16 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného s místem podnikání adresa žalovaného zastoupený ustanoveným zástupcem anonymizováno jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 171.266 Kč s příslušenstvím - služby

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 171.266 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Ustanovenému zástupci žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna ve výši 64.917,71 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 64.917,71 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Jihlavě dne 29.04.2020, přikázanou následně k projednání Nejvyšším soudem zdejšímu soudu, domáhá náhrady vzniklé újmy, kterou žalovaný způsobil žalobci poskytnutím služeb v souvislosti se zakázkou„ Rekonstrukce povrchu hřiště [anonymizována tři slova] [obec]“, konkrétně se jedná o projekt financovaný částečně z dotace, poskytnuté MŠMT. Mezi žalobcem a žalovaným jakožto podnikatelem v oboru poskytování administrativy veřejných zakázek byla uzavřena v průběhu března 2012 ústní dohoda o administraci výběrového řízení. V rámci uzavřené dohody žalovaný kompletně zajišťoval administraci výběrového řízení jakožto odborník v oboru poskytování administrativy veřejných zakázek. Z emailové komunikace vyplývá, že dohoda o administraci výběrového řízení byla uzavřena v průběhu března 2012. Žalovaný vytvořil kompletní dokumentaci k výběrovému řízení a zařizoval veškeré kroky žalobce jakožto zadavatele. Po dokončení realizace zakázky proběhla veřejnosprávní kontrola z NKÚ, následně též FÚ [anonymizováno] [obec], následně byly vydány 2 platební výměry, které žalobce zatím uhradil co do částky 171.266 Kč. Tato částka je tedy škodou, jejíhož zaplacení se žalobce po žalovaném touto žalobou domáhá. Hlavním důvodem pro stanovení odvodu bylo kontrolní zjištění, že v rámci výběrového řízení nepostupoval žalobce jako zadavatel v souladu se zákonem o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), když žalovaný na základě tehdy platných předpisů – Zásady programu [číslo] – nesprávně vyhodnotil, že nemá postupovat podle ZVZ, což mělo za následek porušení příslušných ustanovení ZVZ a sekundárně zákona o rozpočtových pravidlech; veškerý postup byl na expertním uvážení žalovaného. Na základě konaného výběrového řízení dne 30.05.2012 uzavřel žalobce s [právnická osoba] Smlouvu o dílo na realizaci projektu. V období od 30.06.2016 do 07.09.2016 byla u žalobce provedena ze strany NKÚ kontrola, jejímž výsledkem bylo vydání protokolu o kontrole ze dne 01.12.2016. Výsledkem kontroly byl mimo jiné závěr, že žalobce porušil povinnost příjemce dotace, neboť nepostupoval při výběru zhotovitele díla dle ZVZ, způsobem stanoveným pro veřejného zadavatele. Dne 12.09.2017 bylo správcem daně oznámeno zahájení daňového řízení, a to na podkladě podnětu NKÚ. Výsledkem bylo vydání platebních výměrů správcem daně za porušení rozpočtové kázně ze strany žalobce. Z předložené emailové komunikace mezi žalovaným a zástupci žalobce vyplývá, že žalovaný se s největší pravděpodobností mylně domníval, že MŠMT Zásady programu [číslo] neobsahují povinnost zadavatele provádět výběrové řízení jako veřejný zadavatel, a proto nepostupoval v souladu se ZVZ. Žalobce má za to, že žalovaný jako administrátor výběrového řízení, který kompletně zajišťoval administraci výběrového řízení, odpovídá žalobci za pochybení při poskytnutí odborné služby, které na straně žalobce vedlo k porušení rozpočtové kázně u peněžních prostředků, poskytnutých ze státního rozpočtu MŠMT. Žalobce proto touto žalobou v návaznosti na uvedené uplatňuje vůči žalovanému regresní odpovědnost, která výše uvedeným pochybením vznikla.

2. V podání ze dne 24.05.2021 (čl. 129 – 130) žalobce dále doplnil, že úkolem žalovaného bylo realizovat kompletně zadávací řízení na předmětnou zakázku, a to od vypracování zadávací dokumentace, přes realizaci zadávacího řízení, až po jeho administrativní ukončení spojené s vypracováním veškeré dokumentace, po faktické stránce končící uzavřením smlouvy na realizaci zakázky. Obsah dohody je prokazován listinami ze zadávacího řízení, stejně jako emailovou komunikací mezi žalobcem a žalovaným, která byla součástí žaloby. Odpovědnost žalovaného za škodu spatřuje žalobce v tom, že žalovaný porušil závazek provést administraci zadávacího řízení tak, aby proběhla v souladu se zákonem, v důsledku čehož vznikla žalobci škoda.

