19 C 247/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce List vlastnictví Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno číslo popisné Anonymizováno 2. Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno číslo popisné , Anonymizováno oba zastoupeni advokátem Anonymizováno o určení práva odpovídajícího věcnému břemeni I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že vlastníkovi pozemků p.č. , číslo pozemku, a p.č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , List vlastnictví, , na LV , List vlastnictví, , v k.ú. , adresa, jako pozemkům oprávněným svědčí právo věcného břemene cesty po služebném pozemku p.č. , číslo popisné, v k. ú. , adresa, , se zamítá.II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že vlastníkovi pozemků p.č. , číslo pozemku, a p.č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , List vlastnictví, , na LV , List vlastnictví, , v k.ú. , adresa, jako pozemkům oprávněným svědčí právo věcného břemene umístění, přístupu, užívání a údržby bezpřepadové jímky na splaškovou vodu umístěné na služebném pozemku p.č. , číslo popisné, , v k.ú. , adresa, , se zamítá.III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že vlastníkovi pozemků p.č. , číslo pozemku, a p.č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , List vlastnictví, , na LV , List vlastnictví, , v k.ú. , adresa, jako pozemkům oprávněným svědčí právo věcného břemene umístění, přístupu, užívání a údržby šachty na vodovodní přípojku a umístění vodoměrů, umístěné na služebném pozemku p.č. , číslo popisné, , v k.ú. , adresa, , se zamítá.IV. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 49 984,60 Kč k rukám zástupce žalovaných , tituly před jménem, Jakuba Houžvice, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 9. 2024 se žalobce proti žalovaným domáhá určení, že vlastníkovi pozemků p.č. , číslo pozemku, a p.č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , List vlastnictví, , na LV , List vlastnictví, , v k.ú. , adresa, jako pozemkům oprávněným svědčí právo věcného břemene cesty po pozemku p.č. , číslo popisné, , dále věcné břemeno umístění, přístupu, užívání a údržby bezpřepadové jímky na splaškovou vodu umístěné na služebném pozemku p.č. , číslo popisné, a dále věcné břemeno umístění, přístupu, užívání a údržby šachty na vodovodní přípojku a umístění vodoměrů, umístěné na služebném pozemku p.č. , číslo popisné, , v k.ú. , adresa, ., právnická osoba, odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku p.č. , číslo pozemku, a pozemku p.č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , List vlastnictví, , na LV , List vlastnictví, , v k.ú. , adresa, . Žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky pozemku p.č. , číslo popisné, a pozemku p.č. st. , číslo popisné, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, , na LV , list vlastnictví, , v k.ú. , adresa, . Stavby č.p. , List vlastnictví, a č.p. , číslo popisné, byly vystavěny žalobcem a bratrem žalobce jako dvojdomek, kdy stavba probíhala od roku 1994, přičemž pro tento dvojdomek byla společně zřízena příjezdová cesta vedoucí od pozemku p.č. st. , číslo popisné, , na LV , číslo popisné, , v k.ú. , adresa, přes pozemek žalovaných p.č. , číslo popisné, , zajištující přístup žalobce, jeho rodiny a jeho návštěv, jakož i složek IZS k jeho pozemkům. Zároveň při výstavbě byla na pozemku žalovaných p.č. , číslo popisné, zřízena pro oba rodinné domy (dvojdomek) společná bezpřepadová jímka na splaškové vody a šachta na přívod vodovodní přípojky s vodoměry. Bez zřízení společné cesty, jímky i šachty na vodu nebylo možné dům postavit, neboť by ani jeden z vlastníků nedostal stavební povolení. Žalobce již od doby výstavby domu, tj. od roku 1995 užíval příjezdovou komunikaci, jímku na splaškovou vodu, šachtu na vodovodní přípojku společně s vlastníkem pozemků žalovaných, kterým byl z počátku jeho bratr , jméno FO, a následně další osoby. Společné zřízení a užívání bylo podmínkou pro vydání stavebního povolení a následně i kolaudaci obou částí dvojdomku. Ve stavebním povolení ze dne 15. 