19 C 96/2019

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 293.228 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 293.228 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 71.148 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 22.875,55 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 28. 3. 2019 domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 293.228 Kč. K odůvodnění uvedl, že dne 28. 3. 2016 v místě bydliště žalobce došlo k incidentu, při kterém žalovaný fyzicky napadl žalobce a způsobil mu tak újmu na zdraví s trvalými následky. Výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění byla odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2019 stanovena na částku 518.436 Kč (68.020 Kč bolestné a 450.416 Kč ztížení společenského uplatnění), přičemž žalobce se s ohledem na doporučení zpracovatele tohoto odborného vyjádření domáhá pouze ½ takto stanovené náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalobce tedy požaduje po žalovaném z titulu náhrady újmy způsobené na zdraví žalobce celkem částku 293.228 Kč, z čehož bolestné činí 68.020 Kč a ztížení společenského uplatnění činí 225.208 Kč.

2. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že protiprávní jednání žalovaného při incidentu ze dne 28. 3. 2016 je podrobně popsáno v úředním záznamu o podání vysvětlení z téhož dne. Z tohoto záznamu se podává, že dne 28. 3. 2016 v 13:00 až 13:15 hodin žalobce přijel autem před bránu na adrese, kde bydlí, vylezl z auta, vzal si francouzskou hůl a motorovou pilu. Pilu držel v levé ruce a v pravé měl francouzskou hůl. Když zamykal vůz, prošel kolem něj žalovaný a další muž, kterého žalobce neznal. Následně žalovaný začal žalobce zezadu pomlázkou šlehat přes bolavou levou nohu, která je citlivá na dotek. Žalobce byl otočen k autu a mírně sehnutý. Toto se opakovalo nejméně třikrát. Po posledním šlehnutí žalobce žalovanému řekl, že si ho nevšímá, tak ať si ho také nevšímá. Na svou obranu se přitom ohnal francouzskou holí, ale nikoho nezasáhl. Žalovaný stál asi dva metry od žalobce. V tom k žalobci přistoupil p. [příjmení] a rukama ho obejmul tak, že se nemohl bránit. Na to se k němu přiblížil žalovaný, udeřil žalobce pěstí do pravého ucha a slovně ho označil za udavače. P. [příjmení] žalobce držel asi tak půl minuty a domlouval mu, aby toho nechal. Následně ho pustil. Žalobce se odebral domů, kde vše vypověděl své manželce, která ho ještě téhož dne odvezla k lékaři a na policii do [obec] Zdravotní postižení, která žalobce při dotyčném incidentu utrpěl, jsou podrobně popsána zejména v odborném vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2019. Žalobce utrpěl: [anonymizováno 27 slov]. Ačkoli žalovaný tvrdí, že dotyčný incident se projednával v přestupkovém řízení, žalobce v něm slyšen nebyl a o jeho skončení se dověděl, a to ještě jen na základě svých žádostí, až s několikaměsíčním zpožděním. Poté se žalobce opakovaně domáhal toho, aby byla celá záležitost znovu posouzena orgány činnými v trestním řízení, a to zvláště s ohledem na závažnost žalobcem utrpěných zdravotních postižení. Jeho úsilí se však ukázalo být marné, a proto podal na žalovaného předmětnou žalobu.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. Žaloba postrádá řádná skutková tvrzení, v čem konkrétně by mělo spočívat protiprávní jednání žalovaného a jaké konkrétní následky by údajné jednání žalovaného mělo mít na zdraví žalobce. Žalobce patrně hodlá tvrdit, že jej žalovaný udeřil pěstí do pravého ucha a způsobil mu tím vážnou zdravotní újmu. Takto nepravdivě již žalobce v minulosti žalovaného nařknul, kdy na něj podal trestní oznámení, které však bylo Policií ČR postoupeno na MÚ v [obec] k řešení jako přestupek. Takový postup by jistě nebyl možný v případě, že by měl žalobce kvůli jednání žalovaného závažné zdravotní následky. Dne 28. 3. 2016 se stalo pouze to, že žalovaný žalobce trochu vyšlehal pomlázkou ze srandy a řekl mu, aby se přidal k němu a panu [příjmení]. Žalobce tuto srandu patrně nepochopil a napřáhl se na žalovaného holí, kterou pan [příjmení] chytil tak, aby žalobce nikoho neuhodil. Žalovaný následně od sebe žalobce odstrčil a poté, co se žalobce uklidnil, spolu s panem [příjmení] z místa odešel. Žalovaný odmítá, že by žalobce udeřil pěstí do ucha. Přestupkové řízení bylo vedeno [stát. instituce] pod sp. zn. [rok] [číslo] [spisová značka]. V tomto přestupkovém řízení byl žalovaný uznán vinným pouze přestupkem proti občanskému soužití, kterého se dopustil šlehnutím pomlázkou a odstrčením bez zranění, za což žalovaný dostal pokutu ve výši 500 Kč. Orgán rozhodující o přestupku naopak odložil přestupek, který měl spočívat v tom, že by žalovaný žalobce udeřil pěstí do ucha. Správní orgán v závěru rozhodnutí uvedl to, že je toho názoru, že žalovaný neudeřil pěstí své ruky žalobce na pravé ucho. Postup správního orgánu byl následně na jaře a v létě roku 2017 přezkoumáván dvakrát Okresním státním zastupitelstvím [obec], které spis přezkoumalo a vrátilo správnímu orgánu, aniž by činilo jakákoli opatření. Současně žalovaný podotýká, že jako pravák stěží mohl žalobce udeřit při čelním postavení pravou rukou do pravého ucha.

