19 C 273/2021
č. j. 19 C 273/2021-100
V PLATNOSTICitované zákony (21)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 137 § 142 § 149 § 161
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 6 § 586 § 588 § 689 § 714 § 747 § 1100 § 1765 § 1766 § 1785 § 1786 +3 dalších
Plný text
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle a vzájemném návrhu k obnovení práv a povinností stran <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem tuto kupní smlouvu:</b> Dne, měsíce a roku níže uvedeného uzavřeli: 1/ [celé jméno žalovaného], r. [číslo] bytem [adresa žalovaného] - jako strana prodávající na straně jedné – - a - 2/ [celé jméno žalobce], r. [číslo] bytem [adresa žalobce] - jako strana kupující na straně druhé – tuto S MLOUV U I/ [celé jméno žalovaného] prohlašuje, že je podle Rozsudku Okresního soudu v Trutnově o určení právního vztahu ze dne 20.10.2017, který byl do katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], vložen pod čj. [anonymizováno] [číslo] výlučným vlastníkem: -) stavební parcely č. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa] -) stavební parcely č. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa] -) pozemkové parcely č. parc. [číslo] – trvalý travní porost -) pozemkové parcely č. parc. [číslo] – zahrada -) pozemkové parcely č. parc. [číslo] – zahrada -) pozemkové parcely č. parc. [číslo] – ostatní plocha to vše kat. úz. a část [územní celek]. Tyto nemovité věci, dále specifikované jako Předmět převodu, jsou v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Trutnov, zapsány na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec]. II/ Předmět převodu specifikovaný v čl. I/ této kupní smlouvy se vším zákonným příslušenstvím a součástmi [celé jméno žalovaného] prodává [jméno] [příjmení], který tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví kupu je za vzájemně dohodnutou kupní cenu 4.990.000 Kč (slovy: čtyřimilionydevětsetdevadesáttisíc korun českých). Celou dohodnutou kupní cenu 4.990.000 Kč si účastníci vypořádali takto: a) Částku 500.000 Kč zaplatila strana kupující straně prodávající před podpisem této smlouvy v návaznosti na Smlouvu o smlouvě budoucí ze dne 23.7.2020, což strana prodávající podpisem smlouvy potvrzuje. b) Zbylých 4.490.000 Kč zavazuje se strana kupující zaplatit straně prodávající s jejím souhlasem do advokátní úschovy u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ml., č. účtu [tel. číslo] / [číslo], vedeného u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z vlastních zdrojů a to do 15 dnů od podpisu této smlouvy. Kupní cena se má za uhrazenou straně prodávající připsáním zbylé části kupní ceny uvedené v čl. II/ sub. b) této smlouvy na účet strany prodávající uvedený ve Smlouvě o úschově u advokáta uzavřené souběžné s touto smlouvou. III/ Účastníci se dohodli na tom, že jedno vyhotovení kupní smlouvy s ověřenými podpisy účastníků a návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podepsaný účastníky zůstanou deponovány u advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] s tím, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] podá za účastníky této smlouvy návrh na vklad vlastnického práva do 5 pracovních dnů poté, co bude na nadepsaný účet úschov plně uhrazena kupní cena. IV/ Pro případ, že by strana kupující nezaplatila straně prodávající kupní cenu tak, jak je uvedeno v čl. II/ této smlouvy, a to ani do dalších 10 dnů, zavazuje se strana kupující zaplatit straně prodávající smluvní pokutu 500.000 Kč, která je splatná téhož dne. Pro případ, že by strana kupující nezaplatila straně prodávající kupní cenu ani do dalších 30 dnů, je strana prodávající oprávněna od této smlouvy odstoupit, čímž by se od samého počátku zrušila. Pro tento případ si je strana prodávající oprávněna smluvní pokutu započíst oproti složené části kupní ceny dle čl. II/ sub. a) smlouvy. Účastníci se dohodli na tom, že k předání Předmětu převodu dojde do 10 dnů poté, co bude vklad vlastnického práva ve prospěch strany kupující v katastru nemovitostí zapsán. Do této doby nenáleží straně kupující od strany prodávající žádná náhrada za užívání Předmětu převodu. O předání bude mezi účastníky vyhotoven předávací protokol, který bude obsahovat zejména stav energií, tj. elektřiny, plynu a vody ke dni předání. Veškeré platby přede dnem předání hradí strana prodávající, platby po tomto dni pak strana kupující s tím, že případné nedoplatky uhradí ten, v jehož rozhodném období vznikly a stejně tak případné přeplatky druhé straně navrátí. Účastníci se dohodli, že po předání Předmětu převodu dojde k převodu energií u dodavatelů. Za součást Předmětu převodu považují veškeré interiérové dveře, podlahové krytiny pevně spojené s povrchem včetně plovoucích podlah a parket (jsou-li takové), technická svítidla v koupelně, WC a na chodbách a sanitární keramika včetně baterií v koupelně. Strana kupující bere na vědomí, že veškeré přenechané vybavení se nachází ve stavu odpovídajícím jeho běžnému opotřebení a je jí přenecháváno tak, jak stojí a leží. Smluvní strany výslovně prohlašují, že částka odpovídající vypořádání za vybavení a zařízení specifikované v tomto článku je mezi nimi již zohledněna v rámci dohodnuté kupní ceny. Strana prodávající touto smlouvou taktéž převádí vlastnické právo k vybavení dle tohoto ustanovení smlouvy na stranu kupující. Strana kupující vlastnické právo k vybavení dle tohoto ustanovení smlouvy přijímá. Pro případ prodlení s předáním či převzetím Předmětu převodu zavazuje se ta ze smluvních stran, která svou povinnost poruší, zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu 5000 Kč za každý den prodlení, když smluvní pokuta je splatná každý následující den. V případě, že má strana prodávající na Předmětu převodu evidováno své trvalé bydliště zavazuje se jej z Předmětu převodu přehlásit jinam a to do 90 dnů poté, co bude vklad vlastnického práva ve prospěch strany kupující v katastru nemovitostí zapsán a ve stejné době zajistí, aby případné další osoby, které by na Předmětu převodu měly nahlášeno trvalé bydliště, učinily stejně. Pokud by strana prodávající tuto povinnost nesplnila, zavazuje se zaplatit straně kupující smluvní pokutu 5.000 Kč za každý den prodlení, když smluvní pokuta je splatná každý následující den. Strana prodávající má do okamžiku protokolárního předání Předmětu převodu či do okamžiku, kdy měla strana kupující povinnost dle této smlouvy Předmět převodu převzít: -) odpovědnost za případně vzniklé škody na Předmětu převodu a to včetně odpovědnosti za škody, jež by případně vznikly na majetku třetích osob v souvislosti s užíváním Předmětu převodu -) povinnost hradit náklady spojené s vlastnictvím a užíváním Předmětu převodu, -) nárok na plody a užitky Předmětu převodu. Strana kupující má od okamžiku protokolárního předání Předmětu převodu či od okamžiku, kdy měla strana kupující povinnost Předmět převodu převzít: -) odpovědnost za případně vzniklé škody na Předmětu převodu a to včetně odpovědnosti za škody, jež by případně vznikly na majetku třetích osob v souvislosti s užíváním Předmětu převodu, -) povinnost hradit náklady spojené s vlastnictvím a užíváním Předmětu převodu, -) nárok na plody a užitky Předmětu převodu. V/ Vlastnické právo na stranu kupující přejde dnem vkladu práva do katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dojde – li v mezidobí ke změně právních poměrů na Straně prodávající nebo kupující, jsou právní nástupci