původní smlouvy u studentů byly revidovány, byly v nich nedostatky. Smlouva z roku 2018 odkazovala na Směrnici a studenti by ke Smlouvě museli číst něco dalšího. Tak si to museli zjednodušit a učinit jakousi formalistickou ochranu, proto byla v roce 2020 uzavřena druhá Smlouva o studiu, která se obsahem nijak neodlišuje od prvé smlouvy, je tam navíc uvedena výše školného. V podání ze dne 8. 11. 2022 žalobce doplnil, že zasílá soudu výpis ze systému Edupage, omlouvá se za kvalitu print-screenu, jelikož systém neumožňuje vytisknout dokumentaci k jednotlivým studentům. Z této dokumentace vyplývá, že školné bylo na všechny školní roky stanoveno v případě žalované ve výši 39.000 Kč, tedy v plné výši. Školné bylo stanoveno Směrnicí a rodiče žáka mohli na základě odůvodněné žádosti požádat o slevu na školném. Systém dotovaného školné byl poté upraven oznámením ze dne 13. 7. 2020 tak, že byly dvě úrovně dotovaného školného zrušeny a byla stanovena pouze jedna hodnota, v rámci které odkazuje ředitel školy v emailu matce žalované ze dne 21. 9. 2020 na částku 25.000 Kč. Aktivita ohledně školného byla na rodičích a studentech, kteří musí doložit veškeré podklady nutné pro poskytnutí slevy, a to do nejzazšího možného data stanoveného Směrnicí, tedy do 30. 9. předmětného školního roku, na který má být poskytnuta sleva. Až na podkladě těchto skutečností je vyhotovena předmětná dohoda o placení školného na daný školní rok s tím, že rozhodnutí o přiznání je plně v kompetenci školy, jelikož sleva ze školného je nenároková. Dohoda z předchozího školního roku se do dalšího školního roku nepřevádí, a pokud nemá být hrazeno plné školné, je třeba uzavřít každý školní rok samostatnou dohodu. Žalovaná ani její zákonná zástupkyně nemohla být v dobré víře, že došlo k uzavření dohody o snížení školného na rok 2019 2020 s odkazem na systém Edupage, kdy pravidla pro přiznání slevy jsou jednoznačně a transparentně stanovena, přičemž žalované muselo být zřejmé, že k uzavření dohody nedošlo. Systém Edupage slouží zejména k evidenci klasifikace studentů a docházky, což je zřejmé i z oznámení o výši školného v SŠ žalobce, které bylo rozesláno všem studentům. K emailu ze dne 21. 9. 2020, předloženého žalovanou, žalobce uvedl, že tento email byl pouze prvním krokem k možnému poskytnutí slevy na školném. Další kroky však učiněny nebyly, ačkoli v tomto ohledu musí být iniciativa k uzavření dohody zejména na straně žáka, resp. jeho zákonného zástupce. Tento email tedy pouze prokazuje, že žalovaná iniciovala jednání o poskytnutí slevy na školném, avšak Dohoda uzavřena nebyla. Obrana žalované je nemístná, kdy tato zneužívá dobré vůle žalobce a snaží se jej prezentovat jako osobu zneužívající svého postavení, přestože si musí být vědoma svých pochybení a své povinnosti uhradit školné, které nedostála.

7. Při jednání dne 12. 1. 2023 žalobce prostřednictvím svého zástupce soudu sdělil, že byly vyžádány čitelné výstupy ze systému Edupage, avšak systém není archivován, lze v něm provádět i zpětně změny a úpravy. Dále pak k dotazu soudu, z jakého důvodu nebyla žalovaná vyzvána k doplacení řádného školného již v průběhu studia, ale až po jeho ukončení žalobce doplnil, že veškeré žaloby na studenty o doplacení školného byly podány až v současné době, a to v důsledku chyb v systému Edupage a špatného účetnictví spolupracující firmy, kdy se začaly přiřazovat jednotlivé listiny ke studentům. Advokátní kancelář, která žalobce nyní zastupuje, provedla restrukturalizaci účetnictví v polovině roku 2022, což bylo jako reakce na zjištěné chyby společnosti, která předtím pro žalobce pracovala a údaje zadávala. Následně byli všichni žáci, u kterých dle žalobce nebylo řádně hrazeno studium, vyzváni k doplacení školného.

