19 C 211/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 523.824Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci: a) částku 65.279 Kč s úrokem ve výši 14.238,78 Kč od 18. 6. 2012 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 65.279 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 65.279 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, b) částku 43.313 Kč s úrokem ve výši 8.536,62 Kč od 3. 5. 2013 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 43.313 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 43.313 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, c) částku 58.320 Kč s úrokem ve výši 10.762,39 Kč od 3. 3. 2014 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 58.320 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 58.320 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, d) částku 56.610 Kč s úrokem ve výši 9.147,99 Kč od 26. 1. 2015 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 56.610 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 56.610 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, e) částku 100.729 Kč s úrokem ve výši 14.601,99 Kč od 19. 1. 2016 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 100.729 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 100.729 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, f) částku 93.310 Kč s úrokem ve výši 11.166,63 Kč od 21. 11. 2016 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 93.310 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 93.310 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, g) částku 106.263 Kč s úrokem ve výši 11.012,41 Kč od 20. 11. 2017 do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 s úrokem z částky 106.263 Kč do zaplacení ve výši referenční sazby stanovené ve Sdělení Evropské komise 2008 C 14/02 s připočtením jednoho procentního bodu, přičemž ke změně úrokové sazby dochází po uplynutí každého následujícího roku, a úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu; dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 106.263 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 29.698 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku rozsudku uvedených částek a příslušenství.

2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku. Předmět činnosti žalobce je upraven v ust. § 2da zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zoz“) a spočívá v poskytování podpor subjektům v oblasti zemědělství. Podpora je poskytována na základě smlouvy uzavřené mezi žadatelem o podporu a žalobcem v režimu soukromého práva, kdy na její uzavření a tedy na poskytnutí podpory není v souladu s ust. § 2da odst. 5 zoz právní nárok. Žalovaná je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku.

3. Žalovaná podala dne 24. 10. 2011 žádost o podporu pojištění plodin a hospodářských zvířat pro rok 2011 evidovanou pod č. j. S-1501831/58333/2011 (dále jen„ Žádost č. 1“), poskytovanou ze strany žalobce v programu Podpora pojištění. Poskytování podpory se v tomto programu řídí Zásadami pro poskytování finanční podpory pojištění [anonymizováno 8 slov], [číslo jednací], [anonymizováno] 5177/10 (dále jen„ Zásady [číslo jednací]“). Právním základem pro poskytování podpory v rámci tohoto programu je v souladu s bodem A .4.

7. Zásad [číslo jednací] nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v [anonymizováno] zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 Úř. Věst. L 358, 16. 12. 2006, s. 3 (dále jen„ Nařízení č. 1857/2006“). Žadatelem o podporu nebo příjemcem podpory v tomto programu může být pouze taková osoba, která splní atributy podniku spadajícího do kategorie malých nebo středních podniků viz bod A .1.1 ve spojení s bodem A .1.2 písm. b) Zásad [číslo jednací]. Dle bodu A .1.2. písm. b) Zásad [číslo jednací] se malým nebo středním podnikem rozumí podnik, zaměstnávající méně než 250 osob a ročním obratem menším než je korunový ekvivalent částky 50 mil. eur nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje korunový ekvivalent částky 43 mil. eur. Dle Výkladového listu k Zásadám [číslo jednací] k bodu A .1.2. písm. b) platí, že údaje, které budou použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot za sledované období, stejně tak jako druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jakož i další náležitosti týkající se malých a středních podniků, jsou uvedeny v příloze č. I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), publikovaném v Úředním věstníku č. L 241, 9. 8. 2008, s. 3 (dále jen„ Nařízení č. 800/2008“). Podkladem pro uzavření smlouvy o podpoře a přílohou Žádosti č. 1 je mj. čestné prohlášení, na základě kterého žalovaná prohlásila, že splňuje všechny podmínky pro poskytnutí podpory v daném programu a čestné prohlášení o tom, že splňuje všechny podmínky pro to, aby mohla být zařazena mezi malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (dále jen„ Doporučení“).

4. Na základě Žádosti č. 1 žalované byla mezi účastníky ve smyslu ust. § 2da odst. 5 zoz uzavřena dne 19. 5. 2012 Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1115018311 (dále jen„ Smlouva č. 1“), jejíž přílohou a nedílnou součástí jsou dle jejího čl. 2 a 6.1 [obec] [číslo jednací]. Předmětem Smlouvy č. 1 byl závazek žalobce poskytnout žalované za dohodnutých podmínek a po doložení Smlouvou č. 1 stanovených podkladů finanční podporu pojištění, spočívající v jednorázové úhradě části nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného plodin a hospodářských zvířat za rok 2011 a tomu odpovídající závazek žalované plnit povinnosti vyplývající ze Smlouvy č.

1. Žalobce tak v souladu se Smlouvou č. 1 poskytl žalované Podporu ve výši 65.279 Kč, která jí byla dne 18. 6. 2012 vyplacena na účet č.ú. [bankovní účet] uvedený v Žádosti č. 1.

5. Žalobce následně vyhodnotil porušení Smlouvy č. 1 včetně Zásad [číslo jednací] žalovanou, spočívající v tom, že žalovaná nesplňovala podmínku pro poskytnutí Podpory spočívající ve statusu malého nebo středního podniku, ačkoliv její splnění deklarovala v rámci čestného prohlášení v Žádosti č. 1 a pravdivost takového prohlášení stvrdila následně také ve Smlouvě č.

1. Tuto podmínku žalovaná nesplňovala v důsledku svého začlenění do konsolidačního celku společnosti [právnická osoba] již v roce 2007 (nyní [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), což plyne z Přílohy ke konsolidované účetní závěrce [anonymizována dvě slova] za rok 2007. Žalobce dovodil nesplnění podmínky malého nebo středního podniku žalovanou mezi roky 2007 až 2017, tedy až do doby, kdy byla žalované vyplácena podpora na základě smluv o podpoře, jejíž vrácení se žalobce žalobou domáhá. K propojení žalované s [anonymizována dvě slova] ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 (shodně Nařízení č. 651/2014 a Nařízení č. 702/2014 – pozn. soudu) došlo na základě vlastnické struktury společnosti žalované když jejím rozhodujícím akcionářem byla v roce 2007 [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno] – [anonymizováno]“), jenž byla propojená se [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ [anonymizováno] – [anonymizováno]). Společnost [anonymizováno] – [příjmení] byla zároveň propojená se [právnická osoba]. a.s., [IČO], sídlem [adresa]) a [anonymizována dvě slova], která je mateřskou společností konsolidačního celku. Dle čl. 3 odst. 3 písm. a), b) a d) přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 (shodně Nařízení č. 651/2014 a Nařízení č. 702/2014 – pozn. soudu) platí, že propojenými podniky jsou podniky, kdy„ podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku“, a mimo jiné podniky, kdy podnik, který je„ akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v daném podniku“ nebo, tehdy, když„ má podnik právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku“. Rozhodujícím akcionářem a osobou ovládající společnost žalované byla v roce 2007 [právnická osoba] – [anonymizováno] s vlastnickým podílem ve výši 76,05 %, která byla ovládána [právnická osoba] – [příjmení]. Způsob ovládání [právnická osoba] – [anonymizováno] plyne z její Výroční zprávy za rok 2007, konkrétně z části zprávy o ovládacích vztazích, s tím, že ačkoliv [právnická osoba] – [příjmení] vlastnila ve [právnická osoba] – [anonymizováno] podíl pouze ve výši 23,66 %, ovládající osoba, tedy [anonymizováno] – [příjmení], může prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu ovládané osoby, tedy [právnická osoba] – [anonymizováno], a dále zde existuje personální propojení. Ke struktuře propojení je ve výroční zprávě rovněž uvedeno, že ovládající osoba [anonymizováno] – [příjmení] disponuje většinou hlasovacích práv na další propojené osobě a na základě jednání ve shodě dosahuje procentuální většiny hlasovacích práv. Ve Výroční zprávě za rok 2007 [právnická osoba], konkrétně ve zprávě statutárního orgánu o vztazích mezi propojenými osobami, je pak uvedena jako ovládající osoba skrze vlastnictví akcií [právnická osoba]. s vlastnickým podílem ve výši 99,53 % (dle přílohy k účetní závěrce [právnická osoba]. za rok 2007). Ovládající osobou [právnická osoba]. je následně dle Výroční zprávy [právnická osoba]. za rok 2007, konkrétně dle části zprávy o ovládacích vztazích, [právnická osoba] [anonymizováno], a to nikoli skrze účast na základním kapitálu, ale na základě možnosti určit obsazení statutárního a dozorčího orgánu a rovněž skrze personální propojení obou společností. [anonymizována dvě slova] je mateřskou společností konsolidovaného celku, který zahrnuje 15 společností, přičemž žalovaná a výše uvedené propojené podniky jsou v konsolidačním celku zahrnuty již od roku 2007. Propojení uvedených podniků ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 se na základě shora popsané struktury ovládání ze zpráv statutárních orgánů o ovládacích vztazích dokládá až do roku 2017 s tím, že mezi roky 2014 až 2017 je [právnická osoba] [anonymizováno] označena přímo za osobu ovládající jak žalovanou, tak [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z výročních zpráv, resp. zpráv o vztazích, žalované za jednotlivé roky 2014 až 2017 pak plyne, že ovládající osoba může prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem statutárního orgánu ovládané osoby. Ovládající osoba je řídící osobou koncernu, provádí vrcholové řízení a uplatňuje vliv hlasovacích práv na další jim ovládané osobě, na základě jednání ve shodě a tím dosahuje procentuální většinu těchto hlasovacích práv. Na základě výše uvedeného tak došlo k vzájemnému propojení žalované s konsolidačním celkem [právnická osoba] [anonymizováno] dle čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 (shodně Nařízení č. 651/2014 a Nařízení č. 702/2014 – pozn. soudu), když pro posouzení, zda žalovaná splňuje atributy malého a středního podniku, tedy vždy limit počtu zaměstnanců a finanční prahy, je zapotřebí dle čl. 6 přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 (shodně Nařízení č. 651/2015 a Nařízení č. 702/2014 – pozn. soudu) tyto údaje posoudit na základě údajů konsolidované účetní závěrky, do které je žalovaný zahrnut v rámci konsolidace. Dle čl. 2 odst. 1 přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 (shodně Nařízení č. 651/2015 a Nařízení č. 702/2014 – pozn. soudu) je malým nebo středním podnikem podnik, zaměstnávající méně než 250 osob a ročním obratem menším než je korunový ekvivalent částky 50 mil. eur nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje korunový ekvivalent částky 43 mil. eur. V souladu s čl. 4 odst. 1 přílohy č. I Nařízení č. 800/2008 2008 (shodně Nařízení č. 651/2015 a Nařízení č. 702/2014 – pozn. soudu) se údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců týkají posledního schváleného účetního období vypočteného za období jednoho kalendářního roku. V případě žalované, která Žádost č. 1 podala dne 24. 10. 2011, je posledním schváleným účetním obdobím rok 2010, kdy dle konsolidované účetní závěrky [právnická osoba] [anonymizováno] činil počet zaměstnanců 865 osob, a proto žalovaná nesplnila základní atribut kategorie malého nebo středního podniku. Dle Smlouvy [číslo] žalovaná ke dni jejího uzavření odpovídá za pravdivost údajů uvedených v Žádosti č. 1, čestných prohlášeních, přílohách a dalších podkladech, na základě kterých byla Smlouva [číslo] uzavřena a vypočtena a poskytnuta Podpora. Žalovaná tedy odpovídá za pravdivost údajů dokládajících splnění podmínek pro poskytnutí Podpory. Smlouva byla uzavřena dle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991, obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obch. zák.“)

