16 C 148/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa státního zastupitelství jednající prostřednictvím anonymizováno 7 slov, IČO se sídlem adresa s doručovací adresou: anonymizováno 9 slov obec, ulice a číslo, PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 50.000 Kč s příslušenstvím – regres peněžité pomoci

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50.000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek 2.500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22.11.2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 50.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 11. 2021 do zaplacení a nákladů tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 10. 3. 2020 čj. 3 T 39/2020-130, který nabyl právní moci dne 24. 3. 2020, byl žalovaný uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se dopustil vůči nezl. jméno příjmení jako poškozené. Poškozená prostřednictvím svého zástupce požádala žalobce o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 5. 8. 2021 čj. MSP – číslo spisová značka, které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 16. 8. 2021, byla poškozené jako žadatelce přiznána peněžitá pomoc ve výši 50.000 Kč a byla jí vyplacena dne 9. 8. 2021. Dle ustanovení § 33 zák. č. 45/2013 Sb. přešel poskytnutím peněžité pomoci poškozené její nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči žalovanému na stát, a to v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci ve výši 50.000 Kč, přičemž se stát rozhodl částku 50.000 Kč vymáhat z titulu bolestného. Výše bolestného v případě poškozené byla doložena znaleckým posudkem č. 2020181 ze dne 20. 1. 2021. Poškozená jméno příjmení v současné době vede proti žalovanému občanskoprávní řízení o náhradu bolestného ve výši 243.266,61 Kč, náhradu další nemajetkové újmy ve výši 100.000 Kč a náhradu škody ve výši 14.500 Kč. Předmětné řízení je vedeno u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 109 C 20/2021 a není dosud pravomocně ukončeno. Dopisem ze dne 17. 8. 2021 vyzval žalobce právního zástupce poškozené k postupu dle § 107a o. s. ř., to však právní zástupce poškozené odmítl a Česká republika tak nemohla přistoupit do uvedeného řízení. Žalovaný byl vyzván k dobrovolné úhradě předžalobní výzvou ze dne 16.11.2021 a to do 3 dnů od doručení výzvy. Ke dni podání žaloby však žalovaný nijak žalobce nekontaktoval ani předmětný finanční obnos neuhradil.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok neuznává, neboť je jeden a týž nárok vymáhán ve dvou různých řízeních s rozdílnou osobou na straně žalobce. Předně je žalovaný žalován u Okresního soudu v Trutnově v řízení, vedeném pod sp. zn. 109 C 20/2021 žalobkyní jméno příjmení a její matkou žalobkyní jméno příjmení, a to o zaplacení celkem částky 357.766,61 Kč. Žalobkyně příjmení požaduje z titulu bolestného částku 243.266,61 Kč, z titulu nemajetkové újmy částku 100.000 Kč a žalobkyně příjmení z titulu nákladů vynaložených na cesty s dcerou za lékaři a do nemocnice požaduje částku 14.420 Kč. Protože žalobkyně jméno příjmení v dalším řízení požaduje bolestné ve výši 243.266,61 Kč a současně žalobce v této věci tvrdí, že na něj přešel regresní nárok za vyplacenou částku 50.000 Kč, kterou vyplatil jméno příjmení z titulu výplaty na bolestné, nemůže žalovaný sporný nárok uznat. Při jednání dne 13. 12. 2022 žalovaný doplnil, že nesporuje, že se dopustil trestného činu, kterým způsobil škodu jméno příjmení a byl za to odsouzen trestním příkazem. Nechá na posouzení soudem, zda skutečně škoda v rozsahu 50.000 Kč přešla na žalobce, jak tvrdí, protože jméno příjmení to nezohledňuje v paralelně probíhajícím řízení a je tedy otázkou, zda došlo skutečně k zákonnému postoupení nároku na žalobce či nikoli.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