8. Společně s podáním ze dne 2. 2. 2023 žalobce zaslal soudu nahrávky obrazovky systému Edupage, ve vztahu ke školním rokům 2020 2021 a 2021 2022. Z nich mělo být prokázáno, že v rámci školního roku paní [jméno] [příjmení] dne 24. 9. 2020 byl zadán ve vztahu k žalované a dalším 83 plátcům do systému Edupage předpis ve výši 39.000 Kč. Stejná situace byla pak v dalším školním roce, kdy pan [příjmení] dne 24. 10. 2021 zadal ve vztahu k žalované a dalším 124 plátcům předpis ve výši 39.000 Kč. Dle žalobce z těchto nahrávek, jimiž byl před soudem při jednání dne 23. 2. 2023 proveden důkaz a zástupce žalobce dále soudu předváděl v systému Edupage tyto nahrávky, muselo být žalované zřejmé, jaké má povinnosti, jelikož jí částka 39.000 Kč byla prokazatelně zanesena do systému Edupage. Žalovaná soudu nepředložila písemné Dohody o poskytnutí slevy na studium a soud nemůže na žalobce přenášet důkazní břemeno, jež tíží žalovanou. <b><i>9. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 10. Mezi žalobcem a žalovanou, zastoupenou svou matkou [jméno] [příjmení] jako zákonným zástupcem, byla dne 21. 10. 2018 uzavřena Smlouva o zajištění výuky žáka na [příjmení] [příjmení] (dále jen Smlouva č. 1). V čl. III Smlouvy č. 1 bylo sjednáno, že výše školného je ujednávána v Dohodě o placení školného na každý školní rok zvlášť a může být každoročně navyšována v důsledku růstu nákladů školy. Dle čl. IV Smlouvy č. 1 o slevu ze školného může rodič zažádat vždy na začátku školního roku před uzavřením Dohody, nerozhodne-li ředitel jinak. Směrnice – rozhodnutí ředitele žalobce o výši školného ze dne 30. 4. 2018 stanoví základní úroveň – standardní nedotované školné v částce 39.000 Kč na školní rok. Dále upravuje výši tzv. první úrovně dotovaného školného ve výši 31.000 Kč/školní rok a druhou úroveň dotovaného školného ve výši 22.000 Kč. Směrnice dále obsahuje sdělení, že ve výjimečných případech, obvykle v případech sociální nouze, je možné vedení školy oslovit i se žádostí snížení školného i pod druhou úroveň. V takové situaci se vedení školy bude situací studenta zabývat individuálně. Dne 23. 9. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o zajištění výuky žáka na [příjmení] [příjmení], přičemž výše školného v čl. III byla stanovena rozhodnutím ředitele SŠ ve výši 39.000 Kč na kalendářní rok a bylo ujednáno, že Dohodu o výši školného se smluvní strany zavazují uzavřít na každý školní rok nejpozději do 30. 9. kalendářního roku. V čl. IV je pak obsažena úprava přidělení slevy ze školného, o kterou může rodič zažádat vždy na začátku školního roku před uzavřením Dohody o výši školného, přičemž následné přidělení slevy je plně na rozhodnutí zřizovatele školy a přidělení slevy ze školného není nárokové. Na školní rok 2018 2019 byla mezi žalobcem a žalovanou, zastoupenou její matkou, uzavřena dne 21. 10. 2018 Dohoda o placení školného na školní rok 2018 2019 ve výši 10.000 Kč, a to v 10ti měsíčních splátkách po 1.000 Kč, když žalované byla poskytnuta sleva ze školného ve výši 29.000 Kč. Žalované byl z informačního systému žalobce s názvem Edupage dne 8. 10. 2019 formou vygenerovaného emailu zaslán přehled plateb školného na školní rok 2019 2020, a to ve výši 10.000 Kč za školní rok, splatného v 10ti měsíčních splátkách po 1.000 Kč. Žalobce v červnu 2020 vyhotovil listinu, obsahující způsob stanovení školného a jeho úhrady. Žalovaná byla o zaplacení upomenuta předžalobní výzvou ze dne 10. 5. 2022.

11. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze Smlouvy o zajištění výuky žáka ze dne 21.10.2018 (čl. 16 – 17), ze Směrnice ředitele SŠ (čl. 20), ze Smlouvy o zajištění výuky žáka ze dne 23. 9. 2020 (čl. 18 – 19), z Dohody o placení školného na školní rok 2018 2019 (čl. 21 – 22), z emailu systému Edupage ze dne 8. 10. 2019 (čl. 23), z listiny o výši školného z 6/ 2020 (čl. 82), z předžalobní výzvy s podacím archem (čl. 24 – 27).

