16 C 217/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat výživným pro žalobce s účinností od 1. 8. 2022 do 31. 12. 2022 částkou 6.700 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce a od 1. 1. 2023 částkou 7.500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce.

II. Co do částky 3.500 Kč za měsíc červenec 2022 a co do částky 300 Kč měsíčně od srpna 2022 do prosince 2022 se žaloba o výživné zamítá.

III. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 8. 2022 do 15. 6. 2023 ve výši 40.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce ve lhůtě do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Trutnově č.j. 12 P 331/2010 – 112 ze dne 2. 12. 2010 ve výroku o výživném.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným soudu 26. 10. 2022 a doplněným dne 9. 12. 2022, se žalobce domáhal zvýšení výživného pro sebe jako zletilé dítě vůči otci. Žalobce navrhl, aby bylo žalovanému stanoveno výživné ve výši 7.000 Kč od 1. 6. 2022. K odůvodnění žalobce uvedl, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto v roce 2010, kdy bylo soudem stanoveno výživné ve výši 2.700 Kč měsíčně. Od září 2018, kdy došlo k mimosoudní dohodě o zvýšení výživného, žalovaný dobrovolně přispívá žalobci výživným ve výši 3.500 Kč měsíčně. V červnu 2022 byl žalobce přijat na vysokou školu v [obec]. V souvislosti s tím jsou nyní náklady žalobce na živobytí mnohem vyšší, a to cca 12.000 Kč měsíčně (kolej 5.000 Kč, stravné 5.000 Kč a doprava 2.000 Kč). Žalovaný žalobci poslední 4 roky k Vánocům přispívá částkou 2.000 Kč a stejnou částku mu dal i k 18. narozeninám. Žalobce popřel, že by jej otec aktivně kontaktoval, sám mu otec nezavolá ani nenapíše zprávu. Nezajímalo ho ani, jak dopadl u maturity. Vzhledem ke svému zdravotnímu handicapu si žalobce vybíral studium na VŠ v takovém oboru, aby mohl po vystudování pracovat a mohl se sám živit. ČSSZ mu totiž nepřiznala žádný invalidní důchod, když uvedla, že jeho pracovní schopnost poklesla jen o 20 %. Od září 2022 žalobce studuje na [anonymizováno] [obec] v [obec] na Filozofické fakultě obor archivnictví a pomocné vědy historické a novořecký jazyk a literaturu. Ve škole je veden jako student se speciálními potřebami. Již v září 2022 strávil v [obec] několik dní na adaptačních dnech a kolej má zaplacenou od 6. 9. 2022. Na koleji [příjmení] v [obec] hradí měsíčně 4.860 Kč nebo 5.022 Kč, a to podle počtu kalendářních dnů v měsíci. Obědy má v menze na Právnické fakultě, kde oběd stojí 67 Kč a polévka 13 Kč či 25 Kč. Snídaně a večeře si zajišťuje sám a má na to 150 Kč na den. Domů jezdí každý víkend, a to autobusem, za dopravu tak vydá kolem 400 Kč, protože má průkaz ZTP. Ke studiu si musel pořídit knihy, slovníky a další učební pomůcky, za které vydal zhruba 2.000 Kč. Dále si zakoupil oblečení a obuv, protože do té doby chodil ve [obec] stále ve sportovním oblečení. Za oblečení a obuv tak zaplatil asi 9.000 Kč a za nový batoh 1.800 Kč. K maturitě si pořizoval nový oblek, dále zaplatil za 4 přihlášky na VŠ celkem 3.200 Kč. Přijat ke studiu byl již v červnu, a proto požaduje výživné zvýšit zpětně od 1. 6. 2022, když naposledy bylo výživné upravováno více jak před 4 lety. Ke svému zdravotnímu stavu žalobce doplnil, že v roce 2010 mu byla diagnostikována porucha autistického spektra s intelektem v normě, ale se závažnými poruchami komunikace, sociální oblasti a orientaci v exteriéru. Byl mu přiznán příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč a bylo rozhodnuto o ZTP. Léky má hrazené ze zdravotního pojištění. Dochází také do očního sanatoria, protože na jednom oku má 8,75 dioptrií a na druhém 8,25 dioptrií a musí proto nosit brýle. V současné době si pořizoval nové brýle, za které po kontrole u lékaře zaplatil cca 6.500 Kč. Žalobce navrhl, aby soud stanovil výživné ve výši 18 % z příjmů žalovaného. O zvýšení výživného otce žádala jeho matka v září 2022, kdy žalovaný sdělil, že si to rozmyslí a ozve se. To ale neudělal, proto žalobce podal tuto žalobu.