5. 1995 se výslovně uvádí mezi podmínkami pro provedení stavby, že „majitelé pozemků jsou nuceni strpět užívání studny a podzemních vedení vody, kanalizace, společné jímky odpadních vod, podzemního kabelového vedení a užívání přístupové cesty jako věcné břemeno na svých pozemcích…“ , právnická osoba, byla koncipována v terénu tak, že k němu není možný fakticky žádný jiný přístup. Žalobce spolu s manželkou měli již v roce 1996 v domě evidováno trvalé bydliště a fakticky se nastěhovali v roce 1998. Žalobce od počátku výstavby využíval cestu, jímku i vodovodní šachtu nepřetržitě s úmyslem mít ji pro sebe, neboť fakticky bez takového způsobu užití by bylo znemožněno řádné užívání domu žalobce, když odpady jsou v domě konstruovány ve společných trubkách v dělící nosné zdi, stejně jako napojení na vodovod a řešení přístupové cesty k domu. Žalobce se po celou dobu podílel vždy s vlastníkem pozemků žalovaných společně na nákladech na údržbu cesty, jímky i šachty. Žalobce se se svým bratrem dohodl na zřízení věcného břemene cesty, umístění kanalizace včetně jímky na splaškovou vodu a vedení vodovodní sítě včetně umístění vodovodní šachty, avšak k uzavření písemné smlouvy nikdy po dobu vlastnictví pana , jméno FO, nedošlo a tím pádem nedošlo k jejich zanesení do katastru nemovitostí, avšak vždy se vlastníci pozemků žalobce a pozemků žalovaných společně chovali tak, jakoby bylo toto věcné břemeno v katastru nemovitostí evidováno a právo přístupu žalobce k jeho nemovitostem bylo vždy respektováno. Následně (v doplnění tvrzení k výzvě soudu) žalobce uvedl, že si nepamatuje, z jakého důvodu nedošlo před kolaudací k zápisu věcných břemen do katastru nemovitostí. S ohledem na skutečnost, že bratr žalobce tou dobou působil ve stavebnictví, tak žalobce spoléhal, že bratr vyřídí vše potřebné tak, aby obě strany mohly nemovitosti nerušeně a doživotně užívat v rozsahu, v jakém je užívaly od počátku. Příjezdová komunikace na pozemcích žalovaných je jedinou přístupovou komunikací k pozemkům žalobce, když jinak jsou jeho pozemky obklopeny polem a loukami, přes které není možný přístup k pozemkům žalobce. Podél pozemku žalobce sice vede pozemek p.č. , číslo pozemku, ve vlastnictví státu, který je v katastru nemovitostí označen jako ostatní komunikace, avšak tento pozemek je komunikací pouze historicky, v terénu se na něm žádná cesta nenachází a již vůbec ne přístupná pro automobily. Žalobce má za to, že došlo vydržením k nabytí práva věcného břemene cesty, vedení kanalizace včetně umístění jímky na splaškovou vodu a vedení vody včetně umístění šachty na přívod vodovodní přípojky s vodoměry v souladu s §1260 občanského zákoníku („o.z.“) ve spojení s § 1095 o.z. Ze stavebního povolení a z listu vlastnictví je zřejmé, že žalobce požívá práv z dotčených věcných břemen již od roku 1995, tj. v současnosti již 29 let, tedy více než 20 let požadovaných § 1095 o.z. Dle názoru žalobce předloženým stavebním povolením je dostatečně prokázán poctivý úmysl žalobce, který od počátku jedná v souladu s dohodami a nařízeními z doby výstavby domu v dobré víře v to, že mu předmětná práva náleží. Zároveň z předložené dokumentace má žalobce za to, že je dostatečně prokázáno, že se v držbu nevetřel nepoctivě, když samotné společné užívání bylo nařízeno příslušnými správními orgány a bylo respektováno všemi vlastníky dotčených nemovitostí. Žalobce má tedy za to, že z výše uvedených skutečností a navržených důkazů je nepochybně prokázáno, že mu svědčí navrhovaná práva věcného břemene.