4. Žalovaný byl trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově čj. 3 T 39/2020-130 ze dne 10. 3. 2020, pravomocným dne 24. 3. 2020, uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, když dne 18. 5. 2019 v obci obec v okrese obec v lesním porostu na červené turistické trase prováděl těžbu dřeva, aniž by cestu efektivně zabezpečil a v důsledku pádu žalovaným káceného smrku došlo ke zranění procházející jméno příjmení. Poškozená jméno příjmení a její matka jméno příjmení byly odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Poškozená jméno příjmení prostřednictvím svého právního zástupce dne 19. 10. 2020 požádala u stát. instituce o poskytnutí peněžité pomoci oběti trestné činnosti s odůvodněním, že jako oběť trestného činu, pro který byl odsouzen celé jméno žalovaného, má podle § 23 odst. 1 za podmínek stanovených zákonem č. 45/2013 Sb. právo na peněžitou pomoc, kterou jí poskytne stát. Podle § 24 odst. 1 písm. b) cit. zákona má právo na peněžitou pomoc oběť, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví. stát. instituce rozhodnutím ze dne 5. 8. 2021 jednak co do částky 150.000 Kč řízení zastavilo (poškozená v tomto rozsahu vzala návrh zpět) a jednak poškozené podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 28 odst. 1 písm. b) zák. č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů přiznal peněžitou pomoc ve výši 50.000 Kč. Tato částka byla také poškozené vyplacena dne 9. 8. 2021. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyrozuměl právního zástupce poškozené jméno příjmení dopisem ze dne 10. 9. 2021 o tom, že došlo k přechodu nároku podle § 33 zákona č. 45/2013 Sb. z oběti jméno příjmení vůči pachateli na stát, a to v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci ve výši 50.000 Kč, jež byla poškozené jméno příjmení přiznána a vyplacena. Současně byl právní zástupce poškozené vyzván k učinění procesního úkonu podle § 107a odst. 1 o. s. ř., aby stát mohl svůj nárok v probíhajícím občanskoprávním řízení, vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 109 C 20/2021 uplatnit. Zástupce poškozené tento návrh odmítl. K zadání právního zástupce poškozené byl zpracován dne 20. 1. 2021 anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno znalecký posudek o poškození zdraví jméno příjmení číslo. Žalovanému byla žalobcem odeslána předžalobní výzva datovaná dne 16.11.2021, doručená dne 26.11.2021.

5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků, z trestního příkazu (čl. 31) ze žádosti poškozené o poskytnutí peněžité pomoci oběti trestné činnosti (čl. 35), z Rozhodnutí stát. instituce o přiznání peněžité pomoci ve výši 50.000 Kč (čl. 25 – 28), z likvidační doložky k plnění ve prospěch oběti trestného činu (čl. 3), z výpisu z účtu (čl. 5), z komunikace mezi žalobcem a právním zástupcem poškozené jméno příjmení (čl. 4), ze znaleckého posudku s lékařskými zprávami (čl. 6 - 9, 13 – 20), z předžalobní výzvy s dodejkou (čl. 22, 84), ze sdělení k přechodu nároku (čl. 23 – 24) a z výzvy žalobce zástupci poškozené (čl. 32).

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 109 C 20/2021 bylo zjištěno, že žalobkyně jméno příjmení a jméno příjmení (matka nezl. jméno příjmení) podaly proti žalovanému celé jméno žalovaného ke zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 žalobu o zaplacení částky 357.766,61 Kč. Jde o nárok prvé žalobkyně na bolestné za způsobenou škodu na zdraví (243.266,61 Kč) a dále o nárok na náhradu další nemajetkové újmy (100.000 Kč). Druhá žalobkyně se pak domáhá zaplacení částky 14.420 Kč jako nákladů na cestovné v souvislosti s dopravou poškozené dcery jméno příjmení k lékařům a na její návštěvy v nemocnici. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dopisem ze dne 10. 9. 2021 sdělil zástupci žalobkyň anonymizováno jméno jméno, že došlo k přechodu nároku podle § 33 zák. číslo o obětech trestných činů z oběti trestného činu jméno příjmení na stát, a to v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci v částce 50.000 Kč. Z těchto důvodů navrhla Česká republika, aby byl učiněn ze strany jméno příjmení úkon podle § 107a odst. 1 o. s. ř. a Česká republika tak mohla vstoupit do řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 109 C 20/2021 jako oprávněná s nárokem ve výši 50.000 Kč. Právní zástupce žalobkyň se s návrhem České republiky neztotožnil a takový návrh vůči soudu neučinil. Soud ustanovil znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví anonymizováno jméno příjmení. Znalkyně zpracovala dne 1. 11. 2022 znalecký posudek č. 1086/2022 a dne 3. 11. 2022 jej doručila soudu. Řízení dosud není pravomocné, zástupce žalobkyň namítá vady znaleckého posudku.

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Podle § 25 odst. 1 zák. č. 45/2013 Sb. peněžitá pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem. Podle odst. 2 cit. ustanovení peněžitá pomoc se poskytne, pokud škoda, újma na zdraví nebo jiná nemajetková újma nebyla plně nahrazena.

9. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zák. č. 45/2013 Sb. peněžitá pomoc se poskytne na žádost oběti uvedené v § 24 odst. 1 písm. b) v paušální částce 50 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody nebo nemajetkové újmy již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 200 000 Kč, 10. Podle § 33 zák. č. 45/2013 Sb. poskytnutím peněžité pomoci oběti přechází nárok oběti na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči pachateli na stát, a to v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci.

11. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

12. V daném případě se žalobce domáhá žalobou, aby soud uložil žalovanému za povinnost zaplatit mu částku 50.000 Kč jako regres, když tuto částku vyplatil stát poškozené jméno příjmení jako oběti trestného činu, jehož pachatelem byl pravomocně uznán vinným žalovaný. Sama jméno příjmení vede proti žalovanému jako žalobkyně řízení o zaplacení částky 357.766,61 Kč u zdejšího soudu pod sp. zn. 109 C 20/2021, když v trestním řízení byla se svým nárokem podle ust. § 229 odst. 1 tr. řádu odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento nárok poškozená uplatnila jako bolestné za způsobenou škodu na zdraví a jako náhradu další nemajetkové újmy.

13. V tomto řízení je nesporné, že žalovaný se trestného činu vůči poškozené jméno příjmení dopustil, byl za to pravomocně odsouzen a že Česká republika vyplatila poškozené jméno příjmení k její žádosti dne 9. 8. 2021 peněžitou pomoc ve výši 50.000 Kč podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 28 odst. 1 písm. b) zák. č. 45/2013 Sb., když poškozená příjmení při podání žádosti o peněžitou pomoc uvedla, že žádá paušální částku 50.000 Kč s tím, že dosud od pachatele neobdržela žádné plnění na náhradu škody nebo nemajetkové újmy. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti vyzvala žalovaného k úhradě sporné částky s odůvodněním, že podle § 33 zák. č. 45/2013 Sb. vyplacením peněžité pomoci ve výši 50.000 Kč jméno příjmení přešel v tomto rozsahu nárok oběti na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči pachateli na stát. Vzhledem k tomu, že poškozená je studentkou, u níž nepřichází v úvahu poskytnutí peněžité pomoci z důvodu ztráty na výdělku, byla peněžitá pomoc vyplacena jako nárok z nemajetkové újmy. Jestliže žalobce vyzval žalovaného k úhradě sporné částky s odůvodněním, že se jedná o náhradu bolestného a stejně pak odůvodňuje sporný nárok i v tomto řízení, má soud za to, že je to zcela po právu. Bolestné je jedním z dílčích nároků nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 2958 o. z. V § 2958 o. z. žádná definice bolesti není obsažena, je proto třeba vyjít z toho, že zákon nemá pod tímto pojmem na mysli jinou kategorii, než která je ustálena v judikatuře.

14. Dle soudu bylo v tomto řízení bez pochybností prokázáno, že žalobkyně uhradila poškozené v souvislosti s trestným činem, za nějž byl žalovaný odsouzen, částku 50.000 Kč jako dílčí nárok nemajetkové újmy podle zák. č. 45/2013 Sb., když o stejném druhu nároku dosud nebylo v jiném řízení rozhodnuto a došlo tak podle § 33 zák. č. 45/2013 k přechodu nároku na náhradu nemajetkové újmy na stát. Dle soudu lze tento nárok žalobce opřít nejen o ustanovení § 33 zák. č. 45/2013 Sb., nýbrž i o ustanovení § 2917 o. z., dle kterého má žalobce postih proti žalovanému, který je ve vztahu k poškozené jméno příjmení povinen nahradit jí škodu.

15. Protože o stejném nároku (náhrada nemajetkové újmy, jejímž dílčím nárokem je i bolestné) dosud nebylo v dalším probíhajícím řízení pravomocně rozhodnuto, soud žalobě vyhověl a žalobci přiznal právo na zaplacení částky 50.000 Kč. Ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění, stanovené v dopise žalobce ze dne 16. 11. 2021, do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

17. Žalobce je v tomto řízení osvobozen od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poplatková povinnost tak podle výsledku řízení přechází na žalovaného (§ 2 odst. 3 cit. zák.). Soud proto uložil žalovanému ve výroku II povinnost zaplatit státu soudní poplatek, jehož výše byla určena podle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

18. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce, který před podáním žaloby vyzval žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení sporné částky, tak neučinil ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby, když žaloba byla podána dne 22.11.2021, předžalobní výzva je datována 16.11.2021 a prostřednictvím České pošty s. p. byla zásilka připravena k vyzvednutí teprve dne 23.11.2021. Ačkoli byl žalobce ve věci úspěšný, z důvodů shora uvedených, soud při nesplnění podmínek stanovených v ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. proto žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.