12. Z emailové komunikace mezi matkou žalované a ředitelem žalobce (čl. 29) bylo zjištěno, že matka žalované emailem ze dne 21. 9. 2020 žádala ředitele školy pana [příjmení] o slevu na školném na školní rok 2020 2021. Ředitel školy emailem z téhož dne sdělil, že žalovanou žádaná částka 12.000 Kč na školném za rok je„ trochu pod limitem“, který interně mají 25.000 Kč. Nicméně žákyně se nemusí obávat, že by jí neumožnili pokračovat ve studiu, jen musí zvážit možnosti školy s ohledem na chybějící příspěvek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dle obsahu emailu se obecně tato situace řeší tak, že je možná měsíční platba po dobu celých 12ti měsíců, tedy i o prázdninách, čímž se níží tlak na měsíční rozpočet. Ředitel školy ujistil matku žalované o tom, že si nemusí dělat starosti, vše vyřeší a během následujících dvou týdnů se spojí a domluví se co a jak. Ředitel školy [jméno] [příjmení] emailem ze dne 13. 7. 2020 sděluje studentům, případně jejich zákonným zástupcům, včetně matky žalované, že děkuje za důvěru, kterou škole rodiče a studenti dali. V závěru emailu připomíná, že systém školného i jeho výše v dalším školním roce bude stejný jako letos a loni s tím, že příloze je zasílán aktualizovaný popis, který zjednodušili.

