19 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 47.128 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20.128 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 1. 2020 ve výši 1.618,53 Kč, kapitalizovaný úrok do 20. 1. 2020 ve výši 1.914,90 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4.041,71 Kč od 21. 1. 2020 do 26. 7. 2021 a kapitalizovaný úrok ve výši 12.021,50 Kč od 21. 1. 2020 do 26. 7. 2021, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16.115,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení jméno.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uvedenou ve výroku rozsudku. K odůvodnění uvedl, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO uzavřeli dne 31. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce č. 542763362. Žalovaná čerpala zápůjčku ve výši 30.000 Kč, která jí byla poskytnuta v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčenou částku a částku ve výši 25.750 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků z půjčených peněžních prostředků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.366 Kč (úroková sazba činí 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8.844 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 930 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 25. 10. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 5. 2019. Ke dni 11. 6. 2019 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení dluhu, dlužná jistina činila částku 28.292,14 Kč a dlužný poplatek částku 21.835,86 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce s účinností k témuž dni. Po datu 11. 6. 2019 do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 3.000 Kč a od uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dalších 7.000 Kč. Žalobce proto požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 47.128 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26.985,96 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 20.142,04 Kč. Dále žalobce požaduje úrok ze zápůjčky z dlužné jistiny ve výši 26.985,96 Kč od 19. 6. 2019 (od marného uplynutí týdenní lhůt y pro úhradu zbývající dlužné částky), který částečně kapitalizoval ke dni 20. 1. 2020 na částku 1.914,90 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 26.985,96 Kč od 19. 6. 2019, který částečně kapitalizoval ke dni 20. 1. 2020 na částku 1.618,53 Kč.

2. K námitkám žalované se žalobce vyjádřil tak, že právní předchůdce žalobce coby poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovanou poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 31. 8. 2018 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, které žalovaná předložila. Právní předchůdce žalobce takto zjistil, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako tkadlena u právnická osoba anonymizováno obec, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, má měsíční příjem 15.399 Kč a další příjem domácnosti činí 29.698 Kč. Ověření úvěruschopnosti žalované potvrzuje i text samotné úvěrové smlouvy, přičemž žalovaná podpisem na zákaznické kartě výslovně potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených v kartě. Výdělkové poměry žalované byly ověřeny z výplatních pásek, z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na základě výše uvedených informací dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná a následně s ní uzavřel předmětnou smlouvu o zápůjčce.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dne 26. 7. 2021 uhradila dlužnou jistinu ve výši 27.000 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť má za to, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce nedostatečně ověřil úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobce se při posuzování schopnosti žalované splácet poskytovaný úvěr spolehl na informace poskytnuté žalovanou, přičemž dle zákona si měl tyto informace s odbornou péčí ověřit. Pokud žalovaná uvedla v kartě zákazníka jako další čisté příjmy domácnosti částku 29.698 Kč měsíčně, tak se mělo jednat o příjem ze společného podnikání synů žalované žijících s ní ve společné domácnosti, kteří jí tuto informaci poskytli. Pokud by poskytovatel úvěru tuto informaci ověřoval, možná by se od synů žalované dozvěděl jinou informaci a možná by úvěr nebyl poskytnut. Taktéž pokud by poskytovatel úvěru požadoval předložení pracovní smlouvy, nikoli jen výplatních pásek, zjistil by, že žalovaná měla v době uzavírání úvěrové smlouvy pracovní smlouvu na dobu určitou, nikoli neurčitou. Žalovaná měla za to, že má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zástupkyně poskytovatele úvěru však po žalované chtěla pouze 3 výplatnice a pouhé poskytnutí informace, kde je zaměstnána a zda na dobu určitou či neurčitou. Žalovaná v době uzavření smlouvy o zápůjčce podala dle svého vědomí pravdivé informace o své úvěruschopnosti, a také v té době byla schopná úvěr splácet, následně se však situace změnila. Právní předchůdce žalobce dle žalované obecně nedostatečně prověřuje úvěruschopnost klientů, což žalovaná může doložit úvěrovými smlouvami uzavřenými opakovaně mezi právním předchůdcem žalobce a synem žalované.

4. Podáním ze dne 2. 8. 2021 vzal žalobce žalobu zpět v části o zaplacení částky 27.000 Kč představující jistinu dluhu ve výši 26.985,96 Kč a část poplatku ve výši 14,04 Kč s tím, že žalovaná po podání žaloby uhradila celkem částku 27.000 K, kterou žalobce započetl na jistinu úvěru ve výši 26.985,96 Kč a část poplatku ve výši 14,04 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne 3. 8. 2021 č.j. 19 C 107/2021-39, které nabylo právní moci dne 25. 8. 2021, zastavil.