4. Soud v prvé řadě provedl dokazování k tvrzenému skutkovému ději dne 28. 3. 2016 a po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z přestupkového spisu sp. zn. [rok] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce se dne 28. 3. 2016 v 15,00 hod. dostavil na Obvodní oddělení policie [obec] a zde oznámil, že ho mezi 13,00 až 13,15 hodin po vystoupení z auta před bránou jeho domu žalovaný nejprve zezadu asi třikrát šlehl pomlázkou přes jeho bolavou nohu. Žalobce se následně po žalovaném ohnal svou francouzskou holí, ale nezasáhl ho. V tom k němu přistoupil p. [příjmení], který tam byl s žalovaným, obejmul žalobce rukama tak, aby se nemohl bránit a žalobce následně dostal od žalovaného pěstí do pravého ucha. P. [příjmení] žalobce slovně uklidňoval a po nějaké chvíli ho pustil. Na místě se nacházel krom žalovaného a p. [příjmení] ještě další muž, kterého žalobce nezná, [anonymizováno] [příjmení] a pan [příjmení]. Žalobce předložil ambulantní kartu z ošetření v Oblastní nemocnici v [obec]. Ve věci podal vysvětlení žalovaný, kdy uvedl, že žalobce ze srandy trochu vyšlehal pomlázkou. Žalobce se po něm následně napřáhl holí, kterou zachytil pan [příjmení] a žalovaný žalobce radši od sebe ještě odstrčil. Následně se žalobce uklidnil a žalovaný s p. [příjmení] šli pryč. Výše uvedený popis události žalovaným potvrdili při podání vysvětlení [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z ambulantní karty ze dne 28. 3. 2016 sepsané [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v Oblastní nemocnici v [obec] v 14,37 hod. vyplývá, že byl žalobce shledán objektivně zevně bez patologického nálezu, zvukovod volně přehledný, bubínek celistvý. Správní orgán (MÚ [obec]), kterému policie věc postoupila k vyřízení, dospěl k závěru, že žalovaný se dopustil přestupku proti občanskému soužití tím, že dne 28. 3. 2016 v době od 13,00 hod. do 13,15 hod. před domem [adresa] v obci [obec] [obec], pomlázkou několikrát šlehl žalobce přes levý bok a levou nohu, kterému se toto nelíbilo a ohnal se francouzskou holí, kdy poté ještě žalovaný fyzicky napadl žalobce odstrčením, bez zranění. Tímto jednáním byla dle správního úřadu naplněna skutková podstata přestupku dle ustanovení § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích v tehdy platném znění a žalovanému byla uložena v blokovém řízení pokuta 500 Kč. Současně právní orgán odložil přestupkovou věc v té části, kdy měl žalovaný žalobce fyzicky napadnout jedním úderem pěstí na pravé ucho a způsobit mu poranění - a to bolestivost v oblasti pravého ucha a pískání v pravém uchu s bolestmi hlavy, které si vyžádalo lékařské ošetření, neboť správní orgán dovodil, že jednání žalovaného nenaplňuje jeden z formálních znaků objektivní stránky skutkové podstaty přestupku proti občanskému soužití úmyslným drobným ublíženým na zdraví, jelikož se nepodařilo spolehlivě zjistit, že žalovaný skutečně jednal tak, jak uvedl žalobce (ohledně úderu pěstí do pravého ucha). O tomto byl žalobce správním orgánem vyrozuměn. Správní orgán dospěl k závěru, že žalovaný neudeřil žalobce pěstí na pravé ucho. Následně byl spis opakovaně vyžádán Okresním státním zastupitelstvím [obec] bez následného opatření.

