19 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vydání věcí

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci zvíře – hříbě klisny: jméno, plavka, datum narození, plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu číslo, narozené dne 14. 5. 2018, identifikované v protokolu právnická osoba ze dne 10. 8. 2023 číslo K číslo o akreditované zkoušce zvířete jako zvíře anonymizováno pod laboratorním číslo do tří dnů o právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal proti žalované vydání: zvířete – klisna jméno, plavka, datum narození, plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu číslo a zvířete – hříbě klisny jméno, plavka, datum narození, plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu číslo, narozené po odvozu březí klisny, k němuž došlo dne 5. 10. 2018, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 785 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 392, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 domáhal proti žalované vydání zvířete klisny jméno, plavka, datum narození, plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu číslo a jejích dvou hříbat. Následně na výzvu soudu dle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) doplnil žalobní žádání tak, že žádá vydat kromě klisny jméno též její hříbě narozené dne 14. 5. 2018 a hříbě narozené po odvozu březí klisny, k němuž došlo dne 5. 10. 2018.

2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem klisny jméno a výše uvedených dvou hříbat. Vlastníkem klisny se stal na základě kupní smlouvy a jejího dodatku ze dne 31. 1. 2018 uzavřené s prodávajícím Družstvo příjmení příjmení, IČO, se sídlem adresa. Původně bylo celé stádo koní nacházejících se v pastevním areálu žalobce ve vlastnictví družstva příjmení příjmení, které dlužilo žalobci peníze. Na vyrovnání těchto dluhů byla část stáda koní převedena na žalobce. Zbytek koní zůstal ve vlastnictví družstva příjmení příjmení a žalobce se o ně odmítl nadále starat, o čemž žalobce informoval veterinární správu, a proto došlo k jejich odvezení. Klisna byla omylem svěřena Krajskou veterinární správou pro územní celek původně jméno příjmení, bytem adresa (případně ulice a číslo, obec) v domnění, že se jedná o klisnu příjmení příjmení, číslo čipu číslo Pan anonymizováno pak klisnu následně za nejasných okolností předal žalované. Hříbě bylo naopak svěřeno přímo žalované. Klisna byla navíc v době, kdy byla odvezena z pastevního areálu žalobce, březí a lze proto předpokládat, že žalovaná má v držení jak klisnu, tak dvě její hříbata. Klisna byla odvezena bez vědomí, souhlasu a účasti jednatele žalobce při odvozu, a to omylem nikoli úmyslně, což zjistila při šetření i Policie ČR a odkázala žalobce na řízení ve věcech civilních. Mezi žalobcem a žalovanou proběhla rozsáhlá předžalobní komunikace, kdy jméno příjmení i žalovaná připouštěli, že v držení zvířata žalobce měl nedříve jméno příjmení a aktuálně je má žalovaná, která je však odmítá vydat do místa, kde byla protiprávně žalobci odňata a nárokuje si náklady na jejich stravu za dva roky s tím, nechť si je žalobce vyzvedne v sídle jejícho podnikání. Žalovaná zjevně klisnu a obě její hříbata zadržuje protiprávně, což ostatně sama částečně připouští, proto žalobce podal uvedenou žalobu.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nebyla u předmětného odvozu koní z areálu žalobce za asistence Policie ČR a Veterinární správy obec přítomna a ani nedala nikomu plnou moc za ni jednat. K celé věci se dostala tak, že ji oslovila Krajská veterinární správa obec jako letitou chovatelku achaltekinských koní, zda by pomohla najít chovatele, kteří si vezmou do péče koně, o které se pan jméno (jednatel žalobce) odmítá starat. Žalovaná tedy pomohla najít tyto chovatele. Sama neodvezla z areálu žalobce žádného koně, u jejich odvozu nebyla přítomna. Pouze podepsala přes internet kupní smlouvu na klisnu příjmení příjmení a její hříbě, která byla později prohlášena za neplatnou, resp. po dohodě s likvidátorem družstva příjmení příjmení žalovaná od kupní smlouvy na klisnu příjmení příjmení odstoupila, proto si ani nejela příjmení příjmení vyzvednout. Neobdržela průkaz původu příjmení příjmení a nestala se její vlastnicí, ani ji nikdy, stejně jako anonymizováno, neměla v držení. Před tím, než žalovaná zjistila, že kupní smlouva na klisnu příjmení příjmení (za částku 0 Kč) je neplatná, chtěla věc vyřešit smírně tak, že ona dostane příjmení příjmení, kterou měla dostat na základě kupní smlouvy a kterou současně měl u sebe žalobce a žalobci bude vrácena jméno, kterou měl u sebe pan příjmení. Koně z areálu žalobce odvážel pan příjmení, který žalované předal až dne 6. března 2019 pouze dost podražené hříbě (klisnu) z černé plemenitby bez možné identifikace, zhruba rok staré. Hříbě bylo ve špatném fyzickém stavu a pan příjmení se o něj odmítal nadále starat. Jiného koně od pana příjmení žalovaná neobdržela a nikoho k tomu ani písemně nepověřila, tedy klisnu jméno v držení nikdy neměla. Hříbě, které má žalovaná v držení, je údajně hříbě klisny příjmení příjmení a je to klisnička. Pan anonymizováno (jednatel žalobce) však tvrdí, že odvezené hříbě klisny jméno je hřebeček. Výše uvedená klisnička je jediný kůň, který se k žalované dostal ze stáda koní odebraných u žalobce. Žalovaná od roku 2019 deklaruje, že je ochotná tuto klisničku žalobci vydat. Problém byl, že jednatel žalobce požadoval hřebečka, a když nabídla uvedenou kobylku, tak ji odmítl převzít, dokud nebude jasné, že jde o hříbě klisny jméno. K záměně koní při jejich odvozu došlo, o tom žalovaná nepochybuje. Snažila se žalobci pomoci, ale žalovaná u záměny nebyla, nezpůsobila ji. V současné době má v držení hříbě bez možnosti ověřit rodiče, které panu jméno nabízela již pře dvěma lety, že si ho může odebrat. Pokud pan jméno hříbě nárokuje, musí nejdříve zjistit DNA. Co se týče tvrzení, že klisna byla březí, pak chybí veterinární zpráva nebo připouštěcí lístek k doložení, že tomu tak bylo a dokumentace, v jakém stavu klisna byla. Klisna teoreticky mohla být v době odvozu z areálu žalobce krátce březí.

