19 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vydání věcí

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci zvíře – hříbě klisny: [jméno], plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo], narozené dne 14. 5. 2018, identifikované v protokolu [právnická osoba] ze dne 10. 8. 2023 číslo K [číslo] o akreditované zkoušce zvířete jako zvíře [anonymizováno] pod laboratorním [číslo] do tří dnů o právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal proti žalované vydání: zvířete – klisna [jméno], plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo] a zvířete – hříbě klisny [jméno], plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo], narozené po odvozu březí klisny, k němuž došlo dne 5. 10. 2018, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 785 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 392, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 domáhal proti žalované vydání zvířete klisny [jméno], plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo] a jejích dvou hříbat. Následně na výzvu soudu dle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) doplnil žalobní žádání tak, že žádá vydat kromě klisny [jméno] též její hříbě narozené dne 14. 5. 2018 a hříbě narozené po odvozu březí klisny, k němuž došlo dne 5. 10. 2018.

2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem klisny [jméno] a výše uvedených dvou hříbat. Vlastníkem klisny se stal na základě kupní smlouvy a jejího dodatku ze dne 31. 1. 2018 uzavřené s prodávajícím Družstvo [příjmení] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa]. Původně bylo celé stádo koní nacházejících se v pastevním areálu žalobce ve vlastnictví družstva [příjmení] [příjmení], které dlužilo žalobci peníze. Na vyrovnání těchto dluhů byla část stáda koní převedena na žalobce. Zbytek koní zůstal ve vlastnictví družstva [příjmení] [příjmení] a žalobce se o ně odmítl nadále starat, o čemž žalobce informoval veterinární správu, a proto došlo k jejich odvezení. Klisna byla omylem svěřena Krajskou veterinární správou pro [územní celek] původně [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (případně [ulice a číslo], [obec]) v domnění, že se jedná o klisnu [příjmení] [příjmení], číslo čipu [číslo] Pan [anonymizováno] pak klisnu následně za nejasných okolností předal žalované. Hříbě bylo naopak svěřeno přímo žalované. Klisna byla navíc v době, kdy byla odvezena z pastevního areálu žalobce, březí a lze proto předpokládat, že žalovaná má v držení jak klisnu, tak dvě její hříbata. Klisna byla odvezena bez vědomí, souhlasu a účasti jednatele žalobce při odvozu, a to omylem nikoli úmyslně, což zjistila při šetření i Policie ČR a odkázala žalobce na řízení ve věcech civilních. Mezi žalobcem a žalovanou proběhla rozsáhlá předžalobní komunikace, kdy [jméno] [příjmení] i žalovaná připouštěli, že v držení zvířata žalobce měl nedříve [jméno] [příjmení] a aktuálně je má žalovaná, která je však odmítá vydat do místa, kde byla protiprávně žalobci odňata a nárokuje si náklady na jejich stravu za dva roky s tím, nechť si je žalobce vyzvedne v sídle jejícho podnikání. Žalovaná zjevně klisnu a obě její hříbata zadržuje protiprávně, což ostatně sama částečně připouští, proto žalobce podal uvedenou žalobu.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nebyla u předmětného odvozu koní z areálu žalobce za asistence Policie ČR a Veterinární správy [obec] přítomna a ani nedala nikomu plnou moc za ni jednat. K celé věci se dostala tak, že ji oslovila Krajská veterinární správa [obec] jako letitou chovatelku achaltekinských koní, zda by pomohla najít chovatele, kteří si vezmou do péče koně, o které se pan [jméno] (jednatel žalobce) odmítá starat. Žalovaná tedy pomohla najít tyto chovatele. Sama neodvezla z areálu žalobce žádného koně, u jejich odvozu nebyla přítomna. Pouze podepsala přes internet kupní smlouvu na klisnu [příjmení] [příjmení] a její hříbě, která byla později prohlášena za neplatnou, resp. po dohodě s likvidátorem družstva [příjmení] [příjmení] žalovaná od kupní smlouvy na klisnu [příjmení] [příjmení] odstoupila, proto si ani nejela [příjmení] [příjmení] vyzvednout. Neobdržela průkaz původu [příjmení] [příjmení] a nestala se její vlastnicí, ani ji nikdy, stejně jako [anonymizováno], neměla v držení. Před tím, než žalovaná zjistila, že kupní smlouva na klisnu [příjmení] [příjmení] (za částku 0 Kč) je neplatná, chtěla věc vyřešit smírně tak, že ona dostane [příjmení] [příjmení], kterou měla dostat na základě kupní smlouvy a kterou současně měl u sebe žalobce a žalobci bude vrácena [jméno], kterou měl u sebe pan [příjmení]. Koně z areálu žalobce odvážel pan [příjmení], který žalované předal až dne 6. března 2019 pouze dost podražené hříbě (klisnu) z černé plemenitby bez možné identifikace, zhruba rok staré. Hříbě bylo ve špatném fyzickém stavu a pan [příjmení] se o něj odmítal nadále starat. Jiného koně od pana [příjmení] žalovaná neobdržela a nikoho k tomu ani písemně nepověřila, tedy klisnu [jméno] v držení nikdy neměla. Hříbě, které má žalovaná v držení, je údajně hříbě klisny [příjmení] [příjmení] a je to klisnička. Pan [anonymizováno] (jednatel žalobce) však tvrdí, že odvezené hříbě klisny [jméno] je hřebeček. Výše uvedená klisnička je jediný kůň, který se k žalované dostal ze stáda koní odebraných u žalobce. Žalovaná od roku 2019 deklaruje, že je ochotná tuto klisničku žalobci vydat. Problém byl, že jednatel žalobce požadoval hřebečka, a když nabídla uvedenou kobylku, tak ji odmítl převzít, dokud nebude jasné, že jde o hříbě klisny [jméno]. K záměně koní při jejich odvozu došlo, o tom žalovaná nepochybuje. Snažila se žalobci pomoci, ale žalovaná u záměny nebyla, nezpůsobila ji. V současné době má v držení hříbě bez možnosti ověřit rodiče, které panu [jméno] nabízela již pře dvěma lety, že si ho může odebrat. Pokud pan [jméno] hříbě nárokuje, musí nejdříve zjistit DNA. Co se týče tvrzení, že klisna byla březí, pak chybí veterinární zpráva nebo připouštěcí lístek k doložení, že tomu tak bylo a dokumentace, v jakém stavu klisna byla. Klisna teoreticky mohla být v době odvozu z areálu žalobce krátce březí.