vázání touto smlouvou a závazky z ní plynoucími bezvýhradně a v plném rozsahu sjednaných práv a povinností. VI/ Strana prodávající prohlašuje, že: - ohledně Předmětu převodu neučinila ke dni uzavření této smlouvy žádné právní jednání směřující k převodu vlastnického práva k Předmětu převodu na jinou osobu ve smyslu ust. § 1100 odst. 2 občanského zákoníku, - na Předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, právo nájmu či jiná práva či povinnosti, která by straně kupující jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva s výjimkou právních závad uvedených v této smlouvě, - ke dni uzavření této smlouvy nebylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení, a že jí není známo, že by na ní byl podán insolvenční návrh. Dále prohlašuje, že vůči ní není vykonatelné žádné rozhodnutí orgánu veřejné moci, a že neexistuje ani žádná jiná veřejná či soukromá listina, která by mohla být podkladem pro podání návrhu na nařízení exekuce či výkon rozhodnutí, - jí není známo, že by si jakákoliv třetí osoba činila jakékoliv právo nebo nárok ve vztahu k Předmětu převodu, - nemá žádné nedoplatky na daních nebo na poplatcích, ani nedoplatky či dluhy, na základě kterých by mohl vzniknout jakýkoli závazek či omezení týkající se smlouvy /např. zákonné zástavní právo, soudcovské zástavní právo, zástavní právo, věcné břemeno apod./, a které by mohly vést k omezení práv nakládat s Předmětem převodu a k případnému uspokojení nároků třetích osob zpeněžením Předmětu převodu, - k Předmětu převodu nemá předkupní právo žádná osoba ani stát, - neběží žádné spory zejména soudní /včetně sporů před rozhodci nebo rozhodčími soudy/, vztahující se k Předmětu převodu, a to ani spory týkající se nájemních a sousedských vztahů, neběží žádné správní řízení, a to ani řízení na příslušném katastrálním úřadu týkající se Předmětu převodu, nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by zakazovalo užívat Předmět převodu určitým způsobem nebo všeobecně, - po uzavření této smlouvy nezatíží Předmět převodu závazky ve prospěch třetích osob, zejména právem nájmu, - je oprávněna tuto smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené, - na Předmětu převodu není vedeno místo podnikání nebo sídlo žádné fyzické či právnické osoby - strana prodávající prohlašuje, že není v dispozici s Předmětem převodu, omezena ve smyslu ust. § 747 občanského zákoníku (existence rodinné domácnosti manželů). Účastníci se dohodli na tom, že pokud se jakékoliv prohlášení či ujištění strany prodávající obsažené shora v článku této smlouvy ukáže nebo se stane nepravdivým, bude strana kupující oprávněna vůči straně prodávající požadovat uvedení takové skutečnosti do souladu s ujištěními a tvrzeními strany prodávající obsaženými v této smlouvě shora. Pokud by strana prodávající tuto svou povinnost nesplnila, zavazuje se zaplatit straně kupující smluvní pokutu 500.000 Kč splatnou na vyzvání a zároveň je strana kupující oprávněna od této smlouvy odstoupit. Vedle smluvní pokuty je strana kupující oprávněna požadovat po straně prodávající náhradu škody. Strana kupující prohlašuje, že: - je oprávněna tuto smlouvu uzavřít a plnit závazky v ní obsažené, že neexistuje žádný závazek vůči jiné osobě, ani nárok státu, finančního úřadu nebo jiného orgánu státní správy nebo samosprávy, který by jí bránil uzavřít a plnit tuto smlouvu, a že nebylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení, a že jí není známo, že by na ní byl podán insolvenční návrh, - je seznámena s faktickým i právním stavem převáděných nemovitých věcí, že faktický i právní stav odpovídá ustanovením této smlouvy a že si na straně prodávající nevymínila žádné zvláštní vlastnosti převáděných nemovitých věcí - byla seznámena s tím, že na hranici pozemku pč. [číslo] se nachází přečerpávací stanice vodovodního potrubí a samotné vodovodní potrubí je vedeno přes pozemky pč. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo], u hranice s asfaltovou komunikací - od strany prodávající převzala dokumentaci k tepelnému čerpadlu a k fotovoltaické elektrárně a seznámila se s povinnostmi vyplývajícím ohledně poskytnuté dotace na výstavbu tepelného čerpadla a fotovoltaické elektrárny, tj. mj. je si vědoma toho, že výše uvedené zařízení bude provozovat min. 5 let. Každá ze stran může od této smlouvy odstoupit, pokud na majetek druhé smluvní strany bude v době od podpisu smlouvy do zápisu vkladu vlastnického práva ve prospěch strany kupující zahájeno exekuční řízení, insolvenční řízení či výkon rozhodnutí. Strana kupující zároveň potvrzuje, že od strany prodávající převzala Průkaz energetické náročnosti budovy ve vztahu k objektu k bydlení [adresa] a tím splnila podmínku zákona č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že ve vztahu k objektu k bydlení [adresa] strany této smlouvy svými podpisy na této smlouvě stvrzují, že vzhledem k tomu, že tato stavba byla postavena před 1.1.1947, dohodly se na tom, že netrvají na zpracování a předložení průkazu energetické náročnosti budovy. VII/ Smluvní strany výslovně prohlašují, že jsou svými smluvními projevy vázány a zavazují se jednat tak, aby bylo dosaženo účelu této smlouvy, tj. převodu vlastnického práva k Předmětu převodu na stranu kupující. Smluvní strany se zavazují k součinnosti pro případ, že by byly příslušným katastrálním úřadem vyzvány k odstranění nedostatků v podaném návrhu nebo v kupní smlouvě, a to tak, aby ke vkladu vlastnického práva ve prospěch strany kupující došlo v souladu s touto smlouvou. V případě rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o zamítnutí vkladu vlastnického práva k Předmětu převodu ve prospěch strany kupující, zavazují se smluvní strany neprodleně po obdržení rozhodnutí o zamítnutí vkladu uzavřít novou kupní smlouvu, jejíž obsah bude, po odstranění zjištěných vad, ve všech podstatných ohledech odpovídat obsahu této smlouvy, a která v plném rozsahu nahradí tuto smlouvu. Pro případ, že by ani při vynaložení veškerého úsilí nebylo možno odstranit závady bránící provedení vkladu vlastnického práva dle této smlouvy, má strana kupující i strana prodávající právo od této smlouvy odstoupit. VIII/ Veškerá předchozí ujednání v písemné či ústní podobě mezi účastníky týkající se Předmětu převodu jakož i této smlouvy pozbývají podpisem smlouvy platnosti. Účastníci shodně prohlašují, že tato smlouva vyjadřuje jejich svobodnou a vážnou vůli. Na důkaz souhlasu vlastnoruční podpisy smluvních účastníků. V …………………….. dne [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobce]
II. Řízení se v části, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úschově u advokáta s žalobcem a reality [právnická osoba] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]., advokátem, na základě které se žalobce zavázal složit do advokátní úschovy advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ml. část kupní ceny ve výši 4.490.000 Kč, za převod vlastnického práva k nemovitostem - stavební parcela č. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], stavební parcela č. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], pozemková parcela č. parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemková parcela č. parc. [číslo] – zahrada, pozemková parcela č. parc. [číslo] – zahrada, pozemková parcela č. parc. [číslo] – ostatní plocha, zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec], a to do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy, zastavuje.