3. Žalovaný k žalobě v podání ze dne 04.08.2020 uvedl, že uplatněný nárok neuznává a má za to, že žaloba je neprojednatelná, když ze žaloby nevyplývají základní skutková tvrzení, pokud jde o obligatorní znaky odpovědnosti žalovaného. Žalobce tvrdí, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena Dohoda o administraci výběrového řízení, avšak není specifikován obsah dohody konkrétními právy a povinnostmi smluvních stran; rovněž není blíže specifikován předmět této dohody ve smyslu výsledku, který uzavřením této dohody smluvní strany sledovaly; není definován výstup, který měl být dosažen činností žalovaného ve smyslu, zda se jednalo o čistě administrativní úkony, tedy přípravu dokumentace či aktivní účast žalovaného při projednání vlastního výběrového řízení v zastoupení žalobce. Žalobce dále vznesl námitku nedostatku věcné legitimace žalobce s tím, že právní subjektivita žalobce před 1.1.2014 není v žalobě tvrzena ani prokazována. Dle žalovaného žalobce také netvrdí kromě existence zcela obecné dohody nic konkrétního, tedy ani kdo za žalobce se žalovaným předmětnou dohodu měl uzavřít a kdy se tak konkrétně stalo. Pokud žalobce tvrdí, že měl žalovaný vytvořit kompletní dokumentaci k výběrovému řízení, pak je toto tvrzení zcela obecné. Žalobce by měl konkrétně vymezit, jaké dokumenty žalovaný skutečně vytvořil, co bylo jejich obsahem a jaké dokumenty žalobci jako příjemci služby skutečně předal a kdy se tak stalo. Žalobce je rovněž povinen tvrdit, jaké podklady žalovanému poskytl a jaké mu udělil pokyny a informace. Dosud není tvrzeno, že by žalovaný byl zplnomocněným zástupcem žalobce a že by existovalo jakékoli pověření pro zastupování žalobce v rámci výběrového řízení. Stejně tak obecná jsou i tvrzení žalobce, že výběrové řízené bylo realizováno výhradně na základě pokynů žalovaného a na základě jím připravené dokumentace, když není tvrzeno, o jaké pokyny se jednalo, kdy byly udělovány a co bylo jejich konkrétním obsahem. Žalobce rovněž neuvádí, kdo byl u výběrového řízení za žalobce přítomen a jaký byl konkrétní příběh výběru zhotovitele. Konečně žalovaný namítl, že pokud existovala dohoda o administraci výběrového řízení a měla být uzavřena někdy v březnu 2012, kdy k uzavření smlouvy s [právnická osoba] s.r.o. došlo dne 30.05.2012, pak tímto okamžikem také přestaly být poskytovány služby žalobci, a to za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb. Dle tohoto zákona by měla být posuzována i promlčecí doba a žalovaný má za to, že nárok žalobce je s ohledem na ust. § 398 obch. zák. promlčený. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

4. V průběhu řízení žalobce i žalovaný dále doplňovali svá vyjádření.

5. Žalobce při jednání dne 15.06.2021 doplnil tvrzení, že si je vědom, že ve vztahu k platebnímu výměru č. 220/ 2017 tam jsou uvedeny 2 zjištěné závady, jež se týkají uzavřené smlouvy a jejího dodatku, který neuzavíral žalovaný, ale přímo žalobce, avšak v důsledku vyjádření žalovaného. Z emailové komunikace se žalovaným vyplývá, že nesporoval, že nebylo postupováno podle zákona o veřejných zakázkách; je možné, že trochu polemizoval, jaké bylo jeho zadání. Žalovaný se sám obrátil na žalobce s tím, že byl vybrán, respektive doporučen, jako administrátor a za provedenou činnosti ani nic nepožadoval a neobdržel.