3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že žalobou uplatněný nárok neuznávají. Žalovaní nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. č. st. , číslo popisné, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, a pozemek parc. č. , číslo popisné, , vše zapsáno na LV č. , list vlastnictví, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, na základě kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2023. Žalobce, jeho manželka a návštěvy se svévolně pohybují po nemovitostech žalovaných, přes nemovitosti žalovaných jezdí, chodí, parkují na nemovitostech žalovaných, a to bez jakéhokoli oprávnění či titulu, na což byl žalobce žalovanými opakovaně upozorňován. I přes uvedené protiprávní jednání se žalovaní snažili doposud celou cestu vyřešit smírně a dávali žalobci prostor, aby měl čas zajistit si příjezdovou cestu mimo nemovitosti žalovaných. Žalobce se naprosto svévolně pohybuje po nemovitostech žalovaných, parkuje jim na pozemku, a to nejenom osobními auty, ale i karavanem, dále se schází na nemovitostech žalovaného s přáteli, apod. Žalobce sám v žalobě tvrdí, že k uzavření písemné smlouvy ohledně zřízení věcného břemene nikdy nedošlo, jakož nikdy nedošlo k zanesení práva do katastru nemovitostí. Tedy žalobce na základě uvedeného tvrzení si je vědom, že mu žádné takové právo nesvědčí, přesto činí uvedená neoprávněná jednání. Žalovaní na základě uvedeného několikrát vyzvali žalobce, aby se dopravoval ke svým nemovitostem po jiném pozemku, případně učinil jiná opatření. K nemovitostem žalobce, a sice k pozemku parc. č. , číslo pozemku, k.ú. , adresa, se lze dostat např. z pozemku parc. č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, , jež je veden jakožto „ostatní komunikace“, a má přístup k pozemku mimo nemovitosti žalovaných. Žalovaným tak není nutné zasahovat do práv. Podanou žalobu žalovaní vnímají jako možné další „šikanózní“ jednání ze strany žalobce, kdy žalobce na žalované volá bezdůvodně příslušníky PČR, podává oznámení a podání na , právnická osoba, , a to na různé odbory (např. stavební, tak přestupkové), má neoprávněně nastavenou kameru na nemovitosti žalovaných, kterou je sleduje. Slovně napadá žalované. Žalobce se svévolně pohybuje po pozemku žalovaných, fotí si jejich nemovitosti za účelem podávání oznámení, dále si fotí předměty na nemovitostech žalovaných, například materiál. Žalovaní mají důvodné podezření, že se jedná i o snahu žalobce o vystěhování žalovaných, neboť nesympatizuje s jejich národností. Žalobce jakožto vlastník nemovitosti parc. č. , číslo popisné, a parc. č. st. , číslo popisné, měl (dle tvrzených skutečností ze strany žalobce) s původním vlastníkem nemovitosti parc. č. , číslo pozemku, a parc. č. st. , číslo pozemku, uzavřený vztah ve formě výprosy, neboť se jednalo o bratry, přičemž na základě výprosy se nestává výprosník vlastníkem předmětu výprosy, nemůže ani vlastnické právo vydržet, nakolik nemá pravou držbu. Co se týče přístupu a užívání jímky na splaškovou vodu, žalovaní uvádí, že nebrání žalobci k přístupu a užívání uvedeného. To, že žalovaní nebrání žalobci k přístupu a užívání, mají žalovaní mimo jiné zaznamenáno na videozáznamu, neboť mají kamerový systém na stavbě a lze tedy případně dohledat, že žalobce má k jímce nerušený přístup a může ji užívat. Žalovaní opakovaně žalobci navrhli, aby uvedený přístup k jímce a užívání upravili prozatím smluvně, kdy žalovaní jsou již od počátku ochotni ke smluvní úpravě vztahu. Žalovaným je závažným způsobem zasahováno do jejich zaručených základních práv, zejména do vlastnického práva, práva na soukromí a nedotknutelnost obydlí, kdy se žalovaným po nemovitostech pohybují cizí lidé a žalovaní tak mají oprávněný strach o své soukromí a bezpečí celé rodiny. Navrhli zamítnutí žaloby.