III. Vzájemný návrh žalovaného, kterým se domáhá, aby soud závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi účastníky dne 23. 7. 2020 k uzavření kupní smlouvy k nemovitostem - stavební parcela č. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], stavební parcela č. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], pozemková parcela č. parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemková parcela č. parc. [číslo] – zahrada, pozemková parcela č. parc. [číslo] – zahrada, pozemková parcela č. parc. [číslo] – ostatní plocha, zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] za vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši 4.990.000 Kč, změnil obnovením rovnováhy práv a povinností stran tak, že jej zruší od počátku, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 106.250,19 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 10. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na prodej nemovitostí ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a dále smlouvu o úschově u advokáta mezi žalobcem coby stranou skládající, žalovaným coby stranou přijímací, reality [právnická osoba] coby vedlejším účastníkem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] coby advokátem na deponaci finančních prostředků ve výši 4.490.000 Kč představujících doplatek kupní ceny za nemovitosti dle kupní smlouvy shora uvedené.
2. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce jako budoucí strana kupující, žalovaný jako budoucí strana prodávající a reality [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] („ SoSB“). Žalovaný v čl. I SoSB prohlásil, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí: - stavební parcela č. parc. [číslo], jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], stavební parcela č. parc. [číslo], jejíž součást tvoří objekt k bydlení [adresa], pozemková parcela č. parc. [číslo], pozemková parcela č. parc. [číslo], pozemková parcela č. parc. [číslo], pozemková parcela č. parc. [číslo], vše v kat. úz. a části obce Hřibojedy, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec]. Účastníci se v čl. II. odst. 1 Smlouvy o budoucí smlouvě dohodli, že nejpozději do 31. 7. 2021 uzavřou kupní smlouvu a smlouvu o úschově u advokáta, které tvořily přílohu SoSB, s doplněním vynechaných pasáží. Žalovaný měl žalobci prodat výše popsané nemovité věci za dohodnutou kupní cenu ve výši 4.990.000 Kč. Podle ujednání čl. III. odst. 2 SoSB se žalobce zavázal uhradit (a fakticky uhradil) zálohu na kupní cenu ve výši 500.000 Kč, a to 450.000 Kč na účet žalovaného a částku ve výši 50.000 Kč na účet vedlejšího účastníka reality [právnická osoba], kterou je tento oprávněn započíst si na svůj nárok na zprostředkovatelskou provizi. Zbylou část kupní ceny se žalobce zavázal zaplatit po podpisu kupní smlouvy do advokátní úschovy z vlastních zdrojů. Emailem ze dne 15. 6. 2021 vedlejší účastník upozornil žalobce a žalovaného, že se blíží termín podpisu smluv a současně je požádal o sdělení termínu, ve kterém jsou schopni smlouvy podepsat. Na to reagoval žalovaný svým emailem ze dne 16. 6. 2021, kdy sdělil, že termín podpisu upřesní následující týden, což neučinil. Proto vedlejší účastník emailem ze dne 22. 6. 2021 urgoval odpověď žalovaného. Následně vedlejší účastník doporučeným dopisem ze dne 7. 7. 2021 rozeslal oběma účastníkům výzvu k podpisu kupní smlouvy, dne 21. 7. 2021. Na to reagoval žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], když sdělil, že na straně žalovaného došlo ke změně okolností, neboť tento se dne 15. 5. 2021 oženil se svou dlouholetou družkou, a vzhledem k tomu, že na adrese uvedených nemovitostí vede žalovaný spolu s manželkou a dětmi rodinnou domácnost a manželka s prodejem nemovitých věcí neudělila souhlas, nelze smlouvu uzavřít. Žalobce a vedlejší účastník v dopisu ze dne 16. 7. 2021 na uzavření kupní smlouvy trvali s tím, že již v době, kdy žalovaný SoSB, si musel být vědom, že je třeba zajistit pro rodinu nové bydlení, což ale při setkáních s žalobcem také řešil. Žalobce vyzval žalovaného, aby zajistil souhlas manželky se zcizením nemovitostí, když mu současně nabídl uzavření nájemní smlouvy na užívání předmětných nemovitostí s tím, že by tímto způsobem bylo dočasně vyřešeno bydlení rodiny. Toto řešení žalovaný odmítl. Navrhl vrácení zálohy a kompenzaci ve výši 200.000 Kč. Žalobce trval na uzavření předmětných smluv, toto žalovanému opakovaně sdělil a navrhl opakovaně náhradní termíny podpisu smluv. Na to reagoval právní zástupce žalovaného tím, že v kupní smlouvě je nesprávně uvedeno, že žalovaný prohlašuje, že není omezen v dispozici s nemovitými věcmi dle § 747 občanského zákoníku a že tudíž nemůže smlouvy podepsat z tohoto důvodu a smlouvy podepsat odmítl. Právní zástupkyně žalobce v reakci na toto tvrzení zaslala žalovanému koncept nájemní smlouvy na užívání předmětných nemovitostí tak, aby ve smyslu ust. § 747 občanského zákoníku bylo vyhověno požadavku„ ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.“ Žalovaný nájemní smlouvu nepodepsal a na podpis smluv dále již nereflektoval. Žalobce má za to, že žalovaný svým postupem porušil ujednání SoSB, ve kterém se zavázal uzavřít s žalobcem ve sjednané lhůtě kupní smlouvu a smlouvu o úschově. Podle žalobce postupoval žalovaný zcela účelově, když v době, kdy uzavíral SoSB, ženatý nebyl, v dispozici s předmětnými nemovitostmi tedy nebyl nikterak omezen, a pokud se v mezidobí oženil, pak dle žalobce toto učinil zcela účelově proto, aby prodej předmětných nemovitostí zmařil. Současná manželka žalovaného je jeho dlouholetou družkou, jejich děti jsou ve věku 16 a 11 let. Ve SoSB v čl. V. žalovaný prohlásil, že po dobu trvání SoSB nezatíží nemovitosti žádnými právními závadami. Nesouhlasí-li manželka žalovaného s prodejem, nechť se podle druhého odstavce tohoto ustanovení dovolá neplatnosti takového právního jednání, teprve ale v okamžiku, kdy bude toto jednání učiněno (resp. soudem nahrazena vůle žalovaného). Žalobce má ale za to, jelikož nabídl žalovanému uzavření nájemní smlouvy na užívání části předmětných nemovitostí (které ovšem žalovaný v tomto rozsahu dosud užívá), že učinil zadost ust. § 747 občanského zákoníku v tom smyslu, že umožnil žalovanému zajistit rodině srovnatelné bydlení.