6. Shodná skutková tvrzení (viz. shora) žalobce uplatnil k dalším šesti smlouvám o podpoře uzavřeným pro roky 2012 2017, kdy se liší označení příslušných žádostí a smluv, jejich konkrétních ustanovení, vyčíslení částek vyplacených podpor, data vyplacení podpor, označení rozhodného schváleného účetního období a počtu zaměstnanců a případně označení právních předpisů, které jsou právním základem pro poskytování podpory a Zásad (které soud pro přesnost uvádí viz. níže), kdy však v důsledku nových právních předpisů a Zásad nedošlo ke změnám v podmínkách poskytování Podpory. Jde o: Smlouva o podpoře č. 1215031351 (dále jen„ Smlouva č. 2“) uzavřená dne 23. 4. 2013 na základě žádosti žalované ze dne 21. 9. 2012 pro rok 2012 evidovaná pod č. j. S-1503135/101027/2012 (dále jen„ Žádost č. 2“). Vyplacena podpora dne 3. 5. 2013 ve výši 43.313 Kč. Počet zaměstnanců v posledním schváleném účetním období tj. v roce 2011 784 osob. Smlouva o podpoře č. 1315018791 (dále jen„ Smlouva č. 3“) uzavřená dne 12. 2. 2014 na základě žádosti žalované ze dne 27. 9. 2013 pro rok 2013 evidovaná pod č. j. S-1501879/75950/2013 (dále jen„ Žádost č. 3“). Vyplacena podpora dne 3. 3. 2014 ve výši 58.320 Kč. Počet zaměstnanců v posledním schváleném účetním období tj. v roce 2012 769 osob. Smlouva o podpoře č. č. 1415015271 (dále jen„ Smlouva č. 4“) uzavřená dne 17. 12. 2014 na základě žádosti žalované ze dne 29. 9. 2014 pro rok 2014 evidovaná pod č. j. S-1501527/69916/2014 (dále jen„ Žádost č. 4“). Vyplacena podpora dne 26. 1. 2015 ve výši 56.610 Kč. Počet zaměstnanců v posledním schváleném účetním období tj. v roce 2013 727osob. Poslední jmenované smlouvy se týká rozdíl v žalobních tvrzeních oproti tvrzením uplatněným ke Smlouvě č. 1 v tom smyslu, že poskytování podpory se řídí Zásadami pro poskytování finanční podpory pojištění [anonymizováno 8 slov], [číslo jednací], [anonymizováno] 01712 2014 (dále jen„ Zásady č.j. 01712/2014“) a odkazem na bod A .1.1 ve spojení s bodem A .1.2 písm. b) Zásad č.j. 01712/2014, které mají shodné znění s odpovídajícími v Zásadách č.j. 5177/10 (pozn. soudu). Právním základem pro poskytování podpory v rámci tohoto programu je Nařízení č. 1857/2006, a to v souladu s bodem A .4.

7. Zásad č.j. 01712/2014. Dle Výkladového listu k Zásadám č.j. 01712/2014 k bodu A .1.2. písm. b) platí, že údaje, které budou použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot za sledované období, stejně tak jako druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jakož i další náležitosti týkající se malých a středních podniků, jsou uvedeny v příloze č. I Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), publikovaném v Úředním věstníku č. L 187, 26. 6. 2014, s. 57 (dále jen„ Nařízení č. 651/2014“). Smlouva byla uzavřena dle dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) Smlouva o podpoře č. 1515023621 (dále jen„ Smlouva č. 5“) uzavřená dne 15. 9. 2015 na základě žádosti žalované ze dne 20. 5. 2015 pro rok 2015 evidovaná pod č. j. S-1502362/32685/2015 (dále jen„ Žádost č. 5“). Vyplacena podpora dne 19. 1. 2016 ve výši 100.729 Kč. Počet zaměstnanců v posledním schváleném účetním období tj. v roce 2014 759 osob. Smlouva o podpoře č. 1615024501 (dále jen„ Smlouva č. 6“) uzavřená dne 25. 10. 2016 na základě žádosti žalované ze dne 17 5. 2016 pro rok 2016 evidovaná pod č. j. S-1502450/39806/2016 (dále jen„ Žádost č. 6). Vyplacena podpora dne 21. 11. 2016 ve výši 93.310 Kč. Počet zaměstnanců v posledním schváleném účetním období tj. v roce 2015 780 osob. Smlouva o podpoře č. 1715016851 (dále jen„ Smlouva č. 7“) uzavřená dne 28. 7. 2017 na základě žádosti žalované ze dne 12. 5. 2017 pro rok 2017 evidovaná pod č. j. S-1501685/41887/2017 (dále jen„ Žádost č. 7“). Vyplacena podpora dne 20. 11. 2017 ve výši 106.263 Kč. Počet zaměstnanců v posledním schváleném účetním období tj. v roce 2016 828 osob. Tří posledně jmenovaných smluv se týká rozdíl žalobních tvrzení oproti tvrzením uplatněným ke Smlouvě č. 1 v tom smyslu, že poskytování podpory se v tomto programu řídí Zásadami pro poskytování finanční podpory pojištění [anonymizováno 8 slov], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] [rok] (dále jen„ [obec] č.j. 64859/2014“) s odkazem na bod A .1.1 ve spojení s bodem A .1.2 písm. b) Zásad č.j. 64859/2014, které mají shodně znění s odpovídajícími body jak v Zásadách čj. 5177/10, tak č.j. 01712/2014 (pozn. soudu). Právním základem pro poskytování podpory v rámci tohoto programu je nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem Úř. Věst. L 193, 1. 7. 2014, s. 1-75 (dále jen„ Nařízení č. 702/2014“), a to v souladu s bodem A .4.

7. Zásad č.j. 64859/2014.

7. Žalobce na základě svého oprávnění ze Smluv provedl kontrolu pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti skutečností uvedených v dokumentech předaných mu před uzavřením jednotlivých smluv. Žalobce tak v rámci kontroly č. [příjmení] [číslo] prověřil skutečnosti uváděné žalovanou v Žádostech č. 1 a 7 a jejich přílohách a zjistil, že žalovaná v době podání Žádostí uvedla nepravdivé údaje o tom, že splňuje podmínku malého a středního podniku. Žalovaná byla s výsledky provedené kontroly seznámena ve Zprávě o provedené kontrole ze dne 23. 4. 2020, proti které podala prostřednictvím svého právního zástupce dne 15. 5. 2020 námitky ve znění jejich doplnění ze dne 4. 6. 2020 Tyto námitky byly ze strany žalobce vypořádány ve Stanovisku k námitkám klienta ke Zprávě o provedené kontrole ze dne 23. 4. 2020, které bylo právnímu zástupci žalované doručeno dne 10. 7. 2020, s tím, že námitky nebyly shledány důvodnými a žalobce setrval na výsledcích provedené kontroly. Právní zástupce žalované podal dne 27. 7. 2020 proti předmětnému stanovisku opětovně námitky, přičemž byl přípisem žalobce ze dne 1. 9. 2020 informován, že nesplnění podmínek pro zařazení žalované do kategorie malého a středního podniku trvá, s tím, že žalovaná bude následně informována o rozhodnutí žalobce v rámci kontrolních zjištění. Dle Smluv č. 1 a 7 je žalobce oprávněn požadovat po žalované vrácení až celé, v souladu s jednotlivými Smlouvami vyplacené podpory v případě, že Smlouvy byly uzavřeny na základě nepravdivých nebo neúplných informací sdělených žalobci žalovanou. Žalovaná je povinna na základě výzvy žalobce vrátit žalobcem stanovenou výši vyplacené podpory, kterou na základě jednotlivých Smluv obdržela, a to včetně úroků stanovených dle práva Evropského společenství, nejpozději do 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobce, na účet žalobce, uvedený v písemné výzvě. V souladu se Smlouvami č. 1 a 7 žalobce dopisem ze dne 3. 3. 2021, který byl žalované doručen dne 8. 3. 2021, vyzval žalovanou k vrácení vyplacených Podpor včetně příslušenství. Právní zástupce žalované podal proti této výzvě dne 22. 3. 2022 námitky, které byly ze strany žalobce vypořádány v dopise ze dne 29. 6. 2021, který byl právnímu zástupci žalované doručen dne 1. 7. 2021, kdy nebyly shledány důvodnými a proto byla žalovaná v tomto dopise současně opětovně vyzvána k vrácení vyplacené Podpory s příslušenstvím. Žalovaná v třicetidenní lhůtě od doručení výzvy, stanovené v dopise ze dne 29. 6. 2021, tedy do dne 31. 7. 2021 nic nezaplatila, proto byla opakovaně vyzývána k vrácení Podpory s příslušenstvím výzvou k úhradě ze dne 23. 9. 2021, která byla žalované doručena dne 30. 9. 2021, a následně předžalobní výzvou ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř ze dne 15. 10. 2021, která byla žalované doručena dne 20. 10. 2021. Žalovaná však na dlužné částky nezaplatila ničeho. Vzhledem k porušení povinnosti žalované a následnému vzniku nároku žalobce na vrácení Podpory, vzniklo žalobci právo na příslušenství v podobě úroků pro navrácení podpory stanovených dle práva Evropského společenství, jak bylo sjednáno ve Smlouvách 1 až 7. Úrok pro navrácení podpory se řídí Nařízením Komise č. 271/2008, kterým se mění Nařízení Komise č. 794/2004, a odpovídá základní referenční sazbě, která je stanovena ve Sdělení Evropské komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb č. 2008 C 14/02, a to ke dni vyplacení podpory. Sazba se uplatňuje jako složený úrok až do data navrácení podpory s připočtením jednoho procentního bodu. Úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu. Aktuální úrokovou sazbu pro navrácení podpory oznamuje Evropská komise pravidelně v Úředním věstníku Evropské unie. Žalobce se dále domáhá zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k vrácení Podpory určené ve Výzvě ze dne 29. 6. 2021, tj. ode dne 1. 8. 2021 do zaplacení.

