19 C 80/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 15 084 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 084 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal přiznání úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 15 084 Kč za dobu od 15. 12. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 300 Kč k rukám zástupkyně žalobce , Jméno advokátky, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 3. 2026 doplněnou podáním ze dne 13. 5. 2026 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 15 084 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 15 084 Kč za dobu od 15. 12. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že původní věřitel společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, poskytl žalovanému dne 20. 7. 2021 částku 16 760 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 8. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, ohledně čehož byl původním věřitelem upomínán a v poslední upomínce z 14. 12. 2021 byl informován o zesplatnění úvěru a byl vyzván k okamžité úhradě. Žalovaný na poskytnutou částku uhradil pouze 1 676 Kč, tj. zbývá uhradit částku 15 084 Kč nejpozději splatnou dne 14. 12. 2024. Pohledávka za žalovaným byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (původní věřitel) na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, a touto společností pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 na žalobce. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho nezaplatil, nereagoval na výzvu k plnění, která mu byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 11. 1. 2024. Žalobce požadoval rovněž zákonný úrok z prodlení od 15. 12. 2021. K odůvodnění doplnění žaloby ze dne 13. 5. 2026 uvedl, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když soud nemá přihlížet ke smlouvě o úvěru přiložené k žalobě.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště dle evidence obyvatel dne 21. 5. 2026. postupem dle § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.Po provedeném dokazování vzal soud obsahem listin, které předložil žalobce za prokázaná tvrzení uvedená v žalobě, tedy že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, poskytla na účet žalovaného č. č. , č. účtu, dne 20. 7. 2021 částku 16 760 Kč. Platba ve výši 16 760 Kč ze dne 20. 7. 2021 na účet žalovaného vyplývá ze zprávy , Anonymizováno, , a.s. ze dne 17. 4. 2026. Aktivní legitimace žalobce byla doložena smlouvami o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 11. 1. 2024. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění z 11. 1. 2024.Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena společností , právnická osoba, , která pohledávku nabyla od původního věřitele , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .). Uvedená společnost poukázala na účet vedený u , právnická osoba, . pro žalovaného částku 16 760 Kč. Nebylo přitom doloženo, že by se tak stalo na základě platné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, z jakého právního důvodu mu částka byla poukázána, ani zda z poukázané částky žalobci či jeho právnímu předchůdci vrátil více než žalobcem zohledněných 1 676 Kč. Za tohoto stavu nelze než dovodit, že částka byla žalovanému poukázána bez právního důvodu a že přijetím uvedené částky žalovanému vzniklo na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost částku 15 084 Kč žalobci vrátit.Nebyl-li žalobce schopen předložit úvěrovou smlouvu na celou poskytnutou částku, nebyl schopen doložit ani to, že před uzavřením úvěrové smlouvy splnil povinnost vyplývající z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy povinnost náležitě ověřit úvěruschopnost žalovaného. Uvedený závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se pak projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se mj. uvádí: „Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“Žalovaný ke svým možnostem stran vrácení poskytnuté jistiny nic neuvedl. Proto soud uložil povinnost zaplatit dluh jednorázově. Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Úrok z prodlení z přisouzené částky pak nebyl přiznán, protože žalovaný se v prodlení ocitne až v případě, že dlužnou jistinu nezaplatí v soudem stanovené lhůtě.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl v podstatné části předmětu sporu úspěšný, jeho neúspěch se týkal pouze příslušenství pohledávky. Soud proto žalobci přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Předně byla přiznána částka odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku 800 Kč. Dále jde o náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Žalobce má ve věci právo na odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 400 Kč za úkon a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Celkově tak žalobci bylo na nákladech řízení přiznáno 2 300 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.