3. K námitkám žalovaného a k jeho vzájemnému návrhu se žalobce vyjádřil tak, že žalobce vzal na vědomí, že v předmětné nemovitosti žije s žalovaným jeho tehdejší družka a dvě nezletilé děti, avšak souhlas družky žalovaného k uzavření předmětné SoSB ani kupní smlouvy nebylo třeba, neboť § 747 o.z. se vztahuje pouze na manželku nikoli na družku. Žalovaný tedy v době uzavření SoSB nebyl nijak omezen v dispozici s nemovitostí. Tehdejší družka žalovaného navíc s prodejem souhlasila a žalobce má za to, že je její současné jednání (neudělení souhlasu s prodejem) čistě účelové. Současně žalovaný chybějící souhlas manželky zmínil až v průběhu dojednávání termínu podpisu kupní smlouvy. Žalovaný v rámci snahy o řešení nastalé situace nabídl žalobci, pro případ, že by manželka žalovaného odmítla souhlas s prodejem udělit, uzavření nájemní smlouvy na část nemovitostí, které měly být předmětem převodu tak, aby bylo pro rodinu zajištěno náhradní bydlení. Takt bylo vyhověno ustanovení § 747 o.z. a tudíž nebylo třeba předmětnou kupní smlouvu v tomto směru nijak upravovat. Současně nedošlo ke změně okolností na straně žalovaného, které by zakládaly nárok žalobce uplatněný ve vzájemném návrhu. To, že žalobce vstoupil do manželství v mezidobí od uzavření SoSB a sjednaným termínem podpisu kupní smlouvy se svou dlouholetou družkou, není okolností, kterou by nemohl rozumně předpokládat ani ovlivnit. Bylo to jeho svobodné rozhodnutí. Současně dle platné právní úpravy je jednání, kterým manžel bez souhlasu druhého manžela zcizí nemovitost ve svém vlastnictví, je jednáním platným. Postižený manžel se může dovolat neplatnosti takového jednání, jde tedy o relativní neplatnost. Nelze se dovolávat neplatnosti něčeho, co ještě nebylo uzavřeno. Současně v dané věci bylo žalobcem nabídnuto (tudíž zajištěno) náhradní bydlení. Co se týče tvrzení o onemocnění matky žalovaného, pak žalobce uvádí, že matka žalovaného trpěla zdravotními potížemi od samého počátku jednání účastníků a žalovaný tvrdil, že mimo jiné s ohledem na to se rozhodli nemovitost opustit. Nadto žalovaný od počátku uváděl, že matka má svůj byt v [obec] a tam se bude stěhovat. Tedy tato argumentace žalovaného je opět účelová. Odstoupení žalovaného od smlouvy o smlouvě budoucí kupní považuje žalobce za neplatné. Žalobce neporušil žádné její ustanovení. Současně sama smlouva vymezuje případy, kdy jsou smluvní strany oprávněny od smlouvy odstoupit, přičemž v čl. VII. smlouvy si strany sjednaly, že vyjma popsaných případů od ní jednostranně odstoupit nelze. Údajné porušení povinnosti žalobce do výčtu případů, kdy dle smlouvy lze od ní odstoupit, nespadá.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok žalobce neuznává, a to ani z části. Žalobce věděl při uzavírání SoSB, což sám potvrdil, že v předmětné nemovitosti žije ve společné domácnosti s žalovaným jeho tehdejší družka a dvě nezletilé děti. Současně tehdejší družka a stávající manželka žalovaného odmítla dát souhlas s prodejem nemovitostí, přičemž není nijak vázána souhlas udělit. Žalobce si byl vědom potřeby souhlasu manželky, sám jej ve SoSB vyžadoval. Musel proto do doby skutečného udělení tohoto souhlasu rozumně počítat s tím, že žalovaný, ani kdyby chtěl, nemůže garantovat, že se transakce uskuteční, neboť udělení souhlasu je a bylo výlučnou otázkou vůle manželky. Nikdy tedy nebylo možné mluvit o tom, že by žalobce mohl s vysokou pravděpodobností a důvodně očekávat uzavření kupní smlouvy. Je třeba zohlednit absenci souhlasu manželky žalovaného s celou transakcí (viz. § 747 a § 714 o.z.). Žalovaný byl připraven dostát svému závazku a předmětné smlouvy podepsat, avšak vždy avizoval dopředu, že neměl zajištěný souhlas manželky. Opakovaně žádal o opravu textu kupní smlouvy a zaslání textu na schválení, avšak to se mu ze strany žalobce nedostalo. Žalovaný má za to, že nemůže podepsat smlouvy, o kterých ví, že v sobě obsahují faktické a právní vady. Je pravdou, že žalovaný obdržel od žalobce zálohu na kupní cenu ve výši 450.000 Kč a že ji má nadále v držení. Žalovaný má za to, že vztah založený smlouvou budoucí kupní nadále trvá a záloha ve výši 450.000 Kč je v jeho držení po právu. Žádnou stranou nebyla tato smlouva vypovězena či ukončena i přes to, že žalovaný ukončení dohodou opakovaně navrhoval s kompenzací ve výši 200.000 Kč za možné vícenáklady žalobce. Navrhl zamítnutí žaloby.
5. Pro případ, že by soud žalobu v plném rozsahu nezamítl, navrhl žalovaný, aby soud předmětný závazek ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní změnil obnovením rovnováhy práv a povinností stran tak, že jej zruší od počátku dle § 1766 o.z. K odůvodnění uvedl, že žalovaný žalobce informoval ve lhůtě dle § 1766 odst. 2 o.z. o změně okolností v tom smyslu, že se dne 15. 5. 2021 oženil s jeho dlouholetou družkou [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec a číslo] a požádal ho o obnovení jednání o smlouvě.
6. Soud v rámci prvního jednání ve věci, ke kterému se strana žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána, poučil účastníky ve smyslu § 118b odst. 1.3 o.s.ř. o koncentraci řízení a poskytl dodatečnou lhůtu 7 dnů k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Současně žalovanému ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř. uložil, aby ve stanovené lhůtě doplnil skutková tvrzení ve vzájemném návrhu o konkrétní tvrzení, v čem spatřuje v dané věci naplnění podmínek vyjmenovaných v ustanovení § 1765 odst. 1 o.z, o které opírá uplatněný vzájemný nárok na postup dle § 1766 o.z. a k těmto skutkovým tvrzením navrhl důkazy. Protokol z jednání obsahující shora uvedené výzvy a poučení byl doručen zástupci žalovaného do datové schránky dne 1. 2. 2022.
7. K doplnění skutkových tvrzení žalobce ve stanovené lhůtě uvedl, že změnu okolností dle § 1765 spatřuje v nově daných povinnostech mimo jiné dle § 689 a 692 o.z., kdy manžel je povinen i při prodeji nemovitosti brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti a volba a umístění rodinné domácnosti je daná dohodou obou manželů. Dále dle § 747 a 714 o.z. manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela dům, ve kterém se nachází rodinná domácnost zcizit pod sankcí neplatnosti takového jednání. SoSB byla uzavřena dne 23. 7. 2020, manželství žalovaného bylo uzavřeno dne 17. 5. 2021 a tato informace byla sdělena žalobci dne 15. 7. 2021, tedy v zákonné lhůtě. Dále přípisem ze dne 20. 7. 2021 upozornil žalovaný na další změnu okolností dle § 1788 odst. 2 o.z., kdy v mezidobí od uzavření SoSB matka žalovaného paní [jméno] [příjmení], která má trvalé i skutečné bydliště v předmětné nemovitosti, zahájila intenzivní terapii, neboť se jí vrátila rakovina. V současné době by bylo pro žalovaného a jeho matku neúměrné obtížné přestěhovat se a zároveň zajistit pokračování terapie. Žalovaný byl připraven dostát svému závazku a předmětné smlouvy podepsat, avšak vždy avizoval dopředu, že bez souhlasu druhého manžela nelze smlouvu platně uzavřít. Opakovaně žádal o potřebu reflektovat výše uvedené změny i textu smluv a žádal o úpravu a zaslání textu na schválení, avšak bezvýsledně. Žalovaný má za to, že nemůže podepsat smlouvy, o kterých ví, že v sobě obsahují faktické a právní vady. Skutečnosti, že žalobce kupní smlouvu prostou vad žalovanému nepřeložil, má za následek, že s ohledem na nečinnost žalobce zanikla povinnost žalovaného uzavřít budoucí smlouvu dle § 1788 o.z. Současně svou nečinností trvající déle než 6 měsíců a opětovným trváním na podpisu vadné smlouvy porušil žalobce smlouvu podstatným způsobem dle § 2002 o.z. a žalovaný proto od smlouvy o smlouvě budoucí kupní odstupuje.
8. V podání ze dne 7. 2. 2022 vzal žalobce žalobu v části o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úschově specifikovanou ve výroku II. rozsudku zpět. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby výrokem II. rozsudku zastavil. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
9. Žalovaný jako budoucí strana prodávající a žalovaný jako budoucí strana kupující uzavřeli dne 23. 7. 2020 smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem byl jejich závazek k uzavření kupní smlouvy a smlouvy o úschově advokáta, kterou tvořily přílohu smlouvy o smlouvě budoucí („ SoSB“), a to s doplněním vynechaných pasáží, nejpozději do 31. 7. 2021. Konkrétně se žalovaný zavázal prodat žalovanému shora specifikované nemovitosti a žalobce se zavázal je koupit za dohodnutou cenu ve výši 4.990.000 Kč. Žalobce se zavázal část kupní ceny ve výši 450.000 Kč zaplatit na účet žalovaného do 10 dnů od podpisu SoSB a 50.000 Kč na účet realitní kanceláře reality [právnická osoba] coby vedlejšího účastníka smlouvy. Žalobce tento svůj závazek splnil a žalovaný tuto částku představující zálohu na kupní cenu nemovitostí žalobci nevrátil, což bylo v řízení učiněno nesporným. Zbylá část kupní ceny měl být dle SoSB zaplacena po podpisu kupní smlouvy. Žalovaný coby budoucí strana prodávající v čl. IV. SoSB výslovně uvedl, že při podpisu SoSB neváznou na převáděných nemovitostech žádné právní závady ani dluhy a zavázal se mimo jiné (čl. V), že pro dobu platnosti SoSB nezatíží nemovité věci specifikované v čl. I SoSB žádnými právními závadami s výjimkou těch, ke kterým by dala písemný souhlas budoucí strana kupující. V textu kupní smlouvy, která byla dle ujednání účastníků přílohou SoSB,žalovaný coby strana prodávající prohlašuje, že není v dispozici s předmětem převodu omezen ve smyslu ust. §747 občanského zákoníku (existence rodinné domácnosti manželů). V emailu ze dne 15. 6. 2021 [jméno] [příjmení] (jednatel reality [právnická osoba]) vyzval účastníky ke stanovení konkrétního termínu podpisu kupní smlouvy. Žalovaný v emailu z 16. 6. 2021 odpověděl, že termín upřesní. V emailu z 22. 6. 2021 [jméno] [příjmení] urgoval odpověď žalovaného a následně v přípisu ze dne 7. 7. 2021 dle jeho textu na základě konferenčního hovoru mezi žalobcem, žalovaným a jím vyzval účastníky k dostavení se k podpisu smluv v termínu navrhovaném žalovaným 21. 7. 