4. K námitkám žalované žalobce uvedl, že skutečnost, že žalovaná nebyla u odvozu koní z pastevního areálu žalobce, nic nemění na skutečnosti, že má protiprávně v držení klisnu anonymizováno a její dvě hříbata, která jsou ve vlastnictví žalobce. Případná dohoda mezi ní a panem jméno příjmení je pro věc nepodstatná a je těžko pochopitelné, proč žalovaná klisnu a hříbě ve vlastnictví žalobce vůbec přebírala. Z předžalobní korespondence vyplývá, že žalovaná se vydání klisny a hříběte nebránila, ale žalobce odmítl nést náklady na jejich dopravu zpět do svého areálu. Zdravotní stav je nepodstatný, zjišťování DNA naprosto zbytečné, stejně tak veterinární zpráva, připouštěcí lístek atd., pokud žalovaná připouští, že má ve svém držení klisnu a hříbě, které jí nepatří. U jednání dne 14. 11. 2022 jednatel žalobce uvedl, že mu bylo inspektorem evidence koní telefonicky sděleno, že se nachází u klisny, která má čip náležející klisně jméno. Následně jej telefonicky informovala jistá paní příjmení, že koupila klisnu za 40.000 Kč a chtěla ji nechat očipovat. Při té příležitosti se zjistilo, že klisna už čip má a je to jméno. Původně paní příjmení vyjádřila ochotu žalobci klisnu vydat, ale následně si to rozmyslela a odmítla to, a to na radu policie, se kterou začala celou záležitost řešit. Věc je dle informací žalobce řešena u Obvodního oddělení Policie ČR obec. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Z kupní smlouvy ze dne 31. 1. 2018 včetně dodatku z téhož dne soud zjistil, že touto kupní smlouvu družstvo příjmení příjmení prodalo žalobci 6 koní, mezi nimi i plemennou klisnu anonymizováno, datum narození. Dle průkazu koně identifikační číslo klisna jméno je plnokrevný achaltekinský kůň, datum narození, přičemž původ byl ověřen DNA testem číslo klisna má mikročip číslo jako její poslední majitel byl zaregistrován dne 8. 3. 2018 žalobce.

