19 C 154/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení částky 13 805 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 805 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 833,33 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 200,87 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 993,93 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 6 200,87 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 5 168,10 Kč k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 21. 5. 2025 a doplněnou podáním ze dne 27. 6. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 805 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 200,87 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 104,13 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 3500 Kč, dále se domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 993,93 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 6 200,87 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 833,33 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 200,87 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 5. 9. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 690531453. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 5. 9. 2023 a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“. Ze zákaznické karty ze dne 5. 9. 2023 se podává následující. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako skladník ve společnosti , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí 19 817 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Ze zákaznické karty se dále podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy finanční situaci žalovaného z výplatních pásek za 06 a 07/2023. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výše uvedené a s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Prověření úvěruschopnosti žalovaného je potvrzeno i v samotné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku.

3. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 4 805 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 706 Kč (úroková sazba 14,75 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy) a částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 599 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 26 týdenních splátkách po 455 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 5. 3. 2024. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka z jeho strany byla zaplacena dne 22. 11. 2023. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 500 Kč. Ke dni 5. 3. 2024 činila dlužná jistina částku 6 200,87 Kč a dlužný poplatek 4 104,13 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství (bez navýšení původního věřitele), které žalobce v řízení nepožaduje, 13 805 Kč (jistina 6 200,87 Kč a dlužní poplatek 4 104,13 Kč a smluvní pokuta 3 500 Kč). K nároku na smluvní pokutu žalobce uvedl, že v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaného řádně splácet dlužnou částku byl v souladu se Smlouvou žalovaný povinen platit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž se dostal do prodlení (tato povinnost žalovaného platit smluvní pokutu byla sjednána stranami přímo ve Smlouvě). Žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč, přičemž tato částka představuje součet postoupené smluvní pokuty ve výši 2.861,09 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 10 305 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. 28.01.2025, do dne 29. 3. 2025. Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu.

4. Žalovanému se nepodařilo doručit písemnosti soudu na známou adresu v cizině, proto soud ustanovil žalovanému pro toto řízení opatrovníka z řad advokátů dle § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Ustanovená opatrovnice k uplatněnému nároku uvedla, že se jí nepodařilo s žalovaným spojit. Není proto schopna se s jistotou vyjádřit k tomu, zda smlouvu o úvěru skutečně žalovaný uzavřel, či tuto skutečnost sporuje. Není schopna se vyjádřit ani k výši uplatněného nároku, neboť jí není známo, zda a kolik bylo případně na úvěr splaceno. Po prostudování soudu může uvést pouze to, že pokud se prokáže jako pravdivé, že smlouva byla uzavřena, jak tvrdí žalobce, jeví se nárok být oprávněným kromě úroku z úvěru požadovaného po skončení trvání smlouvy, který nemá oporu ve smlouvě. Ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne 5. 9. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného, zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Vycházel z toho, že příjmem žalovaného je mzda ve výši 19 817 Kč, což bylo ověřeno dle karty zákazníka dvěma výplatními páskami za červen a červenec 2023. Žalovaný uvedl své celkové výdaje ve výši 11 000 Kč. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 25 týdenních splátek po 455 Kč a poslední splátku 430 Kč, celkem tedy 11 805 Kč. Částka 4 805 Kč byla představována úrokem 1 706 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení v celkové výši 2 599 Kč (za komfortní poskytnutí a splácení 1 242 Kč a za flexibilní splácení 1 357 Kč). Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle článku 9.1. těchto podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvními podmínkami a ze zákaznické karty.

6. Původní věřitel postoupil mj. i uvedenou pohledávku za žalovaným žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 27. 1. 2025. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 27. 1. 2025. V něm je specifikována výše pohledávky na 16 252,03 Kč (bez příslušenství). V předžalobní upomínce ze dne 16. 4. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 16 033,68 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru.

7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem , právnická osoba, Předloženou smlouvou o úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalovaného, když byly zjištěny údaje o jeho příjmech a výdajích, údaje o příjmech byly ověřeny z výplatních pásek (viz zákaznická karta). I s ohledem na výši poskytnutého úvěru má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalovaného bylo v daném případě dostatečné. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit 11 805 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky, které zahrnovaly obchodní úrok z úvěru za dobu trvání smlouvy a sjednané poplatky. Zčásti šlo o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2392 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků se při sjednané lhůtě splacení (26 týdnů) může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na nezaplacenou část tzv. poplatku neměl mít věřitel nárok.

9. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že žalobci (či jeho právnímu předchůdci) dlužnou částku uhradil. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu.

10. Soud naopak neshledal oprávněným požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaného úroku z úvěru za dobu do postoupení pohledávky a úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 1. 2025 do doby zaplacení. Dle soudu bylo ve smlouvě dohodnuto úročení obchodním úrokem pouze na dobu sjednaného trvání smlouvy, přičemž úrok za tuto dobu byl určen pevnou částkou a byl zahrnut do tzv. poplatku za úvěr. Ze smlouvy přitom nevyplývá, že se její účinnost v případě prodlení dlužníka prodlužuje až do doby uhrazení celé dlužné částky (jako tomu bývá v jiných smlouvách, které právní předchůdce žalobce s klienty uzavírá, což je soudu známo z úřední činnosti). Smluvní podmínky připouštěly prodloužení doby trvání smlouvy pouze v souvislosti s tzv. splátkovými prázdninami, které však poskytnuty nebyly. Soud proto žalobu ve vztahu k požadavku žalobce na přiznání obchodního úroku v sazbě 14,75 % ročně, zčásti kapitalizovaného a zčásti požadovaného až do zaplacení dluhu, zamítl (výrok II.).

11. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl v podstatné části předmětu sporu úspěšný, jeho neúspěch se týkal pouze částečně příslušenství pohledávky (úroku z úvěru). Soud proto žalobci přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále náleží žalobci náhrada nákladů za zastupování advokátem v řízení. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen vyhl.), konkrétně podle ust. § 14b a § 7 bodu 5 vyhl. Dle ust. § 14b vyhl. byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) z tarifní hodnoty sporu bez příslušenství 13 805 Kč po 400 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za tyto úkony po 100 Kč. Dále byla žalobci přiznána odměna advokáta za účast u jednání dne 18. 12. 2025 po 1 660 Kč dle § 7 bodu 5 vyhl. a paušální náhrada výdajů za tento úkon po 450 Kč dle § 13 odst. 1,4 vyhl. Soud nepřiznal žalobci požadovanou odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za další požadovaný úkon, a to doplnění a opravu žalobních tvrzení ze dne 27. 6. 2025, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, nýbrž jsou důsledkem neúplnosti a nedostatečnosti žalobních tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 3 610 Kč. Daň činí 758,10 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 5 168,10 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

12. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.