13. Uvedené skutečnosti soud zjistil z emailové komunikace (čl. 29, 50 – 51).

14. Z nesporných tvrzení účastníků a výpisů z účtu (čl. 44 – 45) bylo zjištěno, že za školní rok 2019 2020 uhradila žalovaná žalobci částku ve výši 12.200 Kč, za školní rok 2020 2021 částku ve výši 13.300 Kč a za školní rok 2021 2022 částku ve výši 9.800 Kč.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (čl. 66 - 67) soud zjistil, že se žalovanou studovala u žalobce ve stejném ročníku, seděly spolu od počátku studia ve stejné lavici a bydlely spolu i na internátě. Sama svědkyně platila v prvním ročníku školné podle smlouvy 39.000 Kč. Ve druhém kvůli Covidu s panem [příjmení] domluvili slevu, takže platila asi polovinu, neví přesně kolik, asi 28 tisíc. Ve třetím a čtvrtém ročníku pak platila vždy 39.000 Kč. Snažili se vyřídit slevu i pro třetí a čtvrtý ročník, ale pan [příjmení] na email vůbec nereagoval. Ve druhém ročníku jí odpověděl na email, že souhlasí se slevou, nic jiného. Rozhodně nepodepisovala žádnou Dohodu o školném a ani její rodiče, kteří jí to před jednáním soudu potvrdili. Ve škole měli systém Edupage ve kterém svědkyně měla ve druhém, třetím i čtvrtém ročníku předepsanou částku k zaplacení ve výši 0 Kč. Svědkyně platila podle toho, jak se s panem [příjmení] domluvila a když na žádost o slevu nereagoval, platila 39.000 Kč. Ve druhém ročníku, když měla snížené školné, všechno vycházelo z emailové komunikace, škola byla kvůli Covidu zavřená, neměla jak se s panem [příjmení] potkat. Ona ani rodiče Dohodu o výši školného neuzavírali. Svědkyně ví o tom, že žalovaná měla slevu na školném. Svědkyně si psala emaily s panem [příjmení] a maminka žalované taky. Rodiče svědkyně na tom ve třetím a čtvrtém ročníku nebyli dobře, ale protože pan [příjmení] neodepsal na žádost o snížení školného, rodiče to zaplatili v plné výši a svědkyně jim sama přispěla. Svědkyně neví, co přesně měla žalovaná napsáno v systému Edupage ohledně školného. [jméno] určitě neměla školné 0 Kč, ale určitě ho měla nižší, než svědkyně. Podle svědkyně to byla částka určitě do 20 tisíc. Po ukončení studia svědkyni dvakrát přišel email od kanceláře školy, aby zaplatila 19 tisíc Kč. Nebyl tam uveden důvod, svědkyně usuzuje, že to měl být doplatek za druhý ročník. Žádná žaloba o doplacení školného proti svědkyni podána nebyla. Svědkyně měla v předpisu školného v systému Edupage vždy 0 Kč, a to jak u předpisů, tak u případných nedoplatků. [jméno] svědkyni nikdy neříkala, že má na školném zaplatit ještě něco jiného, než co zaplatila. Měly spolu dobrý vztah, určitě by se jí svěřila, kdyby měla nějaké problémy s placením školného. Na konci studia školné řešily i s dalšími holkami. Pokud jde o slevy na školném pro žalovanou [jméno], pak svědkyně neviděla konkrétní částku, nečetla ani emaily. Jen ví, že to [jméno] domlouvala s panem [příjmení] emailem. K soudem předloženému výpisu ze systému Edupage (dle žalobce generovaný email čl. 23) svědkyně uvedla, že sama takový email nikdy neobdržela, do sytému Edupage vždy vstupovala v počítači. Z obsahu předloženého emailu svědkyně usuzuje, že školné žalované bylo 10 tisíc korun a mělo být spláceno měsíčně po 1.000 Kč.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (čl. 67) bylo zjištěno, že u žalobce pracoval jako učitel, v prvním a druhém ročníku byl třídním učitelem žalované. Když žalovaná studovala ve třetím a čtvrtém ročníku, pro žalobce pracoval již pouze jako externí IT specialista. Ve škole bylo normální školné asi 39 tisíc Kč, plus nějaké poplatky. Když se student se školou, nebo jeho rodiče domluvili o zaplacení školného, byla o tom sepsána smlouva o zaplacení školného. Svědek se domnívá, že se tato smlouva uzavírala na každý školní rok. Svědek ví o tom, že se před uzavřením smlouvy žáci a jejich rodiče ústně domlouvali s ředitelem p. [příjmení] na určité slevě nebo na splátkách. Do systému Edupage měl svědek přístup, protože byl správcem IT. Do systému jen nahlížel, vstupoval tam u žáků, když jim do systému jako elektronické žákovské knížky vpisoval známky. Pokud jde o předpisy školného, tak tam data do Edupage zadávala účetní nebo sekretářka, svědek to nebyl. Má pouze informaci o tom, že platební předpis byl pro každého studenta v tomto systému samostatně. Někteří studenti si ve škole domluvili např. poloviční školné. Svědek si nepamatuje, zda slečna [příjmení] a [jméno] [příjmení] měly slevu ze školného. Svědek si nevzpomíná, že by byl kýmkoli ze strany školy informován o nedoplatcích žáků na školném a že by je měl vyzývat k doplacení. K soudem předloženému výpisu ze systému Edupage (dle žalobce generovaný email čl. 23) svědek uvedl, že se jedná o vygenerovaný email, který provedla aplikace Edupage a odeslala adresátovi rodičům [celé jméno žalované]. Z toho co na listině svědek vidí, tak bylo stanoveno školné ve výši 10 tisíc a měsíční splátky po 1.000 Kč a k tomu splatnost jednotlivých splátek. Svědek má za to, že stejný obsah bylo možno vidět při otevření systému Edupage a toto je vygenerovaná listina ze systému. Dle svědka tak v daném školním roce měla žalovaná předepsané školné ve výši 10.000 Kč. Svědek neví, kolik studentů mělo poskytnutou slevu na školném, řekl by, že to bylo poměrně velké množství. [příjmení] [příjmení] při odchodu svědka jako kmenového učitele přecházela pod nějakou účetní firmu. Není schopen říci, kdo z tehdejších pracovníků mohl do systému Edupage zadávat předpisy školného. Každý uživatel měl svůj přístup a podle svědka se jednalo o omezený okruh osob.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (čl. 67 p.v.), matky žalované, soud zjistil, že když dceru přihlásila ke studiu u žalobce, řekli jim, že školné je 3.900 Kč měsíčně. Hned řešila s panem [příjmení], že takovou částku si nemohou dovolit, protože dcera bude na internátě a bude mít další výdaje. Sdělil jí, že se nemusí bát, že je to rodinná škola a nikdy žádného studenta nenechají nedostudovat. Dále jí řekl, že každý rok se bude žádat o slevu. Nikdy s ním o tom neuzavírala žádnou listinu. Stejný postup byl i ve druhém ročníku. Na konci čtvrtého ročníku dostali listinu s tím, že má [jméno] nedoplatek 160 tisíc korun. Svědkyně posílala panu [příjmení] papíry, vždy když chtěli slevu na školní rok, tak mu i telefonovala. Když se divili nedoplatku 160 tisíc, vyvrcholilo to tím, že nejprve přišel výhrůžný dopis, že dceru vyhodí a pak si ji týden před maturitou zavolali, že musí podepsat nějaké papíry o ukončení studia. Smlouvu o studiu svědkyně četla, myslí, že podepisovala pouze jednu. Neví, že by tam bylo něco psáno o způsobu úhrady školného. K dotazu soudu svědkyně dále uvedla, že i na druhé smlouvě je její podpis, zapomněla na to. Je také pravda, že Dohodu o placení školného na školní rok 2018 2019 podepsala, ale domů pak žádné vyhotovení nedostala. Dnes nejprve vypovídala pouze o podpisu prvé smlouvy, protože je strašně nervózní z jednání, nikdy nebyla před soudem a asi špatně rozuměla otázkám. Svědkyně měla od pana [příjmení] telefonicky přislíbenou slevu na studium. Řekl, ať k tomu vyplní papíry, což udělala a poslala to po dceři. Pak nereagoval, tak si myslela, že to schválil jako v prvním ročníku. Pak přišel z Edupage výpis školného za druhý ročník, tam bylo 10 tisíc a spláceli 1.000 Kč měsíčně. Myslí si, že ve druháku také podepisovala smlouvu o sníženém školném. Ve třetím a čtvrtém ročníku už nic o školném z Edupage nepřišlo, pan [příjmení] jen říkal, že 10 tisíc je málo, tak se dohodli, že bude platit i přes prázdniny, takže 12 tisíc za rok. Když svědkyni přidali v práci, začala platit místo 1.000 Kč měsíčně částku 1.300 Kč. Podle svědkyně byl ve škole hrozný nepořádek, s panem [příjmení] komunikovala i emailem, vše co od něho měla, dala dceři, aby to předložila v tomto řízení. Kdyby nevěděla a nebyla ujišťována o tom, že dcera bude mít slevu na studiu, nikdy by na tuto školu nešla studovat, svědkyně by si to nemohla dovolit. Dle svědkyně by bylo fér, pokud by škola měla za to, že dluží školné, aby jim to řekli hned ve druhém ročníku a ne těsně před maturitou, jak se to stalo. S panem [příjmení] svědkyně volala často, vždy jí ujišťoval, že bude umožněno platit dceři školné ve výši, kolik si svědkyně bude moci dovolit. Takto jí to přiklepli i ve druhém a později i ve třetím a čtvrtém ročníku. Svědkyně rozhodně nepočítala s tím, že by se zvýšilo školné, nebo by se platilo v plné výši. Závěrem svědkyně uvedla, že nebydleli v [obec], nemohli si dovolit platit měsíčně na dceřino studium 9.000 Kč. Ve třetím a čtvrtém ročníku emailem a telefonicky komunikovala s panem ředitelem, brala to, že co si takto ujednali, takto platí. Byl Covid, nikdo nevěděl, co v té době bude. Ohledně školného svědkyni v prvním ani druhém ročníku nepřišla podepsaná smlouva. Je pravda, že se o to víc nezajímala, ale o slevu žádala každý rok způsobem, jak vypověděla.