4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na podané žalobě.Dle § 80 občanského soudního řádu v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Naléhavý právní zájem na určení věcného práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dán, jestliže žalobce tvrdí, že nemovitostem, jejichž je výlučným vlastníkem svědčí právo služebnosti, které není zapsáno v katastru nemovitostí. Bez rozhodnutí soudu nelze provést zápis služebnosti do katastru nemovitostí. Je tedy dán naléhavý právní zájem na určení. Proto se dále zabýval meritem věci.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Dle výpisu z KN LV č. , List vlastnictví, pro k.ú. , adresa, je žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p.č. , číslo pozemku, a p.č. st. , číslo pozemku, , jehož součástí je stavba č.p. , List vlastnictví, . Nabývacími tituly jsou dohoda o zrušení podílového spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání ze dne 2. 1. 1995 a rozhodnutí o povolení k trvalému užívání stavby MÚ , adresa, č.j.: výst. , Anonymizováno, ze dne 30. 5. 2005. Právní moc ke dni 31. 5. 2005. Dohodou z 2. 1. 1995 dle jejího obsahu žalobce a p. , jméno FO, zrušili a vypořádali podílové spoluvlastnictví k dosavadnímu pozemku p.č. , číslo popisné, o výměře 3405 m2 rozdělením na pozemky p.č. , číslo popisné, o výměře , číslo popisné, m2 a p.č. , číslo pozemku, o výměře 1687 m2, ze kterého byl následně oddělen pozemek p.č. St. , číslo pozemku, . Dle výpisu z KN LV č. , list vlastnictví, pro k.ú. , adresa, vlastní žalovaní v režimu SJM pozemek p.č. st , číslo popisné, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , číslo popisné, a pozemek p.č. , číslo popisné, (zahrada) v k.ú. , adresa, (dále „pozemek žalovaných“), a to na základě kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2023. Právní účinky zápisu nastaly k okamžiku 24. 10. 2023. Uvedená smlouva byla uzavřena mezi žalovanými a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, se sídlem , adresa, a v článku IV odst. 2 písm. c) smlouvy se mimo jiné uvádí, že na předmětu koupě neváznou věcná břemena, ani jakákoli jiná práva ve prospěch třetích osob. Na základě nesporných tvrzení účastníků, místního šetření a fotodokumentace soud zjistil, že žalobce (spolu s dalšími rodinnými příslušníky) užívá aktuálně jedinou přístupovou cestu z místní komunikace ke své nemovitosti vedoucí přes pozemek žalovaných p.č. , číslo popisné, . Dále v rámci užívání svého domu č.p. , List vlastnictví, užívá šachtu na vodovodní přípojku a vodoměr a dále společnou bezpřepadovou jímku na splaškovou vodu, které jsou umístěny na pozemku žalovaných. Územním rozhodnutím MěÚ ve , adresa, ze dne 8. 2. 1995 č.j. výst. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -Ma bylo rozhodnuto na návrh , jméno FO, ml. o umístění stavby rodinného domu (poloviny rodinného dvojdomku) na pozemku p.