6. Z emailu žalované jméno jméno ze dne 22. 1. 2019 vyplývá, že žalovaná nabízela uzavření směnné smlouvy klisny anonymizováno, kdy jako její výhradní majitel byla označena žalovaná, za klisnu jméno s hříbětem narozeným 2018, kdy jako její výhradní majitel je označen žalobce. Žalobce výzvou ze dne 15. 6. 2019 adresovanou jméno příjmení, adresa žádal jako vlastník vydání klisny jméno, která mu byla omylem svěřena Krajskou veterinární správou pro Jihočeský kraj v domnění, že se jedná o klisnu příjmení příjmení a odvezena bez vědomí, souhlasu a účasti žalobce při odvozu, a dále jejího nově narozeného hříběte, když v době odvozu byla klisna březí a lze předpokládat, že jméno příjmení má v držení i již nově narozené hříbě. Žalobce výzvou ze dne 15. 6. 2019 adresovanou žalované žádal jako vlastník vydání hříběte klisny jméno, které bylo k žalované převezeno do hospodářství jméno příjmení, které mu bylo svěřeno omylem Krajskou veterinární správou pro Jihočeský kraj. Totéž žádal žalobce opakovanými výzvami ze dne 15. 3. 2021 s tím, že mu bylo v emailové komunikaci sděleno, ať si koně vyzvedne. Žalobce odvoz koní neinicioval, neboť jeho pochybením odvezena nebyla a proto nevidí důvod, proč byl pah příjmení a žalovaná neměli koně vrátit na místo, odkud byly odvezeni. Poslední výzvou ze dne 7. 10. 2021 žádal žalobce po žalované vydání klisny jméno a jejího hříběte. Z emailové komunikace žalované s p. příjmení (zástupce žalobce) a panem příjmení (jednatel žalobce) z období od 26. 6. 2019 do 26. 3. 2021 vyplývá, že žalovaná připustila, že má v péči hříbě, které bylo odvozeno z areálu žalobce a dále, že klisna, která byla taktéž odvozena z areálu žalobce, je v péči jméno příjmení. Žalovaná vyjádřila ochotu vyměnit koně za správné, pokud došlo k odvozu nesprávných koní (byť za asistence KVS a Policie ČR). V emailu ze dne 4. 9. 2019 žalovaná deklarovala k dotazu žalobce, že koně jsou připraveni k výměně již od 29. 6. 2019. V emailu ze dne 26. 3. 2021 žalovaná uvedla, že hříbě klisny jméno bylo k vyzvednutí již před dvěma lety, přičemž žalobce si hříbě nebyl schopen vyzvednout a ani jeho vyzvednut nijak neinicioval. Žádala jeho vyzvednutí a současně přivezení správného hříběte klisny anonymizováno.

