19 C 144/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 35.149 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.000 Kč s úrokem ve výši 27,77 % ročně z částky 30.000 Kč od 26. 1. 2023 do 26. 4. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 30.000 Kč od 27. 4. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30.000 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2.039 Kč, náklady upomínání ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.497 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.313 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.503 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 7. 3. 2023 ve znění opravy návrhu ze dne 20. 3. 2023 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uvedenou ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že uzavřel se žalovanou dne 24. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9173816, na základě které jí poskytl standartní neúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč tak, že částku ve výši 27.500 Kč převedl v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy na účet určený žalovanou dne 24. 10. 2022 a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2.500 Kč převedl v souladu s čl. II. písm. b) smlouvou na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Bylo sjednáno, že úvěr včetně sjednaných úroků v celkové výši 43.230 Kč (celková cena úvěru) uhradí žalovaná v pravidelných 33 měsíčních splátkách po 1.310 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne měsíce počínaje dnem 20. 11. 2022. K uzavření smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy v souladu s čl. XII. bod 1. smlouvy dne 24. 10. 2022. Žalobce před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná žalobci prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopna řádně splácet. Toto vyplývá z tzv. Bonity smlouvy. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce. Žalované bylo odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy jej žalobce odeslal žalované, tj. 25. 1. 2023. Součástí oznámení o zesplatnění je i předžalobní výzva dle §142a OSŘ. Žalovaná dluží žalobci celkem částku ve výši 32.039 Kč, která se skládá z neuhrazené zesplaněné části jistiny ve výši 28.110 Kč, dluhu na splátkách ke dni zesplatnění ve výši 3.929 Kč (na úrocích 2.039 Kč a na jistině (úmor) 1.890 Kč, dluh na jistině činí v součtu 30.000 Kč a na úrocích 2.039 Kč. Dále žalobce nárokuje 3 x 100 Kč za tři odeslané upomínky (25. 11. 2022, 26. 12. 2022, 25. 1. 2023) dle čl. IV., bod 4., písm. b) smlouvy. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi účastníky dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 25. 1. 2023 se dostala do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, žalobce proto nárokuje smluvní pokutu ve výši 3 x 499 Kč, tedy 1.497 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty uplatňuje ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. ve výši 0,1% denně z částky 32.039 Kč od 26. 1. 2023 do 7. 3. 2023, tj. ve výši 1.313 Kč. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. do datové schránky dne 18. 1. 2024. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované jako zákazníka. Žalovaná předně v tzv.„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ uvedla, že má příjem ve výši 22.000 Kč a celkové příjmy domácnosti činí 49.000 Kč. Podílí se na nákladech bydlení hrazením poloviny nájemného v celkové výši 11.500 Kč (tj. částkou 5.750 Kč) měsíčně. Má úvěry se splátkami v celkové výši 3.384 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost. Výdaj na bydlení byl doložen dokladem o úhradě nájemného a prohlášením osoby hradící polovinu nájemného ze dne 21. 10. 2022. Žalobce od žalované vyžádal doklady o mzdě, kterou žalovaná pobírala v srpnu 2022 a září 2022 cca ve výši 22.000 Kč měsíčně. Žalobce konečně provedl lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a dalších registrech. Žalobce zjistil rozdíl mezi příjmy a výdaji žalované ve výši 12.866 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil z dokladů o výši mzdy žalované, z dokladů o výši nákladů na bydlení, z dokladů o výsledcích lustrace žalované v rejstřících a z listiny nazvané Posouzení úvěruschopnosti zákazníka. Dále vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku dne 24. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9173816. Přílohou smlouvy byly úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná uzavření smlouvy stvrdila verifikační platbou na účet žalobce ve výši 1 Kč. Na základě smlouvy došlo k poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 30.000 Kč, z toho představovala provize za zprostředkování 2.500 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit 33 měsíčními splátkami po 1.310 Kč, z nichž první byla splatná dne 20. 11. 2022 a poslední dne 20. 7. 2025 Celkem tak mělo být splaceno 43.230 Kč. Byla dohodnuta roční zápůjční úroková sazba 27,77 %. Žalobce byl oprávněn při porušení povinností žalovanou k zesplatnění úvěru. Za porušení povinnosti se považovalo prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce. Žalovaná se zavázala za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dále bylo pro případ prodlení zákazníka s plněním závazku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru sjednáno, že žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka. Konkrétně šlo o poplatek 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Částka 27.500 Kč byla poukázána na účet žalované dne 24. 10. 2022. Žalované byly zaslány upomínky ze dne 25. 11. 2022 a ze dne 26. 12. 2022. Dopisem ze dne 25. 1. 2023 sdělil žalobce žalované, že vzhledem k neplnění závazků žalované přistoupil k zesplatnění. Po žalované požadoval zaplacení dlužné částky 32.039 Kč, smluvní pokuty 1.497 Kč a upomínacích nákladů 300 Kč. Dopis byl současně předžalobní výzvou podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Dopis byl předán k přepravě poště dne 25. 1. 2023. Výše dlužné částky byla doložena přehledem splátek. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s úvěrovými podmínkami a standardními informacemi, z dokladů o platbách, z přehledů splátek, upomínek s dokladem o odeslání a ze zesplatňujícího dopisu s dokladem o odeslání. <i>Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal předložením smlouvy a dalších dokladů existenci smluvního vztahu mezi účastníky. Dle soudu žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnost ověřit úvěruschopnost žalované podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Údaje o příjmech a výdajích žalované nebyly žalovanou pouze jednostranně tvrzeny, ale žalobce je ověřil i z dokladů o výši mzdy žalované a nákladech na bydlení. Žalobce dále ověřil poměry žalované dotazy v příslušných registrech. Nelze tak dovodit, že by uzavřená smlouva byla podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. V rámci smluvního vztahu byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr, který byl poukázán na účet označený žalovanou. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že řádně plnila závazky z uvedené smlouvy. Žalobce vzhledem k neplnění závazků z úvěrové smlouvy žalovanou úvěr zesplatnil, jak ho k tomu opravňovaly smluvní podmínky. Za tohoto stavu žalobci vzniklo právo domáhat se jednorázového zaplacení nesplacené jistiny, jakož i sjednaných nákladů spojených s vymáháním pohledávky a smluvních pokut, jejichž výše byla upravena smlouvou a úvěrovými podmínkami., Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které poskytovateli spotřebitelského úvěru vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, je zakotveno i v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Výše smluvní pokuty pak nepřevyšuje limity stanovené v § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobci byl konečně přiznán úrok z úvěru ve výši odpovídající § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1.325 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále má žalobce právo na náklady právního zastoupení. Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce je nucen vymáhat dluhy z uzavřených úvěrových smluv ve více případech. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrových smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v různých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 500 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 800 Kč. Daň činí 378 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 3.503 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.