16 C 201/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní titul Pavlou Novotnou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , narozen datum bytem adresa žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , narozena datum bytem adresa žalobce a žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 300.000 Kč s příslušenstvím – dědické řízení

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali zaplacení částky 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % ročně z částky 300 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Právní předchůdce žalobců pan [celé jméno původního účastníka] (jenž v průběhu řízení zemřel, proto do řízení na jeho místo vstoupili jeho dědici) se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal po žalované zaplacení částky 300.000 Kč. K odůvodnění právní předchůdce žalobců uvedl, že účastníci se po smrti manžela žalované, respektive otce žalobce, ústně dohodli na tom, že v situaci, kdy žalobce nepodal žalobu na neplatnost svého vydědění, žalovaná daruje, resp. žalobci bezúplatně převede celou kupní cenu za prodej pozemků, které získá do svého výlučného vlastnictví v rámci dědictví po svém zemřelém manželovi. Konkrétně se jednalo o pozemky v obci [obec] a kat. území [část obce]. Žalovaná nemovitosti prodala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za cenu 1.750.000 Kč. Svůj ústní závazek darovat žalobci celou kupní cenu ve výši 1.750.000 Kč splnila pouze částečně, když žalobci do dne podání žaloby vyplatila pouze částku 1.450.000 Kč. Zbývající částku měla uhradit až po prodeji„ areálu zahradnictví ve [příjmení] [příjmení]“, k němuž došlo v květnu 2018.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná popřela, že by se s původním žalobcem ústně na čemkoli dohodli. Navíc k vydědění žalobce jeho otcem a manželem žalované došlo již v roce 1995 a žalovaná se o tom dozvěděla až v roce 2014 v průběhu dědického řízení. Navíc v roce 2016 se původní žalobce svým dotazem ze dne [datum] k notářce [titul]. [příjmení] pokusil znovu otevřít otázku svého vydědění, přičemž kdyby došlo k výše uvedenému ústnímu jednání, o které žalobce opírá tuto žalobu, byl by tento pokus zbytečný a navíc pro žalobce i nevýhodný vzhledem k případným dědickým nárokům ostatních dědiců. Žalovaná učinila nesporným, že původnímu žalobci zaslala celkem finanční hotovost ve výši 1.450.000 Kč, a to v roce 2015, avšak jednalo se z její strany o zápůjčku. Takto konala žalovaná proto, že původní žalobce jí žádal kvůli své tíživé životní situaci o pomoc, byly na něj soudními rozhodnutími uloženy exekuce na majetek, exekuční prodej domu a neměl finanční hotovost. Protože se jednalo o syna jejího manžela, chtěla mu takto pomoci. Dokonce byla sjednána i splatnost, až do doby, kdy si uhradí všechny své závazky, exekuce a dluhy. Rozhodně nikdy nedošlo mezi ní a původním žalobcem k tomu, že by uzavřeli jakoukoli smlouvu o bezúplatném převodu kupní ceny, jak tvrdí žalobce.

3. Právní předchůdce žalobců v replice k vyjádření žalované uvedl, že o svém vydědění se dozvěděl až od notářky. Je pravda, že nepodal žalobu na určení neplatnosti svého vydědění, v té době byl však po prodělané mozkové mrtvici. Později v komunikaci vytkl notářce určité vady postupu, tato skutečnost však nezpochybňuje existenci tvrzené ústní dohody se žalovanou.

4. Ještě před jednáním samým soud vyzval právní nástupce žalobce k procesnímu vyjádření v této věci, když z obsahu usnesení o pozůstalostním řízení jejich právního předchůdce nebylo zjištěno, že by tvrzená pohledávka za žalovanou byla v pozůstalostním řízení projednána. Žalobci tak neučinili.

5. K jednání dne [datum] se nikdo z účastníků nedostavil. Žalovaná se omluvila, o odročení jednání nepožádala. Žalobci se neomluvili, o odročení jednání nepožádali.

6. Vzhledem k absenci žalobců, které tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, jim soud nemohl dát poučení o nedostatku tvrzení, týkající se okolností uzavření ústní dohody o bezúplatném převodu sporné částky. V žalobě (v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) původní žalobce zcela vágně tvrdil, že mezi účastníky došlo k uzavření ústní smlouvy o převodu sporné částky. Žalovaná toto tvrzení od počátku popírá. Jestliže byla původním žalobcem tvrzená dohoda toliko v ústní formě, pak bylo třeba, aby doplnil tvrzení, týkající se okolností a především obsahu tvrzené dohody o bezúplatném převodu. Žalobci tedy v důsledku své neomluvené nepřítomnosti při jednání soudu nedoplnili potřebná skutková tvrzení a dosavadní tvrzení, obsažená v žalobě a v replice původního žalobce, jsou pro rozhodnutí ve věci zcela nedostatečná. Rovněž tak žalobce tíží břemeno důkazní. Původní žalobce označil v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) důkazy, avšak jimi nelze nahradit nedostatek tvrzení. Dosavadní tvrzení původního žalobce a označené důkazy vznik nároku ani jeho výši řádně neprokazují. <b><i>7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 8. Z nesporných tvrzení účastníků, potvrzení o transakcích a z výpisu účtu žalované soud zjistil, že žalovaná poskytla původnímu žalobci částku 1.450.000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účty, které označil původní žalobce, přičemž se nejednalo o účty žalobce.