6. Po poučení soudu o nedostatcích tvrzení a nedostatcích důkazů ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. žalobce v podání ze dne 14.07.2021 doplnil skutková tvrzení a označil k nim důkazy. Uvedl, že žalobce do doby provádění rekonstrukce hřiště s umělým povrchem nikdy podobnou investiční akci nerealizoval. Podmínkou pro získání dotace bylo doporučení FAČR, že je projekt v pořádku, z toho důvodu docházelo k pravidelné komunikaci s FAČR. Jelikož s realizací výběrového řízení/veřejné zakázky neměl žalobce žádné zkušenosti, hledal administrátora takového řízení. Jak plyne z dopisu FAČR ze dne 12.12.2017, ten doporučil [celé jméno žalovaného] jako vhodnou osobu, která celé zadávací řízení zrealizuje. Na základě schůzky mezi žalovaným a tehdejším členem rady žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se dohodli [anonymizováno] [příjmení] a žalovaný, že žalovaný bude zadávací řízení administrovat a k této dohodě došlo v průběhu března 2012, přičemž její existence vyplývá z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný se zavázal ke kompletní administraci celého výběrového řízení, u kterého bude odpovídat za právní správnost postupu zadavatele a za soulad postupu zadavatele s příslušnými právními předpisy, a to jak zákonnými, tak i podzákonnými, jako jsou pravidla MŠMT popsaná v žalobě a jejím doplnění. Žalovaný posoudil příslušné výběrové řízení a rozhodl, jak se bude realizovat, tedy nikoli jako veřejná zakázka. Žalovaný se zavázal k přípravě zadávací dokumentace, připravil její textovou část a celou jí zkompletoval, vypracoval podmínky pro účast ve výběrovém řízení, podmínky kvalifikace, určil lhůtu pro podání nabídek, připravil smlouvu o dílo atd. a zkompletoval celou zadávací dokumentaci. Dále navrhl a určil uchazeče, které žalobce osloví k účasti na výběrovém řízení, realizoval zveřejnění zadávací dokumentace, připravil výzvy k účasti ve výběrovém řízení, organizoval otevírání nabídek, jejich kontrolu, určil, které nabídky obsahují nedostatky a které nikoli, připravil protokol o otevírání obálek, seznam nabídek, zprávu zadavatele o průběhu výběrového řízení, navrhl, které účastníky je třeba vyloučit a připravil rozhodnutí o jejich vyloučení. Také připravil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a v předmětné době měl nabídky uchazečů u sebe. Rozhodl o tom, že vítězná nabídka společnosti [právnická osoba] nebude vyřazena, ačkoliv neobsahovala veškeré náležitosti, neboť realizoval její kontrolu. Jelikož žalovaný připravoval smlouvu o dílo, určil, že doba realizace díla nebude určena konkrétním datem a tuto podmínku označil za zákonnou. K prokázání uvedených tvrzení žalobce navrhl důkaz výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Žalovaný v replice k doplnění tvrzení v podání ze dne 04.08.2021 reagoval tak, že žalobce se omezuje na zcela obecný popis skutkového stavu, kdy žalovaný měl dle jeho tvrzení převzít závazek ke kompletní administraci výběrového řízení, což je natolik neurčité vymezení, kdy mohou vznikat pochybnosti o tom, zda bylo mezi účastníky skutečně dosaženo dohody o konkrétním plnění. Za této situace vznikají pochybnosti typu, zda žalovaný měl takto postupovat samostatně, v zastoupení žalobce jako přímý či nepřímý zástupce či pouze ve spolupráci s ním či zda byl žalobce oprávněn udělovat pokyny žalovanému a zda žalovaný byl povinen se takovými pokyny řídit. V zásadě lze připustit uzavření tzv. nepojmenované smlouvy, což v rozhodné době připouštělo ust. § 269 odst. 2 obch. zák., nicméně současně platilo, že pokud účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Žalovaný vznesl námitku neurčitosti obsahu tvrzené dohody, která by pak měla zřejmě za následek absolutní neplatnost jakékoli dohody, která by v rozhodné době měla mezi žalobcem a žalovaným vzniknout. Tato neplatnost, která by nastala od počátku, by pak znamenala, že plnění, které by žalovaný žalobci poskytoval a je otázkou, o jaké konkrétní plnění by se v tomto případě jednalo, by bylo možné posoudit maximálně jako bezdůvodné obohacení. Pokud by pak soud dospěl ke stejnému závěru, znamenalo by to, že žalovaný nikdy nemohl platně převzít jakýkoli závazek, jehož obsahem by bylo převzetí odpovědnosti za správnost postupu žalobce ve výběrovém řízení. <b><i>8. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 9. Žalobce realizoval zakázku„ Rekonstrukce povrchu hřiště, [anonymizováno] [ulice], [obec]“, kdy byl projekt financovaný částečně z dotace poskytnuté Ministerstvem školství a tělovýchovy ([anonymizováno] [číslo]„ [anonymizováno] – [obec] – [příjmení] [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno]“). Pro žalobce realizovala zakázku [právnická osoba] [anonymizováno] na základě Smlouvy o dílo ze dne 30.05.2012 ve znění dodatků za celkovou vyúčtovanou cenu 12.968.501,70 Kč, kterou žalobce zhotoviteli zaplatil. Mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena žádná písemná smlouva týkající se realizace předmětné zakázky a čerpání dotace. Předseda Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR dne 12.12.2017 vydal žalobci Potvrzení o doporučení administrátora pro zajištění akce v roce 2012 a 2013, a to [celé jméno žalovaného]. V období od 30.06.2016 do 07.09.2016 byla u žalobce provedena ze strany NKÚ kontrola, jejímž výsledkem bylo vydání protokolu o kontrole č. 16/20 sp. zn. [číslo] [spisová značka] ze dne 01.12.2016. Výsledkem kontroly byl mimo jiné závěr, že žalobce porušil povinnosti příjemce dotace, neboť nepostupoval při výběru zhotovitele díla dle ZVZ způsobem, stanoveným pro veřejného zadavatele. Následně bylo dne 12.09.2017 správcem daně žalobci oznámeno zahájení daňového řízení z podnětu NKÚ. Výsledkem bylo vydání platebních výměrů na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 5.000.000 Kč a dále na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši 5.000.000 Kč. Na vydané platební výměry žalobce průběžně uhradil v době od 28.06.2018 do 19.11.2019 formou přímé úhrady či převedením přeplatku na dani celkem 171.266 Kč. Pro poskytování dotací MŠMT byly vydány Zásady programu [číslo] s označením„ Podpora materiálně technické základny sportu“ jednak s čj. [anonymizováno] [rok] [číslo] a jednak s čj. [číslo] [číslo]. Žalovaný vystavil pro žalobce dne 01.03.2018 Potvrzení o postupu při realizaci výběrového řízení, kde mimo jiné konstatuje, že výběrové řízení na projekt„ [anonymizováno] – [obec] – [příjmení] [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno]“ bylo prováděno mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

10. Uvedené skutečnosti soud zjistil z protokolu o kontrole NKÚ (čl. 11 – 17), z platebních výměrů Finančního úřadu pro [anonymizováno] [obec] [číslo] [rok] [anonymizováno] [číslo] včetně rozhodnutí o odvolání (čl. 18 – 43), z dokladů o úhradě a o převedení přeplatků (čl. 81 – 82, 84 - 87), ze Zásad programu MŠMT [číslo] (čl. 49 - 80), z potvrzení o doporučení administrátora (čl. 44), z potvrzení žalovaného o postupu při realizaci výběrového řízení (čl. 48).

11. Mezi účastníky probíhala emailová komunikace, z níž bylo zjištěno, že se žalovaný vyjadřoval k námitkám NKÚ, dne 17.04.2017 koncipoval pro žalobce odpověď pro finanční úřad. V emailu ze dne 17.04.2017 žalovaný dále k rukám [jméno] [příjmení] sděluje, že nebyl v dostatečném předstihu informován o kontrole z NKÚ, nebyl informován o námitkách, proti kterým bylo možné dát odvolání a konečně, že při manipulaci s nabídkami se u [anonymizováno] [obec] [obec]„ ztratila“ vítězná nabídka a v „ duplictní“ nabídce vznikly zmatečné položky. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení sporné částky výzvou ze dne 27.12.2019, jež byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 31.12.2019. Žalovaný na svých webových stránkách nabízel Administraci veřejných zakázek, včetně možnosti zajistit dotační management.

12. Uvedené skutečnosti soud zjistil z emailové korespondence (čl. 45 – 47), z předžalobní výzvy s dodejkou (čl. 88 - 91), z informací webových stránek žalovaného (čl. 92 – 93).