4. K námitkám žalované žalobce uvedl, že skutečnost, že žalovaná nebyla u odvozu koní z pastevního areálu žalobce, nic nemění na skutečnosti, že má protiprávně v držení klisnu [anonymizováno] a její dvě hříbata, která jsou ve vlastnictví žalobce. Případná dohoda mezi ní a panem [jméno] [příjmení] je pro věc nepodstatná a je těžko pochopitelné, proč žalovaná klisnu a hříbě ve vlastnictví žalobce vůbec přebírala. Z předžalobní korespondence vyplývá, že žalovaná se vydání klisny a hříběte nebránila, ale žalobce odmítl nést náklady na jejich dopravu zpět do svého areálu. Zdravotní stav je nepodstatný, zjišťování DNA naprosto zbytečné, stejně tak veterinární zpráva, připouštěcí lístek atd., pokud žalovaná připouští, že má ve svém držení klisnu a hříbě, které jí nepatří. U jednání dne 14. 11. 2022 jednatel žalobce uvedl, že mu bylo inspektorem evidence koní telefonicky sděleno, že se nachází u klisny, která má čip náležející klisně [jméno]. Následně jej telefonicky informovala jistá paní [příjmení], že koupila klisnu za 40.000 Kč a chtěla ji nechat očipovat. Při té příležitosti se zjistilo, že klisna už čip má a je to [jméno]. Původně paní [příjmení] vyjádřila ochotu žalobci klisnu vydat, ale následně si to rozmyslela a odmítla to, a to na radu policie, se kterou začala celou záležitost řešit. Věc je dle informací žalobce řešena u Obvodního oddělení Policie ČR [obec]. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Z kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2018 včetně dodatku z téhož dne soud zjistil, že touto kupní smlouvu družstvo [příjmení] [příjmení] prodalo žalobci 6 koní, mezi nimi i plemennou klisnu [anonymizováno], [datum narození]. Dle průkazu koně identifikační [číslo] klisna [jméno] je plnokrevný achaltekinský kůň, [datum narození], přičemž původ byl ověřen DNA testem [číslo] klisna má mikročip [číslo] jako její poslední majitel byl zaregistrován dne 8. 3. 2018 žalobce.