8. K námitkám žalované k doplnění tvrzení žalobce o propojení žalované s [právnická osoba] ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy č. I výše citovaných Nařízení a stejně doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. 5. 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků žalobce uvedl následující tvrzení („ Doporučení“) žalobce uvedl následující. Rozhodujícím akcionářem s majoritním vlastnickým podílem ve společnosti žalované byla mezi rozhodnými roky 2009 2017 [právnická osoba] – [právnická osoba], s vlastnickým podílem, který v roce 2009 činil 79,23 %, v roce 2010 až 2014 činil 81,49 %, v roce 2015 činil 82,08 %, v roce 2016 činil 82,96 % a v roce 2017 činil 87, 71 %. Mezi roky 2010 až 2017 tak byla žalovaná propojena se [právnická osoba] – [právnická osoba] ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. a) přílohy č. I Nařízení/Doporu. Propojení skrze vlastnický podíl se podává z jednotlivých Výročních zpráv [právnická osoba] – [právnická osoba] za roky 2009 až 2017, ze kterých dále plyne, že tato společnost byla mezi roky 2009 až 2013 ovládána [právnická osoba] – [právnická osoba], přičemž konkrétně v části zpráv o ovládacích vztazích je způsob ovládání definován tak, že ovládající osoba může prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu ovládané osoby s tím, že tímto právem ovládající osoby [právnická osoba] – [právnická osoba] disponuje díky procentuální většině hlasovacích práv, kterých dosahuje prostřednictvím vlastnictví hlasovacích práv na další propojené osobě, se kterou jedná ve shodě. Mezi roky 2009 až 2013 dochází k propojení podniků ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. b) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení. Z výročních zpráv [právnická osoba] – [právnická osoba] za období 2009 až 2013 dále plyne, že tato společnost byla vlastněna [právnická osoba]. a.s. s vlastnickým podílem ve výši 99,53 %, což rovněž představuje mezi těmito společnostmi propojení ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. a) přílohy č. I. Nařízení/ Doporučení. Z výročních zpráv [právnická osoba]. a.s. lze v letech 2009 až 2013 dále seznat propojení se společností [právnická osoba], a to skrze způsob ovládání definovaný v části zpráv o ovládacích vztazích, když ovládající osoba může určit obsazení statutárního či dozorčího orgánu ovládané společnosti prostřednictvím procentuální většiny hlasovacích práv, kterými na ovládané osobě dosahuje díky vlastnictví většiny hlasovacích práv na další propojené osobě, se kterou jedná ve shodě. V takovém případě zde rovněž dochází k propojení podniků ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. b) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení. Žalovaná byla tedy propojena s uvedenými společnostmi, včetně společností [právnická osoba], v rozmezí let 2009 až 2013 skrze výše popsané vztahy ovládání. Dle výročních zpráv [právnická osoba] – [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba], [právnická osoba] a žalované, konkrétně dle částí zpráv o ovládacích vztazích, je mezi roky 2014 až 2017 koncern [právnická osoba] označen již přímo za osobu ovládající jak žalovanou, tak [právnická osoba] – [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba] a [právnická osoba], a to ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. b) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení skrze možnost prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem statutárního orgánu ovládané osoby. Ovládající osoba je řídící osobou koncernu, provádí vrcholové řízení a uplatňuje vliv hlasovacích práv na další jí ovládané osobě, na základě jednání ve shodě a tím dosahuje procentuální většiny těchto hlasovacích práv. Tedy mezi roky 2009 až 2017 byla žalovaná vzájemně propojena s konsolidačním celkem [právnická osoba], když vztahy propojení uvnitř holdingu zcela odpovídají definici propojených podniků dle čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení/ Doporučení. Dle čl. 6 odst. 2 přílohy č. I Nařízení/ Doporučení se k údajům příjemce podpory, tedy žalované, nutným pro vyhodnocení statusu malého a středního podniku, přičítá 100 % hodnot přímo či nepřímo propojených podniků, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Pro posouzení, zda žalovaná splňuje atributy kategorie malého a středního podniku, je proto zapotřebí dle čl. 6 přílohy č. I Nařízení/ Doporučení tyto údaje posoudit na základě údajů konsolidované účetní závěrky, do které je žalovaná zahrnuta v rámci konsolidace. Z konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv koncernu [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) plyne překročení limitu počtu zaměstnanců tak, že průměrně přepočtený stav pracovníků vymezeného celku během účetního období 2009 činil 931 osob, v roce 2010 činil 865 osob, v roce 2011 činil 784 osob, v roce 2012 činil 769 osob, v roce 2013 činil 727 osob, v roce 2014 činil 759 osob, v roce 2015 činil 780 osob, v roce 2016 činil 828 osob a v roce 2017 činil 817 osob.

9. K námitkám žalované, že [právnická osoba] a.s. byla zprávě o vztazích označena za ovládající osobu [právnická osoba] a.s. pouze z ryze formálních důvodů a společnost [právnická osoba] nemůže fakticky představovat ovládající osobu a rovněž společnost propojenou, když v letech 2009 až 2017 nevlastnila většinový podíl akcií [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť podíl hlasovacích práv dosáhl maximálně výše 40,6 %, žalobce dále uvedl, že vztah propojených podniků dle čl. 3 odst. 3 přílohy Nařízení lze seznat z výroční zprávy [právnická osoba] – [právnická osoba] za roky 2009 až 2013, kde je výslovně uvedena jako ovládající osoba [právnická osoba] – [právnická osoba], a to skrze možnost prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu [právnická osoba] – [právnická osoba] Tímto právem [právnická osoba] – [právnická osoba] disponuje díky procentuální většině hlasovacích práv, kterých dosahuje prostřednictvím vlastnictví hlasovacích práv na další propojené osobě, se kterou jedná ve shodě. Těmito společnostmi jednajícími ve shodě jsou společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], Ve výročních zprávách [právnická osoba] – [právnická osoba] za roky 2009 až 2013 je uvedeno, že hlavními akcionáři [právnická osoba] – [právnická osoba] s podílem na základním kapitálu vyšším než 10 % jsou vedle [právnická osoba] – [právnická osoba] dále společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] V příloze konsolidované účetní závěrky společnosti [právnická osoba] za jednotlivé roky 2009 až 2013 je uvedeno, že společnost [právnická osoba] uplatňuje vliv skrz vlastnictví cenných papírů mimo jiné na žalovanou a dále na jeho hlavního akcionáře [právnická osoba] – [právnická osoba], na [právnická osoba] – [právnická osoba] a na společnost [právnická osoba] Dle výročních zpráv společnosti [právnická osoba] (tato společnost byla vymazána dne 1. 5. 2013 z obchodního rejstříku z důvodu převodu jmění na společníka, kterým byla [právnická osoba] - [právnická osoba]) za 2009 až 2012 byli jejími rozhodujícími akcionáři (s podílem v součtu vyšším než 90 %) [právnická osoba] – [právnická osoba], a dále [anonymizováno] – [právnická osoba] (v roce 2012 pouze [právnická osoba] – [právnická osoba]). Společnost [anonymizováno] – [právnická osoba], která je označena za ovládající osobu [právnická osoba] – [právnická osoba], byla v předmětném období zároveň majoritním akcionářem dalšího z hlavních vlastníků [právnická osoba] – [právnická osoba], a to společnosti [právnická osoba] (jejíž jmění následně společnost [právnická osoba] dokonce přebrala). Posledním z hlavních vlastníků [právnická osoba] – [právnická osoba] je pak společnost [právnická osoba], která měla na všechny zmíněné společnosti vliv, a později byly začleněny do jejího konsolidačního celku. Provázanost těchto tří hlavních akcionářů [právnická osoba] – [právnická osoba] tak zcela vyvrací tvrzení žalované, že [právnická osoba] – [právnická osoba] nebyla v předmětném období osobou propojenou se [právnická osoba] – [právnická osoba] Od roku 2014 je pak dle výročních zpráv [právnická osoba] – [právnická osoba] ovládána již přímo společností [právnická osoba] Dle výročních zpráv [právnická osoba] – [právnická osoba] mezi roky 2009 až 2013 byla jejím většinovým akcionářem (podíl 99,5 %) [právnická osoba] a.s., která byla v posuzovaném období dále ovládána společností [právnická osoba] Je tedy jednoznačné, že žalovaná byla v rozmezí let 2009 až 2013 propojena s podniky [anonymizováno] – [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba], [právnická osoba] a konečně se společností [právnická osoba], a to ve smyslu čl 3 odst. 3 přílohy Nařízení. V přílohách ke konsolidované účetní závěrce společnosti [právnická osoba] mezi roky 2014 až 2017 je dále uvedeno, že společnost [právnická osoba] zastává koordinační a řídící funkci dle § 74 a § 79 ZOK, tedy taktéž v souladu s § 77 ZOK vykonává hlasovací práva na základě vlastního uvážení, mimo jiné ve [právnická osoba] – [právnická osoba], která je hlavním akcionářem žalované.

10. K námitce žalované, že žalobce k sestavení údajů o počtu zaměstnanců použil konsolidovanou účetní závěrku společnosti [právnická osoba], tedy údaje týkající se celého koncernu a nikoli vybrané údaje dotčených společností, resp. žalované a [právnická osoba] – [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba] a [právnická osoba] žalobce uvedl, že postupoval dle čl. 6 odst. 2 přílohy Nařízení, tedy přičetl 100% hodnot přímo či nepřímo propojených podniků. Dále uvedl, že i pokud by při posouzení kategorie MSP zohlednil údaje počtu zaměstnanců pouze žalované a [anonymizováno] [právnická osoba], M-Silnice, [právnická osoba] a [právnická osoba], došlo by i v takovém případě k překročení limitu počtu zaměstnanců pro splnění kategorie MSP (viz. tabulka čl. 308). Takový postup by však odporoval určení kategorizace velikosti podniku dle Nařízení. Pokud žalovaná namítá, že byla v rozmezí let 2009 až 2015 postupem dle § 62 odst. 6 vyhlášky ministerstva financí č. 500/2002 Sb., vyňata z konsolidačního celku, pak z předložených konsolidačních pravidel [právnická osoba] vyplývá, že žalovaná byla z konsolidace vyloučena s ohledem na její nízký podíl na konsolidačním celku z hlediska účetnictví. Současně účetní vyloučení z konsolidace nemá žádný dopad na posuzování vazeb mezi podniky ve smyslu přílohy Nařízení. Vyloučení žalované z konsolidace pak jednoduše znamená, že ke konsolidovaným výsledkům koncernu [právnická osoba] je nutné přičíst 100% hodnot samostatných údajů žalované, jelikož tyto s ohledem na vynětí nejsou započítány do celkových údajů konsolidovaného celku. V takovém případě logicky opět dojde k překročení prahů počtu zaměstnanců kategorie malého nebo středního podniku, vzhledem k tomu, že údaje konsolidovaného celku jsou ještě navýšeny o hodnoty žalované.

11. K vznesené námitce promlčení nároku ze Smlouvy [číslo] žalobce uvedl, že promlčecí doba začala běžet den následující po vyplacení podpory, tj. od 19. 6. 2012, žaloba byla doručena soudu dne 17. 6. 2022, tj. nárok byl uplatněn v rámci promlčecí doby.

12. K námitce žalované, že žalobce při určení počtu zaměstnanců vycházel chybně z účetní konsolidované závěrky, do které je podnik žalované zahrnut v rámci konsolidace a zejména že počet zaměstnanců v konsolidované účetní závěrce není pro potřeby uvedeného posouzení převeden na počet zaměstnanců vyjádřený v ročních pracovních jednotkách (RPJ) žalobce uvedl, že bylo na žalované, aby uvedená data nahradila, či uvedla, proč by údaje uvedené v účetních závěrkách neměly být vypovídající. Ze znění čl. 6 odst. 2 Přílohy č. I Nařízení/Doporu vyplývá, že údaje uvedené v účetní závěrce či konsolidované účetní závěrce jsou jedinými relevantními údaji, z nichž je možno při výpočtu zaměstnanců vycházet.

13. K argumentu žalované absencí přezkumu relevantního či sousedního trhu s poukazem na bod 12 Doporučení Komise 2003/361/ES žalobce uvedl, že jej žalovaná vytrhla z kontextu komplexní právní úpravy nařízení a mylně ji aplikovala. Dle bodu 12 Doporučení ke zkoumání relevantního či sousedního trhu dochází pouze v případě propojení podniků výhradně skrze fyzické osoby, tedy nedopadá na případ žalované.„ Vhodným případem“ dle bodu 12 Doporučení je situace, kdy může dojít k propojení podniků pouze prostřednictvím fyzických osob. Žalobce však postupoval v souladu s čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení/Doporu, když na základě veřejně dostupných informací ze sbírky listin konstatoval propojení právnických osob uvnitř holdingu. Tedy argument žalované ohledně zohlednění relevantních nebo sousedních trhů je zcela nedůvodný a jím uváděná judikatura Soudního dvora EU je v daném případě nepřiléhavá.

14. K námitce žalované, že její účast v podnikatelském uskupení byla evidentní a neskrývaná, proto bylo chybou žalobce, že s ní uzavíral smlouvy o podpoře, žalobce uvedl následující. Čestné prohlášení o splnění podmínek MSP, které tvoří přílohu každé Žádosti o podporu, je podkladem pro uzavření Smlouvy o podpoře a současně legitimním nástrojem, kterým žalovaná dokládá splnění základního kritéria pro poskytnutí podpory a tuto povinnost nelze přenést na žalobce, který však má právo kontroly. Realizaci práva žalobce v souladu se Smlouvami o podpoře nelze hodnotit jako výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku (resp. jako zneužití práva ve smyslu § 8 o.z.), neboť jde o důsledek porušení Smlouvy žalovanou jejím vlastním nepoctivým jednáním.

15. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává. Vznesla námitku promlčení práv žalobce ze Smlouvy o podpoře č. 1115018311 (Smlouva č. 1). K odůvodnění námitky uvedla, že ve smlouvě v čl. 6 sjednaná prodloužená desetiletá promlčecí lhůta započala dne 14. 5. 2012, kdy byla Smlouva č. 1 uzavřena, marně uplynula dne 14. 5. 2022, neboť žaloba byla podána až po tomto datu.