18. Žalobce předložil výpis systému Edupage (čl. 53), avšak ten byl zcela nečitelný, o čem byl žalobce vyrozuměn a soudem při jednání dne 12. 1. 2023 byl poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti předložit původní výpisy ze systému Edupage s nastavením školného žalované za třetí a čtvrtý ročník. Sám žalobce uvedl, že print-screen čl. 53 není dobrý, soud proto z této listiny nemohl učinit žádná relevantní skutková zjištění. Žalobce dne 2. 2. 2023 předložil videozáznamy ze systému Edupage (viz čl. 80 – 85 s CD čl. 87), jimiž byl proveden důkaz při jednání dne 23. 2. 2023. Z těchto videozáznamů je zřejmá práce pověřeného pracovníka žalobce při zadávání hromadného předpisu školného studentům do systému. Individuální výpis systému Edupage ve vztahu k žalované, či generovaný email ke školním rokům 2020 2021 a 2021 2022, jež za školní rok 2019 2020 předložila na svou obranu sama žalovaná, žalobce nepředložil.

19. Zástupce žalované soudu předložil k důkazu před jednáním konaným dne 23. 2. 2023 emailovou komunikaci s další studentkou školy a ředitelem. Z emailové komunikace asistentky ředitele školy s další studentkou (čl. 89) bylo zjištěno, že po uzavření smlouvy o výši školného ve snížené výši, škola ubezpečovala tuto studentku, event. zákonnou zástupkyni, že po poskytnutí slevy na školném za školní rok 2018 2019 na další školní rok není třeba psát smlouvu novou a pokračuje se ve smlouvě původní.

20. Zástupce žalobce namítl, že tento důkaz byl předložen až po uplynutí koncentrační lhůty. Soud s touto námitkou žalobce souhlasí, avšak ze zásady koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. platí v tomto ustanovení uvedené výjimky. Soud má za to, že tento důkaz nemohla žalovaná bez své viny včas uvést, když se nejedná o komunikaci mezi ní a žalobcem, ale spolužačkou a obsah tohoto důkazu zpochybňuje věrohodnost důkazů, předložených žalobcem, o něž žalobce opírá svá tvrzení, neboť dle obsahu tohoto důkazu i u další studentky žalobce byla této poskytnuta sleva ze školného, aniž by byla uzavřena Dohoda o placení školného v předepsané písemné formě a snížené školné jí bylo poskytnuto na základě neformální emailové komunikace. Soud s ohledem na výše uvedené učinil skutkové závěry i z tohoto důkazu, předloženého po uplynutí koncentrační lhůty. <i>21. Z dalších provedených důkazů (Právní stanovisko sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska na čl. 25 – 43, QR kód s označením Poplatky a platby čl. 62) soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.</i> <b><i>22. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.</b></i> <i>23. Podle § 1746 odst. 1 obč. zák. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 cit. ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>24. Podle § 2054 odst. 2 obč. zák. plní-.li dlužník zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.</i> <i>25. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 26. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná byla od školního roku 2018 2019 studentkou žalobce a studium ukončila v roce 2022 vykonáním maturitní zkoušky. Mezi účastníky je dále nesporné a prokázáno písemnou Dohodou o placení školného, že Dohoda o placení školeného byla uzavřena za žalovanou její matkou na školní rok 2018 2019, přičemž bylo žalované předepsáno snížené školné ve výši 10.000 Kč na školní rok se splácením v měsíčních splátkách po 1.000 Kč. Žalovaná netvrdila, že by na školném za druhý, třetí a čtvrtý ročník zaplatila více, než žalobce tvrdil v žalobě.