7. Ze spisu vedeného u Policie ČR, OOP obec pod sp. zn. KRPC číslo 2019 soud zjistil, že jednatel žalobce jméno jméno podal dne 12. 2. 2019 trestní oznámení o možné krádeži koně s tím, že v září 2018 byl odvezen z pastevního areálu žalobce plnokrevní achaltekinský kůň jménem jméno, identifikační číslo za účasti Veterinární správy obec a Policie ČR a s tím, že až následně zjistil, že došlo k odvozu klisny jméno omylem záměnou za klisnu anonymizováno a o tomto byl v kontaktu se žalovanou, která mu dělila, ať si koně najde, že ona mu ho vozit nebude. Dle sdělení Státní veterinární správy ze dne 4. 3. 2019 (k dotazu policie) odkazující na úřední záznam č.j SVS/2018/118721 ze dne 8. 10. 2018, odvoz koní z areálu žalobce dne 5. 10. 2018 byl zorganizován, proto že p. jméno jméno se odmítl nadále o zvířata starat. Klisnu příjmení příjmení + plavé hříbě a klisnu příjmení příjmení + bílé hříbě odvezl z areálu žalobce jméno příjmení, datum narození, adresa, přičemž klisna příjmení příjmení s hříbětem měla být umístěna dále u jméno příjmení, anonymizována dvě slova a klisna příjmení příjmení s hříbětem u p. jméno příjmení. Dle smlouvy o koupi ze dne 5. 10. 2018 žalovaná koupila touto smlouvou od družstva příjmení příjmení klisnu příjmení příjmení + hříbě a kupní cenu 0 Kč. Dle sdělení Státní veterinární správy ze dne 5. 4. 2019 byla v návaznosti na informaci p. příjmení, že došlo k záměně koní, provedena kontrola v chovu pana jméno příjmení v hospodářství v anonymizováno část obce, kdy jím byl předložen ke kontrole průkaz koně vydaný na klisnu příjmení příjmení, číslo čipu číslo a fyzickou kontrolou bylo zjištěno, že předvedený kůň má číslo čipu číslo a bylo tak zjištěno, že v hospodářství v anonymizováno část obce je chovaná klina jméno, datum narození. Hříbě patřící ke klisně v době přesunu z hospodářství pana příjmení se na hospodářství pana příjmení v době kontroly již nenacházelo a dle sdělení pana příjmení si hříbě odvezla paní celé jméno žalované (žalovaná). Z výše uvedeného vyplývá, že došlo k záměně koní, přičemž tato záměna nebyla způsobena ze strany orgánů veřejné moci ani pana příjmení. Dle podaného vysvětlení jméno příjmení, datum narození pí příjmení za družstvo příjmení příjmení požádala žalovanou coby chovatelku achaltekinců, aby zařídila odvoz a darování koní do další péče, o které se družstvo (p. příjmení) nebylo schopno nadále postarat a kteří se nacházeli v pastevním areálu žalobce a zůstali ve vlastnictví družstva příjmení příjmení. Žalovaná sehnala pro koně nové majitele a koně byli za účasti veterinární správy, pí celé jméno žalované a nových majitelů odvezeni. Přítomen byl i pan jméno. Dle úředního záznamu ze dne 21. 3. 2019 pan. jméno příjmení sdělil telefonicky policii, že dle svého názoru a zjištění má doma klisnu jméno. Hříbě, které společné s klisnou odvezl z pastviny z obec, má paní celé jméno žalované. Ve vyrozumění oznamovatele ze dne 23. 4. 2019 policie sdělila jednateli žalobce p. jméno jméno, že v dané době je klisna jméno chována u pana jméno příjmení a hříbě je chováno u celé jméno žalované Okresní státní zastupitelství ve obec ke stížnosti jméno příjmení na postup policejního orgánu OOP obec sdělilo žalobci v dopise ze dne 18. 12. 2019, že v rámci přezkoumání postupu policejního orgánu dospělo k závěru, že policejní orgán neporušil zákon, když nezahájil úkony trestního řízení, neboť do současné doby ve věci neexistuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu a jedná se o situaci, kterou je na místě řešit cestou občanskoprávní.

8. Z protokolu o výsledku kontroly obec plemenářské inspekce konané dne 26. 9. 2019 č.j. 7622/2019-ČPI/LEB soud zjistil, že kontrolou v místě bylo zjištěno, že v hospodářství žalované se nenachází žádné hříbě – hřebec podobného věku, jaký je uveden v podnětu (tj. mělo jít o odcizené hříbě – hřebečka, datum narození, údajného potomka klisny anonymizováno) a ani kontrolou Registru koní v hospodářství nebylo zjištěno, že by se na daném hospodářství výše uvedené hříbě v minulosti nacházelo.

9. Ze spisu Policie ČR původně vedeného u OOP obec pod sp. zn. KRPC – číslo a následně u OOP obec pod sp. zn. KRPH číslo soud zjistil, že zde žalovaná podávala vysvětlení dne 19. 12. 2022, kdy uváděla v podstatě stejná tvrzení s vysvětlení jako v předmětném řízení, tj. zejména že omylem zaměněný kůň jméno byl odvezen k panu jméno příjmení a k žalované se nikdy nedostal. Žalovaná fyzicky nedržela ani příjmení příjmení ani anonymizováno a ani je nikomu neprodala. Obsahem spisu je kupní smlouva, kterou paní jméno příjmení, bytem ulice a číslo, obec a číslo 24 prodala paní jméno příjmení, blíže nespecifikovaného koně příjmení, nar. 2014 za kupní cenu 40.000 Kč Kupní smlouva není datována a není podepsána kupující.