13. Z výpovědi dřívějšího statutárního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (čl. 148) soud zjistil, že ve fotbalovém klubu [obec] [obec] pracoval 22 roků jako funkcionář. V minulosti byl v roce 2012 jednak ředitelem [právnická osoba] [obec] [obec] a také ve vedení zapsaného spolku, respektive občanského sdružení Fotbalového klubu mládeže [obec] [obec]. Rekonstrukce povrchu hřiště se prováděla asi 10 nebo 11 let dozadu. Potřebovali na hřišti položit novou umělou trávu, neměli ale dostatečné zdroje a zastupitelé města jim z rozpočtu nic neuvolnili. [anonymizováno] [příjmení] byl i ve vedení [anonymizováno] [obec], kdy oba kluby jsou a byly členy FAČR. Protože jim město odmítlo přispět na výměnu povrchu, svědek se ptal na možnost příspěvku na FAČR. Řekli, že žádost o dotaci se podává na ministerstvu školství, tak o to požádali. Předkládala se řada papírů s projekty a dostali doporučení FAČR na příspěvek. O dotaci žádali celkem 2x, prvně v roce 2011 nebo 2012 a pak o rok později, kdy peníze dostali, a to asi 5 milionů korun. V té době se měnila pravidla pro kvalitu povrchu, kdy UEFA schválila určitou kvalitu. V rámci licenčního řízení požádali FAČR, aby jim poradili, jak to udělat, aby povrch byl v požadované kvalitě a splňoval bezpečnostní požadavky a parametry UEFA. [anonymizováno] [příjmení] žádal bezpečnostní komisi při FAČR, která je jejich řídícím orgánem, aby jim někoho doporučili, kdo tomu rozumí. Doporučili jim projektanta a pak řekli, že mají experty, kteří mají zkušenosti a s podklady pro schválení dotace jim poradí. Takto se ozval [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] s tím, že má zkušenosti a kontaktuje je na doporučení FAČR. [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] viděl jedenkrát v životě osobně, jinak byli v kontaktu telefonem a emailem. Ing. [celé jméno žalovaného] s nimi byl v kontaktu při podání obou dvou žádostí o dotaci. Podruhé jí dostali a byli rádi, že jim p. [celé jméno žalovaného] pomůže. Měli ústní dohodu, že bude administrátorem, což by [anonymizováno] [příjmení] definoval tak, že jej měl v procesu žádosti o dotaci tzv. vést za ruku. Neměl od žalobce plnou moc, nevystupoval ani svým jménem. Jejich ústní dohoda byla taková, že jim bude pomáhat s podklady pro splnění dotace. Dohodli se, že činnost administrátora bude ukončena, když budou splněny 3 věci, a to že dostanou dotaci, dále že přijde ministerstvo a schválí jim vše, co udělali a za třetí, že jim FAČR udělí certifikát vysoké kvality pro hraní mezinárodních přípravných zápasů. Všechny tyto požadavky byly splněny a dotaci dostali. Pana [celé jméno žalovaného] jim poslal FAČR. Před tím jim poslali projektanta, který to pro ně dělal zdarma. Dle [anonymizováno] [příjmení] to mezi nimi a panem [celé jméno žalovaného] mohlo být tak, že si [anonymizováno] [příjmení] myslel, že to bude i od něho zdarma. Nemluvili spolu o žádné částce, nic mu nedali. [anonymizováno] [příjmení] si nevzpomíná, zda od nich pan [celé jméno žalovaného] za činnost administrátora něco požadoval. Co s ním [anonymizováno] [příjmení] ujednával, bylo, že mají dosáhnout na dotaci a mají být splněny ty tři podmínky. S panem [celé jméno žalovaného] přestali spolupracovat v momentu, kdy dosáhli na dotaci, ministerstvo vše schválilo a obdrželi ten certifikát. Asi 5 nebo 6 let po realizaci trávníku přišla kontrola s tím, že při žádosti o dotaci pochybili. Kontrola zjistila vady, [anonymizováno] [příjmení] však není schopen říci, o jaké kontrolní vady se jednalo. [anonymizováno] [příjmení] volal panu [celé jméno žalovaného], že tam byla kontrola a něco je špatně. [příjmení] říkal, že to není možné, že s tím má zkušenosti. Dal na něj kontakt přímo kontrolorce z NKÚ. Oni s ním nějakou dobu komunikovali a po další době bylo vydáno rozhodnutí, kdy dostali pokutu 5 mil. Kč. [anonymizováno] [příjmení] není schopen říci, za co přesně to dostali. U rozhodnutí byl soupis vad, který byl na dvě, možná na tři strany A4. Z pohledu [anonymizováno] [příjmení] proběhlo vše, jak proběhlo, svědkův cíl byl splněn, bylo jím ochránit děcka, zajistit kvalitní umělku a získat na to peníze. Když dostali tu pokutu, první právní skupina při fotbale studovala materiály. Pak [anonymizováno] [příjmení] dostal infarkt a odešel z funkce a vedení fotbalového klubu. [příjmení] tam nový pan ředitel, který od něho převzal agendu a [anonymizováno] [příjmení] jej o všem informoval. S panem [celé jméno žalovaného] za tři osoby ve vedení fotbalového klubu jednal pouze [anonymizováno] [příjmení], byli oprávnění jednat samostatně, pak se navzájem informovali o tom, co proběhlo. Měli rozdělené činnosti a toto kolem trávníku měl na starosti právě on. Dále [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že není schopen vyjádřit se k tomu, proč je podána žaloba o zaplacení proti panu [celé jméno žalovaného] Pan [celé jméno žalovaného] jej nikdy nežádal o udělení plné moci k zastupování ani jeho jako fyzickou osobu, vykonávající činnost statutárního zástupce ani k zastupování přímo fotbalového klubu. Pokud jde o to, kdo rozhodl o způsobu vedení výběrového řízení, tak [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že vycházeli z toho, co navrhl administrátor. Věděli o něm od FAČR, chtěli kvalitu. Zadávací dokumentaci připravil pan [celé jméno žalovaného]. Pokud jde o smlouvu o dílo, tak si myslí, že návrh připravil