27. Žalovaná předně namítla, že není ve věci pasivně věcně legitimovaná, když Smlouvu o studiu za ní uzavřela matka, aniž by toto právní jednání, zavazující žalovanou k vysokému školnému, bylo schváleno opatrovnickým soudem. Dále pak žalovaná namítala, že mezi účastníky jde o spotřebitelskou smlouvu, kdy žalovaná je v postavení spotřebitele a má tak zvýšenou ochranu svých práv. Soud má za to, že tato obrana žalované není důvodná. Předně soud uvádí, že souhlasí s vyjádřením žalobce, že ten zde není v postavení podnikatele, když se jedná o neziskovou organizaci, zabezpečující studium žáků podle zák. č. 561/2004 Sb. (Školský zákon). Dle soudu tak obě Smlouvy o zajištění výuky žáka [příjmení] [příjmení] nespadají do režimu spotřebitelských smluv. Dále pak soud uvádí, že matka žalované uzavřela dne 21. 10. 2018 se žalobcem nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 obč. zák., a to Smlouvu o zajištění výuky žáka [příjmení] [příjmení] (dále jen Smlouva č. 1), kdy v té době žalovaná skutečně nebyla plně svéprávná. V prvém ročníku žalované byla poskytnuta sleva na školném na základě písemné Dohody v souladu se Směrnicí ředitele školy a Smlouvou č. 1 a faktická sleva na školné byla žalované poskytnuta i ve druhém ročníku studia, když byla žalovaná instruována generovaným emailem ze systému Edupage o předpisu školného ve výši 10.000 Kč se splátkami po 1.000 Kč (viz podrobné odůvodnění rozsudku níže bod 29). Ve třetím ročníku v době, kdy žalovaná byla již plně svéprávná, sama uzavřela se žalobcem Smlouvu o zajištění výuky žáka na [příjmení] [příjmení] (Smlouva č. 2), a to konkrétně 31. 9. 2020, kdy smlouvu podepsala jak žalovaná, tak i její matka. V tomto případě tedy žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimována, když Smlouvu č. 2 uzavřela jako zletilá a tedy plně svéprávná, matka za ní právní jednání neuzavírala, ale svým podpisem se k němu připojila.

28. Žalobce v tomto řízení tvrdil, že žalovaná měla za druhý, třetí i čtvrtý ročník hradit školné v plné nesnížené výši 39.000 Kč na školní rok a sleva ze školného jí mohla být poskytnuta pouze na základě písemné Dohody o výši školného.

29. Pokud jde o školné na druhý ročník, pak bylo v tomto řízení z nesporných tvrzení účastníků o neexistenci Dohody o placení školného na školní rok 2019 2020 prokázáno, že v předepsané formě písemné Dohody školné žalované sníženo nebylo. Z předloženého generovaného výpisu systému Edupage s předpisem školného ve formě emailu na uvedený druhý ročník studia, s nímž koresponduje i vyjádření svědka [jméno] [příjmení] k obsahu tohoto emailu, vzal soud za prokázané, že pro druhý ročník byla žalované poskytnuta sleva na školném, a to ve stejné výši, jako v prvém ročníku, když jí bylo předepsáno k zaplacení 10.000 Kč, a to nikoli jednorázově, jak je při nesníženém školném ujednáno ve Smlouvě o studiu, nýbrž v deseti měsíčních splátkách po 1.000 Kč Tyto listinné důkazy a výpověď svědka tak koresponduje nejen s obranou žalované, ale i s výpovědí její matky, která uvedla, že s panem [příjmení] v každém ročníku jednala o slevě na školné, když finanční situace rodiny neumožnovala hradit školné v plné výši 39.000 Kč na školní rok.

