19 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 20 575 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části o zaplacení částky 2 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 580 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 540 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky 7 455 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 995 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 2. 2026 a doplněnou podáním ze dne 25. 3. 2026 domáhal proti žalované zaplacení částky 20 575 Kč s úrokem z částky 20 575 Kč ve výši 12 % ročně z této částky od 7. 6. 2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 28. 1. 2025 smlouvu o úvěru č. 457823001, na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná následně využila svého práva o navýšení úvěru a nečerpala úvěr v celkové výši 14 500 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 6. 6. 2025. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti nesplatila a prokazatelně se dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 7. 6. 2025. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 20 575 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 500 Kč a smluvního úroku ve výši 6 075 Kč. Žalobce popsal způsob poskytování úvěru původním věřitelem s tím, že peněžní prostředky byly na základě uvedené smlouvy o úvěru žalované prokazatelně poskytnuty. Původní věřitel úvěr žalované dle žalobce vyplatil převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , č. účtu, , přičemž platby identifikoval variabilním symbolem , var. symbol, .Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako novým věřitelem. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzývána upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupkyní žalobce odeslána dne 20. 10. 2025.K prověřování úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Dále žalobce uvedl, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích, přičemž žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v nějaké databázi dlužníků, tj. v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí apod. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobce požádal, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla původním věřitelem převedena částka v celkové výši 14 500 Kč. K tomu navrhl dotaz soudu na , právnická osoba, ., zda byly na účet žalované zaslány tvrzené platby a zda bankovním účtem disponovala žalovaná.V podání ze dne 17. 4. 2026 vzal žalobce žalobu v části o zaplacení částky 2 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 580 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení zpět. Proto bylo řízení v rozsahu zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1,2 občanského soudního řádu (o.s.ř.) výrokem I. rozsudku zastaveno.Žaloba včetně jejího doplnění s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. na adresu jejího bydliště dle evidence obyvatel dne 27. 4. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.Na základě předložených důkazů (smlouva o úvěru č. 457823001 včetně dodatku č. 1, dodatku č. 2, dodatku č. 3 a dodatku č. 4, výpis z běžného účtu potvrzující registrační platbu žalované, výpisy z běžného účtu potvrzující platbu částky 12 000 Kč dne 28. 1. 2025, částky 400 Kč dne 17. 3. 2025, částky 1 000 Kč dne 17. 3. 2025, částky 500 Kč dne 18. 3. 2025 a částky 600 Kč dne 13. 2. 2025 ve prospěch účtu žalované , č. účtu, , potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. 457823001, zpráva , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . potvrzující, že účet č. , č. účtu, byl v rozhodném období vedený pro žalovanou, předžalobní výzva poskytovatele úvěru k okamžité úhradě dluhu ze dne 6. 6. 2025 s dokladem o odeslání, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva žalobce ze dne 16. 10. 2025) vzal soud za prokázané, že žalované byla ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovních transakcí poskytnuta na její účet č. , č. účtu, v období od 28. 1. 2025 do 18. 3. 2025 celkem částka 14 500 Kč. Žalobce netvrdil ani nedoložil, že by jeho právní předchůdce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobce a následně žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 14 500 Kč, kterou převedl bezhotovostně na její účet. Dle tvrzení žalobce a potvrzení právních předchůdce žalobce o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. 457823001 žalovaná na uvedenou smlouvu o úvěru uhradila celkem částku 3 960 Kč (600 + 3 360). Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila ani neprokázala, že by na poskytnutou částku zaplatila více, než tvrdí žalobce. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 10 540 Kč, která odpovídá rozdílu mezi žalovanou získanou částkou 14 500 Kč a vrácenou částkou 3 960 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud nedostala do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.Soud proto žalobu zamítl co do částky 7 455 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 995 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, neboť žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě nad nevrácenou jistinu. Žaloba byla zamítnuta rovněž v části neoprávněně uplatněných úroků z prodlení.V posuzované věci byla žalovaná nečinná. Netvrdila a neprokázala, jaké jsou její možnosti stran vrácení poskytnuté jistiny. Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit tuto dlužnou jistinu ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.) do 3 dnů od právní moci rozsudku.Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný pouze částečně. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka (20 575 Kč) s částkou, která byla žalobci přiznána (10 540 Kč), nelze než dovodit, že poměrů úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení je téměř stejný. Proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení výrokem IV. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.