19 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: žalobce sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 85.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 85 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 85 500 Kč od 31. 10. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4 020 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 85 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem , žalobce, , která je oprávněná k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 5. 9. 2023 provedl žalobce odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, , jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. 706852. Provozovatelem vozidla byl ke dni provedení odtahu žalovaný, jak vyplývá z karty vozidla. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Odtah byl proveden na pokyn strážníka , Anonymizováno, , jak je uvedeno v poli „A“ protokolu o odtahu vozidla, a to na základě ust. § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. (zákon o silničním provozu). Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla je dána ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobci nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením , Anonymizováno, účinným v den odtahu vozidla (od 1. 4. 2013 nařízení čl. 2 z r. 2013). Parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Parkovné činilo dle uvedeného nařízení za 1. den (den provedení odtahu) až 3. den 250 Kč, za 4. a každý započatý den až do 180. dne částku 400 Kč a za každý započatý den od 180. dne až do vyzvednutí vozidla částku 50 Kč. Cena za nucený odtah a střežení vozidla na parkovišti je v dané věci tvořena součtem částky za odtah (1 900 Kč) a částky ve výši 83 600 Kč za tzv. parkovné dle výše uvedených sazeb a celkového počtu dnů ode dne, kdy bylo vozidlo umístěno na parkovišti (tzn. od provedení odtahu včetně) do dne prodeje vozidla, z toho 3 dny v sazbě 250 Kč, 177 dnů v sazbě 400 Kč a 241 dní v sazbě 50 Kč. Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný neuhradil ničeho. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1.900 Kč, částkou 750 Kč (3 x 250 Kč) za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 70 800 (177 x 400 Kč) parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 12 050 (241 x 50 Kč ) parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky ke dni podání žaloby činí 85 500 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K jednání nařízenému na den 4. 3. 2025 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 10. 2. 2025. Žalobce se z jednání omluvil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je příspěvkovou organizací , žalobce, , kdy do předmětu jeho činnosti patří mimo jiné zajišťování přemisťování nalezených a opuštěných vozidel předaných městskou policií. Vozidlo zn. Renault Clio stříbrné barvy, reg. zn. , SPZ, bylo na pokyn strážníka , Anonymizováno, na základě ust. § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. dne 5. 9. 2023 přepraveno na parkoviště žalobce a žalovaný coby jeho zjištěný vlastník/provozovatel byl vyzván, aby si vozidlo převzal. Žalobce zaslal žalovanému písemné oznámení o odtahu vozidla a výzvu k převzetí vozidla ze dne 10. 10. 2023. Žalovaný tak na výzvu žalobce neučinil. Žalobce vyúčtoval cenu odtahu a dále služeb parkoviště za dobu od 5. 9. 2023 (datum převzetí vozidla na parkovišti) do 29. 10. 2024 na částku 85 500 Kč, a to 1 900 Kč za odtah vozidla a 83 600 Kč za parkovné; a to částku 750 Kč za první tři dny po 250 Kč, částku 70 800 Kč za 4. až 180 den (177) dnů po 400 Kč a od 181. dne částku 12 050 Kč za celkem 241 dnů po 50 Kč, a to v souladu s nařízením , Anonymizováno, , účinným v den odtahu a po dobu trvání parkování vozidla č. 2/ 2013, které je přílohou usnesení rady , žalobce, , adresa, ze dne 12. 2. 2013 a dle usnesení Rady , Anonymizováno, č. 1411 ze dne 22. 7. 2024, který se mění uvedené nařízení. Sazba parkovného pro žalovaného se v daném případně touto změnou nařízení nezměnila. Výzvou ze dne 13. 5. 2024 žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky za odtah a umístnění - parkovné, která ke dni 13. 5. 2024 činila 77 050 Kč, avšak bezvýsledně.Uvedené skutečnosti soud zjistil ze zřizovací listiny žalobce, nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti z 12. 2. 2013 včetně změny nařízení z 22. 7. 2024, z protokolu o odtahu vozidla č. 706852, z karty vozidla, z oznámení o odtahu vozidla a výzvy k převzetí vozidla ze dne 10. 10. 2023 s dodejkou, z výpočtu maximální ceny za úplný odtah a parkovné, a z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 13. 5. 2024 s dodejkou.Podle § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění (dále jen zákon o silničním provozu) kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Dle odst. 4 cit. ustanovení je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 6. listopadu 2003, sp. zn.

III. ÚS 150/03 smyslem a účelem zákona o provozu na pozemních komunikacích je zejména stanovit pravidla zabezpečující ochranu veřejnému účelu, kterým je v daném kontextu provoz na pozemních komunikacích. V souladu s obecně platnou koncepcí objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 428 občanského zákoníku) i zákon o provozu na pozemních komunikacích v ustanovení § 45 odst. 1 koncipuje objektivní odpovědnost toho, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích tak, že stanovuje tomuto subjektu povinnost tuto překážku neprodleně odstranit, a neučiní-li tak, povinnost uhradit náklady na její odstranění vlastníku pozemní komunikace. Ustanovení § 45 odst. 4 předmětného zákona je pak toliko ustanovením speciálním, jež určuje subjekty oprávněné k vydání příkazu k nucenému odtahu vozidla. Jakkoli může být důvodem takovéhoto pokynu buď deliktuální jednání (v případě porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích) anebo ochrana veřejného zájmu na průjezdnosti pozemní komunikace bez ohledu na zavinění (§ 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), uvedené odlišení pro aplikaci ustanovení § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích není rozhodné, jelikož jím založený odpovědnostní vztah je budován na principu odpovědnosti objektivní. Závazkový vztah je tudíž podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 489 a 420 občanského zákoníku založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Uvedený pokyn má povahu správního rozhodnutí, případně zásahu správního orgánu (podle § 83 soudního řádu správního) a podléhá v tomto smyslu přezkumu, jenž je pak provozovateli vozidla procesní garancí vůči možné svévoli. Toliko dosažení zrušení předmětného rozhodnutí, případně rozhodnutí podle § 87 odst. 2 soudního řádu správního pak může založit důvod uplatnění žaloby ve věci odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.Výše citované rozhodnutí sice bylo vydáno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nicméně dle soudu je použitelné i za stávající právní úpravy. V posuzované věci došlo na základě pokynu strážníka městské policie k odtahu vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný. Žalovaný je proto povinen oprávněnému subjektu, který odtah provedl (tj. žalobci), nahradit náklady spojené s odtahem vozidla a s jeho umístěním na odtahovém parkovišti. Výše nákladů na odtah vozidla a nákladů za umístění vozidla na střeženém parkovišti provozovaném žalobcem byla paušálně upravena nařízením , Anonymizováno, . Soud proto dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že vymáhanou částku, byť i jen částečně zaplatil. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok byl přiznán od 31. 10. 2024 do zaplacení.O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že žalovanému zaslal předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř., má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Tyto náklady sestávají z žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 420 Kč a dále paušální náhrady nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč/úkon (předžalobní výzva, sepis žaloby), celkem 600 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 4 020 Kč.Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.