30. Pokud jde o další ročníky studia žalované, vzal soud za prokázané, že i v nich hradila žalovaná školné dle ústní dohody v takové výši, jakou matka žalované s ředitelem školy domluvila a škola toto školné akceptovala. K tomuto závěru soud dospěl po zhodnocení obsahu emailové komunikace mezi matkou žalované a ředitelem školy, výpovědí matky žalované [jméno] [příjmení] a s nimi korespondující emailové komunikaci mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], jež byla ujištěna pracovnicí žalobce paní [jméno] [příjmení] (asistentka ředitele) o tom, že není potřeba psát novou smlouvu na snížené školné, že platí výše stejná jako doposud a předchozí uzavřená smlouva pokračuje. Dle soudu byla z provedených důkazů prokázána obrana žalované, že snížené školné jí bylo fakticky přiznáno pro druhý, třetí a čtvrtý ročník i bez Smlouvou předepsané písemné Dohody o výši školného, když se ústní a emailová komunikace s ředitelem školy stavěla na roveň písemné Dohody a samotná škola takto postupovala u více studentů (viz [jméno] [příjmení]) nikoli pouze u žalované. Žalobce nepředložil archivní individualizovaný výpis, případně vygenerovaný email ze systému Edupage ve vztahu k žalované, jak tomu bylo v případě druhého ročníku, ale odkázal pro třetí a čtvrtý ročník na hromadně sestavovaný pokyn ke stanovení školného, ačkoli byl soudem poučen o následcích nepředložení toho důkazu po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 12. 1. 2023. Předložený videozáznam s hromadným zadáním předpisu školného dle soudu v daném případě neprokazuje tvrzení žalobce, když dle vyjádření samotného zástupce žalobce lze do systému průběžně vstupovat, systém není archivován a lze v něm provádět i zpětně změny a úpravy. Žalovaná na svou obranu tvrdila, že ve druhém, třetím i čtvrtém ročníku platila školné podle pokynů (předpisu školného) v systému Edupage a za druhý ročník ke svým tvrzením předložila generovaný email, jež obranu žalované prokázal. Současně uvedla, že za třetí a čtvrtý ročník tyto generované emaily již nemá uschované. Soud proto výše uvedenou výzvou s poučením dle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobce k předložení těchto individualizovaných předpisů školného za třetí a čtvrtý ročník. Žalobce k tomu namítl, že soud tímto procesním postupem na něho přenáší břemeno dokazování, jež tíží žalovanou. K této námitce se uvádí, že„ Obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. V některých případech však strana zatížená důkazním břemenem objektivně nemá a nemůže mít k dispozici všechny potřebné informace o skutečnostech, významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici. Jestliže pak strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň„ opěrné body“ skutkového stavu, a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany; nesplnění této povinnosti může mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2011 sp. zn. 22 Cdo 883/2010). S ohledem na výše uvedené má soud za to, že v tomto případě nepřenesl v rozporu se zásadami občanského soudního řízení důkazní břemeno na žalobce, ale nastoupila zde vysvětlovací povinnost protistrany, když obrana žalované za druhý ročník studia, kdy žalobce torpidně popíral slevu na školném s odkazem na neexistenci písemné Dohody o výši předepsaného školného za tento rok, byla dle soudu bez pochybností prokázána. Žalobce namísto individualizovaného předpisu školného žalované na třetí a čtvrtý ročník předložil náhled na zadávání platebních příkazů v systému Edupage hromadnou formou, nadto v systému, v němž dle samotného zástupce žalobce je možno činit změny i zpětně. Archivní předpisy školného, datované na počátku třetího a čtvrtého ročníku, jaký žalovaná předložila za druhý ročník, žalobce nepředložil.

31. Z obsahu emailové komunikace mezi matkou žalované a žalobcem je zřejmé, že matka žalované dávala najevo nemožnost hradit školné v plné výši a projevovala zájem o dohodu na snížení školného. Tvrzení žalobce, že bez písemné Dohody to nebylo možné, bylo vyvráceno právě u druhého ročníku studia. Soud má za to, že obdobná situace byla i v případě dalších dvou ročníků.

32. Sám zástupce žalobce k dotazu soudu, proč byla žalovaná vyzvána k úhradě doplatku školného až v roce 2022 při jednání dne 12. 1. 2023 (viz čl. 65) uvedl, že veškeré žaloby na studenty o doplacení školného byly podány až v současné době, a to v důsledku chyb v systému Edupage a špatného účetnictví spolupracující firmy. Advokátní kancelář, která nyní žalobce zastupuje, prováděla v polovině roku 2022 restrukturalizaci účetnictví v reakci na zjištěné chyby společnosti, která předtím pro žalobce pracovala a údaje zadávala. Následně poté byly teprve všichni žáci, u kterých dle žalobce nebylo řádně hrazeno studium, vyzváni k doplacení školného. Takovéto nesprávnosti na straně žalobce dle soudu v žádném případě nemohou jít k tíži žalované a samotné chování žalobce, který zřejmě nejen žalované krátce před vykonáním maturitní zkoušky pohrozil nepřipuštěním k této zkoušce v případě nedoplacení jím vyčísleného školného, soud považuje ze strany vzdělávací instituce za krajně nemravné.