10. Ze svědecké výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že k odvozu koní z areálu žalobce byl přizván jako odborník za účelem pomoci s jejich nakládáním (jednalo se o 5-6 koní), neboť se jednalo o koně nepřivyklé na komunikaci s člověkem. Svědek odvezl k sobě do stájí zřejmě 2 klisny a možná jedno hříbě, když odvézt mohl maximálně tři koně, na které má vůz. K převáženým koním obdržel jejich průkazy. Koně pak u něj byli delší dobu, než původně čekal. Žalovaná u odvozu koní dle svědka nebyla a svědek si ani nepamatuje, že by si u něj nějakého koně následně vyzvedla ani, že by jí předával hříbě. Svědek má za to, že pro jednoho koně (hříbě) si přijela paní jméno příjmení, ale nemůže vyloučit, že si žalovaná jedno hříbě od něj odvezla. Jedna plavka, zřejmě ta, kterou u něj viděla kontrola, se ke svědkovi na chvíli zase vrátila, ale svědek si nepamatuje, od koho a kam pak putovala, možná ji měl chvíli pan příjmení příjmení. Když se ukázalo, že má svědek ve svých stájích jinou klisnu, než ke které měl zdravotní průkaz, volal žalobci, zda se koně vymění. K žádné dohodě ohledně výměny koní nedošlo a svědek o dalším osudu těchto koní nic neví.

11. Ze zprávy Ministerstva zemědělství, Odboru živočišných komodit a ochrany zvířat ze dne 4. 5. 2023 s přílohami (hlášení o registraci klisny anonymizováno jako koně narozeného v ČR ze dne 16. 6. 2021, hlášení změn majitele, žádost o změnu jména a doplnění matky jméno, protokol právnická osoba, Laboratoře imunogenetiky ze dne 20. 2. 2023 č. K číslo o zvířeti identifikovaném jako klisna jménem anonymizováno, datum narození plemene achal-teke pod laboratorním číslo) soud zjistil, že klisna jméno, plavka, datum narození, plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu číslo má od roku 2018 evidované 1 hříbě, a to klisnu anonymizována dvě slova, narozenou 20. 6. 2019, UELN: číslo, číslo čipu: číslo, která byla zaevidována v červnu 2021 pod jménem anonymizováno, majitel jméno příjmení, obec a číslo, obec, PSČ PSČ, kdy jí byl vystaven náhradní identifikační doklad bez uvedení původu. Dle výsledku zkoušky DNA-interpretace uvedené v protokolu č. K číslo původ potomka souhlasí s uvedenými rodiči, kdy jako matka je uvedena jméno, datum narození, plemeno achal-teke, laboratorní číslo jako otec příjmení, datum narození, plemeno achal-teke, laboratorní číslo. K doplnění a uvedení matky klisny jméno došlo dne 1. 3. 2023 na základě žádosti nové majitelky pí. jméno příjmení, anonymizována dvě slova, obec, PSČ PSČ, která doložila test DNA k ověření původu potvrzující klisnu jméno jako matku klisny anonymizováno, a která zároveň požádala o změnu jména klisny na anonymizována dvě slova. Z přehledu majitelů klisny jméno plavka, datum narození, plnokrevný achaltekinský kůň, číslo čipu číslo z ÚEK obec ze dne 5. 5. 2023 vyplývá, že od 31. 1. 2018 doposud je jako majitel klisny jméno registrován žalobce.