16. Dále žalovaná uvedla, že nerozporuje východiska vedoucí k uzavření Smluv a tvrzení žalobce k tomu uvedená, s nimiž souhlasí. K údajům o propojenosti a vzájemném vlivu právnických osob, které jsou uvedeny v konsolidovaných účetních závěrkách společnosti [právnická osoba] za r. 2007 až 2017 a výročních zprávách ostatních společností za r. 2007 až 2017, které jsou v žalobě označeny jako důkaz, namítá žalovaná to, že z těchto dokumentů nelze zjistit reálné vztahy mezi těmito právnickými osobami. Je-li ve výroční zprávě [právnická osoba] – [právnická osoba] za ovládající osobu žalované označena, je tomu tak pouze z důvodu, že ust. § 66a obch. zák., striktně rozlišovalo u podnikatelských seskupení ovládající a ovládané osoby s tím, že v odst. 9 zmíněného ustanovení je stanoveno, že„ není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou.“ A dále pak:„ Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě.“ Tedy není-li zpracovatelem zprávy o vztazích ovládající osoba, pak je jejím zpracovatelem osoba ovládaná a ta nutně z pohledu obch. zák. musí mít ovládající osobu, přičemž není reflektováno, že v případě, kdy v podnikatelském seskupení drží akcie ovládané osoby více společností, z nichž žádná nemá významnější akciový podíl, nelze tyto společnosti (resp. žádnou z nich) označit za ovládající osobu ve smyslu definice níže. Ve výroční zprávě tedy [právnická osoba] – [právnická osoba] musela nutně označit ovládající osobu, nicméně ani jeden subjekt, který vlastní formou akcií hlasovací práva [právnická osoba] – [právnická osoba] nevyhovuje definici ovládající osoby dle § 66a odst. obch. zák., podle kterého:„ Ovládající osobou je vždy osoba, která a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba určena podle ustanovení písmene b), b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.“ Ani jeden z definičních znaků ovládající osoby v případě [právnická osoba] – [právnická osoba] nebyl splněn. Za ovládající osobu tak byla označena osoba, která disponovala nevyšším podílem akcií, přičemž touto osobou byla [právnická osoba] – [právnická osoba] s podílem akcií 23,7 % v r. 2010. Společnost [anonymizováno] – [anonymizováno] ve své výroční zprávě označila za ovládající osobu [právnická osoba] – [právnická osoba] z čistě formálního hlediska a proto, aby ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami odlišila osobu ovládanou a ovládající, jak to ukládá zákon, i když de iure neměla [právnická osoba] – [právnická osoba] žádnou ovládající osobu. Z tvrzení žalobce vyplývá zcela chybný názor, že údaje ve výroční zprávě určují, zda je posuzovaný subjekt v podnikatelském seskupení osobou ovládanou nebo osobou ovládající. Obdobné pojetí definičních znaků, které určují ovládací vztahy mezi podniky, obsahuje v čl. 3 odst. 3 písm. a) až d) Příloha I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008. Vztah mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] a [právnická osoba] – [právnická osoba] nesplňuje ani jednu z v uvedeném ustanovení taxativně vymezených podmínek. [anonymizováno] – [právnická osoba] má vliv ve [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] jako zcela běžný akcionář a jeho práva odpovídají velikosti jeho akciového podílu, který byl v r. 2010 23,7 %. Není tedy pravdou, že [anonymizováno] – [právnická osoba] mohla ve [právnická osoba] – [právnická osoba] prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu ovládané osoby, jak uvádí žalobce. Vztah ovládací a ovládané osoby byl splněn pouze u vztahu žalované a [právnická osoba] – [anonymizováno], která v r. 2010 vlastnila 81,5 % akcií žalované. Jedině tyto dva subjekty se mohou považovat za propojené podniky ve smyslu Nařízení č. 800/2008. Vztah mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] a [právnická osoba] – [právnická osoba] je dle Nařízení č. 800/2008 nebyl ani vztahem„ partnerských podniků“, jelikož akciový podíl byl v r. 2010 nižší než 25 %. Co do počtu zaměstnanců a finančních prahů vymezujících kategorií podniku co do jeho velikosti dle článku 2 a článku 6 odst. 2 Nařízení č. 800/2008 se k údajům posuzovaného podniku (tedy žalované) připojí 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny. K údajům žalobce by se tedy mělo připojit 100 % hodnot [právnická osoba] – [právnická osoba] Pro rok 2010 žalovaná uvedla počet zaměstnanců žalované 19, roční obrat 27.470.000 Kč ( (1.096.130 EUR, bilanční [příjmení] roční rozvahy 77.794.000 Kč (3.104.190 EUR), [právnická osoba] [anonymizováno] 1 zaměstnanec, roční obrat 2.771.000 Kč (110.570 EUR), bilanční suma roční rozvahy 212.051.000 Kč (8.461.390 EUR). V součtu jde o 20 zaměstnanců, roční obrat 1.2 mil. EUR a bilanční suma roční rozvahy [číslo] mil. EUR. Dle žalované je výkladovou chybou žalobce, že do výpočtu hodnot zahnul údaje jiných subjektů a došel tím k většímu počtu zaměstnanců. Žalobce tak v žalobě opírá svůj závěr o nesprávně zjištěný skutkový stav. Nad to se v žalobě vůbec nevyjadřuje k finančním limitům. Ke generalizaci skutkového stavu propojení dotčených podniků od roku 2007 až do roku 2017 žalobcem žalovaná uvádí, že struktura vztahů propojení právnických osob uvnitř holdingu nebyla mezi lety 2010 až 2017 skutkově stejná. Žalobce v žalobě nezohledňuje změny v této struktuře v průběhu let 2012 – 2017. V žalobě uvedené ovládací vztahy navíc nejsou úplným a správným popisem vztahů mezi koncernovými společnostmi.

17. Žalovaná dále doplnila svá tvrzení k obraně proti žalobě v návaznosti na následná vyjádření a doplnění skutkových tvrzení žalobcem v tom směru, že Společnost [anonymizováno] – [právnická osoba] měla v letech 2009 – 2017 cca 4300 akcionářů, z čehož bylo 99,81 % těchto akcionářů fyzickými osobami. Největší podíl akcií [právnická osoba] [právnická osoba] vlastnila v letech 2009 – 2017 [právnická osoba] – [právnická osoba], avšak podíl akcií ve vlastnictví [právnická osoba] – [právnická osoba] tvořil v letech 2009 – 2012 23,7 % akcií a od roku 2013 tento podíl stoupal až do roku 2017, kdy dosáhl výše 40,6 %. Společnost [anonymizováno] – [právnická osoba] tedy nikdy nevlastnila většinový podíl akcií [právnická osoba] – [právnická osoba] Společnost [právnická osoba] tak nemohla být ovládající osobou [právnická osoba] – [právnická osoba] Vliv, kterým mohla [právnická osoba] – [právnická osoba] působit na [právnická osoba] – [právnická osoba] odpovídá pouze výši akciového podílu, který nebyl majoritní. Ovlivnit [anonymizováno] – [právnická osoba] rozhodujícím způsobem mohla pak [právnická osoba] – [příjmení] pouze v případě, že by tato shodně činili i další akcionáři, jejichž souhrnný akciový podíl by byl vyšší než 50 %. Mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] a [anonymizováno] – [právnická osoba] neexistuje vztah, při němž by podnik vlastnil většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku – neboť podíl hlasovacích práv dosáhl maximálně 40,6 %; podnik měl právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku – neboť takové právo s ohledem na velikost akciového podílu společnosti nepřísluší; podnik měl právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku – neboť žádná taková smlouva, zakladatelská listina ani stanovy podniku toto nestanovují; podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládal sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku – neboť podnik sám neovládá většinu hlasovacích práv ve druhém podniku a žádná dohoda s jinými akcionáři uzavřena nebyla. Mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] a [anonymizováno] – [právnická osoba] neexistuje dle definic v ust. § 74 a násl. zák č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, resp. v ust. § 66a obch. zák. vztah ovládané a ovládající osoby ani vztah řízené a řídící osoby. Vztah ovládané a ovládající osoby je založen pouze mezi žalovanou a [právnická osoba] – [právnická osoba], jenž je zároveň vztahem propojených osob dle definice tohoto pojmu stanovené v Nařízení/Doporu.

18. Dále žalovaná namítla, že propojenost podniků musí být pro účely kategorizace podniku dle jeho velikosti striktně posuzována podle čl. 3 odst. 3 výše citovaného Nařízení, nikoli podle jiných právních předpisů a už vůbec ne podle dokumentů uveřejňovaných podnikem ve sbírce listin obchodního rejstříku, jejichž obsah odpovídá zákonnému vymezení a jsou pořizovány za jiným (např. účetním) účelem a nelze na jejich základě konstatovat propojenost či partnerský vztah podniků, který je nutno hodnotit výhradně dle definice uvedené v Nařízení. Pakliže byla žalovaná ve vztahu propojených podniků pouze se [právnická osoba] – [právnická osoba] a tato společnost byla od roku 2013 ve vztahu partnerských podniků se [právnická osoba] [anonymizováno] (do r. 2013 vlastnila [právnická osoba] – [právnická osoba] méně než 25 % akcií [právnická osoba] [právnická osoba] a nemohl tak existovat vztah partnerských podniků), měly být použity v souladu s metodikou Nařízení za účelem sestavování údajů o podniku k zjištění jeho velikosti 100 % hodnot [právnická osoba] – [právnická osoba] a poměrná část hodnot odpovídající procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech [právnická osoba] a.s. (viz čl. 6 odst. 2 Nařízení). S ohledem na skutečnost, že navazující vztahy partnerského podniku se za účelem sestavování údajů o podniku již nezohledňují, je dle názoru žalované chybným postupem žalobce to, že konstatuje dále propojenost [právnická osoba] – [právnická osoba] a [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] a zohledňuje tyto vztahy ve vztahu k žalované (k počtu zaměstnanců koncernu Holding. a.s.). Žalovaná nadále tvrdí, že všechny relevantní údaje o počtu zaměstnanců, ročním obratu a bilanční sumě roční rozvahy sestavila dle pravidel uvedených v Nařízení a konstatuje, že i po roce 2013, kdy bylo k údajům žalované nutno přičíst poměrnou část údajů [právnická osoba] – [právnická osoba], jelikož od roku 2013 existuje partnerský vztah mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] a [anonymizováno] – [právnická osoba], splňuje žalovaná limity platné pro malý a střední podnik. Takovýto způsob výpočtu hodnot určujících velikost podniku dle Nařízení zastává žalovaná od počátku kontroly provedené žalobcem u žalované a dokonce se žalovaná pokusila ověřit si správnost takového způsobu výpočtu u žalobce hned na počátku kontroly, a to přípisem ze dne 30. 10. 2019. Přestože žalobce uvádí a nesprávně směšuje propojení a ovládací vztahy u 5 společností koncernu, tak pro účely sestavení údaje o počtu zaměstnanců použil konsolidovanou účetní závěrku společnosti [právnická osoba], v níž je uveden průměrný přepočtený stav pracovníků společností účastných v koncernu za jednotlivé roky. Aniž by tedy žalobce popsal a doložil vztahy mezi ostatními koncernovými společnostmi, bez dalšího používá údaj o počtu zaměstnanců všech těchto společností pro určení velikosti podniku žalované. Žalovaná v této souvislosti namítá dále tu skutečnost, že v letech 2009 – 2015 (včetně) byla vyňata z konsolidačního celku, a to postupem podle § 62 odst. 6 vyhlášky ministerstva financí č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak dokládá uvedení této skutečnosti v příloze [číslo] konsolidovaných účetních závěrek„ [anonymizováno] [právnická osoba]“ S ohledem na uvedené nemohou být pro účely určení velikosti podniku žalované použity údaje uvedené v konsolidovaných účetních závěrkách koncernu. Ve vztahu k sestavování údaje o podniku žalované, žalovaná dále uvedla, že mimo jiné i s ohledem na její vynětí z konsolidačního celku nemohla zjistit přesnou podobu vztahů mezi koncernovými společnostmi a žádný jiný subjekt, byť by šlo o koncernovou společnost, neměl povinnost sdělovat žalované údaje o vlastním podniku.