č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, . V podmínkách pro umístění a projektovou přípravu stavby bylo stanoveno, že příjezd k rodinnému domku bude po pozemku p.č. , číslo pozemku, z místní komunikace přes pozemek p.č. , číslo popisné, , který je ve vlastnictví , jméno FO, . Dále bylo stanoveno, že cesta bude zaměřena a společné zřízení a údržba cesty bude vloženo jako věcné břemeno na pozemek. Taktéž pro přípojku kanalizace a vody vedoucí přes pozemek p.č. , číslo popisné, mělo být společné zřízení, užívání, provoz a údržba vloženo jako věcné břemeno na pozemek. Stavebním povolením MěÚ , adresa, ze dne 15. 5. 1995 č.j. výst. , Anonymizováno, -Ča-Ma byla povolena stavba nového rodinného domku (1/2 dvojdomku) na pozemcích p.č. , číslo pozemku, , , číslo popisné, , , číslo pozemku, a st.p.č. , číslo popisné, v k.ú. , adresa, . V podmínkách pro provedení stavy bylo mimo jiné uvedeno, že „majitelé pozemků jsou nuceni strpět užívání studny a podzemních vedení vody, kanalizace, společné jímky odpadních vod, podzemního kabelového vedení a užívání přístupové cesty jako věcné břemeno na svých pozemcích. Smlouvy o vložení věcného břemene na pozemky budou do kolaudace vloženy do katastru nemovitostí.“ Dle dohody žalobce a , jméno FO, ze dne 20. 3. 1998 se tito dohodli na volném příjezdu k RD č.p. , List vlastnictví, po příjezdové komunikaci, která vede přes parcelu p.č. , číslo popisné, s tím, že na opravě a údržbě se budou podílet rovným dílem. Dále se dohodli, že na parcele p.č. , číslo popisné, bude umístěna jímka na splaškové vody pro oba rodinné domy společná a šachta na přívod vodovodní přípojky s vodoměry s tím, že na údržbě, opravách a nákladech provozu se budou podílet rovným dílem. Dále bylo v dohodě výslovně uvedeno, že se uzavírá na dobu neurčitou. Rozhodnutím MěÚ , adresa, ze dne 30. 5. 2005 č.j. výst. , Anonymizováno, byla dodatečně povolena změna stavby a dále povoleno užívání stavby: Rodinný dům – ½ rodinného dvojdomku, které bylo přiděleno č.p. , List vlastnictví, , adresa, . V rozhodnutí je uvedeno, že jako společná zařízení pro celý rodinný dvojdomek (tj. č.p. , List vlastnictví, a č.p. , číslo popisné, ) byla na základě podmínek stavebního povolení a vzájemně uzavřených smluv realizována společná jímka odpadních vod s nátokovou kanalizací, přípojky inženýrských sítí a úprava přístupové cesty. Případné zásobování stavby vodou z realizované vodovodní přípojky napojené z veřejného vodovodu, která je zaslepením ukončena v technické šachtě u č.p. , číslo popisné, , je nutno předem odsouhlasit s OÚ , adresa, . V rozhodnutí je uvedeno, že stavebník předložil mimo jiné smlouvy o společném užívání kanalizace a jímky, o užívání přístupové cesty (komunikace pro přístup a příjezd ke stavbě), o připojení vody a odběru vody ze studny u č.p.

