16 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozen 17.10.1978 2) celé jméno žalované , narozena 05.11.1977 oba bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce o vyklizení nemovitosti a o zaplacení částky 96.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit dům [adresa], stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec], v [katastrální uzemí], vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 96.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 10 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.05.2020 do zaplacení, -) 10 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.06.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.07.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.08.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.09.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.10.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.11.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.12.2020 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.01.2021 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.02.2021 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.03.2021 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.04.2021 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.05.2021 do zaplacení, -) 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.06.2021 do zaplacení, -) 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.07.2021 do zaplacení, -) 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.08.2021 do zaplacení, -) 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.09.2021 do zaplacení, -) 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.10.2021 do zaplacení, -) 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.11.2021 do zaplacení, -) 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.12.2021 do zaplacení, -) 11,75 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.01.2022 do zaplacení, -) 11,75 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.02.2022 do zaplacení, -) 11,75 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.03.2022 do zaplacení, -) 11,75 % ročně z částky 4.000 Kč od 01.04.2022 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši 36.919 Kč k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22.0.2021 domáhal po žalovaných jednak vyklizení nemovitostí, konkrétně domu [adresa], stojícího na pozemku [anonymizována dvě slova] v obci [obec], v kat. území [obec], zapsané na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] a jednak zaplacení částky 40.000 Kč jako dlužného nájemného za dobu od května 2020 do února 2021 po 4.000 Kč měsíčně. K odůvodnění žalobce uvedl, že je spoluvlastníkem uvedených nemovitostí a se žalovaným 1) uzavřeli v roce 2012 ústní smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat část přízemí Nemovitosti po dobu 3 let. Žalovaný se zavázal, že bude hradit za byt pouze náklady za energie a že bude o byt řádně pečovat. Byt byli oprávnění užívat žalobce, jeho manželka a jeho děti. Žalobce má za to, že dle zák. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) byla ústně uzavřená nájemní smlouva absolutně neplatná, a to s odkazem na ust. § 656 odst. 1 obč. zák. V listopadu 2016 byla změněna výše nájemného, a to na částku 4.000 Kč/měsíc a náklady za vzniklé energie. I v tomto případě nebyla nájemní smlouva uzavřena písemně, jak vyžaduje § 2237 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.). S ohledem na ust. § 2238 o. z. žalovanému nevzniklo nájemní právo vydržením, neboť neuplynula tříletá vydržecí doba, současně žalovaný neužíval byt v dobré víře, když po celou dobu užívání bytu neuhradil řádně ani jedno měsíční nájemné a konečně v březnu 2018 žalobce žalovanému zaslal doporučeně