pan [celé jméno žalovaného]. Kdo ale smlouvu nakonec připravil, to neví. Jednotlivé kroky ve výběrovém řízení připravoval pan [celé jméno žalovaného]. Když došly nabídky, vybrala se firma. Když [anonymizováno] [příjmení] říká, že se vybrala firma, tak u toho byl on, vedoucí správy stadionu, jejich ekonomka a zástupce města. Nevzpomíná si, jestli byl v hodnotící komisi pan [celé jméno žalovaného]. K dotazu, kdo kontroloval nabídky ve výběrovém řízení, [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že s některými uchazeči komunikoval pan [celé jméno žalovaného], s některými on sám, vždy to bylo telefonicky. Nepamatuje si, kdo a kdy otevíral obálky s nabídkami. Neví, zda došlo k vyloučení některého z uchazečů. Pokud k vyloučení někoho došlo, pak neví, kdo připravoval rozhodnutí. Před přípravou této akce měl Ing. [příjmení] nulové zkušenosti s výběrovým řízením formou veřejné zakázky. Pan [celé jméno žalovaného] se prezentoval jako velký odborník. Potom po kontrole NKÚ zjistili, že existují dvě verze zákona, podle kterého se mělo postupovat. Pan [celé jméno žalovaného] uplatnil jeden zákon, NKÚ druhý zákon a došlo ke střetu. Pan [celé jméno žalovaného] si stál za tím, že postupoval správně a s posouzením od KNÚ nesouhlasil. V podstatě jim pan [celé jméno žalovaného] dal„ manuál“ na celou věc, něco s ním konzultovali, ale jeho návrhy a vyjádření pro ně byly stěžejní. Tím nemyslel jednotný návod v knize, ale že mu telefonicky nebo emailem popisoval ten a ten krok. K dotazu, kdo vybral firmy, které oslovili, uvedl, že je doporučil pan [celé jméno žalovaného]. Byl v kontaktu s FAČR a ti věděli, která firma je schopná a umí to. Výzva byla určitě zveřejněna na jejich webu. Panu [celé jméno žalovaného] nedávali žádnou plnou moc. Dokumenty, týkající se výběrového řízení podepisoval sám [anonymizováno] [příjmení]. V občanském sdružení i ve spolku mohli zastupovat všichni 3 navenek samostatně. Co se týkalo dotací, takto podepisoval sám [anonymizováno] [příjmení]. S panem [celé jméno žalovaného] měl osobní kontakt hned na začátku, kdy se jim ozval s tím, že je může provést celým procesem výběrového řízení a žádosti o dotaci. Je možné, že se viděli ještě jednou, ale veškerá další komunikace probíhala telefonicky a emailem. Když vznikl problém s NKÚ, přenesl [anonymizováno] [příjmení] komunikaci s panem [celé jméno žalovaného] na ně. O způsobu vedení výběrového řízení rozhodl administrátor, není však schopen vyjádřit se k tomu, kdy a jak konkrétně k tomu došlo. Pokud šlo o dvě dotace, tak první nedostali, protože tam bylo moc uchazečů. U druhé už jich bylo méně. K dotazu, jaké podklady pro dotaci a kdy jim pan [celé jméno žalovaného] předal [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že podklady nejsou třeba, vyplní se jen žádost. Už si to nepamatuje, nemá to konkrétně v hlavě. K dotazu, proč se uzavíral dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, uvedl, že si myslí, že firma původně ve smlouvě nepočítala s náklady na oplocení. Pokud jde o [anonymizováno] [obec] a veřejné zdroje, respektive čerpání prostředků z nich, tak opakovaně žádali [územní celek] nebo [anonymizováno] [obec] o dotace na provozní náklady. To aby dostali tyto dotace, vyžadovalo, aby přesvědčoval zastupitele kraje i města. Takto dostávali příspěvky v řádech milionů. Tyto dotace administrovala jejich ekonomka paní [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] neví, podle jakých zákonů se o tyto příspěvky a dotace na provozní náklady žádalo. Kluby na celé Vysočině spolu spolupracovaly a to jim zjednodušovalo vyjednávání se zastupiteli. [anonymizováno] [příjmení] dále uvedl, že si myslí, že ekonomka paní [příjmení] byla členkou hodnotící komise při realizaci výběrového řízení na trávník. <b><i>14. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.</b></i> <i>15. Podle § 397 zák. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Podle § 398 cit. zákona u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.</i> <i>16. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.</i> <i>17. Podle § 566 obchodního zákoníku mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.</i> <i>18. Podle § 106 odst. 1, odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; o neplatí, jde-li o škodu na zdraví.</i> <i>19. Podle § 724 obč. zák. příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Podle § 726 cit. zákona je příkazník povinen provést příkaz osobně. Dle § 730 odst. 1 obč. zák. příkazce je povinen poskytnou příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta, nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka.</i> 20. V daném případě se žalobce domáhá žalobou, aby soud uložil žalovanému za povinnost zaplatit částku 171.266 Kč jako regresní nárok za škodu, způsobenou žalobci tím, že žalobce uhradil v souhrnu tuto částku jako příjemce dotace v souvislosti se dvěma vydanými platebními výměry Finančního úřadu [anonymizováno] [obec], a to jednak jako odvod za porušení rozpočtové kázně a jednak jako penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně při realizace akce„ [anonymizováno] [obec] – [příjmení] [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno]“. Žalobce má za to, že při administraci této akce, spojené s poskytnutou dotací žalovaný porušil své povinnosti administrátora, když výběrové řízení nebylo zpracováno dle zákona o zadávání veřejných zakázek.

21. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a namítl jednak nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce, dále namítl promlčení nároku dle obchodního zákoníku a dále navrhl, aby byla žaloba zamítnuta i z důvodu, že žalobce netvrdil kromě existence zcela obecné dohody o administraci nic konkrétního k ústně uzavřené dohodě, tedy ani kdo za žalobce se žalovaným měl předmětnou dohodu uzavřít, nevymezil konkrétně, jaké dokumenty žalovaný skutečně vytvořil a co bylo jeho obsahem, jaké dokumenty žalobci jako příjemci služby skutečně předal a kdy se tak stalo. Také žalobce netvrdí, jaké podklady žalovanému poskytl, jaké mu udělil pokyny a informace. Pokud nějaká obecná tvrzení žalobce ve vztahu k obsahu ústní dohody v tomto řízení učinil, pak je žádným důkazem neprokázal. Služby žalobci přestaly být poskytovány nejpozději 30.05.2012, kdy došlo k uzavření smlouvy žalobce s [právnická osoba] [anonymizováno], což je dle žalovaného významný okamžik pro posouzení počátku běhu promlčecí doby.

22. K prvé shora uvedené námitce soud uvádí, že jí neshledává přiléhavou. V době čerpání dotace a realizace předmětného díla byl [anonymizováno 6 slov] oprávněnou organizací, tj. občanským sdružením v oblasti sportu, působící dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Jestliže v případě žalobce došlo ke změně v tom smyslu, že se z občanského sdružení stal spolek v souvislosti s účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., pak je dle soudu žalobce v daném případě aktivně věcně legitimován. Jedná se o zákonnou změnu právní formy uvedeného subjektu a stejným způsobem ke změně právní formy přistupovaly i kontrolní orgány a finanční úřad.

23. Pokud jde o druhou námitku žalovaného, kdy namítl promlčení nároku s ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána k soudu až dne 29.04.2020, avšak dne 01.12.2016 byl vydán protokol o kontrole NKÚ [číslo] je tak nepochybné, že v okamžik, kdy se žalobce seznámil s obsahem tohoto protokolu, mohl se dozvědět jednak o škodě a dále o tom, kdo je povinen k její náhradě, pak soud uvádí následující: Pokud by byl nárok posuzován podle obchodního zákoníku, jak soud zpočátku řízení uvažoval, a s touto svou úvahou účastníky v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí seznámil při jednání dne 15. 6. 2021, pak nárok promlčen není, když žaloba byla podána před uplynutím 4 leté promlčecí doby.

24. Soud má však za to, že v daném případě bylo prokázáno výslechem dřívějšího statutárního zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] tvrzení žalobce, že za provedenou činnost žalovaný jako administrátor nic nepožadoval ani neobdržel a předmětem dohody ústně uzavřené s panem [celé jméno žalovaného] nebylo ujednání o úplatě. Za této situace, pokud nebyl ústně dohodnutý smluvní vztah mezi podnikateli úplatný, není na místě posoudit jej podle ust. § 566 obch. zák., tedy jako mandátní smlouvu, když ta vyžaduje ujednání úplatě. Vzhledem k tomu, že má soud za to, že žalobce v tomto řízení přes poučení soudu neprokázal, že byl smlouvou dostatečně určen předmět závazků žalobce a žalovaného, pak za této situace nelze vztah mezi účastníky posoudit ani jako nepojmenovanou smlouvu dle ust. § 269 odst. 2 obch. zák. ani jako jinou smlouvu, upravenou v obchodním zákoníku. Dle soudu je tedy nutno smluvní vztah mezi účastníky, označený žalobcem jako Dohoda o administraci výběrového řízení, posoudit podle občanského zákoníku.

25. S ohledem na skutková zjištění uvedená shora soud uzavírá, že bylo prokázáno, že dne 01.12.2016 se žalobce dozvěděl o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, když byl seznámen s kontrolním protokolem, jež sloužil jako podklad pro vrácení dotace. Jestliže je podle § 106 odst. 2 obč. zák. promlčecí doba tříletá a pokud byla žaloba podána dne 29.04.2020, pak uvedená promlčecí doba uplynula ještě před podáním žaloby v této věci a dle soudu je námitka promlčení uplatněného nároku žalovaného důvodná a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta.

26. Nicméně soud dále uvádí, že bylo na místě zamítnout žalobu i z dalších důvodů. Z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobce uhradil v rozsahu 171.266 Kč (tj. v rozsahu sporné částky) část platebních výměrů, vydaných [anonymizována čtyři slova] [číslo] [rok] čj. [číslo] ze dne 28.11.2017 a č. 87/2018 čj. [číslo] ze dne 18.07.2018 Tyto platební výměry, každý ve výši 5.000.000 Kč byly vydány jednak jako stanovený odvod za porušení rozpočtové kázně a jednak jako penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období 10.12.2013 – 10.07.2018. Z předmětných rozhodnutí finančního úřadu vyplývá, že příjemce dotace (zadavatel), tedy žalobce, je povinen postupovat způsobem pro veřejného zadavatele, což se nestalo.

27. Mezi účastníky je sporné, zda existovala platná smlouva (dohoda) o administraci výběrového řízení na zhotovitele díla„ [anonymizována čtyři slova] [ulice], [obec]“ a jaký byl případný obsah této dohody. Mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi nebyla uzavřena žádná písemná smlouva ani dohoda, týkající se realizace výběrového řízení na zhotovitele díla či administrace výběrového řízení, jak ji označuje žalobce.

