16 C 195/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 41.022,50 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 4.919,75 Kč a smluvní pokuty ve výši 426,50 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40.340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40.340 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40.340 Kč od 1. 9. 2022 do 14. 2. 2023 se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3.877 Kč k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 41.022,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru s poplatky dle Smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným dne 11. 11. 2021 pod č. 4241296932100. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 40.000 Kč, když mohl čerpat prostředky až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného pojištění splácet měsíčními splátkami se splatností 1. splátky ke dni 17. 3. 2022 a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši 2.500 Kč. Celková žalovaným vyčerpaná částka je ve výši 40.340 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %.

2. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve smlouvě. Právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy prohlásil ke dni 31. 8. 2022 za splatný. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2022 s účinností ke dni 20. 9. 2022 postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobou se pak žalobce domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 40.340 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.493,25 Kč (sestávajícího z nesplaceného úroku ve výši 3.054,45 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 838,80 Kč a neuhrazených poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 426,50 Kč. Z nesplacené jistiny se žalobce dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení od 1. 9. 2022 (tj. dne následujícího po zesplatnění pohledávky) do zaplacení.

3. Podáním ze dne 28. 11 2023 vzal žalobce žalobu z části zpět, a to co do částky 4.919,75 Kč, představující požadované příslušenství, respektive kapitalizovaný úrok ve výši 4.493,25 Kč a smluvní pokutu ve výši 426,50 Kč, když dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 40.340 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky jistiny, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a náklady řízení.

4. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště dne 22. 12. 2023 postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 24. 1. 2024.

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, k němuž došlo před zahájením jednání ve věci samé, soud postupoval dle § 96 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. a v tomto rozsahu ve výroku I rozsudku řízení zastavil, když souhlas žalovaného se zpětvzetím se nevyžaduje.

6. Ve zbytku předmětu řízení vzal soud na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 11. 11. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, kterou byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 40.000 Kč, když mohl čerpat prostředky až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Produktové podmínky pro revolvingové úvěry. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 1.373 Kč vždy ke každému 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 12. 2021. Žalovaný však nesplatil sjednanou částku řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2022 postoupena s účinností ke dni 20. 9. 2022 na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni podání žaloby pohledávka činí 40.596 Kč a sestává z nesplacené jistiny ve výši 40.340 Kč a z nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Dále se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny ve výši 15 % ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení. Žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2023. Po částečném zpětvzetí žaloby je tak předmětem řízení dlužná jistina ve výši 40.340 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky jistiny a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výší 256 Kč.

7. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze Smlouvy o revolvingovém úvěru s Produktovými podmínkami, z odstoupení od úvěrové smlouvy, z výpisu z úvěrového účtu, z upomínek, z oznámení o postoupení pohledávky s poštovním podacím archem, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a z předžalobní upomínky s poštovním podacím archem. <i>8. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>10. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 12. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je po částečném zpětvzetí žaloby nadále důvodná z části. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o revolvingovém úvěru celkem částku ve výši 40.340 Kč, a to formou čerpání prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce netvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce byl soudem vyzván ke sdělení, zda byla prověřována úvěruschopnost žalovaného a pokud ano, k předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 47 Co 216/2021-80 ze dne 4. 1. 2022, v němž se odvolací soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Žalobce soudu sdělil, že důkazy k prokázání tohoto tvrzení bohužel nedisponuje a vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty 426,50 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4.493,25 Kč.

13. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.

14. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 7. 6. 2022 ve znění smlouvy ze dne 11. 7. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

15. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 40.340 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

16. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 40.340 Kč nebylo vráceno ničeho, když žalovaný neprokázal, že na jistinu cokoli zaplatil. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému formou čerpání kreditní kartou částku 40.340 Kč, ze které žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho, zbývá tak vrátit jistinu v této výši. Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvou k plnění do 14. 2. 2023. Tuto lhůtu soud považuje ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ za přiměřenou, neboť neplatná smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 11. 11. 2021, poté žalovaný přijal postupně celkem částku 40.340 Kč. Za této situace shora uvedená lhůta k vrácení nesplacené jistiny není nepřiměřená. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40.340 Kč.

17. Žalobce se domáhal po částečném zpětvzetí žaloby zaplacení vedle částky 40.340 Kč za jistinu i částky 256 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě. Co do nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč proto byla žaloba zamítnuta.

18. Z nesplacené jistiny 40.340 Kč žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení od 1. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Co do úroku z prodlení je žaloba dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. důvodná pouze částečně. S ohledem na neplatnost smlouvy není možno vycházet se splatnosti ve smlouvě sjednané a prodlení žalovaného tak nenastalo uplynutím sjednaných lhůt. Žalovaný je povinen vrátit dosud nevrácenou jistinu v přiměřené lhůtě. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, kterou žalobce učinil podáním právního zástupce ze dne 31. 1. 2023 odeslaným žalovanému 2. 2. 2023. V této výzvě žalobce stanovil lhůtu pro plnění do 14. 2. 2023, kterou soud, jak je uvedeno shora, považuje za přiměřenou. Žalovaný v této lhůtě neplnil a dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40.340 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení. Co do úroku z prodlení nad rámec přiznaný ve výroku ad II byla žaloba zamítnuta, neboť byl úrok z prodlení požadován i za dobu, kdy prodlení ještě nenastalo.

19. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci téměř zcela úspěšný, neúspěšný byl pouze v nepatrné části příslušenství. Žalobci proto bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když splnil povinnost předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 1.699 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 1.878 Kč za právní zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 500 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a představují celkem 1.800 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 1.800 Kč, tj. 378 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení účelně vynaložil částku 3.877 Kč (1.699 + 1.800 + 378 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve 3.877 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Soud nepřiznal žalobci náhradu za úkon, kterým žalobce reagoval na výzvu soudu k označení důkazů k prokázání prověřování úvěruschopnosti žalovaného, neboť nejde o účelně vynaložené náklady, když tyto důkazy měly být označeny již v samotné žalobě a pokud vzal žalobu zčásti zpět, pak ani za tento úkon žalobci nenáleží náhrada, když tak neučinil pro chování žalovaného.

20. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.