110. K možné existenci nějakých dalších písemných dohod (smluv) krom dohody z 20. 3. 1998 žalobce uvedl, že o žádné další písemné dohodě neví, nedisponuje jí. Účastnící dále učinili v řízení nesporným, že oba domy jsou v současné době napojeny na obecní vodovod. Dle ohlášení změny údajů katastru o nemovitostech ze dne 1. 6. 2005 bylo ohlášeno postavení nové budovy ve vlastnictví žalobce a povolení jejího užívání kolaudačním rozhodnutím MěÚ , adresa, ze dne 30. 5. 2005 č.j. výst. , Anonymizováno, -Ba. Dle svědecké výpovědi , jméno FO, , manželky žalobce, po dohodě s bratrem žalobce stavěli svépomocí dvojdomek. Pozemek darovali rodiče žalobce. Žalobce s bratrem se dohodli na společném užívání cesty, septiku. Bralo se to tak, že to zůstane v rodině. Dům č.p. , List vlastnictví, rodina žalobce užívá fakticky od roku 1998. Druhou polovinu „dvojdomku“ užíval bratr žalobce , jméno FO, až do doby, kdy o něj přišel v exekuci, což bylo cca před třemi nebo čtyřmi roky. Následně byl dům cca půl roku prázdný, později pronajatý, až do doby jeho koupě žalovanými. Dle výpovědi , jméno FO, , bratra žalobce, dostali s bratrem od rodičů darem pozemek, který si rozdělili a následně se dohodli na výstavbě dvojdomku, a to z důvodu úspory peněz oproti výstavbě samostatných domů. Něco kvůli septikům a cestě sepisovali. Svědek si však již nepamatuje nic konkrétního. Svědek dle svého vyjádření nevěděl, že nějaké smlouvy mají být vloženy do katastru nemovitostí, neměl s tím žádné zkušenosti. Do domu se nastěhoval až někdy po bratrovi. O dům následně přišel v exekuci před třemi nebo čtyřmi roky. Z místního šetření na pozemcích parc. č. , číslo popisné, a , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, soud zjistil, že žalobce užívá aktuálně jedinou zbudovanou přístupovou cestu k domu žalobce č.p. , List vlastnictví, (polovině dvojdomku), která vede po pozemku žalovaných p.č. , číslo popisné, . Dále bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. , číslo pozemku, v k.ú. , adresa, , jež je veden jakožto „ostatní komunikace“, fakticky žádná cesta nevede. Dále bylo zjištěno, že v užívání vodovodní přípojky a jímky na splaškovou vodu žalovaní žalobci fakticky nebrání. Z předžalobní korespondence účastníků vyplývá, mezi účastníky došlo ke sporu ohledně, dle tvrzení žalovaných neoprávněného, užívání pozemku p.č. , číslo popisné, ve vlastnictví žalovaných žalobcem a jeho rodinou (zejména se spor týká pohybu vozidel a osob po pozemku žalovaných p.č. , číslo popisné, ), kdy žalobce v rámci předžalobní korespondence argumentoval mimořádným vydržením služebností dle § 1095 o.z.Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

6. Dle § 1260 odst. 1 první věty zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění (dále jen NOZ) služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.Dle § 2189 o.z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by mezi původním vlastníkem pozemku žalovaných p.č. , číslo popisné, , bratrem žalobce , jméno FO, , a žalobcem byla uzavřena nějaká smlouva o zřízení věcných břemen, jejichž vydržení se žalobce dovolává. Žalobce ani existenci takové smlouvy či smluv v řízení netvrdil. Skutečnost, že podmínkou stavebního povolení k výstavbě dvojdomku žalobce a bratra žalobce , jméno FO, (tj. rodinných domů č.p. , List vlastnictví, a č.p. , číslo popisné, ) bylo uzavření smluv o zřízení věcného břemene a jejich vložení do katastru nemovitostí do doby kolaudace a žalobce a bratr žalobce , jméno FO, tak v rozporu s výslovnými podmínkami stavebního povolení prokazatelně neučinili, nemůže jít ve prospěch