6. Z emailu žalované [jméno] [jméno] ze dne 22. 1. 2019 vyplývá, že žalovaná nabízela uzavření směnné smlouvy klisny [anonymizováno], kdy jako její výhradní majitel byla označena žalovaná, za klisnu [jméno] s hříbětem narozeným 2018, kdy jako její výhradní majitel je označen žalobce. Žalobce výzvou ze dne 15. 6. 2019 adresovanou [jméno] [příjmení], [adresa] žádal jako vlastník vydání klisny [jméno], která mu byla omylem svěřena Krajskou veterinární správou pro Jihočeský kraj v domnění, že se jedná o klisnu [příjmení] [příjmení] a odvezena bez vědomí, souhlasu a účasti žalobce při odvozu, a dále jejího nově narozeného hříběte, když v době odvozu byla klisna březí a lze předpokládat, že [jméno] [příjmení] má v držení i již nově narozené hříbě. Žalobce výzvou ze dne 15. 6. 2019 adresovanou žalované žádal jako vlastník vydání hříběte klisny [jméno], které bylo k žalované převezeno do hospodářství [jméno] [příjmení], které mu bylo svěřeno omylem Krajskou veterinární správou pro Jihočeský kraj. Totéž žádal žalobce opakovanými výzvami ze dne 15. 3. 2021 s tím, že mu bylo v emailové komunikaci sděleno, ať si koně vyzvedne. Žalobce odvoz koní neinicioval, neboť jeho pochybením odvezena nebyla a proto nevidí důvod, proč byl pah [příjmení] a žalovaná neměli koně vrátit na místo, odkud byly odvezeni. Poslední výzvou ze dne 7. 10. 2021 žádal žalobce po žalované vydání klisny [jméno] a jejího hříběte. Z emailové komunikace žalované s p. [příjmení] (zástupce žalobce) a panem [příjmení] (jednatel žalobce) z období od 26. 6. 2019 do 26. 3. 2021 vyplývá, že žalovaná připustila, že má v péči hříbě, které bylo odvozeno z areálu žalobce a dále, že klisna, která byla taktéž odvozena z areálu žalobce, je v péči [jméno] [příjmení]. Žalovaná vyjádřila ochotu vyměnit koně za správné, pokud došlo k odvozu nesprávných koní (byť za asistence KVS a Policie ČR). V emailu ze dne 4. 9. 2019 žalovaná deklarovala k dotazu žalobce, že koně jsou připraveni k výměně již od 29. 6. 2019. V emailu ze dne 26. 3. 2021 žalovaná uvedla, že hříbě klisny [jméno] bylo k vyzvednutí již před dvěma lety, přičemž žalobce si hříbě nebyl schopen vyzvednout a ani jeho vyzvednut nijak neinicioval. Žádala jeho vyzvednutí a současně přivezení správného hříběte klisny [anonymizováno].