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je pravdou, že žalobce se se žalovaným stýká a komunikuje velmi omezeně, a to po poměrně dlouhou dobu. Důvodem byla zejména skutečnost, že matka žalobce styk dlouhodobě nepodporovala a žalovaný se tak mohl se žalobcem stýkat jen prostřednictvím třetích osob. O svém plánu pokračovat ve studiu žalobce žalovaného informoval jen okrajově v průběhu jara 2022, tj. před ukončením střední školy. Neměl však nijak ujasněno, co hodlá studovat a proč. V úvahu připadalo i studium jazykové nástavby. Nyní na podzim 2022 poslal žalobce žalovanému fotografii z imatrikulace a napsal mu, že studuje na [anonymizováno] [obec] knihovnictví a novořečtinu. Potvrzení o přijetí ke studiu a zápisu ke studiu mu rovněž nezaslal. V průběhu září 2022 žalovaného kontaktovala matka žalobce s tím, že byl přijat na vysokou školu, zvýší se mu tak náklady a dotazovala se, zda je žalovaný ochoten se dohodnout na zvýšení výživného. Žalovaný zvýšení neodmítl, zeptal se matky žalobce, jak náklady žalobci vzrostou a jaká je jejich představa o zvýšení výživného. Matka žalobce sama sdělila, že neví, ať si vše žalovaný promyslí a že se domluví. Proto bylo pro žalovaného překvapením, když mu byl dne 4. 11. 2022 doručen návrh na zvýšení výživného již od června 2022, kdy dle žalovaného ještě nemohlo dojít ke zvýšení nákladů žalobce. Během prázdnin jistě žalobce nehradil kolej, stravu na VŠ ani se nedopravoval do školy. Žalovaný následně kontaktoval žalobce, že je ochoten dohodnout se na zvýšení výživného v částce 5.000 Kč měsíčně od října 2022, resp. od září 2022, pokud již v září bylo studium zahájeno. Pokud měl žalobce náklady s pořízením ošacení v souvislosti se studiem na VŠ, pak žalovaný namítá, že Filozofická fakulta žádný dress code nevyžaduje a jednalo se tak čistě o osobní rozhodnutí žalobce změnit styl oblékání. Ostatně bez významu není ani skutečnost, že žalobce žalovaného o svém rozhodnutí studovat v [obec] neinformoval a prakticky jej postavil před hotovou věc. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že pracuje pro [anonymizováno] [územní celek] s měsíčním čistým příjmem cca 37.000 Kč. Má další vyživovací povinnost k dceři [jméno] ([datum narození]), s jejíž matkou žijí ve společné domácnosti. Na náklady domácnosti partnerce přispívá částkou 7.500 Kč měsíčně, dále hradí půjčku na automobil VW s měsíční splátkou 5.998 Kč, kdy automobil je pro žalovaného nezbytný kvůli dojíždění do práce. Dále žalovaný splácí měsíčně 4.319 Kč za elektrické kolo, které mu bylo doporučeno ze zdravotních důvodů kvůli rehabilitaci bolavých zad. Partnerka žalovaného má v péči další dvě nezletilé děti, a proto i přes nízký věk dcery [jméno], musela začít pracovat a její měsíční příjem činí cca 30.000 Kč O nákladech žalobce žalovaný nic neví, jelikož s ním komunikuje omezeně. V minulosti mu žalovaný nabízel možnost jet s nimi na dovolenou do Francie, to žalobce odmítl s tím, že musí být doma a pomáhat matce. Žalobce jako jediný příjem své matky, která k němu má rovněž vyživovací povinnost uvádí, že ten plyne z dávek sociální podpory a péče o osobu blízkou. Podle informací žalovaného má však pečovat o více starších lidí v domě, kde bydlí a také je žalovanému známo, že uklízí v několika institucích a obchodech včetně finančního úřadu ve [obec], což partnerce otce potvrdilo nezávisle na sobě několik osob. Dále má matka uklízet zimní stadion ve [obec] a několik bytů a apartmánů ve [obec], přitom nedisponuje živnostenským oprávněním, respektive má jej do roku 2028 přerušeno. Pracuje tak zřejmě pro třetí osobu, paní [jméno] [příjmení] nebo tzv.„ na černo“. Žalovaný při jednání dne 30. 5. 2023 uvedl, že souhlasí se zvýšením výživného od 1. 8. 2022 na částku 7.000 Kč měsíčně, nikoli zpětně, a to i do budoucna.

