16 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupeného advokátem titul titul . jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 7.000 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Co do částky 7.000 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.545,78 Kč od 29.01.2020 do 20.04.2021 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.236,55 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 6.603,62 Kč, co do úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 6.545,78 Kč od 29.01.2020 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.545,78 Kč od 21.04.2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 7.000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II shora jako dlužné částky z nesplacené zápůjčky (sestávající z dlužné jistiny 6.545,78 Kč a dlužných poplatků ve výši 452,22 Kč), poskytnuté právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] žalovanému dne 05.04.2014 na základě smlouvy o půjčce č. 101523.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor. V něm uvedl, že žalovaný nárok neuznává, neboť je promlčen, navíc nárok na příslušenství je nemravný. Věc je nepřehledná a již značně stará, zejména je obtížné rozlišovat kolik bylo zaplaceno na samu pohledávku a na další platby, které si žalobce k půjčené částce přiráží – souhrnný poplatek činí 11.840 Kč, přičemž jeho část – poplatek za hotovostní inkaso splátek – je účtován bezdůvodně, protože splátky přestaly být hotovostně inkasovány. Žalovaný namítl promlčení nároků, neboť poslední splátka byla spatná dne 16.11.2015, obecná tříletá promlčecí lhůta skončila 16.11.2018 a žaloba byla podána až 27.01.2021. Z těchto důvodů žalovaný navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. Nic na tom nemění, že i tento promlčený dluh chce vyrovnat co do základu pohledávky, tedy ve výši 7.000 Kč, ovšem pouze jako naturální obligaci bez jakékoliv prejudice v tom směru, že by pohledávku snad právně uznával. Dále žalovaný namítl, že uplatněné příslušenství považuje za rozporné s dobrými mravy a jednak není v prodlení žalovaný jako dlužník, ale věřitel, neboť obchodní zástupce věřitele se přestal dostavovat k přebírání splátek.

3. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu zčásti zpět, a to podáním ze dne 24.03.2021 co do částky 3.500 Kč, kterou započetl nikoli zcela na jistinu, nýbrž na příslušenství. Dále pak vzal žalobce žalobu zčásti zpět podáním ze dne 27.04.2021 co do částky 3.500 Kč, kterou opět započetl nikoli zcela na jistinu, nýbrž na příslušenství, kdy se současně dále domáhá zaplacení částky 6.545,78 Kč jakožto dlužné nesplacené jistiny a dále příslušenství. Ve svých podáních žalobce uvedl, že uplatněný nárok nemůže být promlčen, neboť žalovaný na dlužnou částku hradil po ukončení sjednaného splátkového kalendáře v období od 16.11.2015 do 19.07.2019 splátkami a za takové situace v souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 o. z. nebyl závazek promlčen a k promlčení dojde nejdříve 19.07.2029.

4. Žalobce i žalovaný byli soudem vyzváni k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzvy byly doručeny zástupcům účastníků dne 08.04.2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byli účastníci poučeni o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalobce ani žalovaný se na výzvu nijak nevyjádřili. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 20.05.2021.

5. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 05.10.2014 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce (nesprávně označena jako smlouva o půjčce) č. 101523, kterou byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 16.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku ve výši 16.000 Kč spolu s poplatkem ve výši 11.840 Kč (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.200 Kč, úroku ve výši 2.240 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.400 Kč) a s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek v 58 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední příslušnou splátku ve výši 480 Kč uhradil dne 03.01.2015 a dále až do 19.07.2019 nepravidelně splácel různé částky, zpravidla 100 Kč (celkem dle přehledu plateb uhradil od 13.04.2015 do 19.07.2019 částku 13.100 Kč). Celá dlužná částka s příslušenstvím měla být dle smlouvy uhrazena nejpozději do 15.11.2015. Vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením žalobci vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině ke dni postoupení pohledávky částku 6.545,78 Kč a na dlužných poplatcích částku 454,22 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 06.12.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce a o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 06.12.2019. Žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.

6. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o půjčce se smluvními podmínkami, z karty zákazníka, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 06.12.2019 s přílohami, z oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem, z předžalobní upomínky ze dne 11.12.2020 s poštovním podacím lístkem a z přehledu plateb ke smlouvě. <i>7. Dle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.</i> 8. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I a co do částky 7.000 Kč řízení zastavil, když souhlas žalovaného se zpětvzetím není třeba. <i>9. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>10. Dle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-.i dlužník zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.</i> 11. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je z části důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba]. Mezi účastníky došlo ke vzniku smluvního vztahu, a to uzavřením smlouvy o zápůjčce, kterou je nutno hodnotit jako spotřebitelskou smlouvu. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 16.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 11.840 Kč (z toho úrok činil 2.240 Kč). Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní režim splácení, jinak by byl poplatek o 6.400 Kč nižší. Výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit a za těchto podmínek se rozhodl smlouvu uzavřít. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně. V tomto řízení žalovaný netvrdil ani neprokázal, že na dlužnou částku uhradil více, než žalobce zohlednil jednak v podané žalobě a jednak v částečných zpětvzetích žaloby. Žalovaný během řízení vznesl námitku promlčení. Soud tuto námitku však považuje za bezdůvodnou, neboť sice na jedné straně uplynula doba 3 let od splatnosti poslední splátky sjednané smlouvou, avšak na straně druhé v důsledku toho, že žalovaný sám dobrovolně po lhůtě splatnosti v době od 16.11.2015 do 19.07.2019 na dlužnou částku splácel drobné částky (zpravidla 100 Kč v jedné splátce a celkem uhradil v běžící promlčecí době 13.100 Kč), dle soudu tímto jednáním došlo k uznání dlužné částky ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. a dlužná jistina s příslušenstvím promlčena nebyla, když v takovém případě se desetiletá promlčecí lhůta od každé provedené platy prodlužovala vždy o deset let. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku poplatku důvodná, tedy v rozsahu částky 7.000 Kč, když k promlčení nedošlo. V této výši však žalovaný ve dvou úhradách po 3.500 Kč v průběhu tohoto řízení na dlužnou jistinu s poplatkem hradil a výslovně při úhradě a opakovaně ve vyjádřeních uvedl, že je jeho vůlí uhradit takto právě dlužnou jistinu s poplatkem ve výši 7.000 Kč.

12. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu co do zaplacené částky 7.000 Kč zpět (2x 3.500 Kč), soud ve výroku I řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1 o. s. ř. zastavil, jak je v bodu 8 tohoto odůvodnění uvedeno, když vůle žalovaného na uhrazení dlužné jistiny s poplatkem jako první v pořadí je zcela zřejmá.

13. Protože byl žalovaný v prodlení se zaplacením částky jistiny 6.545,78 Kč za dobu od 29.01.2020 do 20.04.2021 (úhrada druhé částky 3.500 Kč), bylo žalovanému uloženo za povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, který byl kapitalizován do dne postoupení pohledávky částkou 2.236,55 Kč a od následujícího dne do zaplacení požadován ve výši 8,05 % ročně. I v tomto rozsahu je žaloba dle § 1970 o. z. důvodná. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se opírá v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení.

14. Jiného názoru na důvodnost žaloby je soud co do požadovaného úroku ze zápůjčky ve výši 6.603,62 Kč (úrok ve výši 23,66 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6.545,78 Kč od 16.11.2015 do data postoupení pohledávky dne 06.12.2019) a dále ve výši 23,66 % p. a. z částky 6.545,78 Kč od 29.01.2020 do zaplacení. Dle názoru soudu ve smlouvě o zápůjčce byl úrok ze zápůjčky jednoznačně sjednán pevnou částkou 2.240 Kč zahrnutou do poplatku ze zápůjčky. V článku 1 smluvních podmínek není srozumitelně sjednán úrok z půjčené částky 23,72 % ročně, ale spíše je zde popsán mechanismus, jak byla stanovena výše úroku ve smlouvě uvedená. Dle tohoto článku je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná a v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Konstrukci žalobce, že pro případ prodlení žalovaného byl ve smluvních podmínkách sjednán úrok 23,72 % ročně, nelze přijmout. Je nutné, aby ujednání o úroku bylo jasné a srozumitelné a bylo obsaženo přímo ve smlouvě. Ve smlouvě je ujednání o úroku 2.240 Kč Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ani ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. Tím spíše je nezbytné, aby součástí smlouvy bylo ujednání o úroku, který nelze dovozovat složitým výkladem smluvních podmínek, jak to činí žalobce. Úrok ze zápůjčky nebyl v daném případě platně sjednán roční sazbou do zaplacení, ale pevnou částkou a prodlení žalovaného se splácením je sankcionováno úrokem z prodlení. Co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 6.603,62 Kč a co do úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 6.545,78 Kč od 29.01.2020 do zaplacení byla proto žaloba zamítnuta. Rovněž byla žaloba zamítnuta ve zbytku nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně u částky 6.545,78 Kč za dobu od 21.04.2021 do zaplacení, když ke dni 20.04.2021 tuto částku žalovaný žalobci v průběhu tohoto řízení zaplatil (viz druhá splátka 3.500 Kč). Soud nesouhlasí s postupem žalobce, který započetl žalovaným uhrazené částky po podání žaloby, tj. 2x 3.500 Kč, nejprve na příslušenství, když žalovaný ve svých vyjádřeních opakovaně projevil vůli, takto uhradit nesplacenou jistinu s poplatkem a touto vůlí je třeba se řídit ve smyslu ust. § 1932 odst. 1 o.z.

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný toliko co do částky 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.545,78 Kč (v rozsahu částky 7.000 Kč žalovaný po podání žaloby nárok žalobce uspokojil, přičemž opakovaně uvedl, že tuto částku uhradil jako jistinu s poplatkem a nikoli jako příslušenství) a neúspěšný byl co do částky jistiny s 6.603,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 23,66 % ročně z částky 6.545,78 Kč od 29.01.2020 do zaplacení. Soud tak dospěl k závěru, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobce je stejný, proto nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

17. Rozsudek byl odůvodněn dle § 157 odst. 1 a 4 o. s. ř., neboť proti výrokům II až IV není odvolání přípustné.