19. Žalovaná dále namítla, že Příloha č. 1 k Nařízení nemůže být vykládána odděleně bez zohlednění právní úpravy obsažené v Nařízení č a v doporučení Komise 2003/361/ES (dále jen„ Doporučení“), jelikož právě čestné prohlášení žalované, které žalobce označuje jako nepravdivé a které bylo podkladem pro uzavření jednotlivých Smluv a přílohou Žádostí, uvádí Doporučení jako východisko pro kategorizaci podniků dle jejich velikosti. V čl. 12 Doporučení je uvedeno, že:„ Ve vhodných případech by se měly vzít v úvahu rovněž vztahy mezi podniky, které vznikají prostřednictvím fyzických osob, s cílem zajistit, aby výhody plynoucí malým a středním podnikům z různých pravidel nebo opatření mohly využívat pouze ty podniky, které je skutečně potřebují. [příjmení] se přezkoumávání těchto situací snížilo na nejnutnější minimum, omezilo se zohledňování těchto vztahů na relevantní trhy nebo na sousední trhy – přičemž se případně odkazuje na definici Komise„ příslušného trhu“ v oznámení Komise o definici příslušného trhu pro účely soutěžního práva Společenství.“ Žalovaná tedy vydala čestná prohlášení zcela v souladu se skutečností se zohledněním právního rámce, na nějž se čestná prohlášení odvolávají. Žádná ze společností v podnikatelském seskupení, do něhož patří i žalovaná, nepůsobí na relevantním či sousedním trhu, na kterém působí žalovaná. Předmětem činnosti ostatních společností je výstavba dopravní infrastruktury, projekční práce, výzkum a vývoj technologií atd. Veškeré tyto činnosti se ani vzdáleně nedotýkají činnosti žalované, jež působí výhradě na trhu zemědělském v oblasti živočišné a rostlinné výroby. V čl. 11 Doporučení je zakotvena domněnka neexistence rozhodujícího vlivu na dotyčný podnik při sledování kritérií čl. 5 odst. 3 směrnice Rady 78/660 EHS ze dne 25. července 1978 v aktuálně účinném znění. Podle této domněnky není rozhodující vliv konstatován u těch společností, jejichž jediným předmětem činnosti je nabytí účastí v jiných podnicích a řízení a zhodnocení těchto účastí, aniž by se tyto společnosti přímo či nepřímo zúčastňovaly řízení těchto podniků a aniž jsou dotčena jejich práva akcionářů. Žalovaná odkázala na judikaturu Soudního dvora EU (dále jen„ ESD“), konkrétně na věc C -91/01 Italská republika proti Komisi, v níž se soud konstatoval, že„ Z 18., 19. a 22. bodu odůvodnění doporučení pro MSP (roz. malé a střední podniky) a bodu 3.2 pokynů pro malé a střední podniky jasně vyplývá, že účelem kritéria nezávislosti je zajistit, aby opatření určená pro malé a střední podniky skutečně prospěla podnikům, jejichž velikost představuje znevýhodnění a nikoli podniky patřící do velké skupiny, které mají přístup k finančním prostředkům a pomoci, které nejsou dostupné konkurentům stejné velikosti. Z toho také vyplývá, že k zajištění toho, aby byly zahrnuty pouze skutečně nezávislé malé a střední podniky, musí existovat způsob, jak odstranit právní úpravy, v nichž malé a střední podniky tvoří hospodářskou skupinu mnohem silnější než takový malý a střední podnik. Rovněž je třeba zajistit, aby definice nebyla obcházena z formálních důvodů.“ V tomto směru uvedla, že nemá přístup k jiným finančním zdrojům, než k těm, které plynou z jejího vlastního hospodaření. Na relevantním trhu dosahuje žalovaná obdobných hospodářských výsledků jako ostatní srovnatelně velké zemědělské společnosti či družstva. Žalovaná funkčně nespolupracuje s jinými koncernovými společnostmi. Jde o běžnou zemědělskou společnost, která v rámci koncernu vyvíjí zcela samostatnou hospodářskou činnost, do níž ostatní členové tohoto koncernu ekonomicky nezasahují, hospodaření žalované neřídí, nevydávají příkazy ovlivňující obchodní jednání žalované a neposkytují žalované finanční ani jiný kapitál. Příloha č. 1 Nařízení/Doporu nestanovují, že by se společnosti sestavující konsolidovanou účetní závěrku považovaly a priori za propojené podniky. Žalobce pro posouzení velikosti podniků žadatelů o podporu užívá svého vlastního výkladu, který nebyl v rozhodném období, tedy mezi lety 2010 až 2017 aplikován nejen žalobcem ale ani jinými poskytovateli podpory. Účast žalované v podnikatelském seskupení byla vždy tak evidentní a neskrývaná, že není pro žalovanou pochopitelné, proč žalobce se žalovanou mezi lety 2010 až 2017 opakovaně uzavíral smlouvy o poskytnutí podpory, když mu musela být skutečnost o účasti žalované v podnikatelském seskupení od počátku zřejmá. Tímto svým jednáním žalobce opakovaně potvrdil, že žalovaná splňuje podmínky pro uzavření smluv o poskytnutí podpory.

20. Skutečnost, že žalobce opakovaně uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí podpory, aniž by cokoli namítal k účasti žalované v podnikatelském uskupení, a to, že v průběhu kontroly a posuzování splnění podmínek žalovanou pro poskytnutí podpory žalobce opakovaně uváděl mylná, neúplná, zavádějící a vzájemně si odporující tvrzení, považuje žalovaná za výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a dle § 265 obch. nepožívá právní ochrany, resp. u smluv uzavřených po 31. 12. 2013 žalovaná odkazuje na ust. § 6 a 8 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), když poukazuje na to, že jednání žalobce, spočívající ve snaze s letitým odstupem připravit žalovanou o oprávněně získanou veřejnou podporu, je jednáním nepoctivým a zjevně zneužívajícím právo. V rámci kontroly č. KON -2019-0223 prováděné u žalované byly žalobci předloženy každoroční údaje určující velikost podniku žalované, které se vztahovaly k jednotlivým smlouvám o podporu, a to v prohlášení ze dne 15. 11. 2019. V tomto prohlášení uvedla žalovaná údaje o velikosti podniku žalované za roky 2007 – 2018. Žalobce v průběhu kontroly nikdy žalované nepředložil objektivní doklad o tom, že výpočet velikosti podniku by v některém roce a u některého údaje trpěl vadou. Od ukončení kontroly pak žalobce pouze obecně poukazoval na propojenost koncernových podniků mj. prostřednictvím fyzických osob, aniž by se jakkoli vypořádal s předloženým výpočtem velikosti podniku předloženým žalovanou.

21. Žalovaná dále k obraně proti žalobě uvedla, že žalobce zaslal žalované vadnou výzvu k vrácení finanční podpory. Výzvou k vrácení vyplacené podpory byl dle žalované přípis ze dne 3. 3. 2021 označený jako„ Sdělení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s.“, které však neuvádí jakékoli faktické ani právní skutečnosti, jež by mohly vést k závěru, že žalovaná porušila smlouvu a je tedy povinná k vrácení vyplacené finanční podpory. Je zde pouze konstatováno porušení smlouvy nesplněním podmínky v části platných Zásad pro poskytování finanční podpory pojištění v části A .1.2.)„ žadatel je malým nebo středním podnikem – tj. podnikem, který zaměstnává méně než 250 osob a ročním obratem je méně než je korunový (Kč) ekvivalent částky 50 mil. eur nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje korunový (Kč) ekvivalent částky 43 mil. eur“, aniž by bylo uvedeno, že žalovaná je posuzována jako součást většího konsolidačního celku (koncernu), aniž by bylo uvedeno, v jakém konkrétním ukazateli se žalovaná neshoduje s definicí malého a středního podniku. Dále sdělení neobsahuje výzvu, tj. výrokovou část. Z tohoto důvodu jde o nicotný úkon, který nemohl založit povinnost žalované k vrácení vyplacené podpory. Následná výzva k vrácení vyplacení podpory ze dne 29. 6. 2021 zcela ponechává stranou překročení limitů počtu zaměstnaných osob, ročního obratu a bilanční sumy roční rozvahy a pojednává o působení rodiny [příjmení] v koncernu [anonymizováno] a o výhodách, které mají žalované plynout z členství v tomto uskupení. Tedy ani Sdělení ani Výzva neobsahují údaj o tom, jaké limity počtu zaměstnaných osob, ročního obratu a bilanční sumě roční rozvahy byly žalovanou překročeny, nejde o výzvu způsobilou založit povinnost žalované vrátit žalobci poskytnutou podporu. K následným novým tvrzením uplatněným zejména v žalobě nelze přihlížet. Dle názoru žalované může být jediným smluvně-právním základem pro vrácení poskytnuté podpory řádná výzva obsahující zdůvodnění, v čem byla smlouva žalovanou porušena. V podané žalobě žalobkyně zcela nereflektovala obsah Sdělení a Výzvy a uvedla novou argumentaci spočívající v tom, že uvádí procentuální vyjádření vlastnických vztahů mezi koncernovými subjekty doplněné o uvedení počtu zaměstnanců společnosti [právnická osoba] v účetním období roku 2010 a v následujících letech. Dále dle žalované počet zaměstnanců není možné převzít z konsolidované účetní závěrky, aniž by došlo k jeho převedení na počet zaměstnanců vyjádřený v ročních pracovních jednotkách (dále jen„ RPJ“). Počet fyzických osob, které byly v daném roce u koncernových společností zaměstnány, neodpovídá počtu zaměstnanců v RPJ, neboť výpočet RPJ zohledňuje mimo jiné práci na částečný úvazek, sezónní práci, mateřské dovolené a jiné okolnosti. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu.

22. Na základě Žádosti o podporu ze dne 24. 10. 2011 č. j. S-1501831/58333/2011 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1115018311 ze dne 19. 5. 2012 (Smlouva č. 1), jejíž nedílnou součástí byly Zásady pro poskytování finanční podpory pojištění [anonymizováno 8 slov] obsahující též Výkladový list k Zásadám č.j. 5177/10 dále jen„ Zásady“ č.j. 5177/10. Na základě Žádosti o podporu ze dne 21. 9. 2012 č. j. S-1503135/101027/2012 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1215031351 ze dne 23. 4. 2013 (Smlouva č. 2), jejíž nedílnou součástí byly Zásady [číslo jednací]. Na základě Žádosti o podporu ze dne 17. 9. 2013 č. j. S-1501879/75950/2013 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1315018791 ze dne 12. 2. 2014 (Smlouva č. 3), jejíž nedílnou součástí byly [obec] č.j. 5177/10. Na základě Žádosti o podporu ze dne 17. 9. 2014 č. j. S-1501527/69916/2014 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1415015271 ze dne 17. 12. 2014 (Smlouva č 4), jejíž nedílnou součástí byly Zásady č.j. 01712/2014. Na základě Žádosti o podporu ze dne 16. 4. 2015 č. j. S-1502362/32685/2015 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1515023621 ze dne 15. 9. 2015 (Smlouva č. 5), jejíž nedílnou součástí byly Zásady č.j. 64859/2014. Na základě Žádosti o podporu ze dne 12. 5. 2016 č. j. S-1502450/39806/2016 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1615024501 ze dne 25. 10. 2016 (Smlouva č. 6), jejíž nedílnou součástí byly Zásady č.j. 64859/2014. Na základě Žádosti o podporu ze dne 11. 5. 2017 č. j. S-1501685/41887/2017 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o poskytnutí finanční podpory pojištění č. 1715016851 ze dne 28. 7. 2017 (Smlouva č. 7), jejíž nedílnou součástí byly Zásady č.j. 64859/2014. Konkrétně se jednalo o podporu pojištění ostatních plodina a hospodářských zvířat. Nedílnou součástí každé jednotlivé Žádosti o podporu bylo Čestné prohlášení žalované, že údaje uvedené v Žádosti a v jejích přílohách jsou pravdivé a že splňují všechny obecné podmínky pro poskytnutí podpory a že si je vědomá právních následků případného uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů. Dále v čestných prohlášeních žalovaná potvrdila, že se podrobně seznámila se„ Zásadami“ a Výkladovým listem k [právnická osoba] v platném znění, a to výslovně včetně podmínek pro zařazení podniku Žadatele mezi malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. 5. 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, resp. u žádostí podaných od roku 2014 Přílohy č. I nařízení Komise (EU) č. 651/2014, (resp. 702/ 2014).

23. Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 byly uzavřeny dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák) s odkazem na § 269 odst. 2 obch. zák. a smlouvy uzavřené po 31. 12. 2013 byly uzavřeny dle zákona č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) s odkazem na § 1746 odst. 2 o.z. V jednotlivých Smlouvách bylo mimo jiné výslovně sjednáno v čl. 4 (rep. VI.) o povinnostech žadatele, že žadatel odpovídá za pravdivost a úplnost všech jím uvedených údajů v Žádosti, čestných prohlášeních, přílohách a dalších pokladech pro uzavření Smlouvy. Dále bylo sjednáno, že žalovaný coby žadatel je povinen (mimo jiné) žalobci umožnit kontrolu pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti skutečností uvedených v dokumentech předaných žalobci před uzavřením Smlouvy, a to kdykoli od podání Žádosti, nejpozději však do 10 let od vyplacení Podpory dle Smlouvy. V čl. 5 (resp. 7.2) jednotlivých Smluv bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat po žalované vrácení až celé vyplacené Podpory v případě, že Smlouva byla uzavřena na základě nepravdivých nebo neúplných informací sdělených žalovanou a tomu odpovídá povinnost žalované na základě výzvy žalobce vrátit žalobcem stanovenou výši vyplacené Podpory, a to včetně úroků stanovených dle práva [příjmení], nejpozději do 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobce na účet žalobce uvedený v písemné výzvě. Dále ve smlouvách uzavřených do 31. 12. 2023 žalovaná prohlásila v čl. 6 Smluv v souladu s ust. § 401 obch. zák., že prodlužuje promlčecí dobu veškerých práv vzniklých vůči ní žalobci ze Smlouvy nebo v souvislosti s ní na 10 let od okamžiku, kdy taková promlčecí doba počne běžet poprvé; ve Smlouvách uzavřených po 31. 12. 2013 si pak účastníci sjednali stejné prodloužení promlčecí doby v souladu s ust. § 630 odst. 1 o.z. V Zásadách pak v obecných podmínkách pro získání podpory je v čl..A [číslo] b) uvedena mimo jiné podmínka, že žadatel je malým nebo středním podnikem - tj. podnikem, který zaměstnává méně než 250 osob a ročním obratem méně než je korunový (Kč) ekvivalent částky 50 ml. eur nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje korunový (Kč) ekvivalent částky 43 mil. eur. přičemž je dále vždy dále odkazováno na Přílohy č. I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (resp. č. 651/ 2014 a č. 702/ 2014).

24. Vyplacení podpor za jednotlivé roky žalované na bankovní účet dle Smluv, rep. Žádostí, a to na účet žalované č. [bankovní účet], vyplývá z výpisů z účtů žalobce [číslo] vedeného u [právnická osoba], a konkrétně z výpisů č. 117/ 2012, č. 85/ 2013, 43/ 2014, 17/ 2015, 12/ 2016, 221/ 2016 a 222/ 2017.

25. Žalobce v souladu se sjednaným oprávněním ve Smlouvách č. 1 a 7 (čl. 4, resp. 6.2) provedl ve dnech 3. 10. 2019 až 23. 4. 2020 kontrolu č. [příjmení] [číslo], při které prověřil skutečnosti uváděné žalovanou v Žádostech č. 1 a 7 a jejich přílohách a dospěl k závěru, že žalovaná v době podání Žádostí uvedla nepravdivé údaje o tom, že splňuje podmínku malého a středního podniku. Žalované byla následně doručena Zpráva o provedené kontrole ze dne 23. 4. 2020, proti které podala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dne 14. 5. 2020 námitky doplněné přípisem ze dne 4. 6. 2020, ve kterých vyslovila nesouhlas se závěry žalobce s podrobným odůvodněním. Na tyto námitky žalobce odpověděl ve Stanovisku k námitkám klienta ke Zprávě o provedené kontrole ze dne 23. 4. 2020, které bylo právnímu zástupci žalované doručeno dne 10. 7. 2020, s tím, že námitky nebyly shledány důvodnými a žalobce trvá na výsledcích provedené kontroly, přičemž v tomto stanovisku byly podrobně rozepsány výsledky kontroly a argumenty žalobce, pro které má za to, že žalovaná nesplňovala podmínky pro poskytnutí Podpory, a to zvlášť pro každou ze Smluv. Právní zástupce žalované podal dne 27. 7. 2020 proti uvedenému stanovisku opětovně námitky. Přípisem žalobce ze dne 1. 9. 2020 byla žalovaná informována, že žalobce na nesplnění podmínek pro zařazení žalované do kategorie malého a středního podniku trvá, s tím, že žalovaná bude následně informována o rozhodnutí žalobce v rámci kontrolních zjištění. Následně žalobce dopisem (sdělením) ze dne 3. 3. 2021, který byl žalované doručen dne 8. 3. 2021, oznámil žalované, že se rozhodl využít oprávnění požadovat vrácení vyplacených Podpor včetně příslušenství z důvodu nesplnění kritéria malého nebo středního podniku žalovanou. Poté žalobce vyzval žalovanou k vrácení podpory výzvami k jednotlivým smlouvám ze dne 29. 6. 2021 s podrobným odůvodněním uplatněného nároku na vrácení Podpory a reakcí na předchozí námitky žalované, a zejména s uvedením konkrétní částky Podpory, jejíž vrácení je požadováno, její splatnosti a čísla účtu a variabilního symbolu k vrácení Podpory. Následně vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek výzvami k úhradě ze dne 23. 9. 2021 k jednotlivým Smlouvám, které byly žalované doručeny dne 30. 9. 2021, a naposledy předžalobními výzvami ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř ze dnů 12. - 15. 10. 2021, které byly žalované doručeny dne 20. 10. 2021. Žalovaná však na dlužné částky nezaplatila ničeho.

26. Dále na základě provedeného dokazování Výročními zprávami společnosti [právnická osoba] Výšina za roky 2009 až 2017 včetně zpráv statutárního orgánu společnosti dle ustanovení § 66a obch. zák. (rep. dle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích), Výročními zprávami [právnická osoba] a.s. za roky 2009 až 2017 včetně zpráv statutárního orgánu společnosti dle ustanovení § 66a obch. zák. (rep. dle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích), Výročními zprávami [právnická osoba] a.s za roky 2009 až 2017 včetně zpráv statutárního orgánu společnosti dle ustanovení § 66a obch. zák. (rep. dle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích), Výročními zprávami [právnická osoba] a.s. za roky 2009 až 2017 včetně zpráv statutárního orgánu společnosti dle ustanovení § 66 obch. zák. (rep. dle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích), Konsolidovanými účetními závěrkami a Výročními zprávami společnosti [právnická osoba] za roky 2009 až 2017 včetně zpráv statutárního orgánu společnosti dle ustanovení § 66a obch. zák. (rep. dle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích), Výročními zprávami společnosti [právnická osoba] za roky 2009 až 2012 včetně zpráv statutárního orgánu společnosti dle ustanovení § 66a obch. zák. (rep. dle ustanovení § 82 zákona o obchodních korporacích) soud dospěl k následujícím závěrům.

27. Rozhodujícím akcionářem s majoritním vlastnickým podílem ve společnosti žalované byla v letech 2009 2017 [právnická osoba] – [právnická osoba], s vlastnickým podílem v roce 2009 ve výši 79,23 %, v roce 2010 až 2014 ve výši 81,49 %, v roce 2015 ve výši 82,08 %, v roce 2016 ve výši 82,96 % a v roce 2017 ve výši 87,71 %. Ve výročních zprávách [právnická osoba] – [právnická osoba], části zpráv o ovládacích vztazích [právnická osoba] a.s. se dále podává, že ovládající osoba může prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu ovládané osoby s tím, že tímto právem ovládající osoby disponuje [právnická osoba] – [právnická osoba] díky procentuální většině hlasovacích práv, kterých dosahuje prostřednictvím vlastnictví hlasovacích práv na další propojené osobě, se kterou jedná ve shodě, přičemž těmito společnostmi jednajícími ve shodě jsou dle výše uvedených výročních zpráv [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] Z výročních zpráv [právnická osoba] – [právnická osoba] za roky 2009 až 2013 se dále podává, že hlavními akcionáři [právnická osoba] – [právnická osoba] jsou [právnická osoba] – [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] V příloze konsolidované účetní závěrky společnosti [právnická osoba] za roky 2009 až 2013 je uvedeno, že společnost [právnická osoba] uplatňuje vliv skrz vlastnictví cenných papírů mimo jiné na společnost žalované a dále na jejího hlavního akcionáře [právnická osoba] – [právnická osoba], na [právnická osoba] – [právnická osoba] a na společnost [právnická osoba] Dle výročních zpráv společnosti [právnická osoba] za 2009 až 2012 byli jejími rozhodujícími akcionáři s podílem v součtu vyšším než 90 % [právnická osoba] – [právnická osoba], a dále [anonymizováno] – [právnická osoba] (v roce 2012 pouze [právnická osoba] – [právnická osoba]). Společnost [anonymizováno] – [právnická osoba], která je označena za ovládající osobu [právnická osoba] – [právnická osoba], byla zároveň majoritním akcionářem společnosti [právnická osoba], jednoho z hlavních vlastníků [právnická osoba] – [právnická osoba] Dalším z hlavních vlastníků [právnická osoba] – [právnická osoba] je společnost [právnická osoba] Společnost [anonymizováno] – [právnická osoba] byla v období od roku 2009 do roku 2013 vlastněna [právnická osoba] a.s. s vlastnickým podílem ve výši 99,53 %, Společnost [právnická osoba] byla v letech 2009 až 2013 propojena se společností [právnická osoba], a to skrze způsob ovládání uvedený v části zpráv o ovládacích vztazích, když ovládající osoba může určit obsazení statutárního či dozorčího orgánu ovládané společnosti prostřednictvím procentuální většiny hlasovacích práv, kterými na ovládané osobě dosahuje díky vlastnictví většiny hlasovacích práv na další propojené osobě, se kterou jedná ve shodě. Mezi roky 2014 až 2017 je koncern [právnická osoba] označen za osobu ovládající jak žalovanou, tak [právnická osoba] – [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba] a [právnická osoba], a to skrze možnost prosadit jmenování, volbu, odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem statutárního orgánu ovládané osoby. Ovládající osoba je řídící osobou koncernu, provádí vrcholové řízení a uplatňuje vliv hlasovacích práv na další ji ovládané osobě, na základě jednání ve shodě a tím dosahuje procentuální většiny těchto hlasovacích práv V přílohách ke konsolidované účetní závěrce společnosti [právnická osoba] mezi roky 2014 až 2017 je uvedeno, že společnost [právnická osoba] zastává koordinační a řídící funkci dle § 74 a § 79 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích a dalších společnostech ve všech výše uvedených společnostech včetně [právnická osoba] – [právnická osoba], která je majoritním akcionářem žalované.

