16 C 193/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 narozenou Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 , Anonymizováno o stanovení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat výživným pro žalobkyni ve výši 8 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně, počínaje 1. 9. 2023.

II. Co do částky 1 900 Kč měsíčně od 1. 9. 2023 do budoucna, se žaloba zamítá.

III. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 9. 2023 do 31. 3. 2024 ve výši 21 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným soudu 13. 11. 2023 se žalobkyně domáhala určení výše výživného pro sebe jako zletilé dítě vůči otci. Žalobkyně navrhla, aby bylo žalovanému stanoveno výživné ve výši 9 900 Kč měsíčně od 1. 9. 2023. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že o výživném dosud nebylo rozhodováno, když rodiče se rozvedli až po dosažení zletilosti žalobkyně. Žalovaný dosud dobrovolně hradí výživné ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně studuje v 1. ročníku na Vyšší odborné škole pedagogické v , adresa, . Částka, kterou jí žalovaný posílá, stačí pouze na úhradu jejího ubytování. S jejím studiem jsou však spojeny další nemalé finanční náklady (strava, jízdné, studijní materiály a jiné studijní výdaje). Přitom životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Žalovaný není v žádném pravidelném kontaktu s dcerou, takže kromě pravidelné měsíční platby se na výživě žalobkyně žádným způsobem nepodílí. Nehradil ani mimořádné výdaje, např. získání řidičského oprávnění. Žalobkyně nezná konkrétní majetkové poměry žalovaného, nicméně odhaduje, že výdělek má cca 35 000 Kč měsíčně a souběžně pobíraný důchod má ve výši okolo 20 000 Kč. Žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, a to vedle žalobkyně ještě k jejímu nezletilému bratrovi , jméno FO, , Anonymizováno, . Žalovaný není ochoten přispívat vyšší částkou výživného pro žalobkyni, než dosud hradí. Se žalovaným se stýkají na Vánoce a narozeniny, jinak nikdy. Nechce se s ním u soudu vidět, proto dala plnou moc své matce. Požadovaná částka 9 900 Kč je jakýmsi odhadem z předpokládaných příjmů otce žalobkyně, přičemž dle doporučujících tabulek vychází navrhované výživné z 18 % příjmů žalovaného.

2. Žalovaný s žalobou souhlasil pouze zčásti, když jako adekvátní výši výživného shledával v částce 6 000 Kč měsíčně. V průběhu řízení pak navrhl, stanovit výživné v částce 7 000 Kč, v závěrečném návrhu i v částce 8 000 Kč s tím, že se bude podílet na mimořádných potřebách žalobkyně. Naopak by však požadoval, aby s ním žalobkyně komunikovala. Uvedl, že se přiklání k přímé finanční podpoře, než je placení vysokého výživného bez možnosti kontroly, k čemu je částka vynakládána. Dle žalovaného dcera žije u své matky a je pod jejím vlivem. Není pravdou, že by dceři nechtěl dávat více než 5 000 měsíčně, avšak chce potřeby dcery probrat přímo s ní a domluvit se na financování jejich potřeb. S dcerou mají normální vztah. Je pravda, že setkání nejsou tak častá, jak by si přál. Dcera je spolumajitelkou poloviny nemovitostí ve , Anonymizováno, , jedná se o rodinný dům a pozemky. Dům je v rekonstrukci, což je také důvodem pouze občasného setkávání a toto je zřejmé z předložených fotografií. Vzhledem k tomu, že bývalá manželka odešla od lépe zajištěného partnera a během soužití s ním nepožadovala jiné peníze kromě výživného, investoval žalovaný nemalou částku do obnovy domu a vytvoření podmínek pro setkávání a přebývání dětí, přičemž dcera jako spolumajitelka mu ničím nepřispívá. To byl také důvod, proč nenastoupil do starobního důchodu a zůstal na pozici učitele na základní škole. Péčí o dům zvýšil hodnotu majetku dcery a do budoucna i syna, kterému by po zletilosti měla dcera darovat ze své poloviny polovinu.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je studentkou 1. ročníku na Vyšší odborné škole pedagogické v , adresa, a že žalovaný hradí v rozhodné době, tedy i v době od 1. 9. 2023, dobrovolně výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Dále bylo nesporným, že žalobkyně žalovanému žádným způsobem nepřispívá na provoz domu (nemovitosti) ani na úhrady spojené se službami, stejně jako že se nepodílí na investicích do nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného v katastrálním území , adresa, .

5. Z rodného listu soud zjistil, že žalovaný je zapsán jako otec žalobkyně v jejím rodném listu.

6. Z faktur přiložených k vyjádření otce (č. l. 8-11) soud zjistil, že žalovanému byly fakturovány instalatérské práce: montáž TČ LG Therma VS (tepelné čerpadlo) za 319 000 Kč, rozvody topení po domě za 250 000 Kč a další stavební práce (zednické zapravení oken, montáž parapetů apod.) za 147 163,57 Kč.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 25) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ k jednotce č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Druhou spoluvlastnicí této jednotky je její matka (zmocněnkyně žalobkyně).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 37) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – garáž, parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . K právě uvedeným nemovitostem je zřízeno pro žalovaného věcné břemeno užívání. Ve prospěch žalovaného je zřízeno předkupní právo k podílu žalobkyně na nemovitostech.

9. Ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení (č. l. 35) soud zjistil, že žalovaný pobírá od 1. 1. 2024 starobní důchod ve výši 26 490 Kč.

10. Z potvrzení zaměstnavatele otce (č. l. 40) soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od září 2023 do února 2024 činí 43 101 Kč.