3. Podáním ze dne 13. 2. 2022 žalobce rozšířil podanou žalobu s tím, že se domáhá zvýšení výživného zpětně od 25. 2. 2020, podáním ze dne 15. 5. 2023 pak žalobce vzal žalobu zpět za dobu od 25. 2. 2020 do 30. 6. 2022 s tím, že nadále požaduje výživné od 1. 7. 2022 ve výši 7.000 Kč. V tomto rozsahu byla nejprve připuštěna změna žaloby a následně bylo pravomocně řízení částečně zastaveno.

4. Podáním ze dne 27. 6. 2023 pak žalobce rozšířil dále žalobu tak, že se za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 domáhá výživného ve výši 7.000 Kč měsíčně a od 1. 1. 2023 pak ve výši 7.500 Kč měsíčně, a to s ohledem na nárůst otcových příjmů v zaměstnání. Soud pravomocným usnesením připustil tuto změnu žaloby. <b><i>5. Předmětem řízení je tak zvýšení výživného od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 na částku 7.000 Kč měsíčně a od 1. 1. 2023 do budoucna na částku 7.500 Kč měsíčně.</b></i> 6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 12 P 331/2010 bylo zjištěno, že o výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem čj. 12 P 331/2010 – 112 ze dne 2. 12. 2010 a žalovanému bylo uloženo za povinnost přispívat žalobci částkou 2.700 Kč měsíčně.

7. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný hradí dobrovolně výživné ve výši 3.500 Kč měsíčně od září 2018, ačkoli soudem bylo stanoveno nižší výživné.

8. Žalobce je v akademickém roce 2022 /2023, tj. od 30. 6. 2022 do 30. 9. 2023 (dle obsahu potvrzení o studiu) studentem I. ročníku prezenčního studia na Filozofické fakultě [anonymizována dvě slova] v [obec]. Při studiu se stravuje v menze (obědy), ubytován je na koleji [příjmení] od 6. 9. 2022, kde v I. ročníku hradil kolejné ve výši 4.860 Kč či 5.022 Kč a od 1. 7. 2023 je kolejné zvýšeno na částku 5.380 Kč při 30ti denním kalendářním měsíci. Ve škole je evidován jako student se speciálními potřebami. Žalobci, resp. jeho matce, byl dne 17. 6. 2020 přiznán příspěvek na péči o žalobce ve výši 4.400 Kč měsíčně, a to od března 2020 a 30. 5. 2022 mu byl přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem„ ZTP“. Dne 10. 12. 2022 uhradil žalobce za nové brýle na zdravotní předpis částku 6.470 Kč. Žalobce v souvislosti se studiem na VŠ zakupoval knihy, s výjimkou dvou úhrad v květnu 2022 (celkem 963 Kč), jsou nákupní doklady a paragony od srpna 2022 dále. Dne 21. 7. 2021 zakoupil žalobce 1 ks pánské obuvi v hodnotě 1999 Kč. Žalobce hradí náklady na dopravu z místa bydliště do místa studia v [obec] a místní dopravu v [obec]. Žalobci je vyplácen úřadem práce přídavek na dítě a příspěvek na mobilitu. Žalobce je od září 2003 v evidenci ordinace psychologa, byla mu diagnostikována porucha autistického spektra se středně těžkým narušením sociálního přizpůsobení ve všech oblastech života. Matka žalobce hradí měsíčně výdaje za elektřinu v částce 1.650 Kč, za plyn čtvrtletně 640 Kč a měsíčně poplatek za televizi a rozhlas, dále pak měsíční zálohy za užívání bytu ve výši 7.710 Kč. Matce žalobce jsou vypláceny úřadem práce příspěvek na bydlení ve výši téměř 7.000 Kč měsíčně a dále přídavek na dítě na syna [jméno] [celé jméno žalobce].