písemnou výpověď s návrhem na mimosoudní vyrovnání dlužné částky. Žalobce má za to, že nikdy nájemní vztah nevznikl. Pokud by soud nájemní vztah uznal, pak má žalobce za to, že byly jednoznačně naplněny důvody pro ukončení nájemního vztahu, jak je popsáno výše. Žalobce podal dne 03.12.2018 žalobu na vyklizení shora uvedené nemovitosti a na zaplacení dlužné částky za bezdůvodné užívání nemovitostí. Soud rozhodl rozsudkem čj. 16 C 292/2018-128 tak, že žalobu o vyklizení zamítl, a to z důvodu procesního pochybení žalobce, který nepoučil žalované v rámci mimořádné výpovědi z nájmu o jejich právu podat proti výpovědi námitky a nechat výpověď přezkoumat soudem. Soud současně dospěl k závěru, že žalovaní spornou nemovitost užívají a za toto užívání ničeho nehradí a uložil jim zaplatit„ nájemné“ za dobu od 01.01.2018 do 30.04.2020 ve výši 112.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce právní závěry soudu akceptoval, proto po právní moci uvedeného rozsudku opět zaslal oběma žalovaným jednak výzvu k nápravě stavu, jednak mimořádnou výpověď z nájmu, včetně řádného poučení, a to jak na adresy jejich trvalého bydliště, tak na adresu nemovitostí, tj. [adresa žalovaného, žalované a žalobce], kde žalovaní dle závěrů rozsudku čj. 16 C 292/2018-128 trvale žijí. Žalovaní však stejně jako v minulosti na žádnou z výzev žalobce nereagovali. Žalobce jim proto prostřednictvím svého zástupce zaslala na všechny adresy předžalobní výzvu, obsahující jednak výzvu k vyklizení předmětných nemovitostí a jednak k zaplacení dlužného„ nájemného“, a to za pokračující období od vydání citovaného rozsudku, tj za období od května 2000 do února 2021 v celkové výši 40.000 Kč. Tímto chováním žalovaní omezují žalobce ve výkonu jeho vlastnického práva, a to navíc zcela bezplatně.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne 07.06.2021, doručeném soudu dne 11.06.2021, uvedli, že žalobu zcela odmítají. Pan [celé jméno žalobce] od nich dostal minulý měsíc 161.000 Kč, které nikde neuvádí. Žádají investiční podíl 14 % dle občanského zákoníku, neboť jsou jediní, kdo do domu 9 let investuje. Ani jeden z majitelů se o dům nestará. O velkou částku dům zhodnotili, dům byl v havarijním stavu. Žádají, aby do řízení vstoupila i druhá spolumajitelka. Také žádají o vydržení poloviny domu, když se o něj starají. Pan [celé jméno žalobce] se s nimi celou dobu nebyl schopen spojit a dát jim nájemní smlouvu. O dům se nezajímá. Jako majitel měl povinnosti, ty ale neplnil.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaných ze dne 05.01.2022 uvedl, že se naprosto totožně opakuje situace z řízení sp. zn. 16 C 292/2018, kdy žalovaní zasílají soudu rukou psané a mnohdy nečitelné přepisy, které jsou snahou o zdržení celého procesu. Není pravdou, že by se žalovaní pokusili situaci jakkoli řešit, stejně jako nikdy nekontaktovali žalobce. Žalovaní nic ani za již rozhodnuté období neuhradili, pouze soudní exekutor vymohl dlužnou částku dle cit. rozsudku. Všechna tvrzení žalovaných jsou irelevantní a nadto smyšlená. Žalobce s ohledem na závěry soudu z citovaného rozsudku podal nové výpovědi z nájmu, stejně jako tyto doručil na všechny soudem požadované adresy. Opět bez reakce žalovaných. Žalobce tedy nadále trvá na podané žalobě, když žalovaní ničeho nehradí a jen nadále bezprecedentně znemožňují žalobci výkon jeho vlastnického práva, když žalobce ani nemá od nemovitosti klíče, jak již dříve uvedl. Při jednání dne 10.05.2022 žalobce zopakoval, že bylo vymoženo 161.000 Kč, ale nikoli jako běžné nájemné, ale na pravomocně přiznané plnění shora uvedeným rozsudkem za dlužný nájem ve výši 112.000 Kč s úroky z prodlení a náklady exekuce. Jinak se nic nezměnilo a žalovaní nadále za užívání nemovitostí nic nehradí.