7. Ze spisu vedeného u Policie ČR, OOP [obec] pod sp. zn. KRPC [číslo] 2019 soud zjistil, že jednatel žalobce [jméno] [jméno] podal dne 12. 2. 2019 trestní oznámení o možné krádeži koně s tím, že v září 2018 byl odvezen z pastevního areálu žalobce plnokrevní achaltekinský kůň jménem [jméno], identifikační [číslo] za účasti Veterinární správy [obec] a Policie ČR a s tím, že až následně zjistil, že došlo k odvozu klisny [jméno] omylem záměnou za klisnu [anonymizováno] a o tomto byl v kontaktu se žalovanou, která mu dělila, ať si koně najde, že ona mu ho vozit nebude. Dle sdělení Státní veterinární správy ze dne 4. 3. 2019 (k dotazu policie) odkazující na úřední záznam č.j SVS/2018/118721 ze dne 8. 10. 2018, odvoz koní z areálu žalobce dne 5. 10. 2018 byl zorganizován, proto že p. [jméno] [jméno] se odmítl nadále o zvířata starat. Klisnu [příjmení] [příjmení] + plavé hříbě a klisnu [příjmení] [příjmení] + bílé hříbě odvezl z areálu žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození], [adresa], přičemž klisna [příjmení] [příjmení] s hříbětem měla být umístěna dále u [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a klisna [příjmení] [příjmení] s hříbětem u p. [jméno] [příjmení]. Dle smlouvy o koupi ze dne 5. 10. 2018 žalovaná koupila touto smlouvou od družstva [příjmení] [příjmení] klisnu [příjmení] [příjmení] + hříbě a kupní cenu 0 Kč. Dle sdělení Státní veterinární správy ze dne 5. 4. 2019 byla v návaznosti na informaci p. [příjmení], že došlo k záměně koní, provedena kontrola v chovu pana [jméno] [příjmení] v hospodářství v [anonymizováno] [část obce], kdy jím byl předložen ke kontrole průkaz koně vydaný na klisnu [příjmení] [příjmení], číslo čipu [číslo] a fyzickou kontrolou bylo zjištěno, že předvedený kůň má číslo čipu [číslo] a bylo tak zjištěno, že v hospodářství v [anonymizováno] [část obce] je chovaná klina [jméno], [datum narození]. Hříbě patřící ke klisně v době přesunu z hospodářství pana [příjmení] se na hospodářství pana [příjmení] v době kontroly již nenacházelo a dle sdělení pana [příjmení] si hříbě odvezla paní [celé jméno žalované] (žalovaná). Z výše uvedeného vyplývá, že došlo k záměně koní, přičemž tato záměna nebyla způsobena ze strany orgánů veřejné moci ani pana [příjmení]. Dle podaného vysvětlení [jméno] [příjmení], [datum narození] pí [příjmení] za družstvo [příjmení] [příjmení] požádala žalovanou coby chovatelku achaltekinců, aby zařídila odvoz a darování koní do další péče, o které se družstvo (p. [příjmení]) nebylo schopno nadále postarat a kteří se nacházeli v pastevním areálu žalobce a zůstali ve vlastnictví družstva [příjmení] [příjmení]. Žalovaná sehnala pro koně nové majitele a koně byli za účasti veterinární správy, pí [celé jméno žalované] a nových majitelů odvezeni. Přítomen byl i pan [jméno]. Dle úředního záznamu ze dne 21. 3. 2019 pan. [jméno] [příjmení] sdělil telefonicky policii, že dle svého názoru a zjištění má doma klisnu [jméno]. Hříbě, které společné s klisnou odvezl z pastviny z [obec], má paní [celé jméno žalované]. Ve vyrozumění oznamovatele ze dne 23. 4. 2019 policie sdělila jednateli žalobce p. [jméno] [jméno], že v dané době je klisna [jméno] chována u pana [jméno] [příjmení] a hříbě je chováno u [celé jméno žalované] Okresní státní zastupitelství ve [obec] ke stížnosti [jméno] [příjmení] na postup policejního orgánu OOP [obec] sdělilo žalobci v dopise ze dne 18. 12. 2019, že v rámci přezkoumání postupu policejního orgánu dospělo k závěru, že policejní orgán neporušil zákon, když nezahájil úkony trestního řízení, neboť do současné doby ve věci neexistuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu a jedná se o situaci, kterou je na místě řešit cestou občanskoprávní.

8. Z protokolu o výsledku kontroly [obec] plemenářské inspekce konané dne 26. 9. 2019 č.j. 7622/2019-ČPI/LEB soud zjistil, že kontrolou v místě bylo zjištěno, že v hospodářství žalované se nenachází žádné hříbě – hřebec podobného věku, jaký je uveden v podnětu (tj. mělo jít o odcizené hříbě – hřebečka, [datum narození], údajného potomka klisny [anonymizováno]) a ani kontrolou Registru koní v hospodářství nebylo zjištěno, že by se na daném hospodářství výše uvedené hříbě v minulosti nacházelo.