9. Uvedené skutečnosti soud zjistil z potvrzení o studiu (čl. 18) a smlouvy o ubytování (čl. 29), z historie objednávek jídla (čl. 19), z ceníku jídel v menze (čl. 126), z finanční historie plateb kolejného (čl. 20, 124), z předpisu kolejného a informací o ceně ubytování s opatřením ředitele Kolejí a menz (čl. 118 – 119, 121 – 123), z odborného posudku studenta [anonymizována dvě slova] se speciálními potřebami (čl. 89 – 90), z rozhodnutí úřadu práce (čl. 21 – 28), z dokladu o úhradě dioptrických brýlí (čl. 30), z dokladů o nákupu knih a školních potřeb (čl. 31 – 34, 103 – 105, 107 – 109), z dokladů o nákupu obuvi a ošacení (čl. 35, 128), ze sdělení Úřadu práce ČR (čl. 58, 136), z lékařských zpráv (čl. 62, 91, 106), z dokladů o úhradě jízdného a měsíčního kupónu MHD (čl. 120, 125), z dokladů SIPO a měsíčního předpisu záloh (čl. 130 – 131).

10. Žalobce si vedle přihlášek na dva obory na Univerzitě [obec], které nyní studuje, podával též přihlášky na [anonymizována dvě slova] v [obec], a to na obor Dějepis se zaměřením na vzdělávání a na obor Historická a muzeologická studia. Od roku 2020 účastníci spolu nepravidelně komunikují prostřednictvím aplikace Whats app.

11. Uvedené skutečnosti soud zjistil z potvrzení o podání a zaplacení přihlášek k vysokoškolskému studiu (čl. 45 – 49), z komunikace mezi účastníky (čl. 52 – 54).

12. Žalovaný má kromě vyživovací povinnosti k žalobci vyživovací povinnost k dceři [jméno] [příjmení], narozené dne 22. 5. 2020. Splácí půjčku ve výši 300.000 Kč v měsíčních splátkách po 5.998,52 Kč, kterým financoval koupi automobilu. Dále mu byl poskytnut dne 17. 8. 2022 spotřebitelský úvěr společností [právnická osoba] ve výši 50.000 Kč, jehož splatnost je ve 12ti měsíčních splátkách po 4.319 Kč. Žalovaný je zaměstnán u [ulice] [územní celek] [anonymizováno] a jeho průměrný měsíční příjem za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 je ve výši 37.285 Kč, za dobu od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2023 je pak ve výši 44.286 Kč. Žalovaný nepobírá žádné dávky státní sociální odpory, ani dávky hmotné nouze. Žalovaný zhotovil velkoplošnou fotografii, která je umístěna od dubna 2022 v [nemocnice] ve [obec] a za ni obdržel 4.000 Kč.

13. Uvedené skutečnosti soud zjistil z rodného listu (čl. 9), z předpisu plateb půjčky (čl. 10), smlouvy o úvěru (čl. 11 – 13), z potvrzení zaměstnavatele o průměrném čistém měsíčním příjmu (čl. 39, 78 – 81, 137), ze sdělení Úřadu práce ČR (čl. 57), z Fb komunikace a webových stránek žalovaného (čl. 83 – 85).

