19 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 110.764,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.440 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky ve výši 27.453,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.420,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.932,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.429,67 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22.429,67 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; dále co do částky ve výši 22.659,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.173,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.358,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.635,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14.635,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; dále co do částky ve výši 39.211,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.136,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.798,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.077,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22.077,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 1. 2. 2024 po částečném zpětvzetí a pravomocném zastavení řízení se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky ve výši 46.653,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.420,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.932,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 429,67 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22.429,67 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; dále částky ve výši 24.899,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.173,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.358,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 635,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14 635,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; dále částku ve výši 39.211,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.136,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.798,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.077,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22.077,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 13. 10. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238178456. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 28.552 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 20.147 Kč (úroková sazba 21,39 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.905 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 687 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 12. 4. 2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z jeho strany byla zaplacena dne 19. 9. 2022. Žalovaný ke dni 1. 10. 2022 dlužil na jistině 22.429,67 Kč a na poplatku 24.224,13 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Žalobce požadoval jistinu 22.429,67 Kč a poplatky 24.224,13 Kč. Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu.

3. Dále mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 20. 1. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 100154041. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 22.714 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 14.905 Kč (úroková sazba 22,38 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3.600 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2.034 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 10. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z jeho strany byla zaplacena dne 30. 5. 2022. Žalovaný ke dni 1. 10. 2022 dlužil na jistině 14.635,65 Kč a na poplatku 10.263,55 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Žalobce požadoval jistinu 14.635,65 Kč a poplatky 10.263,55 Kč. Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu.

4. Dále mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 22. 12. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 100166161. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 39.378 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 28.923 Kč (úroková sazba 22,08 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.246 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3.304 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 22. 9. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z jeho strany byla zaplacena dne 30. 5. 2022. Žalovaný ke dni 22. 9. 2022 dlužil na jistině 22.077,98 Kč a na poplatku 17.133,62 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Žalobce požadoval jistinu 22.077,98 Kč a poplatky 17.133,62 Kč. Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění, avšak bezvýsledně.

5. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl následující. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, jako poskytovatel zápůjčky (úvěru), splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly v obou případech zaznamenány v Zákaznické kartě (z 12. 10. 2021, 19. 1. 2021 a 22. 12. 2020 ) a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, konkrétně šlo o potvrzení o příjmu z 21. 12. 2020. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako kuchař ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 27.000 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 10.500 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce ve všech shora uvedených případech k názoru, že schopnost žalovaného splácet tyto zápůjčky (úvěry) je dostatečná. Žalovaný svým podpisem na zákaznických kartách potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů.

6. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo spolu s žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 1. 11. 2024 na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel. Žalobce se z jednání soudu omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho přítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnosti účastníků.

7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, došlo dne 13. 10. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238178456. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 12. 4. 2023 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 20.147 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru., a to poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.905 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 53.552 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 687 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil pouze celkem částku 5.800 Kč, což vyplývá z tabulky umoření.

8. Dále mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, došlo dne 20. 1. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 100154041. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 20. 10. 2022 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 14.905 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru., a to poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3.600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 42.714 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2.034 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil pouze celkem částku 17.760 Kč, což vyplývá z tabulky umoření.

9. Dále mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, došlo dne 20. 12. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 100166161. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 22. 9. 2022 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 28.923 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru., a to poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6.246 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 69.378 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 3.304 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil pouze celkem částku 30.044 Kč, což vyplývá z tabulky umoření.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupil původní věřitel pohledávky za žalovaným žalobci. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 29. 9. 2023.

11. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhané pohledávky byly postoupeny původním věřitelem. Postoupení pohledávek bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávek rovněž informován.