4. Při jednání dne 10.05.2022 žalobce rozšířil žalobu o částku 56.000 Kč jako dlužného„ nájemného“ za dobu od března 2021 do dubna 2022 po 4.000 Kč měsíčně. Pravomocným unesením čj. 16 C 33/2021 – 92 soud připustil změnu žaloby. Vedle žaloby o vyklizení je tak předmětem dále zaplacení částky 96.000 Kč s příslušenstvím. Dne 10.05.2022 soud ve věci konal prvé jednání. Žalovaná [celé jméno žalované] zaslala soudu v 09.53 hodin dne 10.05.2022 omluvu se žádostí o odročení jednání, žalovaný se neomluvil. Soud zaslanou omluvu nepovažuje ani za řádnou, ani za včasnou, když žalovaná odkazovala na pobyt v lázních, avšak připojené listiny tuto skutečnost nepotvrzují, nadto předvolání k jednání bylo oběma žalovaným doručeno již 31.03.2022 a omluva se žádostí o odročení jednání byla zaslána soudu krátce před jednáním samým. Uvedené jednání následovalo poté, kdy dříve nařízené jednání dne 15.02.2022 bylo odvoláno s ohledem na žádost žalované s odkazem na její zdravotní stav, avšak ta později na výzvy soudu (viz ref. čl. 72 p.v.) k jejímu zdravotnímu stavu nereagovala. Při tomto jednání bylo nepřítomným žalovaným dáno poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k prokázání obrany, že za předmětné období uhradili žalobci běžné nájemné ve výši 4.000 Kč měsíčně a o následcích, nesplnění výzvy soudu. Protokol o jednání byl žalovaným doručen (zcela nadstandardně a nikoli jako povinnost soudu) spolu s předvoláním k odročenému jednání, jež bylo žalovaným řádně doručeno. Žalovaní však na poučení soudu dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. nijak nereagovali, k jednání dne 14.07.2022 v 13.00 hod. se nedostavili, když omluvu se žádostí o odročení jednání (emailem bez ověřeného podpisu) zaslala žalovaná soudu opět v den jednání ve 12:25 hodin, tedy 30 minut před zahájením jednání. Soud tuto omluvu rovněž nepovažuje za řádnou a včasnou a proto konal jednání v nepřítomnosti žalovaných. Žalovaní k emailové omluvě (ačkoli byli soudem v minulosti i v tomto řízení poučeni, že emailové podání bez zaručeného podpisu není řádným podáním) připojili listiny, soud jimi však důkaz neprovedl, když řízení bylo koncentrováno dle § 118b odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 10.05.2022 a žalovaní o tom byli z obsahu protokolu, jež jim byl zaslán, srozuměni. Dle soudu žalovaní i v tomto řízení prakticky opakovali procesní obstrukce, jako v předchozím řízení, vedeném pod sp. zn. 16 C 292/2018. <b><i>5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 6. Z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 3) soud zjistil, že žalobce je spoluvlastníkem ideální poloviny (vedle [jméno] [příjmení]) nemovitostí, a to parcely st. [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa], dále pozemkových parcel [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. území [obec] u [stát. instituce].

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 16 C 292/2018 bylo zjištěno, že rozsudkem čj. 16 C 292/2018-128 ze dne 18.06.2020 bylo rozhodnuto tak, že žaloba o vyklizení nemovitostí s domem [adresa] v obci [obec] byla zamítnuta a žalovaným bylo uloženo za povinnost zaplatit žalobci částku 112.000 Kč s příslušenstvím jako dlužného„ nájemného“ za dobu od ledna 2018 do dubna 2020, tj. měsíčně po 4.000 Kč. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalovaní v uvedeném řízení obstruovali, na poučení a výzvy soudu nereagovali, opakovaně žádali o ustanovení právního zástupce. Soud dospěl v uvedeném řízení k závěru, že ačkoli nájemní smlouva nebyla sjednána písemně, je dle § 2237 o. z. platná, navíc tím, že žalovaní v roce 2016 a 2017 nájemné (byť nepravidelně) hradili, došlo ke zhojení neplatnosti z důvodu nedostatku písemné formy. Ze skutkových zjištění, uvedených v citovaném rozsudku pak soud mohl vycházet i v tomto řízení, když nedošlo k žádné změně a i obrana žalovaných byla stejná.

8. Žalobce zaslal po vyhlášení předchozího rozsudku pod sp. zn. 16 C 292/2018 žalovaným dne 22.10.2020 mimořádnou výpověď z nájmu, zdůvodněnou tím, že neoprávněně užívají byt a ke dni odeslání výpovědi nejméně 34 měsíců za užívání nehradí nájemné. Dle § 2286 byli žalovaní žalobcem řádně poučeni o možnosti vznést proti výpovědi námitky do dvou měsíců ode dne obdržení výpovědi. Dne 11.03.2021 pak žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odeslal žalovaným předžalobní výzvu jednak ve věci vyklizení nemovitostí a jednak ohledně vzniklého dluhu v souvislosti s neplacením alespoň 4.000 Kč měsíčně za užívání předmětných nemovitostí od května 2020 do února 2021, tj. za 10 měsíců v celkové částce 40.000 Kč.