28. Z konsolidačních pravidel [právnická osoba] 2009 až 2015 vyplývá, že společnost [právnická osoba] s odvoláním na § 22 zákona č. 563/91, o účetnictví a ve smyslu § 62 odst. 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. z konsolidačního celku zahrnujícího jak žalovanou, tak (krom dalších) výše uvedené společnosti vyloučil mimo jiné žalovanou, a to na základě těchto konsolidačních pravidel, kdy podíl na celkovém čistém obratu je pod 2 %, podíl na celkovém úhrnu rozvah pod 3 %, případně jsou splněna obě tato kritéria.

29. Z konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv koncernu [právnická osoba] vyplývá průměrně přepočtený stav pracovníků vymezeného celku, který během účetního období v roce 2009 činil 931 osob, v roce 2010 činil 865 osob, v roce 2011 činil 784 osob, v roce 2012 činil 769 osob, v roce 2013 činil 727 osob, v roce 2014 činil 759 osob, v roce 2015 činil 780 osob, v roce 2016 činil 828 osob a v roce 2017 činil 817 osob. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Potřeba provedení dalších důkazů nevyšla v řízení najevo.

30. Vzhledem k ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) je třeba smluvní vztahy uzavřené před 1. 1. 2014 posuzovat podle zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.), smluvní vztahy uzavřené od 1. 1. 2014 pak dle o.z. Dle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Dle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle čl. 2 odst. 1 Přílohy č. I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), publikovaném v Úředním věstníku č. L 241, 9. 8. 2008, s. 3 (shodně Nařízení Komise (ES) č. 651/2014, č. 702/ 2014 a čl. 2 odst. 1 Doporučení Komise ze dne 6. 5. 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků 2003 /361/ dále„ Doporučení“ – pozn. soudu) – dále Příloha č. I Nařízení/Doporu kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Dle čl. 3 odst. 1 Přílohy č. I Nařízení/Doporu„ Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3. Dle č. 3 odst.

2. Přílohy č. I Nařízení/Doporu„ Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3, 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik). Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem: a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR; b) univerzity nebo nezisková výzkumná střediska; c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj; d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel. Dle čl. odst.

3. Přílohy č. I Nařízení/Doporu„ Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů: <i>a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům (členům), v jiném podniku;</i> <i>b) podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;</i> <i>c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku;</i> <i>d) podnik, který je akcionářem (členem) nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři (členy) nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům (členům) nebo společníkům, v daném podniku.</i> <i>Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů (členů) nebo společníků. Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené.</i> <i>Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích. Za„ sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází (přímo navazuje).</i> Dle čl. 5 Přílohy č. I Nařízení/Doporu počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ) tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek pro celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří: a) zaměstnanci, b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem, c) vlastníci-vedoucí pracovníci, d) společníci zapojení do běžné činnosti podniku, které využívají finančních výhod plynoucích z podniku. Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává. Dle čl. 6 odst. 2 Přílohy č. I Nařízení/Doporu údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, která má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována nebo konsolidované účetní závěrky, do kterých je podnik zahrnut v rámci konsolidace. K údajům uvedeným v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl. K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Dle čl. 12 Doporučení ve vhodných případech by se měly vzít v úvahu rovněž vztahy mezi podniky, které vznikají prostřednictvím fyzických osob, s cílem zajistit, aby výhody plynoucí malým a středním podnikům z různých pravidel nebo opatření mohly využívat pouze ty podniky, které je skutečně potřebují. Aby se přezkoumávání těchto situací snížilo na nejnutnější minimum, omezilo se zohledňování těchto vztahů na relevantní trhy nebo na sousední trhy - přičemž se případně odkazuje na definici Komise,,příslušného trhu" v oznámení Komise o definici příslušného trhu pro účely soutěžního práva Společenství. Dle čl. 14 Doporučení ke snížení administrativního zatížení podniků a ke zjednodušení a urychlení administrativního vyřízení těch případů, v nichž se vyžaduje postavení malého nebo středního podniku, je vhodné podnikům umožnit, aby k doložení některých svých charakteristik používaly čestného prohlášení. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

31. Předně se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení nároku ze Smlouvy č. 1 a dospěl k závěru, že námitka promlčení nároku ze Smlouvy č. 1 uzavřené dne 19. 5. 2012 je nedůvodná. Dle § 391 odst. 1 obch. zák. začíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Tímto dnem pak není den uzavření Smlouvy č. 1, jak v řízení uplatňovala a namítala žalovaná, ale den reálného vyplacení Podpory, neboť se logicky nelze u soudu domáhat vrácení peněžní částky, která nebyla doposud poskytnuta (vyplacena). Podpora dle Smlouvy č. 1 byla žalované vyplacena dne 18. 6. 2012, promlčecí lhůta počala běžet ode dne vyplacení podpory tj. od 18. 6. 2012. Mezi účastníky byla v čl. 6 Smlouvy č. 1 v souladu s § 401 obch. zák. sjednaná prodloužená desetiletá promlčecí lhůta. Žaloba byla doručena soudu dne 17. 6. 2022, tedy byla podána i ve vztahu k nároku ze Smlouvy č. 1 včas.

32. Dále se soud zabýval námitkou žalované, že ani sdělení žalobce ze dne 3. 3. 2021 ani výzvy ze dne 29. 6. 2021 neobsahují náležitosti řádné výzvy k vrácení Podpory a nejde tak o výzvy způsobilé založit povinnost žalované vrátit žalobci poskytnutou podporu. K tomu soud uvádí následující. Článek 5.2, resp. 7.2 jednotlivých Smluv, kterým bylo sjednáno oprávnění žalobce požadovat po žalované vrácení až celé vyplacené Podpory v případě, že Smlouva byla uzavřena na základě nepravdivých nebo neúplných informací sdělených žalovanou žalobci a tomu odpovídající povinnost žalované k vrácení Podpory váže tuto povinnost žalované na existenci písemné výzvy, která bude obsahovat označení účtu, na který má být podpora vrácena. Žádné další požadavky na obsah písemné výzvy nebyly sjednány. Lze souhlasit s žalovanou v tom směru, že sdělení žalobce ze dne 3. 3. 2021 sjednané náležitosti výzvy dle čl. 5, resp. 7.2 Smluv nesplňují a jsou neurčitá, neboť jednak v nich není obsažena žádná konkrétní výzva k vrácení jakékoli částky a současně ani číslo účtu, na který má být Podpora vrácena, tudíž tato oznámení nelze považovat za výzvu ve smyslu čl. 5, resp. 7.2 Smluv. Jinak je tomu však u výzev k jednotlivým Smlouvám ze dne 29. 6. 2021. Zde v čl. IV jednotlivých výzev je uvedena konkrétní výzva vždy k vrácení konkrétní částky, její splatnost v souladu se smluvním ujednáním a taktéž číslo účtu, na který má být provedena platba. Současně je v čl. IV. konstatováno, že žalovaná při poskytnutí podpory nesplňovala podmínky pro zařazení do kategorie malého a středního podniku a Smlouva tak byla uzavřena na základě nepravdivých informací, čímž došlo k porušení příslušných ustanovení Smlouvy a Zásad, která jsou ve výzvách vždy konkrétně uvedena, stejně jako konkrétní článek Smluv, na základě kterého je vrácení podpory požadováno. Již takto koncipovaná výzva dle soudu je dostatečně srozumitelná a určitá a zcela splňuje náležitostí řádné výzvy na vrácení vyplacené Podpory dle shora uvedených smluvních ujednání účastníků a dle obecných požadavků platné právní úpravy na právní jednání a jeho výklad ve smyslu § 545 a násl. o.z. K tomu viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1570/2012, které uvádí:„ Právní úkon je třeba považovat za určitý, jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu.“ Současně se ve výzvách ze dne 29. 6. 2021 žalobce podrobně vypořádává s dříve podanými námitkami žalované k požadavku na vrácení Podpory a taktéž uvádí konkrétní údaje, z jakých dospěl k závěru, že žalovaná je součástí konsolidačního celku [právnická osoba] Holding. a.s. a tedy nesplňuje atributy malého a středního podniku. Dle názoru soudu nelze na výzvu klást stejné nároky jako např. na žalobu (žalobní tvrzení) a tedy není relevantní, že ve výzvě nejsou podrobně rozebrány důvody - tj. uvedeny limity počtu zaměstnanců, případně ročního obratu, nebo bilanční sumy roční rozvahy, které byly žalovanou dle žalobce překročeny, a pro které žalovaná dle žalobce nespadá do kategorie malého a středního podniku, jak žalobkyně následně podrobně odůvodňuje ve svých žalobních tvrzeních. Tedy lze uzavřít, že žalobce doručil žalované výzvy, kterými řádně uplatnil nárok na vrácení vyplacené podpory v souladu se smluvními ujednáními účastníků i platnou právní úpravou. Současně vznesený nárok žalobce nelze považovat ani za výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku dle § 265 obch., resp. u smluv uzavřených po 31. 12. 2013 v rozporu s ust. § 6 a 8 o.z. Žalobce uvedl podrobné zdůvodnění svých závěrů, že žalovaná nesplňuje podmínky pro zařazení do kategorie malého a středního podniku včetně průměrného přepočteného stavu zaměstnanců rozhodného pro každou jednotlivou Smlouvu zvlášť již dne 2. 7. 2020 ve svém Stanovisku k námitkám klienta ke Zprávě o provedené kontrole, na které výzvy ze dne 29. 6. 2021 navahují a které taktéž zmiňují. Toto stanovisko bylo zástupci žalované doručeno dne 10. 7. 2020 a tedy v žalobě nebyla uvedena zcela nová dříve neuplatněná argumentace, jak nesprávně uvádí žalovaná. Současně žalobce začal věc se žalovanou intenzivně řešit bezprostředně po provedené kontrole, tedy nebyl s řešením liknavý. Skutečnost, že kontrola byla provedena po několika letech poskytování podpory, nelze přičítat k tíži žalobce už z toho důvodu, že odpovědnost za to, že splňuje podmínky pro poskytnutí podpory, na sebe v jednotlivých Smlouvách výslovně vzala žalovaná. Na tomto nic nemění ani skutečnosti, že informace, ze kterých žalobce učinil závěr, že žalovaná nespadá do kategorie malého nebo středního podniku, jsou (a byly) veřejně dostupné. V jednotlivých Smlouvách nebyla sjednána povinnost žalobce před jejich uzavřením nebo před samotnou výplatnou Podpory ověřovat existenci podmínek pro její poskytnutí, přičemž tento postup je zcela v souladu s čl. 14 Doporučení, jehož motivací bylo snížení administrativního zatížení podniků a zjednodušení a urychlení administrativního vyřízení žádostí o poskytnutí podpory. Pokud žalovaná argumentovala tím, že údaje, ze kterých dospěl žalobce k závěru o tom, že žalovaná nespadá do kategorie malého a středního podniku, jsou (a byly) vždy veřejně dostupné, tedy jak před uzavřením jednotlivých Smluv, tak v následném období, soud uvádí následující. V jednotlivých smlouvách bylo sjednáno, že žalovaný coby žadatel je povinen žalobci umožnit kontrolu kdykoli od podání Žádosti, nejpozději však do 10 let od vyplacení Podpory dle Smlouvy a současně byla sjednána prodloužená desetiletá promlčecí doba, tj. od počátku smluvních vztahů účastníků bylo zřejmé a zcela jednoznačné časové období, ve kterém může žalobce provést kontrolu a případně požadovat vrácení vyplacené Podpory v případech sjednaných ve Smlouvě.

33. Z provedeného dokazování současně nevyplynulo, že by žalobce opakovaně uváděl mylná, neúplná, zavádějící a vzájemně si odporující tvrzení v rámci provedené kontroly a následné korespondence účastníků, která by žalované neumožňovala účinně se bránit či oponovat závěrům žalobce, jak tvrdí žalovaná. Z předžalobní korespondence účastníků vyplývá zcela legitimní uplatňování odlišných právních názorů účastníků. Žalovaná měla před doručením relevantních výzev k vrácení Podpory zcela dostatečný prostor pro oponování proti všem závěrům kontroly žalobce a prostor k vlastní argumentaci. Tedy ani v tomto směru nelze jednání žalobce považovat za výkon práva rozporný se zásadami poctivého obchodního styku ve smyslu § 265 o.z. nebo v rozporu s v rozporu s ust. § 6 a 8 o.z.