14. Žalovaný tvrdil, že matka žalobce pracuje v úklidových službách sama tzv.„ na černo“ anebo pro paní [příjmení], a to mimo jiné na Zimním [anonymizováno] ve [obec], případně na Finančním úřadu ve [obec] a k těmto tvrzením předložil SMS komunikaci jeho manželky se známými (čl. 97 – 100).

15. Dle sdělení Generálního finančního ředitelství (čl. 111) matka žalobce pracovala pro tento subjekt na základě dohody o provedení práce na úklidovou činnost od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023 a její měsíční čistý příjem byl ve výši 7.013 Kč. Dle sdělení HC Stadion Vrchlabí (čl. 114) matka žalobce nezajišťuje žádné úklidové ani jiné služby po jejich objekt.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a z dohody o provedení práce (čl. 129) bylo zjištěno, že matka žalobce vykonávala úklidové práce pro paní [příjmení], a to od 4. 1. 2016 mimo jiné na Finančním úřadu ve [obec]. Její čistý měsíční příjem byl ve výši 1.250 Kč. Svědkyně [příjmení] má malou úklidovou firmu a paní [příjmení] pro ní pracovala na dohodu o provedení práce v roce 2019 a pak ještě do února 2020, a to jako uklízečka. Paní [příjmení] nikdy nepracovala pro svědkyni tzv.„ na černo“, vždy to bylo na smlouvu. Svědkyně ukončila spolupráci s finančním úřadem ve [obec] v roce 2019. Svědkyni není nic známo o tom, že by paní [příjmení] uklízela někde jinde, než pro svědkyni. V roce 2020 se pracovně rozešly, svědkyně pro paní [příjmení] již neměla další pracovní pozici.

17. Dle § 910 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 913 cit. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 915 odstavec 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. <b><i>18. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu soud dospěl k těmto závěrům:</b></i> 19. Žalobce je dosud osobou nezaopatřenou, připravující se soustavným denním studiem na budoucí povolání, když ve školním roce 2022 /2023 zahájil studium na [anonymizováno] fakultě [anonymizována dvě slova]. Předmětem řízení je zvýšení výživného od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 na částku 7.000 Kč měsíčně a od 1. 1. 2023 do budoucna na částku 7.500 Kč měsíčně. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný hradí dobrovolně výživné ve výši 3.500 Kč měsíčně od září 2018, ačkoli soudem bylo stanoveno nižší výživné, a to v částce 2.700 Kč.