9. Tyto skutečnosti soud zjistil z výpovědi z nájmu rodinného domu s dodejkami (čl. 9 – 12, 88), z předžalobních výzev s podacím lístkem (čl. 13 – 15). <i>10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění, když listinami, zaslanými žalovanou emailem dne 14.07.2022 bez zaručeného podpisu soud důkaz neprovedl, a to jednak proto, že nejsou listinami řádně podanými soudu a navíc byly soudu zaslány po uplynutí lhůty ke splnění povinnosti dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. a po koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř.</i> <i>11. Podle § 1012 zák. č. 89/2012 Sb. (o. z.) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>12. Podle § 659 zák. č. 40/1964 Sb., (dále jen obč. zák.) smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.</i> <i>13. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.</i> <i>14. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>15. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.</i> <i>16. Podle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouvy za řádně uzavřenou.</i> <i>17. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Dle odst. 2 cit. ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.</i> <i>18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>20. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.</i> <i>21. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.</i> <b><i>22. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.</b></i> 23. K prvé části předmětu řízení, a to vyklizení sporných nemovitostí, soud jako předběžnou otázku posuzoval, zda nájemní vztah mezi účastníky trvá, či zda užívají žalovaní sporné nemovitosti bez právního důvodu, jak tvrdil žalobce. Mezi účastníky je nesporné, že od roku 2012 užívají žalovaní nemovitosti, a to pozemkovou parcelu [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa] v [obec] a pozemkové parcely, které jsou společně zapsány na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec], přičemž žalobce je spoluvlastníkem ideální ½ těchto nemovitostí, což je nezměněný stav, jež byl prokázán i v předchozím řízení, vedeném pod sp. zn. 16 C 292/2018. V tomto řízení bylo prokázáno, že do roku 2015 užívali žalovaní tyto sporné nemovitosti bezúplatně, tedy právní vztah mezi účastníky byl dle soudu založen dle ust. § 659 obč. zák. a jednalo se tak o výpůjčku. V dalším období od konce roku 2016 byla již mezi účastníky uzavřena ústní formou nájemní smlouva, přičemž bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 4.000 Kč. Ačkoli nájemní smlouva nebyla sjednána písemně, dle soudu je s ohledem na ust. § 2237 o.z. platná, navíc tím, že žalovaní v roce 2016 a 2017 nájemné (byť nepravidelně) hradili, došlo ke zhojení neplatnosti z důvodu nedostatku písemné formy. Dle soudu se tak nic nezměnilo od jeho předchozího rozhodnutí rozsudkem čj. 16 C 292/2018-128. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce doručil novou výpověď z nájmu řádně oběma žalovaným a výpověď splňovala všechny náležitosti požadované zákonem, tedy i obsahovala poučení ve smyslu ust. § 2286 odst. 2 o.z. Žalobce výpovědi zasílal žalovaným a adresu jejich skutečného bydliště, tj. [adresa žalovaného, žalované a žalobce] a rovněž také na jejich trvalé adresy, a to s ohledem na závěry soudu v předchozím řízení. Žalovaní proti výpovědi nevznesli námitky a nenavrhli přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Soud proto dospěl k závěru, že výpověď daná žalobcem oběma žalovaným je platná. Vzhledem k tomu, že žalovaní nevyklidili po uplynutí výpovědní doby předmět nájmu, je žaloba po právu a soud rozhodl ve výroku I o povinnosti žalovaných předmětné nemovitosti vyklidit, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Pokud se žalovaní bránili tím, že žádají o vydržení poloviny domu ve vlastnictví sestry pana [celé jméno žalobce], protože se o dům nestará a v obci nebyla vidět nejméně 15 let, pak soud uvádí, že vydržení je mimořádným institutem, pro který je třeba, aby zde byla pravost držby a aby se zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Žalovaní žádný takový právní důvod neměli, když se vždy jednalo o nájem bytu v domě [adresa], jehož je žalobce a jeho sestra vlastníky v rozsahu ideální poloviny každý z nich. Tato obrana žalovaných je natolik iracionální, že soud ani žalované nepoučoval o nutnosti doplnit tato strohá tvrzení, uvedená ve vyjádření k žalobě ze dne 07.06.2021 (viz čl. 29) a považoval toto vyjádřením pouze jako součást obrany žalovaných.