9. Ze spisu Policie ČR původně vedeného u OOP [obec] pod sp. zn. KRPC – [číslo] a následně u OOP [obec] pod sp. zn. KRPH [číslo] soud zjistil, že zde žalovaná podávala vysvětlení dne 19. 12. 2022, kdy uváděla v podstatě stejná tvrzení s vysvětlení jako v předmětném řízení, tj. zejména že omylem zaměněný kůň [jméno] byl odvezen k panu [jméno] [příjmení] a k žalované se nikdy nedostal. Žalovaná fyzicky nedržela ani [příjmení] [příjmení] ani [anonymizováno] a ani je nikomu neprodala. Obsahem spisu je kupní smlouva, kterou paní [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo], [obec a číslo] 24 prodala paní [jméno] [příjmení], blíže nespecifikovaného koně [příjmení], nar. 2014 za kupní cenu 40.000 Kč Kupní smlouva není datována a není podepsána kupující.

10. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k odvozu koní z areálu žalobce byl přizván jako odborník za účelem pomoci s jejich nakládáním (jednalo se o 5-6 koní), neboť se jednalo o koně nepřivyklé na komunikaci s člověkem. Svědek odvezl k sobě do stájí zřejmě 2 klisny a možná jedno hříbě, když odvézt mohl maximálně tři koně, na které má vůz. K převáženým koním obdržel jejich průkazy. Koně pak u něj byli delší dobu, než původně čekal. Žalovaná u odvozu koní dle svědka nebyla a svědek si ani nepamatuje, že by si u něj nějakého koně následně vyzvedla ani, že by jí předával hříbě. Svědek má za to, že pro jednoho koně (hříbě) si přijela paní [jméno] [příjmení], ale nemůže vyloučit, že si žalovaná jedno hříbě od něj odvezla. Jedna plavka, zřejmě ta, kterou u něj viděla kontrola, se ke svědkovi na chvíli zase vrátila, ale svědek si nepamatuje, od koho a kam pak putovala, možná ji měl chvíli pan [příjmení] [příjmení]. Když se ukázalo, že má svědek ve svých stájích jinou klisnu, než ke které měl zdravotní průkaz, volal žalobci, zda se koně vymění. K žádné dohodě ohledně výměny koní nedošlo a svědek o dalším osudu těchto koní nic neví.

11. Ze zprávy Ministerstva zemědělství, Odboru živočišných komodit a ochrany zvířat ze dne 4. 5. 2023 s přílohami (hlášení o registraci klisny [anonymizováno] jako koně narozeného v ČR ze dne 16. 6. 2021, hlášení změn majitele, žádost o změnu jména a doplnění matky [jméno], protokol [právnická osoba], Laboratoře imunogenetiky ze dne 20. 2. 2023 č. K [číslo] o zvířeti identifikovaném jako klisna jménem [anonymizováno], [datum narození] plemene achal-teke pod laboratorním [číslo]) soud zjistil, že klisna [jméno], plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo] má od roku 2018 evidované 1 hříbě, a to klisnu [anonymizována dvě slova], narozenou 20. 6. 2019, UELN: [číslo], číslo čipu: [číslo], která byla zaevidována v červnu 2021 pod jménem [anonymizováno], majitel [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [obec], PSČ [PSČ], kdy jí byl vystaven náhradní identifikační doklad bez uvedení původu. Dle výsledku zkoušky DNA-interpretace uvedené v protokolu č. K [číslo] původ potomka souhlasí s uvedenými rodiči, kdy jako matka je uvedena [jméno], [datum narození], plemeno achal-teke, laboratorní [číslo] jako otec [příjmení], [datum narození], plemeno achal-teke, laboratorní [číslo]. K doplnění a uvedení matky klisny [jméno] došlo dne 1. 3. 2023 na základě žádosti nové majitelky pí. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [obec], PSČ [PSČ], která doložila test DNA k ověření původu potvrzující klisnu [jméno] jako matku klisny [anonymizováno], a která zároveň požádala o změnu jména klisny na [anonymizována dvě slova]. Z přehledu majitelů klisny [jméno] plavka, [datum narození], plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu [číslo] z ÚEK [obec] ze dne 5. 5. 2023 vyplývá, že od 31. 1. 2018 doposud je jako majitel klisny [jméno] registrován žalobce.