20. Je nepochybné, že zahájením vysokoškolského studia vzrostly žalobcovy odůvodněné výdaje. Dle soudu tyto výdaje vzrostly významně od 1. 8. 2022, když v tomto měsíci začal žalobce vynakládat prokázané náklady na vysokoškolské studium ve formě nákupu knih a dalších studijních pomůcek (např. batoh), včetně přiměřeného ošacení a obuvi. Žalobce se domáhal, aby bylo výživné zvýšeno od 1. 7. 2022, když již od června 2022 byl přijat ke studiu. Dle soudu tato skutečnost sama o sobě, ani ve spojení s dalšími drobnými výdaji, jako je nákup knih pro přípravu na přijímací zkoušky, případně úhrada poplatků za přihlášky na VŠ, neodůvodňuje zvýšení výživného právě od této doby, když zásadní výdaj, jako je kolejné a stravné v menze, byly hrazeny až od září 2022. Žalovaný byl verbálně ochoten přistoupit na zvýšení výživného od září 2022 (nicméně ani v téměř rok trvajícím řízení nezačal přispívat dobrovolně avizovaným vyšším výživným) s odůvodněním, že teprve v této době začaly být vynakládány výdaje v souvislosti se studiem. Dle soudu v daném případě žalobce prokázal listinnými důkazy, že vynaložil zcela důvodně finanční prostředky na nákup oblečení, obuvi a školních potřeb ve výrazně vyšší částce, než tomu bylo v minulosti a soud proto shledal důvodným pro změnu výživného již měsíc srpen 2022. Pokud jde o poměry žalovaného, pak bylo v tomto řízení prokázáno, že má dvě vyživovací povinnosti, s matkou své dcery nejsou manželé a nemají k sobě tak vyživovací povinnost. Pokud jde o výši výživného, žalobce se domáhal, aby s účinností od 1. 7. 2022 bylo zvýšeno výživné na částku 7.000 Kč měsíčně a dále od 1. 1. 2023 na částku 7.500 Kč měsíčně. Jak soud shora uzavřel, důvody pro zvýšení výživného byly dány od 1. 8. 2022 a nikoli od 1. 7. 2022. Pokud jde o výši výživného, soud rozhodl v souladu s doporučujícími tabulkami Ministerstva spravedlnosti, kdy pro studenta ve věku žalobce je doporučováno výživné ve výši 18 % výdělků povinného rodiče a to za předpokladu, že má žalovaný celkem dvě vyživovací povinnosti. V době od 1. 8. 2022 do 31. 12. 2022 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 37.285 Kč a 18 % tohoto příjmu činí 6.711 Kč. V době od 1. 1. 2023 do 30. 5. 2023 došlo k dalšímu nikoli nepodstatnému zvýšení příjmů žalovaného, když jeho průměrný čistý měsíční příjem za uvedené období činil 44.286 Kč, přičemž 18 % tohoto příjmu činí 7.971 Kč. Soud si je vědom skutečnosti, že právě v zimních měsících dosahuje žalovaný díky přesčasovým hodinám vyššího příjmu, avšak soud má za to, že období 5 dalších měsíců je dostatečným ukazatelem zvýšení příjmů, když není v zákoně ani v jiných právních předpisech dáno, že musí být vždy uvažováno s výdělky po dobu 1 roku, jak navrhoval žalovaný pro určení výše výživného. S ohledem na shora uvedené soud tedy od 1. 8. 2022 zvýšil výživné pro žalobce na částku 6.700 Kč a od 1. 1. 2023 dále na částku 7.500 Kč (ačkoli v tomto případě činí 18 % dosahovaných příjmů částku 7.971 Kč, soud je vázán žalobním návrhem a nemůže jej překročit). Pokud jde o výživné za měsíc červenec 2022 a částku 300 Kč nad 6.700 Kč od srpna 2022 do prosince 2022, pak v tomto rozsahu byla žaloba ve výroku II zamítnuta. Vzhledem k tomu, že výživné bylo zvýšeno od 1. 8. 2022, vznikl žalovanému na výživném dluh, a to ve výši 40.000 Kč, když soud vycházel z nesporného tvrzení účastníků o příspěvcích žalovaného ve výši 3.500 Kč měsíčně. Dluh sestává z částky 16.000 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do 31. 12. 2022 (měsíční dluh 3.200 Kč x 5 měsíců) a z částky 24.000 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do dne vyhlášení rozsudku (měsíční dluh 4.000 Kč x 6 měsíců). Vzhledem k výši nedoplatku na výživném soud žalovanému poskytl k jeho zaplacení v souladu s návrhem žalobce delší lhůtu splatnosti, než v obvyklé 3 denní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v minulosti bylo soudem rozhodováno o výživném, soud ve výroku IV současně změnil dosud vykonatelné rozhodnutí o výživném pro žalobce.

21. Žalovaným byl navrhován výslech matky žalobce k jejím výdělkovým poměrům, když žalovaný poukazuje na to, že má soud zkoumat i poměry matky jako druhého rodiče, jež je povinen zajišťovat výživu žalobce. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalovaného o příjmech matky žalobce z úklidové činnosti se nepotvrdila, respektive byla vyvrácena, a to písemnými vyjádřeními konkrétních subjektů, kde měla činnost vykonávat a rovněž tak svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení], soud pro nadbytečnost výslech matky žalobce zamítl. Rovněž tak soud zamítl návrh na výslech svědkyně [jméno] [příjmení], která je družkou žalovaného a měla se vyjádřit k výkonu práce matky žalobce tzv.„ na černo“, když o tom komunikovala se svými známými, neboť jí předložené obsahy SMS případně Whats appové komunikace byly vyvráceny písemnými vyjádřeními dotčených subjektů (Finanční úřad [obec] a [ulice] stadion [obec]).