25. Pokud jde o druhý nárok, uplatněný touto žalobou, a to zaplacení dlužného nájemného za dobu od května 2020 do dubna 2022 po 4.000 Kč měsíčně, tj. celkem 96.000 Kč, pak i zde soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Shodně jako v předchozím řízení soud o výši měsíčního nájemného, tvrzeného žalobcem v částce 4.000 Kč nepochybuje, když za předchozí období před 01.01.2018 žalovaní doložili poštovní poukázky o hrazení nájemného právě ve výši 4.000 Kč měsíčně. V nynějším řízení se žalovaní bránili tím, že uhradili žalobci částku 157.000 Kč. Dle žalobce však nešlo o„ běžné nájemné“, nýbrž o exekucí vymoženou částku z předchozího rozhodnutí soudu čj. 16 C 292/2018-128. Soud poučil žalované podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 10.05.2022 (v jejich nepřítomnosti, přičemž protokol o jednání jim následně zaslal spolu s předvoláním k odročenému jednání) o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení, že řádně hradili měsíčně nájemné ve výši 4.000 Kč za předmětné období, a to ve lhůtě 3 týdnů. Žalovaní na uvedenou výzvu a poučení soudu nijak nereagovali, důkazy k prokázání úhrad za toto období nepředložili. Soud proto vycházel z toho, že žalovaní na svou obranu ohledně úhrady sjednaného měsíčního nájemného nepředložili žádný důkaz a žalobce tak unesl břemeno tvrzení, když nemůže prokazovat negativní skutečnosti. Soud proto ve výroku II. uložil žalovaným za povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 96.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z každé jednotlivé měsíční platby nájemného ode dne prodlení do zaplacení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

26. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, před podáním žaloby zaslal prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu s výzvou k vyklizení nemovitostí i zaplacení dlužného nájemného oběma žalovaným dle § 142a o. s. ř., a to na všechny známé adresy, včetně adresy skutečného bydliště žalovaných i jejich trvalých bydlišť, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 9.800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení, kde jsou projednávány současně nárok na vyklizení a nárok na zaplacení učinil 5 úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, replika k vyjádření žalovaných a účast při jednání soudu. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 9 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z předmětu sporu činí 23.240 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí z prvých 4 úkonů součet sazby za vyklizení ve výši 1.500 Kč za úkon + sazby ze zaplacení 40.000 Kč, tj. 2.700 Kč za úkon, tedy celkem 4.200 Kč za 1 úkon právní služby a za 5. úkon právní služby, tedy účast při jednání soudu, při němž žalobce rozšířil žalobu na částku 96.000 Kč pak činí odměna za 1 úkon právní služby součet sazby za vyklizení ve výši 1.500 Kč za úkon + sazby ze zaplacení 96.000 Kč, tj. 4.940 Kč za úkon, tedy celkem 6.440 Kč za 5. úkon právní služby) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. za 5 úkonů právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno jízdné za použití vozidla k jednání soudu ve výši 2.378,67 Kč (trasa Praha – Trutnov a zpět, celkem 318 km, průměrná spotřeba 4,1 l /100 km, cena PHM NM 36,10 Kč, náhrada za amortizaci 6 Kč/km dle vyhl. č. 47/2022 a č. 511/2021 Sb.). Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 36.919 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. Lhůtu k zaplacení dlužného nájemného, tedy k plnění povinnosti dle výroku III stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.