12. Po dohodě účastníků v rámci řízení žalovaná poskytla žalobci genetický materiál hříběte-klisny, u které připouštěla, že by mohlo jít o hříbě odebrané z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018 a které bylo narozeno dle tvrzení žalobce 14. 5. 2018. Žalobce si následně zajistil genetickou analýzu k zjištění, zda matkou hříběte je klisna [jméno], když dle shodného sdělení účastníků jsou genetické údaje klisny [jméno] uloženy a tudíž je možno spárovat genetický vzorek hříběte s [anonymizováno], pokud je jeho matka. Z protokolu [právnická osoba], Laboratoře imunogenetiky ze dne 10. 8. 2023 č. K [číslo] o zvířeti identifikovaném jako klisna [anonymizováno] pod laboratorním [číslo] (matka [anonymizováno], [datum narození], plemeno achal-teke, laboratorní [číslo]) soud zjistil, že dle výsledku zkoušky-interpretace původ nelze ověřit – otec netestován, matku nelze vyloučit. Žalovaná se k protokolu vyjádřila tak, že tento prokazuje, že klisna, která se nachází u žalované, je skutečně hříbětem klisny [jméno], které pochází z tzv.„ černé plemenitby“.

13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, ani potřeba provedení dalších důkazů nevyšla v řízení najevo.

14. Soud předvolal k podání svědecké výpovědi na den 4. 9. 2023 [jméno] [příjmení], [anonymizováno] 4, [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec a číslo], které hodlal vyslechnout k otázce, zda žalobcem tvrzené starší hříbě klisny [jméno], [datum narození] existuje a kde se aktuálně nachází, rep. zda ho má žalovaná v držení. Tato otázka zůstávala mezi účastníky sporná, a to i z důvodu, že žalobce uváděl, že jde o hřebečka a žalovaná uváděla, že hříbě, které by mohlo být hříbětem klisny [jméno] narozeným v roce 2018 a které má v držení, je klisnička. Soud uvádí, že nehodlal (nepovažoval za potřebné pro rozhodnutí ve věci) vyslýchat svědky k otázkám, které uvedl žalobce ve svém vyjádření ze dne 22. 6. 2023, tj. zejména [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k otázce jednání mezi jednatelem žalobce a svědkem [příjmení], přičemž zejména k otázce odmítnutí vydání klisny a hříběte ze strany svědka [příjmení], neboť její zodpovězení bezpochybx není potřebné pro rozhodnutí v dané věci. Současně odpadla i potřeba vyslechnout tohoto svědka k otázce březosti klisny [jméno] v době jejího odvozu z areálu žalobce, neboť tuto žalobcem tvrzenou březost jednoznačně (kladně) prokazují provedené listinné důkazy, které soud zástupci žalobce doručil dne 16. 5. 2023, tedy listiny prokazující jednoznačně narození hříběte klisny [jméno] dne 20. 6. 2019. S ohledem na délku březosti koně (320 – 365 dní) musí být klisna, v současnosti vedená pod jménem [anonymizována dvě slova], narozená dne 20. 6. 2019 klisně [jméno], právě tím hříbětem, které žalobce žádá vydat s odůvodněním, že v době odvozu koní z pastevního areálu žalobce byla klisna [jméno] březí. Konečně pro rozhodnutí ve věci není potřebné zodpovědět otázku, od jaké osoby zakoupily navržené svědkyně [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] koně„ [příjmení], nar. 2014“ a za jakou cenu, k čemuž je žádal žalobce vyslechnout.

15. Výpovědi uvedených svědků by mohli mít význam pro řízení a rozhodnutí ve věci pouze v případně, že by otázka existence hříbat klisny [jméno] nebyla jednoznačně prokázána listinnými důkazy, stejně tak otázka, zda je má v držení žalovaná. Žalovaná na základě důkazu protokolem č. K [číslo] o testu DNA, který byl soudu zástupcem žalobce doručen v den jednání, uznala, že hříbě, které má v držení, je starší hříbě klisny [jméno] (tj. narozené 14. 5. 2018), jehož vydání se žalobce domáhá, a nesporovala ani to, že hříbě se u ní od roku 2019 do současnosti nachází. Současně zprávou Ministerstva zemědělství, Odboru živočišných komodit a ochrany zvířat ze dne 4. 5. 2023 s přílohami byla prokázána existence tvrzeného mladšího hříběte klisny [jméno] a taktéž to, že není v držení žalované, nýbrž v držení třetí osoby. Výslechy navržených svědků se tak staly nadbytečnými a tudíž současně nebyl ani žádný důvod pro vyhovění žádosti žalobce o odročení jednání ze dne 4. 9. 2023, a to za účelem výslechu zejména svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. V daném případě navíc zástupce žalobce telefonicky informoval soud o tom, že bude žádat o odročení jednání, cca půl hodiny před nařízeným termínem jednání, přičemž samotná žádost o odročení jednání byla soudu doručena až po jeho zahájení a jako důvod bylo uvedeno, že zástupce žalobce pro zranění ramene není schopen řídit na delší vzdálenost a klient neholá k soudu jet za situace, kdy jím navržený svědek se omluvil. Soud má za to, že takovou žádost o odročení jednán nelze v žádném případě považovat za řádnou a včasnou, a proto jí nevyhověl.

16. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

17. Na základě shora zjištěného a popsaného skutkového stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je dán pouze v části o vydání hříběte klisny [jméno], narozeného dne 14. 5. 2018 a identifikovaného v protokolu [právnická osoba] ze dne 10. 8. 2023 číslo K [číslo] o akreditované zkoušce zvířete jako zvíře [anonymizováno]. Ve zbylé části, tj. o vydání klisny [jméno] a hříběte klisny [jméno] narozeného po odvozu březí klisny z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018 nárok dán není. Předpokladem úspěšného uplatnění reivindikační žaloby žalobcem je mimo jiné to, aby věc byla v držbě či detenci žalovaného (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019 sp. zn. 22 Cdo 1949/2019). V dané věci bylo provedeným dokazováním bez pochybností prokázáno, zejména shora popsaným testem DNA, který po dohodě zajistili sami účastníci a taktéž dalšími listinnými důkazy (obsah spisu policie ČR, předžalobní korespondence účastníků), že žalovaná má od roku 2019 do současnosti v držení starší hříbě klisny [jméno], tj. dle žalobního tvrzení narozené 14. 5. 2018, přičemž žalovaná v řízení nesporovala vlastnické právo žalobce k tomuto hříběti a jeho identifikaci na základě důkazu testem DNA uznala a prohlásila tento důkaz testem DNA za dostatečně průkazný. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě v části o vydání hříběte klisny [jméno], narozeného dne 14. 5. 2018 a identifikovaného v protokolu [právnická osoba] ze dne 10. 8. 2023 číslo K [číslo] o akreditované zkoušce zvířete jako zvíře H-Gaia výrokem I. rozsudku vyhověl. Soud nad rámec uvádí, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná od již od roku 2019 připouštěla, že může mít v péči hříbě klisny [jméno] odvezené z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018 a vyjadřovala ochotu k jeho vydání.

18. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná neoprávněně zadržovala (když zadržením se všeobecně myslí jak detence, při níž má detentor věc ve své moci, ovládá ji fakticky, avšak ovládá ji jako věc cizí, tak i držba, při níž držitel věc nejen ovládá, ale má zároveň i vůli nakládat s věcí jako s věcí vlastní) klisnu [jméno] a hříbě klisny [jméno] narozené po odvozu březí klisny z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018. Respektive provedeným dokazováním toto bylo jednoznačně vyloučeno. Soud proto žalobu v části o jejich vydání výrokem II. rozsudku zamítl. Soud k tomu dodává, že z provedeného dokazování se nepodává ani to, že by žalovaná tato dvě zvířata měla v držbě či detenci v minulosti.

19. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšná ze dvou třetin a neúspěšná z jedné třetiny (soud rozhodl o vydání jednoho koně ze tří požadovaných) a tudíž jí svědčí dle míry jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (rozdíl mezi jejím úspěchem a úspěchem protistrany) právo na náhradu jedné třetiny důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však náhradu nákladů nepožadovala, proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

20. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo ze strany státu na nákladech řízení zaplaceno 1.177 Kč na svědečném svědkovi [jméno] [příjmení]. Podle výsledku řízení vznikla žalobci povinnost nahradit státu 2/3 jím zálohovaných nákladů řízení a žalované 1/3. Soud proto žalobci uložil zaplatit státu na nákladech řízení částku 785 Kč (výrok IV) a žalované částku 392 Kč (výrok V).

21. Lhůty k plnění byly ve výrocích I, IV a V stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.