16 C 25/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 994,60 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18 994,60 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 18 994,60 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 994,60 Kč s příslušenstvím, představující nesplacený úvěr s příslušenstvím, poskytnutý žalované právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, . na základě Smlouvy o úvěru č. 4160013 ze dne 1. 6. 2017. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala splatit včetně veškerého příslušenství v 60 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Byla sjednána fixní úroková sazba ve výši 4,40 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr čerpala, avšak řádně jej nesplácela, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 15. 12. 2018. Dlužná částka na dosud nesplacené jistině je ve výši 18 994,60 Kč. Žalovaná byla o zaplacení upomenuta, naposledy předžalobní výzvou.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však nebyl řádně doručen žalované, proto byl soudem zrušen.

3. K jednání dne 28. 4. 2025 se žalobkyně se svým zástupcem nedostavila, omluvila se a souhlasila s projednáním věci v nepřítomnosti. Žalovaná omluvila svou neúčast pří jednání s tím, že celou dlužnou jistinu žalobkyni dne 24. 4. 2025 zaplatila a soudu o tom předložila potvrzení o realizovaných transakcích.

4. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

5. V daném případě žalovaná dlužnou částku bez zákonného úroku z prodlení zcela uhradila, a to ještě před jednáním ve věci samé. Soud proto vycházel z toho, že žalovaná plněním dluh vůči žalobkyni zcela uznala.

6. Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně při jednání soudu, nedošlo k částečnému zpětvzetí žaloby v rozsahu zaplacené částky, soud proto žalobkyni přiznal toliko zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18 994,60 Kč ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky do zaplacení, když ve zbytku žalovaná dlužnou částku zaplatila. Soud si je vědom skutečnosti, že žalované bylo dříve povoleno v rámci insolvenčního řízení oddlužení, kdy úroky z prodlení tzv. nerostou, avšak ke splnění oddlužení žalované nedošlo, když usnesením o zrušení a schválení oddlužení a zastavení řízení ze dne 7. 12. 2022 bylo insolvenční řízení skončeno. V takovém případě pak dále příslušenství pohledávek opět narůstá a z těchto důvodů soud žalobkyni přiznal právě zákonný úrok z prodlení. Ve zbytku dlužné jistiny, kterou žalovaná v průběhu řízení zcela uhradila, pak byla žaloba zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (žalovaná zaplatila dlužnou jistinu až po podání žaloby), právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 300 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

8. Žalobkyně se domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá zaplacení dlužných částek z postoupených pohledávek ve větším množství případů ročně, kdy se jedná zpravidla o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrové smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaná v konkrétním řízení bránila a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb. na základě zákonného zmocnění obsaženého v zákoně o advokacii (§ 22 odst. 3). V této souvislosti nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností ust. § 14b vyhl.č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv. „formulářovou“ žalobu, když uvedl, že „v takovém řízení, jež je zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně na zaplacení pohledávky z úvěru uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ust. § 14b advokátního tarifu.

9. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.