19 C 151/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 26 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 574,73 Kč ve výši 11,50 % ročně od 5. 4. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 574,73 Kč od 16.12.2025 do 15.3.2026, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částku 150 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 861 Kč k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 4. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč s úrokem z prodlen z částky 28 574,73 Kč ve výši 11,50 % ročně od 5. 4. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 574,73 Kč od 16.12. 2025 do 15. 3. 2026, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 150 Kč coby nároků z nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému žalobcem na základě Smlouvy o revolvingovém (spotřebitelském) úvěru č. 166561 ze dne 2. 9. 2025. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě shora uvedené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky i postupně anebo opakovaně, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 25 000 Kč. Žalovaný v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky načerpal celkem částku ve výši 25 000 Kč. Smlouva byla uzavřena dle čl. 10 elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Uzavření smlouvy plyne z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy o úvěru). Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 1 250 Kč. Žalovaný však porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15. 12. 2025. Žalobce zaslal žalovanému první upomínku ze dne 20. 12. 2025, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Vzhledem k tomu, že přes upomínky žalovaný úvěr nesplácel, zesplatnil žalobce úvěr ke dni 21. 3. 2026. Dlužná částka sestává ze zesplatněné jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 574,73 Kč vypočteného jako 57,99 % (tj. sjednaný smluvní úrok), náklady na upomínání v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. 1 a upomínku č. 2 v souladu s čl. 5.4 a smluvní pokuty ve výši 150 Kč v souladu s čl. 5.8 smlouvy. Dále se žalobce domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení do zaplacení. Žalovaný na dlužné částky ničeho neuradil ani na předžalobní výzvu žalobce ze dne 21. 3. 2026.

2. Před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy žalobce odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobce. Žalobce k získání výpisu transakcí žalovaného využil služeb dvou externích společností (právnická osoba. a právnická osoba.) specializujících se na analýzu úvěruschopnosti a finanční data. Žalobce za pomocí nástrojů označených společností právnická osoba. a právnická osoba. získává analýzu úvěruschopnosti a surová finanční data, což fakticky nahrazuje výpis z bankovního účtu v běžném formátu PDF. Klient v rámci fáze vyřizování úvěru sám ve svém online bankovnictví autorizuje sdílení finančních dat mezi bankou klienta a mezi společností právnická osoba. ve smyslu směrnice PSD2 (společnost SokordiaTech vystupuje jako zpracovatel osobních dat a veškerá data předává žalobkyni). Žalovaný tedy nezasílá žalobkyni skeny vygenerovaných výpisů z bankovního účtu, ale rovnou předává strojově čitelná surová data na úrovni banka-poskytovatel služby prostřednictvím API rozhraní. Žalovaný v rámci posuzování úvěruschopnosti autorizoval a umožnil stažení transakční historie z bankovního účtu č. č. účtu, kdy první ověřovaná transakce na bankovním účtu je z 5. 3. 2025 a poslední z 2. 9. 2025.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání dne 13. 8. 2026 bez omluvy nedostavil, když předvolání k jednání mu bylo doručeno spolu s žalobou na adresu jeho bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 20. 7. 2026 a následně též do jeho nově zřízené datové schránky dne 6. 8. 2026. Žalobce prostřednictvím svého zástupce omluvil svou neúčast a souhlasil s projednáním věci v nepřítomnosti žalobce i jeho právního zástupce. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce uzavřel dne 2. 9. 2025 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. 166561, na jejímž základě žalovaný obdržel dne 2. 9. 2025 částku 25 000 Kč (viz detail pohybu – bezhotovostní platba z 2. 9. 2025 na účet žalovaného). Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1 250 Kč, přičemž neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15. 12. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy a přes opakované urgence úvěr řádně nesplácel, přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru ke dni 21. 3. 2026, o čemž byl žalovaný písemně informován v rámci předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2026, ve které byl současně vyzván k úhradě celkové dlužné částky do 4. 4. 2026.

5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného, jeho příjmy a výdaje a stávající finanční závazky. Vycházel z informací poskytnutých žalovaným, který uvedl, že je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Provedl lustraci v registru SOLUS, ze kterého zjistil stávající finanční závazky ve výši 2 691 Kč měsíčně a výbornou platební morálku, přičemž dále výši finančních závazků žalobce ověřil z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 5. 3. 2025 do 2. 9. 2025, ze kterého vyplynuly finanční závazky ve výši 9 035 Kč a dále náklady na sázení a hazardní hry ve výši 801 Kč. Dále žalobce provedl lustraci žalovaného v registru neplatných dokladů, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, vše bez záznamu o žalovaném. Žalovaným uvedený měsíční příjem žalobce ověřil z výpisu žalovaného z jeho bankovního účtu za období od 5. 3. 2025 do 2. 9. 2025, kde byl zjištěn měsíční příjem ve výši 50 197 Kč, avšak žalobce vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z žalovaným prohlášeného příjmu 40 000 Kč měsíčně, mj. z výpisu z účtu vyplývá pravidelný měsíční příjem o společnosti právnická osoba. v průměrné výši 34 737 Kč a dále jednorázový příjem od společnosti právnická osoba ve výši 35 778 Kč. Ohledně nákladů na bydlení potravin a běžného zboží domácnosti žalobce vycházel údajů prohlášených žalovaným, údajů vyplývajících z bankovního účtu a nejnižších částek těchto nákladů dle interního modelu žalobce. Tedy po uvedeném prověřování žalobce zjistil a ověřil, že po započtení všech závazků a rezerv je finanční měsíční zůstatek žalovaného 14 164 Kč a má tedy dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která činila 1 250 Kč.

6. Uvedené skutečnosti soud zjistil z Bankovní historie k smlouvě č. 166561 (výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu), z potvrzení o zaplacení verifikační platby, Předsmluvních informací včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, e Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. 166561 ze dne 2. 9. 2025 s přílohami: Přílohy č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z potvrzení o elektronických podpisech účastníků, ze žádosti o čerpání tranše revolvingového úvěru, z potvrzení o bezhotovostní platbě 25 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, z upomínek o zaplacení, z předžalobní výzvy spojené s oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 21. 3. 2026.

7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal existenci platného smluvního vztahu mezi účastníky. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že v době trvání závazkového vztahu úvěr řádně splácel, případně že na úvěr zaplatil finanční částky, které žalobce nezohlednil. Žalobce vzhledem k neplnění závazků žalovaným prohlásil úvěr okamžitě splatným, jak ho k tomu opravňovala smlouva o úvěru. Za tohoto stavu žalobci vzniklo právo domáhat se jednorázového zaplacení nesplacené jistiny, úroků a sjednaných poplatků a smluvní pokuty. Žalobce dále oprávněně požaduje úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do doby zaplacení dluhu. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Žalobce rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. […] Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba). V daném případě žalobce ověřil zejména výši příjmů, výdajů a závazků žalovaného z výpisů z běžného účtu žalovaného za 6 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru. Dále vycházel i z lustrace v registru neplatných dokladů a údajů v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a dospěla k závěru, že žalovaný je způsobilý úvěr splácet. S tímto závěrem se soud ztotožňuje.

11. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu nesplacených spotřebitelských úvěrů včetně úvěrů revolvingových v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.

12. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř., vznikl mu proto nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 1 046 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 400 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění platném a účinném od 1. 1. 2025. Náklady se navyšují o 315 Kč, tj. DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad za zastupování advokátem v řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2 861 Kč splatné k rukám advokátky žalobce.

13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k pasivitě žalované v řízení neshledal důvody pro delší lhůtu k plnění či k rozhodnutí o splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.