5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 31. 8. 2018 s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti za podmínek stanovených smlouvou o zápůjčce a smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce právního předchůdce žalobce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky v částce 30.000 Kč. Žalovaná se za zápůjčku ve výši 30.000 Kč zavázala zaplatit částku ve výši 25.750 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků z půjčených peněžních prostředků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.366 Kč (úroková sazba činí 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.540 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8.844 Kč. Žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 30.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala celkovou částku ve výši 55.750 Kč splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 930 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 25. 10. 2019 Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce s obchodními podmínkami. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalované splácet požadovanou zápůjčku (spotřebitelský úvěr) zejména prostřednictvím informací zjištěných od žalované a zaznamenaných do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr. Do zákaznické karty žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek ve právnická osoba anonymizováno obec jako tkadlena, bydlí v nájmu, dosahuje pravidelného čistého měsíčního příjmu 15.399 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 29.698 Kč. Má odhadované měsíční výdaje ve výši 11.996 Kč, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, má bankovní účet. Dle textu karty zákazníka byly k ověření uvedených informací předloženy minimálně 2 výplatní pásky a žalovaná podpisem na kartě stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě. Současně četně prohlásila, že na její osobu nebylo zahájeno insolvenční řízení, není proti ní veden výkon rozhodnutí nebo exekuce, reálně disponuje příjmem, který uvedla do karty a nezamlčela žádný podstatný údaj a žádné skutečnosti, které by jí mohly znemožnit řádné splácení úvěru. To, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti žalovaná stvrdila též svým podpisem v samotné smlouvě. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy o zápůjčce pracovní poměr sjednaný na dobu určitou dno 31. 10. 2018, následně jí byl prodloužen do 30. 4. 2019. Žalovaná nehradila své závazky ze smlouvy řádně a včas a ke dni podání žaloby dlužila na jistině částku 26.985,96 Kč a na poplatcích 20.142,04 Kč. Tuto skutečnost soud zjistil z tabulky umoření. Pohledávka právního předchůdce žalobce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno přípisem z téhož dne. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky naposledy upomenuta předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2021. Žalovaná na žalovanou částku do podání žaloby neuhradila ničeho.

6. Soud neprovedl žalovanou navržené dokazování úvěrovými smlouvami uzavřenými mezi společností právnická osoba a jejím synem pro nadbytečnost, neboť pro řízení je relevantní individuální posouzení toliko předmětné smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou.

7. Dle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Dle § 7 má se za to, že ten kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

8. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem společností právnická osoba Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, když zápůjčka se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (viz. čl. 1 odst. 1.2 smluvních podmínek) mezi žalovanou a společností právnická osoba Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 55.750 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky v celkové výši 25.750 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Z části jde o sjednání úroku v souladu s ust. § 2392 odst. 1 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti poskytovatele zápůjčky. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 85,83 % z předmětu zápůjčky. Při sjednané lhůtě splacení 60 týdnů se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna zapůjčiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 25.750 Kč (resp. její dosud nesplacenou část) neměl mít žalobce nárok. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž sjednaný úrok ze zápůjčky a zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb, do zaplacení. Žalobce tyto úroky kapitalizoval za dobu do postoupení pohledávky a následně až do doby zaplacení dlužné jistiny dne 26. 7. 2021. Tento požadavek má oporu v právních normách.

9. K námitce žalované o neplatnosti smlouvy o zápůjčce z důvodu, že právní předchůdce žalobce nedostatečně ověřil schopnost žalované splácet zápůjčku (resp. spotřebitelský úvěr) soud uvádí následující. Soud má za to, že provedeným dokazováním, a to zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 8. 2018 a smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované, které žalovaná svým vlastnoručním podpisem opakovaně prohlásila za úplné, přesné a pravdivé. Současně žalovanou uváděné výdělkové poměry ověřil prostřednictvím předložených výplatních pásek. Již po pouhém porovnání ověřených měsíčních příjmů samotné žalované ve výši 15.399 Kč a jí tvrzených výdajů ve výši 11.996 Kč a při tvrzené absenci dalších úvěrů či zápůjček a nahlédnutí do insolvenčního rejstříku s negativním výsledkem nebyl dle názoru soudu dán důvod pro pochybnosti o schopnosti žalované úvěr ve splátkách po 930 Kč týdně splácet. Ostatně žalovaná sama v řízení tvrdila, že v době uzavírání smlouvy byla schopna úvěr splácet a situace se změnila až následně. Současně žalovaná dle vlastního tvrzení při podání žádosti o úvěr (při sjednávání smlouvy) neuvedla, že má pracovní smlouvu na dobu určitou nikoli na dobu neurčitou, ačkoli předloženou dohodou o změně pracovní smlouvy bylo prokázáno, že v době uzavření smlouvy měla pracovní smlouvu na dobu určitou. Žalovaná tedy vědomě neuvedla v rozporu s § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. úplné a pravdivé informace, tedy nejednala v právním styku poctivě a takovému jednání nelze poskytnout ve smyslu ust. § 6 a 8 o.z. právní ochranu, tj. nemůže jít k tíži právního předchůdce žalobce, resp. žalobce. Tvrzení žalované, že byla při poskytování informace přesvědčená, že má pracovní smlouvu na dobu neurčitou, soud považuje za nepravdivé a účelové. Soud má za to, že žalovaná musela vědět, na jakou dobu má uzavřenu pracovní smlouvu. Soud proto uzavírá, že s ohledem na žalovanou poskytnuté informace a opakované prohlášení o jejich pravdivosti a úplnosti stvrzené vlastnoručním podpisem žalované a s přihlédnutím k ověření příjmů žalované předloženými výplatními páskami a dále k nahlédnutí do insolvenčního rejstříku lze dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně ověřil úvěruschopnost žalované a splnil tak svou povinnost ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena platně.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 1.886 Kč; dále odměnu advokáta ve výši 10.560 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), a to za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 500 Kč dle § 14b odst. 1vyhl. ve spojení s § 11 vyhl., 3 úkony právní služby (účast u jednání dne 26. 7. 2021, písemné podání – částečné zpětvzetí žaloby ze dne 2. 8. 2021, účast ujednání soudu dne 9. 9. 2021) po 3.020 Kč dle odst. 7 bod. 5 vyhl. ve spojení § 11 vyh..; dále 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. a 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Základem daně je částka 11.760 Kč, daň činí 2.469,60 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 16.115,60 Kč. Soud žalované dle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby náklady zaplatila zástupci žalobce.

11. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.