žalobce a k tíži žalovaných. Stejně tak nemůže jít ve prospěch žalobce a k tíži žalovaných skutečnost, že došlo k povolení užívání stavby domu (poloviny dvojdomku) žalobce, ačkoli nebyla uvedená výslovná podmínka stavebního povolení splněna. Tvrzení žalobce, že od počátku jedná v souladu s dohodami a nařízeními z doby výstavby domu v dobré víře v to, že mu předmětná práva náleží, nebylo dle názoru soudu v řízení prokázáno. Žalobce si nepochybně musel být vědom, že k uzavření stavebním úřadem požadovaných smluv o věcných břemenech, a tudíž logicky ani k jejich vložení do katastru nemovitostí, nedošlo. V řízení byla předložena pouze písemná dohoda žalobce a , jméno FO, ze dne 20. 3. 1998 a bylo prokázáno i místním šetřením a svědeckými výpověďmi, že žalobce se svou rodinou se ke svému domu nerušeně dopravoval po prašné příjezdové cestě, která vede přes pozemek p.č. , číslo popisné, a užíval jímku na splaškové vody, která byla na pozemku p.č. , číslo popisné, vybudována pro oba rodinné domy a šachtu na přívod vodovodní přípojky s vodoměry opět vybudovanou pro oba rodinné domy po dobu, kdy pozemek p. č. , číslo popisné, vlastnil jeho bratr, a to na základě dohody s bratrem, která je zachycena v písemné podobě na listině ze dne 20. 3. 1998. Poté, co bratr žalobce o svoji nemovitost přišel v exekuci před třemi či čtyřmi lety, až do nabytí této nemovitosti žalovanými, nebyl v uvedeném užívání pozemku p.č. , číslo popisné, žalobce omezován, dle názoru soudu zejména proto, že přechodná vlastnice nemovitostí-pozemku p.č. st. , číslo popisné, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , číslo popisné, a pozemku p.č. , číslo popisné, v k.ú. , adresa, , právnická osoba, tyto nemovitosti nejdříve neužívala vůbec, následně opakovaně pronajímala třetím osobám, jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí. Tj. nelze dospět k závěru, že žalobcem tvrzené právo bylo respektováno všemi vlastníky dotčených nemovitostí (před žalovanými). Naopak právní předchůdce žalovaných coby prodávající v kupní smlouvě výslovně prohlásil, že na předmětu koupě žádná věcná břemena neváznou.

8. Shora uvedená dohoda mezi žalobcem a jeho bratrem pak nese jednoznačně pojmové znaky výprosy. Jde o neformální dohodu mezi nejbližšími příbuznými, kteří navíc, jak vyplynulo z výpovědi svědků, nepočítali s možností, že by se v budoucnu vlastníkem některé z předmětných nemovitostí stal někdo mimo okruh rodiny. K pojmovým znakům výprosy srovnej např. ASPI 89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, který uvádí: „Výprosa představuje bezformální závazek vzniklý na základě reálné smlouvy. K jeho vzniku je třeba nejen konsensus o předmětu závazku a povaze plnění, ale musí dojít i k reálnému přenechání věci k užití jinému. Mezi pojmové znaky výprosy patří: (a) přenechání věci k užití, (b) bezplatnost, (c) neujednání doby ani účelu užití. Nejde o výprosu, pokud byl sjednán účel užívání, který nepřímo omezuje dobu užívání. Podmínky výprosy však nejsou porušeny, pokud je sjednán obecný účel užití věci, který nelimituje čas užívání. Výprosní smlouva je zásadně bezformální. Může proto vzniknout i konkludentně (kupř. faktické strpění užívání vlastní nemovitosti třetí osobou). Předmětem výprosy může být věc movitá i nemovitá, hmotná i nehmotná (právo stezky, právo stavby), pakliže dojde jejím přenecháním (odevzdáním) ke specifikaci (tj. individualizaci)“. Žalobce si po celou dobu užívání pozemku p.č. , číslo popisné, nepochybně musel být vědom, že mu nesvědčí žádné věcné břemeno a že tento pozemek užívá pouze na základě neformální dohody s bratrem.

9. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2024 sp. zn. , spisová značka, , které navazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024 sp. zn. , spisová značka, : „Ten, kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží, či nikoli. Samotné faktické užívání věci cizí proto bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti, a proto ani nemůže vést k vydržení tohoto práva. Jedná se jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Důkazní břemeno ohledně držby práva pak tíží toho, kdo se vydržení (ať už řádného, či mimořádného) domáhá.“ K uvedeným závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil i v usnesení ze dne 30. 10. 2024 sp. zn. , spisová značka, . Na základě prokázaného skutkového stavu po posouzení dle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu lze uzavřít, že žalobce v řízení neprokázal, že věcné právo služebností, jejichž vydržení se žalobou domáhá, po stanovenou dobu 20-ti let pro mimořádné vydržení držel jako právo věcné, tj. fakticky vykonával jejich obsah s úmyslem mít je pro sebe. Nebyla tedy splněna podmínka ani pro mimořádné vydržení služebnosti ve smyslu shora citované judikatury Nejvyššího soudu. Proto soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu výroky I, II a III zamítl.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli ve věci plně úspěšní, náleží jim proto právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalovaným náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 a § 11 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT.), a to za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, vyjádření k žalobě ze dne 8. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účast na místním šetření dne 16. 12. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 AT ve výši 35.000 Kč dle AT účinného do 31. 12. 2024. Za společný úkon za každou zastupovanou osobu náleží 2 000 Kč, tj. za 2 zastupované osoby náleží 4 000 Kč za 1 úkon, celkem 3 x 4 000 Kč, tj. 12 000 Kč. Dále náleží žalovaným na náhradě za zastupování advokátem v řízení odměna advokáta za 3 úkony právní služby: vyjádření ve věci samé z 28. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání soudu dne 21. 1. 2025, účast na jednání soudu dne 27. 2. 2025, obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) AT z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 AT ve výši 65.000 Kč dle AT účinného od 1. 1. 2025. Za společný úkon za zastupování žalovaných náleží 3 700 Kč za první osobu a 2 690 Kč za druhou osobu, tedy 6 660 Kč za 1 úkon, celkem 3 x 6 660 Kč, tj. 19 980 Kč. Celkem žalovaným na odměně advokáta za zastupování náleží 31 980 Kč. Žalovaným dále na nákladech řízení náleží náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 3 společné úkony právní služby po , číslo popisné, Kč dle § 13 odst. 1,3 AT platného a účinného do 31. 12. 2024 a za 3 společné úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1,3 § AT platného a účinného od 1. 1. 2025, tj. celkem 2 250 Kč. Dále náleží žalovaným náhrada za ztrátu času advokáta dle § 14 odst. 1,3 AT účinného do 31. 12. 2024 za 4 půlhodiny strávené na cestě k místnímu šetření a zpět po 100 Kč, tj. 400 Kč a dále náhrada za ztrátu času advokáta dle § 14 odst. 1,3 AT účinného od 1. 1. 2025 za celkem 12 půlhodin strávených na cestě ke dvěma jednáním soudu a zpět po 150 Kč v celkové výši 1 800 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné 1 x k místnímu šetření z Mladé Boleslavi do Dolní Kalné a zpět částkou 1 312,06 Kč; ujeto 126 km s vozidlem s kombinovanou spotřebou 12,6 l benzinu BA 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzinu 38,20 Kč/l a sazbě základních náhrad 5,60 Kč/km. Dále bylo v souladu s přepisy o cestovních náhradách vyúčtováno cestovné 2 x k jednání soudu z , adresa, a zpět částkou 2 x 1 783,77 Kč; ujeto v obou případech 173 km s vozidlem s kombinovanou spotřebou 12,6 l benzinu BA 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzinu 35,80 Kč/l a sazbě základních náhrad 5,80 Kč/km. Zástupce žalovaných doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a náhradě hotových výdajů advokáta přísluší rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů, tedy z částky v celkové výši 41 309,60 Kč, tj. v částce 8 675 Kč. Celkem bylo na náhradě nákladů řízení žalovaným přiznáno 49 984,60 Kč. Náklady jsou splatné dle 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaných.

11. Lhůta k plnění byla ve výroku IV. stanovena dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší.