19 C 338/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zdržení se rušení vlastnického práva a odstranění následků rušení I. Žalovaní jsou povinni zdržet se užívání pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , jméno FO, [, Anonymizováno, ] v místním rozsahu zobrazeném jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu, který vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. 589-28/2024 dne 22. 2. 2024, který je nedílnou přílohou rozsudku (takto vymezená oblast dále jen „Oblast rušení“) s tím, že žalovaní jsou povinni zdržet se rušení vlastnického práva žalobce k „Oblasti rušení“ zejména, nikoli výlučně: 1) parkováním (čímž se rozumí zastavení a stání ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů) jakýchkoli vozidel na „Oblasti rušení“; 2) umisťováním jiných předmětů, například dopravních kuželů na „Oblast rušení“; 3) úpravami „Oblasti rušení“ (včetně vysazování rostlin) nebo pokládáním povrchu (např. zámkové dlažby) na „Oblast rušení“.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 28. 11. 2023 doručenou soudu téhož dne a doplněnou podáním ze dne 29. 2. 2024 se žalobce domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost zdržet se užívání pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , jméno FO, [, Anonymizováno, ] (dále jen „Pozemek žalobce“ ) v místním rozsahu zobrazeném jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu, který vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. 589-28/2024 dne 22. 2. 2024 (takto vymezená oblast dále jen „Oblast rušení“) s tím, že žalovaní jsou povinni zdržet se rušení vlastnického práva žalobce k „Oblasti rušení“ zejména, nikoli výlučně, 1) parkováním (čímž se rozumí zastavení a stání ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů) jakýchkoli vozidel na „Oblasti rušení“; 2) umisťováním jiných předmětů, například dopravních kuželů na „Oblast rušení“; 3) úpravami „Oblasti rušení“ (včetně vysazování rostlin) nebo pokládáním povrchu (např. zámkové dlažby) na „Oblast rušení“. Dále se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost: 1) odstranit dlažbu včetně opěrné zídky z „Oblasti rušení“; 2) odstranit rostliny v „Oblasti rušení“; to vše do 30 (třiceti) dní od právní moci rozsudku.

2. Přípisem ze dne 12. 3. 2024 vzal žalobce žalobu zpět v části, kterou se domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost 1) odstranit dlažbu včetně opěrné zídky z „Oblasti rušení“; 2) odstranit rostliny v „Oblasti rušení“; to vše do 30 (třiceti) dní od právní moci rozsudku. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne 14. 3. 2024 č.j. 19 C 338/2023-149 zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 4. 2024.

3. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalobce je obchodní korporace a vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , jméno FO, . Žalovaní jsou vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , jméno FO, . Žalobce smlouvou ze dne 18. 12. 2014 prodal žalovaným též pozemek parc. č. , Anonymizováno, a zřídil ke svému pozemku parc. č. , Anonymizováno, služebnost stezky a cesty. Služebnost zakládá právo chodit po služebných nemovitostech nebo se po nich dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Služebnost zakládá právo jezdit přes služebné nemovitosti jakýmikoli vozidly. Celý pozemek žalobce par. č. , Anonymizováno, představuje cestu přes čtvrť rodinných domů, který si v místě ponechal žalobce. Pozemek žalobce parc. č. , Anonymizováno, a pozemek žalovaných parc. č. , Anonymizováno, spolu sousedí. Žalovaní, ač k tomu nemají právo, ani obligační, ani věcné, užívají část pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, v místním rozsahu zobrazenou jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu, který vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. 589-28/2024 dne 22. 2. 2024 (dále „Oblast rušení“). Žalovaní žádné právo k Oblasti rušení ani nevydrželi, ani žalobce neprojevil souhlas s tím, aby žalovaní Oblast rušení jakkoli užívali. Žalovaní mají podle uzavřené kupní smlouvy toliko právo po pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, jezdit. Žalovaní navzdory tomu v Oblasti rušení umístili zámkovou dlažbu a opěrnou zídku a umístili sem své rostliny. Oblast rušení dále užívají tím, že na ní parkují například vozem s registračním číslem , Anonymizováno, . V Oblasti rušení žalovaní parkují buď zcela (auto je zcela na pozemku žalobce), nebo zčásti (tedy zčásti parkují na svém pozemku). Jedná se o časté a dlouhodobé rušení. A konečně, žalovaní podél pozemku žalobce (tedy podél cesty) umístili své rostliny. Žalobce žalované opakovaně vyzval, aby jeho pozemek v Oblasti rušení přestali užívat (viz. e-maily z 11. 1. 2023, 14. 1. 2023 a 17. 1. 2023). Žalovaní opakovaných výzev neuposlechli, ale užívání pozemku žalobce a umístění dlažby sami potvrdili v e-mailu ze dne 14. 1. 2023. V navazující korespondenci zástupců zástupců žalobce vyzval k ukončení rušení a nabídl dohodu s konkrétními parametry, avšak žalovaní na dohodu nepřistoupili. Žalobce se domáhá ochrany svého vlatnického práva dle § 1042 o.z. Žalobce podává žalobu krátce poté, co žalovaný zmařil dobrou vůli k řešení sousedských vztahů tím, že 28. 11. 2023 jednatele žalobce , jméno FO, napadl.

4. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že nárok uplatněný v žalobě v celém rozsahu neuznávají, neboť žalobou uplatněný nárok žalobci nepřísluší. I v případě, že by takový nárok žalobci příslušel, jednalo by se o zjevné zneužití práva uplatněné pouze s úmyslem poškodit žalované. Žalovaní zakoupili pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, , jméno FO, od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, , jméno FO, , jejímž jediným společníkem a jednatelem byl v předmětné době pan , jméno FO, (tedy jediný jednatel a společník žalobce). Rovněž rodinný dům – stavbu č.p. , Anonymizováno, , jenž je součástí pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , byl postaven společností , právnická osoba, . na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 11. 2014 s žalovanými s tím, že veškeré záležitosti týkající se výstavby rodinného domu zajišťoval za žalované rovněž pan , jméno FO, na základě plné moci. Fakticky se jednalo o situaci, kdy žalovaní zakoupili od společnosti , právnická osoba, . (resp. pana , jméno FO, ) s pozemkem rovněž rodinný dům, který byl zhotoven dle projektové dokumentace dodané společností , právnická osoba, . Žalovaní tak nemohli jakkoli ovlivnit ani umístění rodinného domu na předmětný pozemek. Společnost , právnická osoba, . zhotovovala v dané lokalitě na svých pozemcích veškeré rodinné domy a jednotliví kupující si fakticky kupovali s pozemkem rodinný dům bez možnosti ovlivnit jeho prostorové umístění na pozemku. Tedy za nevhodné prostorové umístění rodinného domu na předmětném pozemku odpovídá společnost , právnická osoba, ., jejíž jediným jednatelem a společníkem byl pan , jméno FO, , který je jediným jednatelem a společníkem žalobce. Právě v důsledku tohoto nevhodného prostorového umístění rodinného domu na pozemku není možné u rodinného domu žalovaných parkovat vozidla jinak, než že jejich část bude stát rovněž na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce. Z tohoto důvodu se po dokončení stavby rodinného domu (v září 2015) žalovaní s panem , jméno FO, ústně dohodli na právu žalovaných parkovat částí svých vozidel na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , resp. bylo jim panem , jméno FO, při předání rodinného domu sděleno, že tímto způsobem před svým rodinným domem parkovat samozřejmě mohou a že si nájezd na komunikaci od rodinného domu (tj. předmětnou část pozemku parc. č. , Anonymizováno, ) mohou na své náklady zpevnit tak, aby k domu nejezdili přes bláto. , jméno FO, žije v dané lokalitě v rodinném domě č.p. , Anonymizováno, , jenž je součástí pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, a každý den tak projíždí kolem rodinného domu žalovaných již od roku 2015 a nikdy od roku 2015 nebrojil proti parkování vozidel žalovaných na části pozemku parc. č. , Anonymizováno, před rodinným domem žalovaných a ani proti zhotovení zámkové dlažby na části tohoto pozemku. Ke zhotovení zámkové dlažby žalovaní přistoupili taktéž na základě ústní dohody s panem , jméno FO, . Mezi komunikací (asfaltovým povrchem) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemkem žalovaných parc. č. , Anonymizováno, je zdálenost cca 2 metry, kdy přes tuto část pozemku parc. č. , Anonymizováno, musejí žalovaní jezdit, pokud se chtějí z komunikace dostat ke svému domu. Přitom na komunikaci – asfaltovém povrchu (před svým rodinným domem) nemohou žalovaní parkovat, neboť pro celou lokalitu platí zóna zákazu stání vozidel na komunikaci. Jedinou možností je tedy parkovat částí vozidel na svém pozemku parc. č. , Anonymizováno, a částí vozidel na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Jednání žalovaných (tedy parkování části vozidel na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a zpevnění povrchu části pozemku parc. č. , Anonymizováno, ) činí tak na základě ústní dohody s panem , jméno FO, – jednatelem žalobce a je pro danou lokalitu zcela obvyklé. V dané lokalitě je 24 dalších rodinných domů (všechny byly zhotoveny společností pana , jméno FO, ) a z toho všichni mají obdobným způsobem (buď zámkovou dlažbou nebo jiným materiálem) zpevněnou část pozemku parc. č. , Anonymizováno, představující příjezdovou komunikaci ke svému rodinnému domu. Žalovaní jsou přesvědčení, že žalobce přistoupil k zahájení tohoto sporu pouze účelově s úmyslem poškodit žalované z důvodu vzájemných sporů týkajících se vyúčtování vody, kdy v minulosti mezi žalovanými a panem , jméno FO, vznikl spor o správnost prováděného vyúčtování vodného a stočného. Zřejmě z tohoto důvodu se pan , jméno FO, prostřednictvím žalobce snaží šikanózním zneužitím svého práva žalované poškodit. Pokud by totiž nebyl jediným úmyslem žalobce poškodit žalované, zcela jistě by obdobným způsobem postupoval vůči ostatním 23 vlastníkům rodinných domů v dané lokalitě, což neučinil. Současně jednání žalovaných žádným způsobem nemůže žalobce rušit, obtěžovat ho a ani mu nezpůsobuje jakoukoli újmu. Jedná se totiž o část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , která je bezprostředně před rodinným domem žalovaných. Tím, že žalovaní předmětnou část pozemku zpevnili zámkovou dlažbou (obdobně jako 23 ostatních vlastníků rodinný domů), pouze pozemek parc. č. , Anonymizováno, zhodnotili. Žalobce předmětnou část pozemku neužívá, nepotřebuje ji k žádné své činnosti a jednáním žalovaných mu žádná újma nevzniká. Je tedy zjevné, že žalobce zneužívá svého práva výhradně za účelem poškodit žalované jako odplatu za jiné vzájemné spory. Přitom dle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva neužívá právní ochrany.

5. K námitkám žalovaných se žalobce vyjádřil tak, že žalovaní měli k dispozici projektovou dokumentaci a věděli dobře, co kupují. Součástí domu je mimo jiné i garáž, kterou však žalovaní neužívají jako garáž, ale pro jiné účely. Proto parkují na pozemku žalobce. Tento stav si přivodili sami. Stejně tak přistavěli ke svým vstupním dveřím ocelové schůdky, které zabraňují průjezdu vozidla. Tj. takto sami učinili svoji garáž dvojnásob nepoužitelnou. Žalobce popírá žalovanými tvrzenou ústní dohodu na úpravu pozemku žalobce žalovanými i o parkování vozidel žalovaných na pozemku žalobce. Žalovanými uváděný spor ohledně vodného a stočného s danou věcí nijak nesouvisí. Žalobce předmětnou část svého pozemku potřebuje v zimě při údržbě komunikace k odklízení sněhu z komunikace, který není možné odklidit prakticky nikam jinam. Právě kvůli jednomu konkrétnímu odklízení sněhu došlo ze strany žalovaného k urážkám p. , jméno FO, , přičemž žalovaný se neostýchal konflit eskalovat do fyzické roviny. Součaně žalovaní své protiprávní jednání (užívání pozemku žalobce) opakovaně přiznali, přičemž v průběhu času měnili arugumentaci (právní tituly) pro toto své jednání. Taktéž se ze strany žalobce nejedná o škikanu, neboť žalobce doložil, že se s žalovanými snažil jednat. Žalovaní však jím navržené podmínky odmítli, požadovali věcné břemeno nebo desítky let trvajícíhájemní vztah. Žalovaní se faktiky snaži vytvořit si nové právo a odebrat žalobci všechy atributy jeho vlastnického práva a dosáhnout toho, že budou ve svém užívání Oblati rušení sice bez titulu, ale nedotknutelní.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p.č. st. , Anonymizováno, – ostatní plocha (způsob využítí ostatní komunikace) v obci , jméno FO, , k.ú. , jméno FO, , jméno FO, . Na pozemku vázne mimo jiné služebnost stezky a cesty v rozsahu dle gpl. č. , Anonymizováno, /2011 pro pozemek p.č. St. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, s právními účinky k 18. 12. 2014 (viz. výpis z KN LV , Anonymizováno, pro k. ú. , jméno FO, , jméno FO, , obec , jméno FO, ). Žalovaní vlastní v SJM parcelu p.č. St. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, a pozemek p.č. , Anonymizováno, – trvalý travní porost v obci , jméno FO, , k.ú. , jméno FO, , jméno FO, s výše uvedenou služebností v jejich prospěch (viz. výpis z KN LV , Anonymizováno, pro k. ú. , jméno FO, , jméno FO, , obec , jméno FO, ). Žalovaní nabyli uvedené pozemky od společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, na základě Smlouvy kupní, o zřízení předkupního práva a o zřízení služebnosti stezky a cesty ze dne 18. 12. 2014. Jednatelem společnosti , právnická osoba, . byl v době uzavření smlouvy a je i nadále p. , jméno FO, , nar. 6. 3. 1953, bytem , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, , který je současně jediným jednatelem žalobce (viz. výpisy z OR). Uvedenou smlouvou žalovaní nabyli pozemek p.č. , Anonymizováno, , který vznikl oddělením z pozemku p.č. , Anonymizováno, , a to Geometrickým plánem č. , hodnota, /2014 vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 8.12. 2014, který byl dle čl. I. odst. 2 Smlouvy její nedílnou přílohou. Současně byla touto Smlouvou zřízena služebnost stezky a cesty k pozemku p.č. , Anonymizováno, ve prospěch každného vlastníka pozemku p.č. , Anonymizováno, , kdy právo cesty zakládá právo jezdit přes služebné nemovitosti jakýmikoli vozidly, a to v rozsahu vymezeném v Geometrickém plánu vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 10. 10. 2011, č. , hodnota, /2011, který byl dle článku VII. Smlouvy její nedílnou přílohou č.

2. Tj. z výše uvedeného výplývá, že žalovaní v době uzavření výšre popsané Smlouvy z 18. 12. 2014 znali přesně polohu, rozlohu a hranice pozemku, který kupují i obsah a rozsah sjednané služebnosti. Pokud žalovaní v rámci řízení tvrdí, že neměli k dispozici geometrický plán vymezující pozemek p.č. , Anonymizováno, , resp. hranice pozemku p.č. , Anonymizováno, v době uzavírání Smlouvy, tj. jinak řečeno nevěděli přesně, co kupují, pak z textu Smouvy, kterou podepsali, jednoznačně vyplývá, že geometriké plány byly její nedílnou součástí. Navíc žalovaní v čl. I. 6 Smlouvy výslovně prohlásili, že jim je dobře znám fyzický, faktický i právní stav převáděné nemovitosti. Žalovaní dne 25. 11. 2014 uzavřeli se společností , právnická osoba, . smlouvu o dílo na Výstavbu , právnická osoba, v provedení dřevostavba typu A 2P.19 na pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, , jméno FO, . Dle shodné výpovědi účastníků bylo následně sjednáno, že bude postavena zděná stavba místo dřevostavby. Žalovaní dne 4. 12. 2014 a dne 23. 5. 2015 udělili společnosti , právnická osoba, . plnou moc k zastoupení ve věci Ohlášení stavby RD a kolaudace stavby na p.p. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, , jméno FO, . Oznámení o užívání stavby RD na p.p. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, , jméno FO, podala na MÚ , adresa, dne 8. 9. 2015 společnost Bugalov s.r.o. v plné moci. Dle zápisu o předání díla ze dne 11. 9. 2015 bylo dílo (stavba RD žalovaných) provedeno podle projektové dokumentace INS , adresa, = projektová dokumentace skutečného provedení díla a předáno žalovaným, kteří výslovně uvádějí, že dílo bylo provedeno dle jejich klientských změn a takto jej přejímají. Dle předávacího protokolu z téhož dne měly být předány s dílem mimo jiné (řady další dokumentace) dokumentace skutečného provedení stavby zhotovené INS atelier , adresa, v srpnu 2015 a Geometrický plán č. , hodnota, /2014. Z projektové domumentace ke stavbě domu žalovaných zpracovnané , právnická osoba, . v 8/2015 vyplývá, že součástí projektu bylo garážové stání (které žalovaní fakticky užívají jako dílnu). K tomu soud uvádí, že z předávacího protokolu nelze učinit závěr, že předávanou dokumentaci žalovaní před tímto předáním neměli k dispozici. Je to dle názoru účelové (a současně krajně nepravděpodobné) tvrzení žalovaných. V dané listině je zjevně zachyceno protokolární předání díla včetně kompletní dokumentace předávaného díla. V emailu ze dne 11. 1. 2023 (následně též ze dne 14. 1. 2013 a 17. 1. 2023) jednatel žalobce zakázal žalovaným užívání části pozemku žalobce p.č. , Anonymizováno, , která je mezi hranicí pozemku žalovaných a krajnicí komunikace umístněné na pozemku p.č. , Anonymizováno, . Zmíněno je zejména parkování vozidlel a dále umísťování jakýchkoli zařízení a předmětů (uvedeny konkrétně kužely a jiné zábrany bránící žalobci užívání jeho pozemku) s tím, že pozemek žalovaní užívají bez souhasu žalobce. Na opakovanou výzvu žalovaní reagovali v emailu z 14. 1. 2023, kde v podstatě potvrdili umístění kuželů na pozemku žalobce a dále odkázali na zřízení věcného břemene s tím, že ho dle jejich názorů neporušují a žádají, aby nebyli šikanováni.

7. Z provedeného dokazování místním šetřením a fotodokumentací vyplývá, že žalovaní parkují částí vozidel a umisťují dopravní kužely na předmětné části pozemku žalobce, která je upravena zámkovou dlažbou. Dále při hranici pozemků p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na pozemku žalobce se nachází opěrná zídka a na části pozemku žalobce jsou vysazeny okrasné keře a rostiny a nachází se zde předměty žalovaných (sud na vodu). Zděnou garáž u domu žalovaných žalovaní používají jako dílnu (viz. fotodokumentace čl. 93-94). K tomu soud dále uvádí, že z provedeného dokazování vyplývá, dle (byť laického) názoru soudu, že hlavní překážkou případného zajíždění osobního vozidla do garáže (dílny) u domu žalovaných nejsou plechové schůdky u vchodu do domu, ale žalovanými zbudovaná opěrná zídka a jimi provedená zahradní úprava na pozemku žalobce p.č. , Anonymizováno, (viz. fotodokumentace čl. 87 a 93, příp. 209 a 211 p.v.). To, že došlo ze strany žalovaných ke zhotovení zámkové dlažby, opěrné zídky a provedení zahradní úpravy na části pozemku žalobce p.č. , Anonymizováno, , bylo v řízení nesporné. Sporné bylo, zda k tomu došlo se souhlasem či bez souhlasu žalobce. Z provedeného dokazování místním šetřením, fotodokumentací a svědeckými výpověďmi vyplývá, že řada vlastníků nemovitostí (rodinných domů) v dané lokalitě provedla na pozemku žalobce p.č. , Anonymizováno, úpravu (zpevnění) části tohoto pozemku, která se nachází mimo asfaltovou komunikaci, a v některých případech tyto části užívají k parkování vozidel. Dále bylo prokázáno, že na pozemní komunikaci zbudované na pozemku p.č. , Anonymizováno, platí v celé lokalitě zákaz stání. Jde o slepou ulici sloužící k příjezdu k rodinným domům v dané lokalitě (viz. čl. 24-25). Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud dále zjistil, že svědek si upravil zámkovou dlažbou část pozemku p. č. , Anonymizováno, (dále „pozemek žalobce“), a to konkrétně sjezd do garáže, na záladě ústní dohody s p. , jméno FO, . Svědek jej běžně k parkování neužívá. Dle jeho vědomostí někteří sousedé zámkovou dlažku i komunikaci jako takovou v místě k parkování užívají. Svědek , jméno FO, vypověděl, že po ústní dohodě s p. , jméno FO, zbudoval na pozemku žalobce pojezdovou dlažbu od svého pozemku ke komunikaci. K parkování ji neužívá, parkuje na svém pozemku. Svědek , jméno FO, vypověděl, že má ústní dohodu s p. , jméno FO, , že může částí svého vozidla parkovat na pozemku žalobce. Tuto část pozemku upravil tak, že provedl zářez do svahu a povrch upravil štěrkem. Svědek , jméno FO, vypověděl, že na pozemku žalobce s ústním souhlasem p. , jméno FO, zbudoval zámkovou dlažbu, kterou užívá pouze jako příjezdovou cestu na svůj pozemek. Svědek , Anonymizováno, vypověděl, že po dohodě s p. , jméno FO, na části pozemku žalobce zbudoval zatravňovací zámkovou dlažbu a při parkování s větším vozidlem malou částí přesahuje na pozemek žalobce. Na další část pozemku žalobce, kde svědek provedl výsadbu keřů apod., uzavřel s p. , jméno FO, na stvrzení původní ústní dohody písemnou dohodu o užívání, a to v únoru 2024 (viz. též dohoda čl. 188). Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že i on si upravil povrh pozemku žalobce, zámkovou dlažbou a vysadil zde strom. K tomu má ústní svolení p. , jméno FO, . Zámková dlažba mu slouží ke komfortnějšímu zajíždění do jeho garážového stání. Má ústní svolení p. , jméno FO, i k parkování na pozemku žalobce. Svědek toto svolení chápe jako kdykoli odvolatelné. Soud uzavírá, že z provených svědeckých výpovědí vyplývá závěr, že řada dalších vlastníků nemovitostí v dané lokalitě si nějak upravila části pozemku žalobce navazující na jejich pozemky, a to s ústním souhlasem jednatele žalobce p. , jméno FO, a někteří zde se souhlasem žalobce (resp. p. , jméno FO, ) parkují svá vozidla. Po posouzení výše uvedených svědeckých výpovědí ve vzájemné souvislosi a s účastnickými výpověďmi žalovaných, kteří vypověděli, že úpravu části pozemku žalobce provedli a parkují svá vozidla částečně na pozemku žalobce po ústní dohodě s p. , jméno FO, , soud dospěl k závěru, že i žalovaní, stejně jako svědci, měli ústní dohodu s jednatelem žalobce p. , jméno FO, , že mohou provést úpravy povrchu části pozemku žalobce za účelem kvalitnějšího přístupu ke svým nemovitostem a že měli ústní souhlas užíváním této upravené části pozemku žalobce ke svým potřebám. Takový stav byl až do obdržení emailu jednatele žalobce z 11. 1. 2023, který je popsán shora a kterým zcela jednoznačně jednatel žalobce žalovaným užívání pozemku žalobce nad rámec služebnosti sjednané v rámci kupní smlouvy zakázal. Z účastnické výpovědi žalované soud dále zjistil, že mají zbudované jedno kryté stání na vozidlo na pozemku své zahrady. Z účastnické výpovědi jednatele žalobce , jméno FO, soud zjistil, že mezi účastníky došlo ke konfliktu ohledně odklízení sněhu na předmětnou část pozemku žalobce. V předžalobní korespondenci účastníků žalovaní navrhli zřízení služebnosti k parkování vozidel a zpevnění povrchu předmětné části pozemku žalobce za úplatu 6.000 Kč. Žalobce v rámci předžalobní korespondence účastníků navrhoval uzavření dohody o užívání předmětné části pozemku p.č. , Anonymizováno, , avšak se sjedanou možností kdykoli ji vypovědět i bez udání důvodu. OÚ , jméno FO, ve vyjádření ze dne 18. 3. 2024 uvedl, že zaparkovaná auta u domu čp.p. , Anonymizováno, nejsou překážkou při zimní údržbě.

8. Z emailové korespondence účastníků ohledně vodného a stočného, předžalobní výzvy společnosti , právnická osoba, . k úhradě dluhu ze dne 9. 3. 2021, reakce na výzvu ze dne 19. 3. 2021, oznámení společnosti , právnická osoba, o přerušení dodávky vody a odvádění odpadních vod ze dne 3. 10. 2023, navazujícího dopisu žalovaných ze dne 6. 10. 2023 soud zjistil, že mezi účastníky existuje dlouhodobý spor ohledně účtování a úhrad vodného a stočného.Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Potřeba provedení dalších důkazů nevyšla v řízení najevo.

9. Dle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen „o.z.“ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Dle § 2189 o.z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle § 2190 odst. 1 o.z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

10. Výprosa představuje bezformální závazek vzniklý na základě reálné smlouvy. K jeho vzniku je třeba nejen konsensus o předmětu závazku a povaze plnění, ale musí dojít i k reálnému přenechání věci k užití jinému. Mezi pojmové znaky výprosy patří: (a) přenechání věci k užití, (b) bezplatnost, (c) neujednání doby ani účelu užití. Nejde o výprosu, pokud byl sjednán účel užívání, který nepřímo omezuje dobu užívání. Podmínky výprosy však nejsou porušeny, pokud je sjednán obecný účel užití věci, který nelimituje čas užívání. Výprosní smlouva je zásadně bezformální. Může proto vzniknout i konkludentně (kupř. faktické strpění užívání vlastní nemovitosti třetí osobou). Předmětem výprosy může být věc movitá (automobil) i nemovitá (pozemek, byt), hmotná i nehmotná (právo stezky, právo stavby), věc hromadná, věc individuálně určená i věc druhově určená, pakliže dojde jejím přenecháním (odevzdáním) ke specifikaci (tj. individualizaci). Obvyklé náklady spojené s užíváním přenechané věci po dobu výprosy nese výprosník. Zároveň nelze vynaložené obvyklé náklady - stejně jako u výpůjčky - pokládat za úplatu. (srovnej např. ASPI 89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V). Viz. též rozsudek NS ČR ze dne 23. 8. 2012, který mimo jiné uvádí: „Cizí nemovitost nebo její část lze užívat z různých právních důvodů; může jít například o závazkový vztah, může jít o výprosu (vlastník užívání nemovitosti jinými osobami trpí, aniž by jim k ní vzniklo nějaké právo).“ Charakteristický rys výprosy, tj. prekarita užívacího práva, se projevuje v dospělosti práva na vrácení věci, jež je předmětem výprosy. Osud závazku je zcela v rukou půjčitele, který svým jednostranným neformálním adresovaným projevem vůle může kdykoli požádat o vrácení, a tím právní poměr z výprosy ukončit. Na straně půjčitele tak jde o zcela volný režim ukončení závazku, na rozdíl od pojmově nejbližšího závazku, jímž je výpůjčka. U výpůjčky nemůže půjčitel zásadně požadovat vrácení předčasně, tj. dříve, než bylo ujednáno (srov. § 2198). U výprosy žádné takové omezení není. Půjčitel je ve výkonu svého práva vázán toliko obecnými zásadami občanskoprávního styku, tj. musí jednat při ukončení závazku poctivě (§ 6 odst. 1) a nesmí jít o zjevné zneužití práva (tj. o šikanózní výkon práva - § 8). (srovnej ASPI 89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, § 2189).

11. Po posouzení všeho výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v rozsahu, který zůstal předmětem řízení po jeho částečném zastavení pro zpětvzetí žalobce, je žaloba důvodná. Žalovaní užívali, po dobu několika let, část pozemku , Anonymizováno, v obci , jméno FO, , k.ú. , jméno FO, , jméno FO, , který je ve vlastnictví žalobce, pro svou potřebu, a to na základě neformální dohody s žalobcem (resp. neformálního souhlasu žalobce). Dle právního posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu jde nepochybně o výprosu. Žalobce (vzhledem k celkovému vyhrocení vztahů účastníků a následně i konkrétnímu konfliktu ohledně užívání předmětné části jeho pozemku žalovanými) v emailu z 11. 1. 2023 jednoznačně vyjádřil nesouhlas (rep. zákaz) dalšího užívání předmětné části jeho pozemku žalovanými v rozsahu odpovídajícím žalobnímu návrhu a tento nadále trvá. Tedy jednostranným projevem vůle žalobce ukončil právní poměr z výprosy. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní tento zákaz nerespektují a pozemek žalobce i nadále užívají pro svoji potřebu, zejména k parkování vozidel. Nárok žalobce byl proto uplatněn důvodně a po právu.

12. Současně požadavek žalobce, který zůstal předmětem řízení, není nepocitivý a nejde ani o zjevné zneužití práva (šikanózní výkon práva). Závěr o šikanózním výkonu práva by připadal v úvahu ohledně původně též uplatněného nároku zejména na odstranění dlažby a rostlin v „Oblasti rušení“, neboť zejména odstranění dlažby by pro žalované znamenalo podstatné zhoršení kvality přístupu k jejich domu a tudíž podstatné zhoršení kvality realizace účastníky dříve sjednané služebnosti cesty a stezky bez možnosti nějaké alternativy, přičemž pro žalobce samotná existence dlažby neznamená ve vztahu k užívání či údržbě jeho pozemku žádnou překážku a její odstranění by pro něj nemělo žádný smysluplný přínos. Současně dle názoru soudu mohli žalovaní spravedlivě předpokádat, že „byť neformální“ souhlas žalobce se zbudováním dlažby je dán jednou pro vždy, a to právě s přihlednutím k sjednané služebnosti stezky a cesty k pozemku p.č. , Anonymizováno, a zajištění její praktické realizace. To však neplatí pro nadále žalobou požadovaný zákaz rušení vlatnického práva žalobce. V řízení bylo prokázáno, že vzájemný vztah účatníků se stal značně konfliktním v důsledku sporu, který nesouvisí s užíváním daného pozemku. Došlo tak však mezi nimi k narušení důvěry a celkovému narušení vztahů. Současně dle výpovědi jednatele žalobce vzájemný konflikt mezi ním a žalovaným vznikl i při konkrétním případu užívání části pozemku žalobce žalovanými k parkování jejich vozidel a prováděné zimní údržbě pozemku (byť výjimečně) jednatelem žalobce p. , jméno FO, . Je tedy zcela pochopitelné, že za dané situace nemá žalobce zájem na pokračování právního poměru z výprosy se žalovanými, na rozdíl od slyšených svědků, se kterými nemá žádné spory a problémy. Současně v závěru řízení vyšlo najevo, že žalovaní mají na svém pozemku zbudovanou garáž (resp. garážové stání), které je tak i užíváno. Další (původně zamýšlenou garáž) pak žalovaní z vlastního rozhodnutí užívají jako dílnu. Navíc opětnou zídku, která dle názoru soudu podstatně komplikuje (více než žalovanými zdůrazňované plechové schůdky u vchodu do domu) vjezd do této původně zamýšlené garáže, taktéž zbudovali žalovaní (navíc na pozemku žalobce), což zcela jistě nemůže jít k tíži žalobce. Tedy ze strany žalobce nejde o znevné zneužití práva ve smyslu § 8 o.z.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce původně uplatňoval dva nároky, a to jednak na zdržení se rušení vlatnického práva žalobce k části jeho pozemku (nárok „zdržovací“) a jednak na odstranění dlažby, opěrné zídky a rostlin z části jeho pozemku (nárok „na plnění“). V části žaloby o druhém nároku vzal žalobce žalobu v průběhu řízení zpět a řízení bylo v této části pravomocně zastaveno. K tomuto částečnému zpětvzetí žaloby přitom nedošlo z důvodu na straně žalovaných (pro chování žalovaných). Lze tedy uzavřít, že žalobce (stejně jako žalovaní) byl v řízení úspěšný z jedné poloviny a z jedné poloviny neúspěšný. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení výrokem II. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.