33. Soud dále uvádí, že žalobce ani po splatnosti školného ve druhém ročníku ani v ročnících dalších nijak nereagoval na jím tvrzené nesprávně placené školné ze strany žalované. Školné za rok 2019 2020 i roky další bylo splatné dle Smluv o studiu vždy k 30. 9. kalendářního roku, avšak sám žalobce dle svého tvrzení (viz podání z 2. 2. 2023 čl. 78) a předloženého videa ve školním roce 2021 2022 měl prostřednictvím pana [příjmení] zadávat předpis školného teprve dne 24. 10. 2021.

34. Dle soudu ve škole žalobce panoval nepořádek a chaos, sám žalobce nedodržoval smluvní ujednání, zřejmě školné stanovoval zcela volně dle své úvahy ředitel školy a nikoli v termínech dle smluv o studiu, ačkoli se na obsah smluv žalobce opakovaně odvolává. Tomuto závěru nasvědčuje i prokázaná skutečnost, že žalobce po lhůtě splatnosti školného žalovanou a zřejmě ani další studenty neupomínal o zaplacení a nevyužil ani svého práva uvedeného v čl. VI (obou) Smluv vypovědět Smlouvu o studiu v případě prodlení s úhradou školného a dalších závazků vůči škole, které trvá déle než 30 dnů.

35. Argument žalobce, že žalovaná za druhý ročník dluh uznala ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 obč. zák., když částečně plnila úhradou školného, je zcela lichý, neboť žalovaná hradila školné v té výši, jež jí byla předepsána v interním systému Edupage.

36. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobce za žalovanou nemá žádnou neuhrazenou pohledávku v souvislosti s jejím středoškolským studiem, tedy nedluží na jistině ničeho, nečiní podrobné právní závěry ohledně požadovaného příslušenství, a to smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Pro úplnost soud pouze konstatuje, že takto požadovaný smluvní úrok z prodlení, jež se fakticky rovná výši školného, s ohledem na charakter Smlouvy o studiu, považuje za rozporný s dobrými mravy a obě Smlouvy považuje podle § 588 obč. zák. v části ujednání o smluvním úroku z prodlení za neplatné, o čemž účastníky poučil již při prvém jednání ve věci samé.

37. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaná řádně a ve shodě s vůlí žalobce hradila individuálně smluvené snížené školné, byla žaloba zamítnuta.

38. Vzhledem k tomu, že soud z provedených důkazů bylo možno učinit skutkový závěr, o němž nebyly pochybnosti a byly z něho vyvozeny odpovídající právní závěry, soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti neprováděl žalovanou navržený důkaz, spočívající ve zpracování znaleckého posudku ve vztahu k systému Edupage a jeho provedení zamítl.

39. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v této věci nese náklady za svědečné svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 837,90 Kč. Protože v tomto řízení byla zcela úspěšná žalovaná, soud uložil neúspěšnému žalobci za povinnost zaplatit České republice zálohované náklady řízení v podobě svědečného ve shora uvedené výši tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

40. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci byla úspěšná žalovaná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Žalované byla přiznána paušální odměna za 8 úkonů právní pomoci, které učinila prostřednictvím svého zástupce (příprava a převzetí věci, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření k výzvě soudu ve věci samé ze dne 8. 11. 2022 a 2. 3. 2023, účast při jednání soudu dne 18. 10. 2022, účast při jednání soudu dne 12. 1. 2023 přesahující dvě hodiny a účast při jednání soudu dne 23. 2. 2023) dle § 7 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a tato činí 35.040 (odměna za 1 úkon právní služby činí 4.380 Kč) Kč. Dále má žalovaná nárok na přiznání paušální náhrady hotových výloh za 8 úkonů právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno cestovné za použití vozidla ke třem jednáním soudu v celkové výši 2.100 Kč (trasa Hradec Králové – Trutnov a zpět, celkem 300 km v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalované) a náhrada za čas promeškaný cestou k jednáním celkem 900 Kč (účast u 3 jednání, promeškaný čas k jednomu jednání 3 půlhodiny, tj. 3x 100 Kč x 3 jednání). Zástupce žalované nedoložil, že je plátcem DPH. Náklady právního zastoupení proto činí částku 40.440 Kč a tato je splatná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.

41. Lhůty k plnění ve výrocích II a III shora stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.