2021. Na tuto výzvu reagoval právní zástupce žalovaného dopisem, ve kterém uvádí, že žalovaný se dne 15. 5. 2021 oženil se svou dlouholetou družkou [jméno] [příjmení], nyní [příjmení]; v předmětné nemovitosti má trvalé bydliště žalovaný s manželkou a jejich dvě nezletilé děti [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], čímž v ní vznikla rodinná domácnost. Žalovaný odkázal na § 747 o.z. s tím, že nemá souhlas manželky k prodeji nemovitostí. Uzavření sňatku žalobce dne 15. 5. 2021 bylo prokázáno oddacím listem. Žalobce v dopise ze dne 16. 7. 2021 trval na uzavření kupní smlouvy. Uvedl, že současná manželka o prodeji nemovitostí ví od počátku, žalovaný si byl vědom ustanovení § 747 o.z., změna okolností nenastala bez jeho zavinění. Žalobce požádal žalovaného o zajištění souhlasu manželky s prodejem nemovitostí a pro případ jejího odmítnutí navrhl současně s uzavřením kupní smlouvy uzavření nájemní smlouvy, která, zajistí po prodeji nemovitostí, rodině žalovaného bydlení totožné s dosavadním. V dalším dopise zástupce žalovaného odkazuje na další změnu okolností, a to že se matce žalovaného vrátila rakovina a zahájila terapii s tím, že by bylo obtížné se přestěhovat a zároveň zajistit pokračování terapie. V dopise ze dne 20. 7. 2021 žalobce trvá na sjednaném datu podpisu smluv 21. 7. 2021, ke které se žalovaný nedostavil (resp. svou účast zrušil). [právnická osoba] dopisem ze dne 23. 7. 2021 požádal manželku žalovaného o písemný souhlas s prodejem předmětné nemovitosti, avšak bezvýsledně a dopisem z téhož dne žalovaného k podpisu smluv v náhradním termínu 30. 7. 2021, avšak bezúspěšně. V dopise ze dne 27. 7. 2021 pro reality [právnická osoba] zástupce žalovaného mimo jiné uvádí, že po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby kupní smlouvu podepsal, neboť v čl. IV strana prodávající prohlašuje, že není v dispozici s předmětem převod omezena ve smyslu §747 o.z, což není pravdivé a jde o vadu, a žádal o úpravu smlouvy v tomto směru. V rámci předžalobní korespondence účastníků účastníci setrvali na svých postojích, přičemž žalovaný navrhoval ukončení smluvního vztahu ze SoSB s kompenzací 200.000 Kč, žalobce naopak žalovanému zaslal návrh nájemní smlouvy na byt v půdní vestavbě v prvním nadzemním podlaží předmětné nemovitosti, a to na dobu 6 měsíců za nájemné ve výši 13.000 Kč měsíčně. Dle nesporného tvrzení účastníků žalovaný doručil žalobci odstoupení od SoSB pro její porušení žalobcem podstatným způsobem ve smyslu § 2002 o.z. obsažené v jeho podání soudu ze dne 7. 2. 2022, které žalovaný považuje za nedůvodné.
10. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jeho realitní kancelář (resp. on osobně) předmětný smluvní vztah zprostředkovával. Uvedl, že současná manžela žalovaného o sjednávaném prodeji nemovitostí od počátku věděla, byla přítomna sjednávání znění předmětných smluv, nevyslovila nesouhlas, přičemž otázka problematiky § 747 o.z. v případě existence manželství byla zmíněna a vysvětlena v její přítomnosti a žalovaným a jeho tehdejší přítelkyní bylo řečeno, že sňatek uzavřít nehodlají. Jednání byla přítomna též přítelkyně žalobce. SoSB s termínem uzavření kupní smlouvy do 31. 7. 2021 byla uzavřena proto, že s ohledem na probíhající žádost žalovaného o dotace na fotovoltaiku a tepelné čerpadlo na nemovitosti bylo nezbytné, aby do vyřízení a vyplacení těchto dotací zůstal vlastníkem předmětných nemovitostí žalovaný. Na přelomu roku 2020 a 2021 se žalovaný na jím vyžádané schůzce na čerpací stanici dotazoval svědka na možnost vyvázání ze SoSB bez sankcí a případně chtěl odkaz na někoho, kdo by mu s tím pomohl. Svědek v tomto žalovanému pomáhat odmítl a upozornil žalovaného na hrozbu placení smluvních pokut a náhrady škody. Svědek dále aktivně působil při hledání nového bydlení žalovanému, avšak s ohledem na postoj žalovaného bezvýsledně. Nemoc matky žalovaný svědkovi zmínil, ale do souvislosti s prodejem nemovitostí ji nedával. V dalším již svědek v podstatě potvrdil dění vyplývající listin provedených k důkazu, kterými byl autorem svědek či je obdržel od strany žalované. K dotazu žalovaného svědek uvedl, že nepořizoval žádné záznamy o jednáních s žalovaným, když v realitní branži se toto nepraktikuje. K dotazu žalovaného na svůj případný zájem na výsledku řízení svědek uvedl, že ztráta ústně sjednané 4 % provize z předmětného obchodu je pro něj za současné situace na realitním trhu zcela marginální. Svědecká výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobce, v podstatě korespondovala se svědeckou výpovědi [jméno] [příjmení] a listinami provedenými k důkazu. Svědkyně dále vypověděla, že žalovaný se následně po uzavření SoSB (na jaře 2021) zmínil o vyšší nabídce na koupi předmětných nemovitostí od třetí osoby a v té souvislosti byl žalobcem a svědkyní upozorněn na své smluvní povinnosti a možné následky jejich nesplnění. Následně žalovaný vyvíjel snahu o ukončení smluvního vztahu z SoSB s odkazem na zhoršení zdravotního stavu matky, špatný stav nemovitosti a lživé tvrzení o tom, že mu nebyla vyplacena dotace na fotovoltaiku, a proto ji demontuje (na žalovaným vyžádané schůzce na čerpací stanici). Žalobcem nabízenou nájemní smlouvu na část předmětných nemovitostí s možností bydlení i pro matku žalovaného odmítl s tím, že matka se bude stěhovat do [obec] O uzavření manželství se nezmínil.
11. Soud zhodnotil obě svědecké výpovědi jako věrohodné. Výpovědi zcela korespondují s listinami provedenými k důkazu. Současně výpovědi svědků korespondují jedna s druhou, přičemž svědkovi [jméno] [příjmení] nelze přičítat zájem na výsledku řízení. Soud neshledal ani žádné vnitřní rozpory svědeckých výpovědí.