22. Soud nijak nerozporuje obranu žalovaného, spočívající v tom, že oba rodiče mají vyživovací povinnost k žalobci, nicméně i matka tuto povinnost řádně plní, když výživné od žalovaného je zcela nedostatečným pro pokrytí všech prokázaných potřeba a výdajů žalobce. S přihlédnutím k prokázaným potřebám žalobce na straně jedné a osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům otce na straně druhé má soud za to, že takto stanovené výživné nezpůsobí, že by životní úroveň žalobce převyšovala životní úroveň jeho otce.

23. Dle soudu žalovaný zlehčuje situaci žalobce, který má poruchu autistického spektra, s čímž je objektivně spojeno obtížné zapojení do sociální oblasti. Lze pouze kvitovat, že žalobce se v rámci svých možností snaží připravit na budoucí povolání tak, aby mu rodiče nemuseli po zbytek života zajišťovat základní potřeby a poskytovat nezbytnou výživu. Současně je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu omezen v možnostech přivýdělku formou brigád apod. a nezbývá mu, než být zcela odkázán na výživu ze strany obou rodičů.

24. Pokud žalobce prokázal výdaje za nákup ošacení, bot a potřeb pro studium (nový batoh, knihy k přijímacímu řízení a ke studiu), pak tyto výdaje soud považuje za zcela přiměřené a adekvátní věku žalobce. [příjmení] žalovaného, že nákup 5 ks Polo-trika je nepotřebným výdajem, stejně tak jako 3 ks svetru, pak soud i toto tvrzení považuje za zcela nepřiměřené. Žalobce toto oblečení nakupoval 1x za rok a s přihlédnutím k ceně jednotlivého ošacení (3x svetr po 199 Kč zakoupený 22. 8. 2022 – viz čl. 93, event. 4 ks [příjmení] triko v ceně od 299 Kč/ks do 349 Kč/ks – viz čl. 128) rozhodně nejde o nepřiměřené nebo neobvyklé výdaje. Rovněž nelze přehlédnout zvýšené výdaje žalobce spojené s jeho oční vadou. Žalovaný svým postojem v tomto řízení zpochybňoval i nákup jednotlivých knih (byť bylo prokázáno, že knihy byly zčásti z výprodeje (např. Megaknihy) či z antikvariátu a žalobce byl nucen předložit doklady s konkrétními knižními tituly, nikoli jen účtenkami, kde je označen jako příjemce) s podezřením, zda nebyly určeny též pro matku žalobce, ačkoli celkové výdaje za nákup knih nejsou nijak drakonické. Konečně soud uvádí, že má za zcela nepřiléhavou námitku žalovaného, že měl syn studovat v [obec] na [anonymizováno] univerzitě, pokud tam byl přijat, když studium tam je jistě méně nákladné než v [obec], a to jednak proto, že studijní obory v [obec] a v [obec] jsou dle přihlášek ke studiu odlišné a jednak proto, že nelze po žalobci požadovat, aby se při výběru univerzitního studia řídil nikoli prestiží univerzity a studijními obory, ale pouze náklady na bydlení a stravu. Nadto argumentace žalovaného, že v [obec] je levnější studentský život, než v [obec], zůstala toliko v rovině tvrzení. S ohledem na výše uvedené soud nevyzýval žalobce, aby zdůvodňoval pro případ, že byl přijat k vysokoškolskému studiu i na [anonymizováno] univerzitu v [obec], proč zvolil studium na Univerzitě [obec] a nikoli v [obec], jak se toho žalovaný prostřednictvím své zástupkyně domáhal. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v tomto řízení úspěšný zčásti, když sice došlo ke zvýšení výživného od 1. 8. 2022, avšak současně žalobce za období před 1. 7. 2022 (již od 25. 2. 2020) vzal žalobu o zvýšení výživného zpět, a to nikoli pro chování žalovaného. Soud tak vyhodnotil, že poměr procesního úspěchu a neúspěchu byl u žalobce i žalovaného stejný, proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.