13. Soud se dále v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením všech tří úvěrových smluv splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. V posuzovaném případě žalobce doložil žádost žalovaného o úvěr – zákaznickou kartu ze dne 12. 10. 2021, 19. 1. 2021 a ze dne 22. 12. 2020, ze kterých vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného a ze kterých vyplývá následující. Dle Zákaznické karty - Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 12. 2020 měl žalovaný příjem pracovního poměru ve výši 27.000 Kč. Tento měl být doložen (zřejmě) výplatními páskami z 10 a 11/2020, které předloženy nebyly. Dále žalovaný uvedl další příjmy domácnosti ve výši 10.500 Kč, které nebyly nijak specifikovány ani doloženy. Současně žalovaný uvedl, že má odhadované měsíční výdaje 4.000 Kč, je rozvedený má jednu vyživovací povinnost a je nájemník. Dle Zákaznické karty - Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 1. 2021 měl žalovaný příjem pracovního poměru ve výši 27.000 Kč. Tento nebyl dle karty nijak dokládán. Dále žalovaný uvedl další příjmy domácnosti ve výši 10.500 Kč, které nebyly nijak specifikovány ani doloženy. Současně žalovaný uvedl, že má odhadované měsíční výdaje 4.000 Kč, je rozvedený má jednu vyživovací povinnost, je nájemník a má interní splátky u žalobce ve výši 3.304 Kč měsíčně. Dle Zákaznické karty - Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 12. 10. 2021 měl žalovaný příjem pracovního poměru ve výši 27.000 Kč. Tento měl být doložen (zřejmě) výplatními páskami z 8 a 9/2021, které předloženy nebyly. Dále žalovaný uvedl další příjmy domácnosti ve výši 10.500 Kč, které nebyly nijak specifikovány ani doloženy. Současně žalovaný uvedl, že má odhadované měsíční výdaje 4.000 Kč, je rozvedený má jednu vyživovací povinnost, je nájemník a má interní splátky u žalobce ve výši 5.338 Kč měsíčně. Žalobce předložil soudu potvrzení o příjmu z 21. 12. 2020, dle kterého měl žalovaný průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši 27.000 Kč z pracovního poměru. Nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobce před uzavřením výše uvedených úvěrových smluv jakkoli prověřoval výši běžných životních výdajů žalovaného, přičemž žalovaným uvedený údaj o měsíčních výdajích ve výši 4.000 Kč měsíčně je zcela nereálný, a to i s ohledem na to, že bydlel v nájmu, jak uvedl v žádostech. Nebyla nijak zjišťována výše vyživovací povinnosti žalovaného. Žalovaným uváděné další čisté příjmy domácnosti nebyly nijak specifikovány ani doloženy. Nebylo z veřejně přístupných zdrojů prověřeno, zda na žalovaného jsou vedeny exekuce. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že v době uzavírání úvěrových smluv byly na žalovaného vedeny exekuce, přičemž část z nich byla v roce 2024 zastavena dle § 55 odst. 7 exekučního řádu, když nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti.

14. Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je konstatováno, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví, „že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci 33 Cdo 2178/2018, jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci 33 Cdo 201/2018, přičemž Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. V posuzovaném případě právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru neověřoval výdaje ani samotné žalovaného, natož osob případně s ním žijících ve společné domácnosti, přičemž žalovaným uváděná výše měsíčních výdajů je zcela nereálná, a to zejména s uvážením jím samým uváděné skutečnosti, že bydlí v nájmu. Právní předchůdce žalobce zjevně nijak nezjišťoval a neověřoval náklady na bydlení žalovaného v nájmu (nájemné, platby za služby spojené s užíváním bytu, náklady na elektřinu apod). Současně žalobce zjevně nezjišťoval a neověřoval tak zásadní věc pro otázku úvěruschopnosti klienta, jako je případné zatížení klienta exekucemi. V daném případě byl v době uzavírání úvěrových smluv žalovaný již zatížen probíhajícími exekucemi, tj. zjevně nebyl schopen hradit ani své závazky, které byly již po splatnosti. Vzhledem k uvedenému závěru nelze než dovodit, že všechny tři předmětné smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly neplatným právním jednáním. Žalobce tak může požadovat pouze vrácení jistiny, která byla žalovanému poskytnuta a která dosud nebyla vrácena. Konkrétně jde v případě smlouvy č. 238178456 o částku 19.200 Kč (25.000 Kč – 5.800 Kč), v případě smlouvy č. 100154041 o částku 2.240 Kč (20.000 Kč – 17.760 Kč) a v případě smlouvy č. 100166161 o částku 0 Kč, neboť na obdrženou částku 30.000 Kč žalovaný uhradil 30.044 Kč. Soud proto žalobci přiznal částku 21.400 Kč (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl (výrok II.).

15. Výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se současně projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se mj. uvádí: Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobu v části o požadovaný úrok z prodlení ve výroku II. rozsudku zamítl. Žalovaná se v prodlení ocitne až v případě, že dlužnou jistinu nezaplatí v soudem stanovené lhůtě.

16. V posuzované věci byl žalovaný nečinný. Netvrdil a neprokázal, jaké jsou jeho možnosti stran vrácení poskytnuté jistiny. Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 21.440 Kč (19,40 % ze žalované částky bez příslušenství), neúspěšný byl co do částky 89.324,6 Kč (80,60 % ze žalované částky bez příslušenství). Tzv. čistý úspěch žalovaného tak činí 61,20 %. Ve věci takto úspěšný žalovaný proto má nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení podle výsledku sporu. Žalovaný však žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval a z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady v souvislosti s řízením vznikly. Proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení výrokem III. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.