12. Soud neprovedl důkaz výslechem manželky žalovaného [jméno] [příjmení], který byl ze strany žalovaného navržen u jednání dne 24. 3. 2022, neboť tento důkaz byl navržen po koncentraci řízení ve smyslu § 118b ods.t 1,3 o.s.ř., o které byly účastníci řádně poučení v závěru prvního jednání konaného ve věci dne 31. 1. 2022. Protokol z jednání obsahující poučení včetně stanovení dodatečné lhůty k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů byl doručen zástupci žalovaného do datové schránky dne 1. 2. 2022, když mu byl doručován z důvodu jeho (neomluvené) nepřítomnosti u prvního jednání ve věci. Žalobce již v rámci prvního jednání navrhl k důkazu svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] k průběhu smluvního vztahu účastníků a výslovně i k zainteresování a postoji navrhované svědkyně při sjednávaném prodeji předmětných nemovitostí a v rámci koncentrace navrhl též svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], přičemž z jeho podrobného doplnění tvrzení v rámci koncentrace bylo zcela zřejmé, k čemu se mají navržení svědci vyjadřovat. Lze uzavřít, že navržený svědecký výslech [jméno] [příjmení] není důkazem, kterým má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, a které žalovaný nemohl bez své viny včas uvést, tedy který by byl přípustný ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Navržený důkaz zprávou o ambulantním vyšetření (pravděpodobně matky žalovaného), kterou žalovaný navrhl k důkazu ve svém podání ze dne 7. 2. 2022, avšak nepředložil, soud neprovedl pro nadbytečnost, což je podrobněji zdůvodněno níže. <i>13. Dle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.</i> <i>Dle § 1786 o.z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.</i> <i>Dle § 1787 odst. 1 o.z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Dle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.</i> <i>Dle § 1788 odst. 1 o.z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Dle odst. 2 změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.</i> <i>Dle § 1765 odst. 1 o.z. dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Dle odst. 2 právo podle odstavce 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností.</i> <i>Dle § 1766 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán. Dle odst. 2 soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce.</i> <i>Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.</i> <i>Dle § 747 odst. 1 o.z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Dle odst. 2edná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.</i> 14. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci žaloba na nahrazení projevu vůle ve smyslu § 161 odst. 3 o.s.ř. je adekvátním prostředkem, kterým lze uplatnit nárok žalobce (srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 28. 5. 2013 sp. zn. 32 Cdo 3337/2011). Účastníci platně uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní ve smyslu § 1785 o.z. na převod ve výroku rozsudku uvedených nemovitostí. V době uzavření SoSB žalovaný nebyl nijak omezen v právu uzavřít kupní smlouvu, kterou se zavázal uzavřít v SoSB. V předmětných nemovitostech ke dni uzavření SoSB neexistovala rodinná domácnost ve smyslu § 747 o.z., neboť žalovaný neměl manželku, nýbrž pouze dlouholetou partnerku (družku). K výkladu pojmu rodinné domácnosti ve smyslu § 747 o.z. viz. rozhodnutí NS ČR ze dne 24. 1. 2019 sp. zn. 26 Cdo 3975/2017:„ Podmínka umístění rodinné domácnosti manželů nebo rodiny znamená, že v domě nebo bytě mají společné obydlí buď oba manželé, případně s dalšími osobami (dětmi), nebo se tam nachází domácnost rodiny, kterou může tvořit i jen jeden manžel, ať již sám, či s dalšími osobami (dětmi).“ Z výše uvedeného vyplývá i nadbytečnost případné svědecké výpovědi stávající manželky žalovaného, neboť její souhlas či nesouhlas v době, kdy nebyla manželkou žalovaného, není v dané věci relevantní a její nesouhlas coby již manželky žalovaného žalobce v řízení nesporoval. Žalovaný v řízení dále uplatnil tvrzení, že relaps závažného onemocnění matky a jeho léčba je změnou okolností ve smyslu § 1788 o.z. a tudíž důvodem pro zánik jeho povinnosti z SoSB uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na nemovitosti. K tomu soud uvádí, že ze shora uvedeného vyplývá, že zákonná povinnost (resp. omezení) žalovaného ve smyslu § 747 se nevztahuje na jeho matku, nýbrž pouze na manželku a děti. Současně v řízení bylo prokázáno, že svá tvrzení o potřebách matky souvisejících s jejím zdravotním stavem žalovaný v průběhu času účelově měnil. Dále bylo v řízení prokázáno, žalobce nabídl zcela vážně a určitě rodině žalovaného možnost přechodného bydlení v předmětné nemovitosti na 6 měsíců, což žalovaný odmítl, přičemž tato nabídka se vztahovala i na matku žalovaného. Konečně, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalovaného, u matky žalovaného šlo o návrat onemocnění (rakoviny), kterou již měla v minulosti. Dle názoru soudu relaps onemocnění matky žalovaného nelze proto považovat za natolik nepředvídatelnou okolnost, se kterou nemohl žalovaný při uplatnění kritéria rozumu průměrného člověka a schopnost jej používat (§ 4 o.z.) v rámci uzavírání SoSB vzít v úvahu. Soud se ohledem na výše uvedené nezabýval bližším dokazováním ke zdravotnímu stavu matky žalovaného pro nadbytečnost. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného ve lhůtě sjednané v SoSB ke splnění jeho smluvního závazku vyplývajícího SoSB, avšak žalovaný jej nesplnil. Žalovaný odůvodnil nemožnost splnění této povinnosti nesouhlasem současné manželky, dřívější dlouhodobé životní partnerky žalovaného. K tomu soud předně uvádí, že i kdyby žalovaný uzavřením předmětné kupní smlouvy porušil ustanovení § 747 o.z., měla by jeho manželka právo dovolat se relativní neplatnosti takového jednání ve smyslu § 586 o.z. Není zde dán žádný důvod absolutní neplatnosti ve smyslu § 588 o.z. Tedy ani v případě porušení povinnosti (resp. omezení) žalovaného ve smyslu § 747 o.z. by nebyl dán zákonný důvod pro nesplnění smluvní povinnosti z SoSB žalovaným. Současně soud má za to, že v daném případě by uzavřením kupní smlouvy nedošlo k porušení ustanovení 747 o.z., a to s ohledem na prokázané zajištění po všech stránkách obdobného bydlení rodině žalovaného s bydlením dosavadním, a to zcela vážnou a určitou nabídkou žalobce na bydlení rodiny žalovaného v části předmětných nemovitostí na 6 měsíců na základě nájemní smlouvy, tedy na zcela dostatečnou dobu, aby žalovaný mohl, a to prostřednictvím finančních prostředků získaných z prodeje předmětných nemovitostí, zajistit rodině odpovídající stálé bydlení. Komentované ustanovení (§ 747 o.z.) vyžaduje nezbytnost pro bydlení manžela a jeho rodiny. Použití daného ustanovení vylučuje proto pouhá skutečnost, že manžel či rodina jsou způsobilí zajistit si bydlení jinak, např. pronájmem či koupí vlastního bytu viz. Kubát in Petrov/Výtisk/Beran a kol. Komentář k OZ Beck s. 827). Za daných okolností je žalovaný zcela jistě reálně schopen zajistit rodině odpovídající bydlení. Konečně dle § 6 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Na prokázané jednání žalovaného toto ustanovení dle názoru soudu zcela jednoznačně dopadá. Žalovaný uzavřel manželství se svou dlouholetou životní partnerkou zrovna krátce před tím, než měl splnit svůj smluvní závazek z SoSB, a tím zcela vědomě porušil svůj závazek z ustanovení čl. V SoSB nezatížit předmětné nemovitosti žádnými právními závadami. Vyvolal tak zcela vědomě a pravděpodobně záměrně (zcela nic mu jistě nebránilo uzavřít sňatek po 31. 7. 2021) a z vlastní svobodné vůle stav, kdy ohrozil naplnění jeho smluvní povinnosti z SoSB možným rozporem s § 747 o.z. Takovému jednání dle názoru soudu nelze poskytnout právní ochranu. Za těchto okolností současně zcela jistě žalovaný nemohl platně odstoupit od SoSB dle § 2002 odst.1 o.z. z důvodu, že žalobce trval na uzavření kupní smlouvy ve znění sjednaném v SoSB a odmítl ji upravit dle požadavků žalovaného tak, aby byl žalovaný zbaven odpovědnosti za své porušení smluvní povinnosti nezatížit předmětné nemovitosti žádnou právní vadou, když žalobce se nedopustil porušení SoSB, natož porušení smlouvy podstatným způsobem. Soud současně nepřehlédl, že žalovaný netvrdil, že by současně s odstoupením od SoSB vrátil jím drženou zálohu na zaplacení kupní ceny nemovitostí, když ve svém dřívějším vyjádření v řízení uvedl, že si zálohu ponechává, protože smluvní vztah z SoSB dosud trvá.
15. Soud výrokem III. zamítl vzájemný návrh žalovaného, když má za to, že v řízení nebyla prokázána změna okolností ve smyslu § 1765 o.z. Už jen uzavření manželství žalovaným není zcela jistě okolností, kterou žalovaný nemohl rozumně předpokládat ani ovlivnit. Současně změnou okolností zakládající zvlášť hrubý nepoměr mezi stranami sporu ve smyslu § 1765 o.z. není ani relaps onemocnění matky žalovaného. S ohledem na zásadu pacta sunt servanda je třeba naplnění podmínek § 1765 posuzovat obezřetně a restriktivně s tím, že lze předpokládat, že smluvní strany obecně nepodstupují riziko extrémní a nepředvídatelné změny okolností. Taková extrémní, nepředvídatelná a neovlivnitelná změna okolností však v dané věci dána není.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Předmětem řízení byl před částečným zpětvzetím žaloby ze strany žalobce nárok žalobce na nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením kupní smlouvy na nemovitosti (viz. výrok I rozsudku) a nárok žalobce na nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o úschově kupní ceny navazující na předmětnou kupní smlouvu, a dále pak nárok žalovaného uplatněný vzájemným návrhem, kterým se domáhal, aby soud závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi účastníky k uzavření předmětné kupní smlouvy zrušil od počátku. K částečnému zpětvzetí žaloby nedošlo pro chování žalovaného, proto je třeba částečné zastavení řízení pro zpětvzetí považovat za neúspěch žalobce ve věci v rozsahu tohoto zastavení řízení, a to s ohledem na výše uvedené tři samostatné nároky, které byly předmětem řízení, za neúspěch v rozsahu jedné třetiny. V části nároku žalobce, který zůstal předmětem žaloby, bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu a současně byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného. Žalobce byl tedy v řízení úspěšný v rozsahu dvou třetin a neúspěšný v rozsahu jedné třetiny, náleží mu proto jedna třetina důvodně vynaložených nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by žalobci náležela náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení spočívají v odměně advokátky za 9 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. ve výši 4.990.000 Kč; a to 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za předžalobní výzvu, 1 úkon za podání žaloby, úkon za vyjádření ve věci ze dne 25. 11. 2021, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 7. 2. 2022, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 10. 2. 2022, vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl.; dále 1 úkon za účast u jednání dne 31. 1. 2021 a 2 úkony za účast u jednání dne 24. 3. 2021 (přesahující 2 hodiny); obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Odměna za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 6 vyhl. 28.260 Kč, celkem tedy 28.260 Kč x 9 = 254.340 Kč. Soud při stanovení odměny advokáta vycházel ze sjednané kupní ceny nemovitosti dle kupní smlouvy, k jejímuž uzavření byl nahrazen projev vůle žalovaného, když předmětná nemovitost je věc ocenitelná, a proto je třeba odměnu určit z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl., nikoli dle § 9 odst. 3 písm. b). K tomu viz. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 6064/2017:„ Jde-li o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku právního jednání, jehož předmět je penězi ocenitelný, nelze pro účely stanovení tarifní hodnoty pře aplikovat ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nýbrž se jeví případným vycházet právě z hodnoty předmětu sporu, čili výše ceny požadovaných pozemků.“ K důvodně vynaloženým nákladům řízení dále náleží náhrada hotových výdajů zástupkyně (režijní paušál) za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,4 vyhl. ve výši 2.700 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za 8 půlhodin strávených na cestě k jednáním z Hradce Králové do Trutnova a zpět po 100 Kč ve výši 800 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné - k jednání soudu z Hradce Králové do Trutnova a zpět částkou 1.458 Kč (2 x 729 Kč), ujeto 2 x 100 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 7 l benzín BA 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzínu 37,10 Kč a sazbě základních náhrad 4,70 Kč/km. Zástupkyně žalobce je plátcem DPH, proto náleží k náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Základem daně je částka 259.298 Kč, daň činí 54.452,58 Kč. Při plném úspěchu ve věci by proto žalobci náležela náhrada nákladů řízení v celkové výši 318.750,58 Kč. S ohledem na shora uvedený poměr úspěchu a neúspěchu ve věci bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 106.250,19 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.