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno původního účastníka], narozeném [datum] dědily jednak manželka zůstavitele paní [celé jméno žalované] (nyní v tomto řízení jako žalovaná) a dále pozůstalá sestra [jméno] [příjmení]. Pozůstalé děti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno původního účastníka] byli vyděděni, přičemž nikdo z těchto vyděděných pozůstalých nenamítali platnosti listiny o vydědění, sepsané formou notářského zápisu. V dědickém řízení nebyla uzavřena žádná dohoda se žalovanou [celé jméno žalované] a žalobcem. Z usnesení Okresního soudu v Jičíně čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že ve věci zůstavitele [jméno] [jméno] [příjmení] (původního žalobce), zemřelého dne [datum] byla schválena dohoda dědiců, a to pozůstalých dětí [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Tvrzená pohledávka za žalovanou nebyla v dědickém řízení žádným z dědiců přihlášena a nebyla projednána jako součást pozůstalosti po původním žalobci.

10. Z listinných důkazů (písemná a emailová komunikace mezi účastníky čl. 31, 48 – 51, 56) bylo zjištěno, že mezi původním žalobcem a žalovanou, případně mezi jejich tehdejšími právními zástupci probíhala korespondence, z níž vyplývá, že žalovaná vždy popírala existenci dohody o darování či vrácení zápůjčky a opakovaně činila sporným, že by se s původním žalobcem dohodla na tom, že v případě, že pokud nepodá žalobce žalobu na neplatnost jeho vydědění (což se nikdy nestalo), tak mu převede celou kupní cenu za v budoucnu uskutečněný prodej pozemků, které získá v rámci dědického řízení po zesnulém manželovi (otci původního žalobce a manželovi žalované). Z emailu notářky [titul]. [příjmení] (čl. 33) bylo zjištěno, že v odpovědi původnímu žalobci ohledně dědického řízení po jeho otci sdělila, že v řízení byla předložena závěť a listina o vydědění a tato listina byla původnímu žalobci doručena s dotazem, zda namítá její neplatnost. Vzhledem k tomu, že se vyjádřil tak, že neplatnost svého vydědění nenamítá, nebyl nadále považován za účastníka dědického řízení, tudíž mu nebylo ze zákona ani doručeno konečné rozhodnutí ve věci.

11. Ze sdělení soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] (čl. 60), z exekučních příkazů (čl. 66), rozsudku Okresního soudu v Jičíně čj. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Okresního soudu v Jičíně čj. [číslo jednací] a z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že na základě vykonatelného rozsudku o vypořádání společného jmění manželů čj. [číslo jednací] byl původní žalobce povinen zaplatit bývalé manželce [jméno] [celé jméno žalobkyně] vypořádací podíl ve výši 1.283.535,50 Kč. Tuto povinnost dobrovolně nesplnil a pod sp. zn. [spisová značka] byla vedena exekuce pro vymožení uvedené částky. [příjmení] byla vymožena dne [datum] a náklady exekuce byly v předpokládané výši 247.856 Kč. <b><i>12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.</b></i> <i>13. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.</i> <b><i>14. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením žalobců a jejich právního předchůdce soud dospěl k závěru, že žalobci především neunesli břemeno tvrzení a pokud bylo nějaké tvrzení dostatečné, pak nebylo prokázáno žádným z provedených důkazů.</b></i> 15. Žalobce [celé jméno původního účastníka] se domáhal zaplacení částky 300.000 Kč s odůvodněním, že se jedná o zbývající částku finančního daru, k němuž se zavázala žalovaná. Žaloba byla odůvodněna tím, že po smrti otce původního žalobce a současně manžela žalované, byl v pozůstalostním řízení původní žalobce svým otcem vyděděn. Původní žalobce tvrdil, že se s otcovou manželkou dohodl, že nebude namítat neplatnost svého vydědění a ona mu za to daruje částku za prodej nemovitostí, které v dědictví získá. Mělo se jednat o částku 1.750.000 Kč, z níž obdržel pouze 1.450.000 Kč. Žalovaná takové skutkové okolnosti popřela, když učinila nesporným, že částku 1.450.000 Kč skutečně původnímu žalobci poskytla, ale jako výpomoc pro jeho nedobrou finanční situaci, neboť měl exekuci. Žalovaná opakovaně popřela, že by se synem svého zemřelého manžela uzavřela jakoukoli darovací či obdobnou smlouvu, chtěla mu pouze vypomoci s tím, že počítala, že jí stejně nikdy peníze nevrátí, protože si domluvili ústně splatnost na dobu, kdy se původní žalobce ze všeho dostane a bude mít z čeho peníze žalované vrátit. Toto tvrzení žalované bylo prokázáno sdělením soudního exekutora a exekučními příkazy. Naopak skutková tvrzení původního žalobce v tomto řízení byla zcela nedostatečná a neúplná, když není zřejmé, kdy, kde, za jakých okolností a s jakým obsahem byla ústně tvrzená smlouva o povinnosti žalované darovat původnímu žalobci finanční částku uzavřena. Soud v tomto smyslu chtěl poučit o nedostatku tvrzení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. právní nástupce žalobce, ostatně o skutečnosti, že tvrzená pohledávka nebyla projednána v pozůstalostním řízení po původním žalobci, je informoval přípisem ze dne [datum], avšak žalobci na tento přípis a výzvy soudu nijak nereagovali, přičemž ti se k jednání dne [datum] bez omluvy nedostavili. Nedostatek tvrzení tak nebyl odstraněn a soud dospěl k závěru, že žalobci, respektive jejich právní předchůdce, neunesli břemeno tvrzení.

16. Vzhledem ke shora uvedenému, kdy žalobci netvrdili ani neprokázali ani základní skutkové okolnosti projednávaného předmětu řízení, žaloba byla zamítnuta 17. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná se k jednání s řádnou omluvou nedostavila a z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by jí vznikly v tomto řízení jakékoli náklady. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.