34. Soud se proto dále zabýval meritem věci a dospěl k následujícím závěrům. Účastníci platně uzavřeli ve smyslu ust. § 2da odst. 5 zákona 252/1997, o zemědělství shora uvedené Smlouvy č. 1 a 7, přičemž Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 byly uzavřeny dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák) s odkazem na § 269 odst. 2 obch. zák. a smlouvy uzavřené po 31. 12. 2013 byly uzavřeny dle zákona č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) s odkazem na § 1746 odst. 2 o.z. Sjednanou podmínkou pro poskytnutí Podpory bylo to, že žalovaná splňuje kritérium malého a středního podniku dle Přílohy č. I Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (resp. Nařízení Komise (ES) č. 651/2014, Nařízení Komise (ES) č. 702/2014) /Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. Podkladem pro uzavření Smluv o podpoře a přílohou Žádostí o podporu bylo čestné prohlášení žalované, že splňuje všechny podmínky pro to, aby mohla být zařazena mezi malé a střední podniky ve smyslu definice Nařízení /Doporučení shora. Žalovaná v čestných nepravdivě uvedla, že splňuje kritérium malého a středního podniku, a to z následujících důvodů.

35. Žalovaná byla v rozhodném sledovaném období (v letech 2009 až 2017) propojena s výše uvedenými společnostmi, jejichž propojení je podrobně popsáno shora a šlo o propojení (propojené podniky) ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. a) resp. b) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení. Jinými slovy mezi roky 2009 až 2017 byla žalovaná vzájemně propojena s konsolidačním celkem [právnická osoba], když vztahy propojení uvnitř holdingu zcela odpovídají definici propojených podniků dle čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení/ Doporučení. Konkrétně z provedeného dokazování vyplynulo propojení společnosti žalované se [právnická osoba] a.s. v celém rozhodném období dle čl. 3 odst. 3 písm. a) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení prostřednictvím vlastnění většiny hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům (členům) [právnická osoba] a.s. ve společnosti žalované. Dále pak existovalo mezi roky 2009 až 2013 o propojení ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm b) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] prostřednictvím práva jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku. Dále existovalo propojení [právnická osoba] se [právnická osoba] [anonymizováno] ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm a) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení a propojení mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm b) přílohy č. I Nařízení/ Doporučení. Mezi roky 2014 až 2017 je dáno propojení výše uvedených společností ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. b) Přílohy č. I Nařízení/ Doporučení.

36. V souladu s čl. 6 odst. 2 přílohy č. I Nařízení/ Doporučení je proto k údajům žalované coby příjemce Podpory, rozhodným pro vyhodnocení statusu malého a středního podniku, třeba přičítat 100 % hodnot přímo či nepřímo propojených podniků, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, tj. v daném případě 100 % hodnot [právnická osoba], konkrétně 100 % počtu zaměstnanců. Přičemž pro posouzení, zda žalovaná coby příjemce Podpory splňuje atributy kategorie malého a středního podniku, je třeba vždy vyhodnotit splnění limitu počtu zaměstnanců, který musí být dodržen vždy – je to kritérium povinné. Proto po zjištění, že žalovaná nesplňuje kritérium počtu zaměstnanců, již není třeba posuzovat splnění kritéria finančních stropů obratu a bilanční sumy. Dle bodu A .1.2. písm. b) Zásad a shodně dle čl. 2 odst. 1 Přílohy č. I Nařízení/ Doporučení se malým nebo středním podnikem rozumí podnik, zaměstnávající méně než 250 osob. Jinými slovy splnění kritéria týkajícího se počtu zaměstnanců (méně než 250 osob) je povinné, aby podnik mohl být pokládán za malý a střední podnik ve smyslu Přílohy č. I Nařízení/ Doporučení, proto již není v případě překročení limitní hodnoty počtu zaměstnanců třeba zabývat se splněním či nesplněním dalších kritérií, což je roční obrat menší než je 50 mil. EUR nebo bilanční suma roční rozvahy menší než 43 mil. EUR.

37. Z konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv koncernu [právnická osoba] vyplývá průměrně přepočtený stav pracovníků vymezeného celku, který během účetního období v roce 2009 činil 931 osob, v roce 2010 činil 865 osob, v roce 2011 činil 784 osob, v roce 2012 činil 769 osob, v roce 2013 činil 727 osob, v roce 2014 činil 759 osob, v roce 2015 činil 780 osob, v roce 2016 činil 828 osob a v roce 2017 činil 817 osob. Tedy je zřejmé, že ve všech sledovaných letech je zde výrazné překročení daného limitu počtu zaměstnanců pro malý a střední podnik ve smyslu č. Přílohy I Nařízení/ Doporučení. Pokud žalovaná argumentovala tím, že je třeba započítat pouze tzv. roční pracovní jednotky definované v čl. 5 Přílohy I Nařízení/Doporu, pak lze souhlasit s námitkou žalobce, že žalovaná neuvedla žádná konkrétní čísla a nenavrhla důkazy k tomu, že po přepočtu zaměstnanců na roční pracovní jednotky definované v čl. 5 Přílohy I Nařízení/Doporu by splňovala limit počtu zaměstnanců pod 250 osob. Žalovaná neuvedla žádný (dle ní správný) počet zaměstnanců ani konkrétní důvody, proč počty uvedené konsolidovaných účetních závěrách nepovažuje za vypovídající pro potřebu určení počtu zaměstnanců dle Přílohy č. I Nařízení/Doporu. V obraně proti žalobě a omezila se na pouhé konstatování, že žalobcem uvedený počet zaměstnanců neodpovídá počtu RPJ a není správným vyjádřením tohoto ukazatele dle Přílohy č. I Nařízení/Doporu. Žalobce postupoval dle názoru soudu při určení rozhodného počtu zaměstnanců v souladu čl. 6 odst. 2 Přílohy č. I Nařízení/Doporu, když vycházel z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách [právnická osoba] Soud v této souvislosti doplňuje, že údaj převzatý žalobcem z těchto konsolidovaných účetních závěrek je vždy tzv.„ průměrný přepočtený stav pracovníků vymezeného celku během běžného účetního období“. S ohledem na koncepci způsobu výpočtu„ průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců“, který stanoví § 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, lze dle názoru soudu dospět k závěru, že údaj o počtu zaměstnanců užitý žalobcem nepřekročí počet ročních pracovních jednotek dle čl. 5 Nařízení/Doporu.

38. Dále pak účetní vyloučení žalované z konsolidačního celku [právnická osoba] v „ [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]“ v letech 2009 až 2015 ve smyslu § 62 odst. 6 vyhl. č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, nemá žádný dopad na posuzování propojení podniků ve smyslu přílohy č. I Nařízení/Doporu. Naopak dle názoru soudu lze souhlasit s názorem žalobce, že toto účetní vyloučení žalované z konsolidace znamená, že ke konsolidovaným výsledkům koncernu [právnická osoba] lze přičíst 100% hodnot samostatných údajů žalované, jelikož tyto s ohledem na jejich účetní vynětí nejsou započítány do celkových údajů konsolidovaného celku, tedy údaje konsolidovaného celku by tímto byly ještě navýšeny o hodnoty žalované. Soud dodává, že v předložených Konsolidačních pravidlech v části B) Popis konsolidačního celku jsou zahrnuty všechny výše uvedené společnosti.

39. Pokud žalovaná argumentovala tím, že z údajů uvedených (zveřejněných) v konsolidovaných účetních závěrkách společnosti [právnická osoba] a ve výročních zprávách ostatních výše uvedených společností za předmětné roky, nelze zjistit reálné vztahy s odkazem na ust. § 66a odst. 3 obch. zák. (reps. na obdobnou úpravu obchodních korporací ve smyslu § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – pozn. soudu), pak soud uvádí, že žalovaná vytrhla ust. § 66a odst. 3 obch. zák. z kontextu s obecným ustanovením § 66a odst. 2 obch. zák., přičemž jak z § 66a odst. 9 obch. zák., tak z § 82 zákona o obchodních korporacích vyplývá povinnost zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dle uvedeného ust. obch. zák. dále jen„ propojené osoby“) právě v případě existence takového vztahu, tj. kdy obecně ovládající osoba může v obchodní korporaci (na řízení nebo provozování podniku jiné osoby) přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Tj. jinými slovy řečeno, pokud by zde daný vztah„ ovládající a ovládaná osoba“ reálně neexistoval, nebyl by žádný zákonný důvod pro zpracování zprávy, která však zpracována byla, tj. bylo vyhodnoceno, že zde vztahy, na které se vztahují příslušná ustanovení zákona o podnikatelských seskupeních, reálně existují.

40. K argumentu žalované absencí přezkumu relevantního či sousedního trhu s poukazem na čl. 12 Doporučení Komise 2003/361/ES soud uvádí následující. Dle čl. 12 Doporučení ke zkoumání relevantního či sousedního trhu dochází pouze v případě propojení podniků výhradně skrze fyzické osoby, což však není případ žalované. Tedy„ Vhodným případem“, který by se měl vzít v úvahu dle bodu 12 Doporučení, je situace, kdy může dojít k propojení podniků pouze prostřednictvím fyzických osob. Tvrzení o propojení podniků výhradně prostřednictvím fyzických osob žalobce v řízení neuplatnil. Žalobce naopak argumentoval propojením právnických osob v rámci holdingu dle čl. 3 odst. 3 přílohy č. I Nařízení/Doporu. Soud na základě všeho výše uvedeného dospěl k závěru, že je dán nárok žalobce na vrácení vyplacených Podpor dle jednotlivých Smluv tak, jak byl uplatněn v žalobě a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

41. Nárok žalobce na uplatněný sankční úrok pak vyplývá z čl. 5 (resp. 7.2) jednotlivých Smluv, přičemž výše tohoto nároku se řídí Nařízením Komise č. 271/2008, kterým se mění Nařízení Komise č. 794/2004, a odpovídá základní referenční sazbě, která je stanovena ve Sdělení Evropské komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb č. 2008 C 14/02, ke dni vyplacení podpory. Sazba úroku se uplatňuje jako složený úrok, a to do data navrácení uplatněné částky Podpory s připočtením jednoho procentního bodu. Úroky narostlé v předcházejícím roce jsou v každém následujícím roce úročeny sazbou platnou v době přepočtu. Úrok byl přiznán v kapitalizované výši vždy ode dne vyplacení podpory dle jednotlivých Smluv ke dni do 9. 6. 2022 a dále od 10. 6. 2022 do zaplacení.

42. Nárok žalobce na uplatněný úrok z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k vrácení Podpory určené ve Výzvě ze dne 29. 6. 2021, tj. ode dne 1. 8. 2021 se opírá o § 1970 o.z., přičemž jeho požadovaná výše odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni počátku prodlení.

43. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto bylo rozhodnuto o povinnosti žalované nahradit mu požadované náklady řízení, které mu důvodně vznikly a to ve výši zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 26.192 Kč, dále paušální náhrady nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., kterou žalobce uplatnil za 4 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání dne 24. 11. 2022 a dne 19. 1. 2023) po 300 Kč, tj. 1.200 Kč. Dále náleží žalobci na náhradě nákladů řízení cestovné k jednání soudu dne 24. 11. 2022 hromadnou dopravou na trase Trutnov – Praha a zpět v celkové výši 394 Kč (185 + 209). Konečně bylo souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtováno cestovné k jednání soudu dne 19. 1. 2023 na trase Praha - Trutnov a zpět částkou 1.912 Kč, ujeto 270km s vozidlem s průměrnou spotřebou 4,6 l benzínu na 100 km při vyhláškové ceně benzínu 41,20 Kč a sazbě základních náhrad 5,20 Kč/km Celkem tedy náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka 29.698 Kč.

44. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.