11. Z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovanému byla mj. s účinností od 1. 9. 2023 uložena povinnost platit pro nezletilého syna , jméno FO, (nar. 2006) výživné ve výši 9 900 Kč měsíčně k rukám matky (výrok I.). Soud uzavřel, že čisté měsíční příjmy otce se zvýšily na současných cca 64 000 Kč (plat + důchod + příjmy z pachtu a reklamy). Při dvou vyživovacích povinnostech otce dle doporučujících ministerských tabulek na obě otcovy děti připadá částka odpovídající 18 % otcových příjmů. Soud zohlednil, že potřeby dospělé , Anonymizováno, , která studuje mimo místo bydliště, jsou o něco vyšší než potřeby Vítězslavovy a s přihlédnutím k tomu výživné pro něj navýšil na částku, kterou navrhovala matka, což odpovídá 15,5 % otcových zjištěných příjmů. Z nesporných tvrzení rodičů bylo v tomto řízení zjištěno, že v důsledku vypořádání společného jmění rodičů nabyla byt v , Anonymizováno, do podílového vlastnictví matka s dcerou a dům ve Volanově otec s dcerou s tím, že dcera je povinna poté, co , jméno FO, dosáhne 18 let, převést na něj ½ svého podílu, tj. ¼. Děti v domě čas netráví, s otcem se vídají sporadicky.

12. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.

13. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

14. Podle § 913 odst. 1, odst. 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

15. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

17. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu soud dospěl k těmto závěrům:

18. Žalobkyně je dosud osobou nezaopatřenou připravující se soustavným denním studiem na budoucí povolání, a není se tedy ve smyslu § 911 o. z. schopna sama živit. I nadále tak trvá vyživovací povinnost žalovaného jako otce k žalobkyni jako dceři.

19. Při určení výše výživného soud vyšel z rozhodného příjmu otce ve výši cca 69 600 Kč, když sečetl příjmy otce ze zaměstnání a starobní důchod, který mu je vyplácen. Otec má 2 vyživovací povinnosti, kdy je kromě žalobkyně povinen přispívat na výživu nezletilého , jméno FO, částkou 9 900 Kč měsíčně. S žalobkyní se stýká pouze minimálně a na její potřeby nad rámec stanoveného výživného v současnosti nepřispívá. Podle doporučující metodiky Ministerstva spravedlnosti činí podíl výživného pro žalobkyni na příjmu povinného otce 18 %. Výsledná částka výživného pro žalobkyni by takto činila zhruba 12 500 Kč měsíčně. Sama metodika však předpokládá, že v případě specifických okolností se lze od doporučené výše odchýlit. V projednávané věci soud zohlednil zejména dvě skutečnosti: jednak skutečnost, že žalovaný spravuje a zhodnocuje nemovitost, k němuž má žalobkyně spoluvlastnický podíl, jednak závazek žalovaného, který učinil při jednání, že je připraven podílet se na mimořádných potřebách žalobkyně. Žalobkyně uváděla, že se do nemovitosti, kterou má ve spoluvlastnictví s žalovaným, nikdy vrátit nechce. To však nemění nic na skutečnosti, že údržbou a úpravou této nemovitosti žalovaný zvyšuje, resp. alespoň zachovává její hodnotu. Proto se tato skutečnost musela projevit při stanovení výživného, neboť žalovaný tímto plněním fakticky snižuje náklady, které by jinak musela vynaložit žalobkyně. Metodika pak přímo předpokládá, že se vyživovací povinnost, jejíž přibližnou hodnotu lze určit s využitím tabulky, bude plnit zčásti či zcela formou přímého nákupu určitého zboží či služeb. Pokud se žalovaný zavázal k úhradě mimořádných potřeb žalobkyně nad rámec stanoveného výživné, nebyl důvod, aby k tomu soud při určení výše výživného nepřihlédl. Pokud by se v budoucnu ukázalo, že žalovaný i přes svoji výslovnou deklaraci nepřispívá na mimořádné potřeby žalobkyně, byl by to důvod ve smyslu § 923 odst. 1 o. z. toto rozhodnutí o výživném změnit. Při zohlednění shora uvedených skutečností soud považoval za odpovídající výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně, které zvýšil zpětně od 1. 9. 2023 v souladu s návrhem žalobkyně, a ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl (výroky I. a II.).

20. Pro úplnost soud uvádí, že nepřehlédl závěr opatrovnického soudu, který rozhodoval o výživném pro nezletilého syna žalovaného , jméno FO, . Tento soud se však při svých závěrech shora uvedené skutečnosti (investice do nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, z povahy věci pak ani závazek žalovaného přispívat na mimořádné potřeby žalobkyně) nezohledňoval, a proto bylo určeno výživné pro žalobkyni nižší než v případě jejího bratra.

21. Protože výživné bylo zvýšeno zpětně od 1. 9. 2023, vznikl na něm do 31. 3. 2024 dluh v celkové výši 21 000 Kč (7 měsíců po 3 000 Kč, což je rozdíl mezi otcem dosud hrazeným a nově stanoveným výživným). Vzhledem k tomu, že se nejedná o tak vysokou částku, jejíž úhradu v obecné lhůtě k plnění by příjmové možnosti otce neumožňovaly, byla otci uložena povinnost ji zaplatit najednou do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná zčásti, když sice došlo ke zvýšení výživného od 1. 9. 2023, avšak nikoliv v jí požadované výši (požadovala 9 900 Kč měsíčně, přiznáno jí bylo 8 000 Kč měsíčně). Soud tak vyhodnotil, že poměr procesního úspěchu a neúspěchu byl u žalobkyně i žalovaného stejný, a proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).