28. Žalobce tvrdí, že dohoda byla sjednána ústně a jejím předmětem byl závazek žalovaného jakožto podnikatele a odborníka v oboru poskytování administrativy veřejných zakázek, kompletně zajistit administraci výběrového řízení na zhotovitele díla. Dle žalobce měl žalovaný vytvořit kompletní dokumentaci k výběrovému řízení, avšak žádným způsobem přes poučení soudu žalobce nevymezil, co konkrétně bylo obsahem„ kompletní dokumentace“, neupřesnil, jaké udělil žalovanému pokyny a informace a jaké podklady mu poskytl. Dle žalobce měl žalovaný vědět o skutečnosti, že žalobce byl v postavení zadavatele veřejné zakázky a takto měl v rámci výběrového řízení také postupovat dle Zásad programu [číslo] – podpora materiálně technické základny sportu. Žalobce dovozuje odpovědnost žalovaného z toho, že nesprávně vyhodnotil, že žalobce není veřejným zadavatelem ve smyslu ZVZ, což mělo za následek porušení příslušných ustanovení ZVZ a sekundárně zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, a to v době od března do května 2012, kdy v březnu 2012 mělo dojít ke vzniku právního poměru mezi účastníky a v době od března do května 2012 pak došlo k porušení povinnosti/škodnému jednání žalovaného. K obsahu dohody mezi účastníky žalobce tvrdil, že úkolem žalovaného bylo realizovat kompletně zadávací řízení na předmětnou zakázku, a to od vypracování zadávací dokumentace, přes realizaci zadávacího řízení, až po jeho administrativní ukončení spojené s vypracováním veškeré dokumentace, po faktické stránce končící uzavřením smlouvy na realizaci zakázky.

29. Dle soudu však žalobce neprokázal obsah ústní Dohody o administraci výběrového řízení, když žalobní tvrzení byla zcela obecná v tom směru, že nebyl specifikován obsah dohody, tedy konkrétní práva a povinnosti smluvních stran, nebyl blíže specifikován předmět dohody ve smyslu výsledku, který uzavřením dohody smluvní strany sledovaly. Nebylo ani dáno, čeho měl žalovaný dosáhnout ani v jakém období. Žalobce tvrdil, že měl žalovaný vytvořit kompletní dokumentaci k výběrovému řízení, avšak žádným provedeným důkazem toto tvrzení nebylo prokázáno a výpovědí [anonymizováno] [příjmení] bylo dokonce vyvráceno. Žalobce tvrdil, že se v dohodě žalovaný zavázal ke kompletnímu zajištění administrace výběrového řízení. Žalobce nepředložil žádnou listinu, z níž by při absenci písemné smlouvy mezi účastníky bylo možno dovodit obsah dohody o kompletní dokumentaci, když ani z emailové komunikace nelze učinit takový závěr, když předložené důkazy v podobě emailů jsou z období prosince 2016 a dubna 2017. Žádný email ani jiná listina z doby, kdy byla připravováno výběrové řízení na zhotovitele díla, žalobce nepředložil. Tvrzení [anonymizováno] [příjmení], že dostával pokyny ke konkrétnímu postupu, včetně podkladů pro zadání zakázky od žalovaného formou emailu, tak zůstalo neprokázáno právě pouze v rovině tvrzení. [anonymizováno] [příjmení] vypověděl, že jako jeden ze tří statutárních zástupců měl výhradně on na starosti akci„ [anonymizováno 6 slov] [obec]“. Při této akci jej měl žalovaný v procesu žádost o dotaci tzv.„ vést za ruku“. Žalovaný neměl od žalobce plnou moc, nevystupoval tedy ani jménem žalobce ani svým jménem. Zadávací dokumentaci pro výběrové řízení dle [anonymizováno] [příjmení] připravil pan žalovaný, ten podle něho připravoval i jednotlivé kroky ve výběrovém řízení, v podstatě jim ústně dal manuál na celou věc, něco s ním konzultovali, jeho návrhy a vyjádření pro ně byly stěžejní, konzultovali vše telefonicky. Toto tvrzení s ohledem na neurčitost obsahu smlouvy mezi účastníky však dle soudu nebylo prokázáno. Naopak bylo prokázáno, že všechny dokumenty finálně zpracovával sám žalobce, [anonymizováno] [příjmení] za něj také sám podepisoval dokumenty, týkající se výběrového řízení. Podepisoval i to, co se týkalo dotací. K dotazu ohledně upřesnění, jaké konkrétní podklady pro dotaci a kdy jim tedy žalovaný předal, [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že podklady nejsou třeba, vyplní se jen žádost. Toto vyjádření [anonymizováno] [příjmení] dle soudu činí jeho výpověď poněkud zmatečnou. [anonymizováno] [příjmení] nevěděl, zda žalovaný byl či nebyl členem hodnotící komise. Jak již soud výše uvedl, žádná z předložených listin, na kterou žalobce odkazoval a z níž by bylo možno dospět k nepochybnému závěru o obsahu ústní dohody o administraci výběrového řízení a povinnostech žalovaného z této dohody plynoucích, však soudu předložena nebyla, a to ani emailová korespondence, ačkoli byl žalovaný soudem poučen o následcích nesplnění výzvy soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