12. Po dohodě účastníků v rámci řízení žalovaná poskytla žalobci genetický materiál hříběte-klisny, u které připouštěla, že by mohlo jít o hříbě odebrané z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018 a které bylo narozeno dle tvrzení žalobce 14. 5. 2018. Žalobce si následně zajistil genetickou analýzu k zjištění, zda matkou hříběte je klisna jméno, když dle shodného sdělení účastníků jsou genetické údaje klisny jméno uloženy a tudíž je možno spárovat genetický vzorek hříběte s anonymizováno, pokud je jeho matka. Z protokolu právnická osoba, Laboratoře imunogenetiky ze dne 10. 8. 2023 č. K číslo o zvířeti identifikovaném jako klisna anonymizováno pod laboratorním číslo (matka anonymizováno, datum narození, plemeno achal-teke, laboratorní číslo) soud zjistil, že dle výsledku zkoušky-interpretace původ nelze ověřit – otec netestován, matku nelze vyloučit. Žalovaná se k protokolu vyjádřila tak, že tento prokazuje, že klisna, která se nachází u žalované, je skutečně hříbětem klisny jméno, které pochází z tzv.„ černé plemenitby“.

13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, ani potřeba provedení dalších důkazů nevyšla v řízení najevo.

14. Soud předvolal k podání svědecké výpovědi na den 4. 9. 2023 jméno příjmení, anonymizováno 4, jméno příjmení, ulice a číslo, obec a anonymizováno jméno příjmení, obec a číslo, které hodlal vyslechnout k otázce, zda žalobcem tvrzené starší hříbě klisny jméno, datum narození existuje a kde se aktuálně nachází, rep. zda ho má žalovaná v držení. Tato otázka zůstávala mezi účastníky sporná, a to i z důvodu, že žalobce uváděl, že jde o hřebečka a žalovaná uváděla, že hříbě, které by mohlo být hříbětem klisny jméno narozeným v roce 2018 a které má v držení, je klisnička. Soud uvádí, že nehodlal (nepovažoval za potřebné pro rozhodnutí ve věci) vyslýchat svědky k otázkám, které uvedl žalobce ve svém vyjádření ze dne 22. 6. 2023, tj. zejména anonymizováno jméno příjmení k otázce jednání mezi jednatelem žalobce a svědkem příjmení, přičemž zejména k otázce odmítnutí vydání klisny a hříběte ze strany svědka příjmení, neboť její zodpovězení bezpochybx není potřebné pro rozhodnutí v dané věci. Současně odpadla i potřeba vyslechnout tohoto svědka k otázce březosti klisny jméno v době jejího odvozu z areálu žalobce, neboť tuto žalobcem tvrzenou březost jednoznačně (kladně) prokazují provedené listinné důkazy, které soud zástupci žalobce doručil dne 16. 5. 2023, tedy listiny prokazující jednoznačně narození hříběte klisny jméno dne 20. 6. 2019. S ohledem na délku březosti koně (320 – 365 dní) musí být klisna, v současnosti vedená pod jménem anonymizována dvě slova, narozená dne 20. 6. 2019 klisně jméno, právě tím hříbětem, které žalobce žádá vydat s odůvodněním, že v době odvozu koní z pastevního areálu žalobce byla klisna jméno březí. Konečně pro rozhodnutí ve věci není potřebné zodpovědět otázku, od jaké osoby zakoupily navržené svědkyně jméno příjmení či jméno příjmení koně„ příjmení, nar. 2014“ a za jakou cenu, k čemuž je žádal žalobce vyslechnout.

15. Výpovědi uvedených svědků by mohli mít význam pro řízení a rozhodnutí ve věci pouze v případně, že by otázka existence hříbat klisny jméno nebyla jednoznačně prokázána listinnými důkazy, stejně tak otázka, zda je má v držení žalovaná. Žalovaná na základě důkazu protokolem č. K číslo o testu DNA, který byl soudu zástupcem žalobce doručen v den jednání, uznala, že hříbě, které má v držení, je starší hříbě klisny jméno (tj. narozené 14. 5. 2018), jehož vydání se žalobce domáhá, a nesporovala ani to, že hříbě se u ní od roku 2019 do současnosti nachází. Současně zprávou Ministerstva zemědělství, Odboru živočišných komodit a ochrany zvířat ze dne 4. 5. 2023 s přílohami byla prokázána existence tvrzeného mladšího hříběte klisny jméno a taktéž to, že není v držení žalované, nýbrž v držení třetí osoby. Výslechy navržených svědků se tak staly nadbytečnými a tudíž současně nebyl ani žádný důvod pro vyhovění žádosti žalobce o odročení jednání ze dne 4. 9. 2023, a to za účelem výslechu zejména svědka příjmení jméno příjmení. V daném případě navíc zástupce žalobce telefonicky informoval soud o tom, že bude žádat o odročení jednání, cca půl hodiny před nařízeným termínem jednání, přičemž samotná žádost o odročení jednání byla soudu doručena až po jeho zahájení a jako důvod bylo uvedeno, že zástupce žalobce pro zranění ramene není schopen řídit na delší vzdálenost a klient neholá k soudu jet za situace, kdy jím navržený svědek se omluvil. Soud má za to, že takovou žádost o odročení jednán nelze v žádném případě považovat za řádnou a včasnou, a proto jí nevyhověl.

16. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

17. Na základě shora zjištěného a popsaného skutkového stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je dán pouze v části o vydání hříběte klisny jméno, narozeného dne 14. 5. 2018 a identifikovaného v protokolu právnická osoba ze dne 10. 8. 2023 číslo K číslo o akreditované zkoušce zvířete jako zvíře anonymizováno. Ve zbylé části, tj. o vydání klisny jméno a hříběte klisny jméno narozeného po odvozu březí klisny z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018 nárok dán není. Předpokladem úspěšného uplatnění reivindikační žaloby žalobcem je mimo jiné to, aby věc byla v držbě či detenci žalovaného (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019 sp. zn. 22 Cdo 1949/2019). V dané věci bylo provedeným dokazováním bez pochybností prokázáno, zejména shora popsaným testem DNA, který po dohodě zajistili sami účastníci a taktéž dalšími listinnými důkazy (obsah spisu policie ČR, předžalobní korespondence účastníků), že žalovaná má od roku 2019 do současnosti v držení starší hříbě klisny jméno, tj. dle žalobního tvrzení narozené 14. 5. 2018, přičemž žalovaná v řízení nesporovala vlastnické právo žalobce k tomuto hříběti a jeho identifikaci na základě důkazu testem DNA uznala a prohlásila tento důkaz testem DNA za dostatečně průkazný. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě v části o vydání hříběte klisny jméno, narozeného dne 14. 5. 2018 a identifikovaného v protokolu právnická osoba ze dne 10. 8. 2023 číslo K číslo o akreditované zkoušce zvířete jako zvíře H-Gaia výrokem I. rozsudku vyhověl. Soud nad rámec uvádí, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná od již od roku 2019 připouštěla, že může mít v péči hříbě klisny jméno odvezené z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018 a vyjadřovala ochotu k jeho vydání.

18. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná neoprávněně zadržovala (když zadržením se všeobecně myslí jak detence, při níž má detentor věc ve své moci, ovládá ji fakticky, avšak ovládá ji jako věc cizí, tak i držba, při níž držitel věc nejen ovládá, ale má zároveň i vůli nakládat s věcí jako s věcí vlastní) klisnu jméno a hříbě klisny jméno narozené po odvozu březí klisny z pastevního areálu žalobce dne 5. 10. 2018. Respektive provedeným dokazováním toto bylo jednoznačně vyloučeno. Soud proto žalobu v části o jejich vydání výrokem II. rozsudku zamítl. Soud k tomu dodává, že z provedeného dokazování se nepodává ani to, že by žalovaná tato dvě zvířata měla v držbě či detenci v minulosti.

19. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšná ze dvou třetin a neúspěšná z jedné třetiny (soud rozhodl o vydání jednoho koně ze tří požadovaných) a tudíž jí svědčí dle míry jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (rozdíl mezi jejím úspěchem a úspěchem protistrany) právo na náhradu jedné třetiny důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však náhradu nákladů nepožadovala, proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

20. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo ze strany státu na nákladech řízení zaplaceno 1.177 Kč na svědečném svědkovi jméno příjmení. Podle výsledku řízení vznikla žalobci povinnost nahradit státu 2/3 jím zálohovaných nákladů řízení a žalované 1/3. Soud proto žalobci uložil zaplatit státu na nákladech řízení částku 785 Kč (výrok IV) a žalované částku 392 Kč (výrok V).

21. Lhůty k plnění byly ve výrocích I, IV a V stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.