19 C 142/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 23.377 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4.650 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.160 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.298,63 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.348 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobou podanou dne 215. 2. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.298,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.650 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.160 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 27. 2. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , smlouvu o úvěru č. 512568003 Na základě smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 24.600 Kč spolu s příslušenstvím do 28. 4. 2023. Lhůta splatnosti byla sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou. Částka ve výši 20.000 Kč byla žalovanému zaslána na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena ke dni 5. 10. 2023 na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27.830 Kč (nesplacená jistina ve výši 20.000 Kč, nesplacený úrok 4.600 Kč, nesplacená smluvní pokuta ve výši 3.180 Kč, neuhrazená paušální náhrada nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Žalobce požadoval i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.298,63 Kč (za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 29. 4. 2023, do 4. 10. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20.000 Kč). Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 10. 10. 2023, z jistiny ve výši 20.000 Kč. Dále požadoval žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh nic. Protože žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požadoval 3.160 Kč.Podáním ze dne 29. 5. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to z toho důvodu, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět co do částky ve výši 7.810 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 4.650 Kč, smluvní pokuta ve výši 3.160 Kč). Nadále tak požadoval dlužnou jistinu 20.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 27. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. 512568003, na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Částka byla poukázána na účet označený žalovaným. Ten se zavázal vrátit věřiteli do 28. 4. 2023 částku 24.600 Kč. Právní předchůdce žalobce poukázal žalovanému dne 27. 2. 2023 částku 20.000 Kč. V rámci podmínek úvěru bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku dle smlouvy řádně a včas je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Dále byl povinen hradit 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že jde o účelně vynaložené náklady věřitele na vymáhání. Výše nákladů spojených s mimosoudním vymáháním byla doložena listinou „Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“. Dle této listiny byla dne 20. 11. 2023 provedena cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost , právnická osoba, mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 12. 10. 2023. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2024. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru s obchodními podmínkami, z výpisu z účtu dokládajícího poukázání předmětu úvěru žalovanému, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z detailu pohledávky, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:Žaloba je částečně důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, neboť na něj byla žalobou uplatňovaná pohledávka postoupena. Rovněž prokázal, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru částku 20.000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutou částku vrátil. Netvrdil, že by smlouvu neuzavřel nebo že by mu uvedená částka nebyla poskytnuta.Právní předchůdce žalobce ovšem nesplnil povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobce přitom ani netvrdil, že by úvěruschopnost žalovaného jeho právní předchůdce jakkoliv zkoumal, sám pak uvedl, že žádnými podklady k úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje.Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 27. 2. 2023 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.V návaznosti na výzvu soudu, aby žalobce doložil, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a sdělení, že žalobce takovými podklady nedisponuje, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty uvedených ve výroku

I. Soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. (výrok I.).Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 20.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatnou smlouvu neplnil žalovaný ničeho. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč.Žalobce však nadále požadoval rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Tento požadavek soud důvodným neshledal. Má-li nesplnění povinnosti ověřit úvěruschopnost klienta za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, tak zde nemůže existovat ani platný právní titul pro přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V této části proto soud žalobu zamítl (výrok III).Soud konečně zamítl žalobu též v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný jen částečně. Porovná-li se původně vymáhaná částka bez úroku z prodlení (28.027 Kč) s částkou, která byla žalobci v důsledku částečného zastavení řízení pro zpětvzetí a částečného zamítnutí žaloby přiznána (20.000 Kč), nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 71,4 %, neúspěšný v rozsahu 28,6 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 42,8 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 938 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b a § 7 odst. 5 vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce vymáhá postoupené dlužné částky z nesplacených spotřebitelských úvěr v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby). Dále náleží žalobci odměna advokáta za 1 úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) po 2.260 Kč dle § 7 odst. 5 vyhlášky a paušální náhrada výdajů za tento úkon 300 Kč dle § 13 ods.t 1,4 vyhl., celkem tedy 3.760 Kč. Soud žalobci přiznal 42,8 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 401 Kč a na nákladech zastoupení 1.609 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 338 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2.348 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.