30. V tomto řízení tedy nebylo prokázáno, že by mezi účastníky existoval jakýkoli právní vztah, z něhož by bylo možno dovodit odpovědnost žalovaného za žalobcem tvrzenou škodu, které se v tomto řízení domáhá. Prokázáno bylo, že žalovaný byl jakýmsi„ rádcem“ [anonymizováno] [příjmení], svou poradenskou činnost navíc prováděl zcela zdarma a telefonem či emailem poskytoval žalobci v zastoupení [anonymizováno] [příjmení] konzultace ohledně činností, směřujících ke splnění podmínek a čerpání dotace. Žalovaný však nikdy nejednal svým jménem v zastoupení žalobce ani jménem žalobce, když k takovému postupu nebyl zmocněn. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal, že by žalovaný převzal platně jakýkoli závazek, jehož obsahem by bylo převzetí odpovědnosti za správnost postupu žalobce v souvislosti se zakázkou„ [anonymizováno 6 slov] [obec]“. Pokud se žalobce v tomto řízení bránil, že nebyl schopen proces dotace realizovat za pomoci svých vlastních personálních zdrojů, pak má soud za to, že toto tvrzení je nepřiléhavé, neboť ekonomka žalobce paní [příjmení] administrovala dle výpovědi [anonymizováno] [příjmení] opakované dotace na provozní náklady od [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec] a s tímto typem procesů tedy nepochybně měla zkušenosti..

31. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu i z těchto dalších důvodů (mimo důvodné námitky promlčení) ve výroku I jako nedůvodnou zamítl, když má soud za to, že žalobce přistupoval k realizaci„ [anonymizováno 6 slov] [obec]“ poněkud lehkovážně a pokud nedbal dostatečně svých práv, nelze takovému postupu poskytovat právní ochranu.

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce byl ve své žalobě neúspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči němu žalovaný. Žalovaný je v tomto řízení zastoupen ustanoveným zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl pro řízení žalovanému ustanoven nejprve jako opatrovník usnesením Okresního osudu v Jihlavě ze dne 18.06.2020, č. j. 18 C 103/2020-108, a to z důvodu, že se žalovaný ze zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen pro přechodnou dobu účastnit řízení. Ustanovený zástupce vyúčtoval v rámci tohoto zastoupení za poskytnuté služby, kdy předmětem řízení byla částka 171 266 Kč, která tak představuje tarifní hodnotu odměnu v celkové výši 29.831,34 Kč, když požaduje odměnu ve výši 20.000 Kč za 4 úkony právní služby po 5.000 Kč dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 12a odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen advokátní tarif), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 04.08.2020, účast při jednání u Okresního soudu v Trutnově dne 15.06.2021 od 13:00 hod do 14:15 hod. a vyjádření ve věci samé ze dne 04.08.2021, dále náhradu hotových výdajů ve výši 1.200 Kč za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, cestovní výdaje za cestu ze sídla své advokátní kanceláře v [obec] k jednání u Okresního soudu v Trutnově a zpět, celkem 324 km osobním automobilem [anonymizováno], [registrační značka] při kombinované spotřebě 9,4 l nafty/100km, sazbě základní náhrady za použití silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč a ceně motorové nafty 27,20 Kč litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného pro stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad v celkové výši 2 254 Kč, náhradu za ztrátu času ve výši 1 200 Kč stráveného na cestě k jednání u Okresního soudu v Trutnově a zpět celkem 12 započatých půlhodin á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a dále 21% DPH ve výši 5 177,34 Kč. Poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o omezení žalovaného ve svéprávnosti byl usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 23.05.2022, č.j. 16 C 26/2021-146 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalovanému ustanoven jako právní zástupce k ochraně jeho zájmů v této právní věci na návrh zákonné zástupkyně žalovaného. Ustanovený právní zástupce vyúčtoval v rámci tohoto zastoupení za poskytnuté právní služby kdy předmětem řízení byla částka 171.266 Kč, která tak představuje tarifní hodnotu odměnu v celkové výši 35.086,37 Kč, když požaduje odměnu ve výši 23.940 Kč za 3 úkony právní služby po 7.980 Kč dle § 7 odst. 5 advokátního tarifu, a to za účast při jednání Okresního soudu v Trutnově dne 04.08.2022 od 13:00 hod do 15:10 hod. (každé započaté dvě hodiny) – v tomto případě 2 úkony po 7.980 Kč a vyjádření ve věci samé ze dne 15.08.2022 (závěrečný návrh), dále účtoval cestovní výdaje za cestu ze sídla své advokátní kanceláře v Jihlavě k jednání u Okresního soudu v Trutnově a zpět, celkem 324 km osobním automobilem [anonymizováno], [registrační značka] při kombinované spotřebě 9,4 l nafty/100km, sazbě základní náhrady za použití silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč a ceně motorové nafty 47,10 Kč/litr dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 47/2022 Sb., kterými byla změněna vyhláška č. 511/2021 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného pro stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad v celkové výši 2.957 Kč, kdy ustanovený právní zástupce neúčtoval na cestovném více, než na co měl dle shora uvedených vyhlášek nárok, dále pak náhradu za ztrátu času ve výši 1.200 Kč stráveného na cestě k jednání u Okresního soudu v Trutnově a zpět celkem 12 započatých půlhodin á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 6 089,37 Kč.

33. Jelikož soud po přezkoumání předloženého vyúčtování dospěl k závěru, že advokátem účtovaná odměna a k ní náležející náhrada hotových výdajů je v souladu s provedenými úkony v daném řízení, a neodporuje vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, přiznal mu dle § 140 odst. 2 o. s. ř. vyúčtovanou odměnu ve výši 64 917,71 Kč v plném rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku II shora.

34. Vzhledem k tomu, že odměnu ustanovenému zástupci bude hradit soud, bylo současně ve výroku III podle ust. § 148 o. s. ř. žalobci uloženo za povinnost nahradit takto vzniklé náklady České republice na účet Okresního soudu v Trutnově, a to v obvyklé lhůtě plnění dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.