5. Ve své účastnické výpovědi žalobce popsal předmětný incident v podstatě shodně jako inkriminovaný den na policii. Pouze doplnil, že se na něj žalovaný před ránou pěstí rozeběhl a žalobce uhnul hlavou, aby nedostal ránu do obličeje. Z jeho výpovědi dále vyplynulo, že vztahy účastníků jsou vyhrocené od roku 1996 a žalobce viní žalovaného i z dalšího poškození jeho zdraví, kterého se měl žalovaný dopustit v roce 2007, kdy měl na žalobce najet autem. Incident vyšetřovala policie a věc odložila. Žalovaný ve své účastnické výpovědi taktéž setrval na tom, co vypověděl na policii ČR. Potvrdil spory účastníků od roku 1996 s tím, že je započal žalobce. Popřel tvrzení žalobce, že by ho v roce 2007 přejel autem.

6. Vyslechnutí svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve svých svědeckých výpovědích v zásadě setrvali na tom, co uvedli při podání vysvětlení u policejního orgánu. Potvrdili, že dne 28. 3. 2016 v „ Pondělí velikonoční“ došlo mezi žalobcem a žalovaným k incidentu, kdy dle svědků [příjmení] a [příjmení] žalovaný lehce vyšlehal žalobce pomlázkou a u toho koledoval a následně se žalobce po žalovaném ohnal holí. Úder holí zachytil rukou pan [příjmení] tak, aby žalobce žalovaného holí nezasáhl. Žalovaný poté žalobce od sebe odstrčil a následně se zúčastnění rozešli. [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi upřesnil, že z počátku incidentu účastníků pouze slyšel koledování (tj. neviděl vyšlehání pomlázkou), neboť byl v tom okamžiku zády k účastníkům. Následně viděl nápřah holí žalobce a navazující odstrčení žalobce žalovaným od sebe a zachycení hole p. [příjmení]. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byli incidentu pouze přítomní, nijak se nezapojili. Soud zhodnotil výpovědi výše uvedených svědků za věrohodné, každý popsal předmětný incident ze svého pohledu tak, jak jej vnímal a jak si jej zapamatoval. Jejich výpovědi si vzájemně neodporují, naopak jsou ve vzájemné shodě, a pokud se liší v detailech, jako je odhad vzdáleností či časové údaje, pak toto lze připsat době, která od daného incidentu uplynula do jejich výpovědi před soudem (3,5 roku) a současně faktu, že tento incident dle svých výpovědí vnímali jako marginální záležitost a nikoli jako něco závažného, co by jim nějak hluboce utkvělo v paměti. Jejich výpovědi současně nejsou v rozporu s tím, co již v roce 2016 vypověděli před policejním orgánem v rámci podání vysvětlení.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, soud zjistil, že tato předmětnému incidentu nebyla přítomna a informace o něm měla zprostředkované od manžela. Ten jí řekl, že dostal facku od [celé jméno žalovaného] (žalovaného) a [příjmení] ho držel. Následně svou výpověď svědkyně opravila tak, že jí manžel řekl, že se na něj žalovaný rozeběhl a dal mu pěstí, zatímco ho pan [příjmení] držel. Potvrdila dlouhodobé spory účastníků. Z výše uvedeného je zřejmé, že nelze z její výpovědi vycházet pro účely skutkového závěru o průběhu incidentu mezi účastníky dne 28. 3. 2016, neboť jej především sama neviděla a současně si ve své svědecké výpovědi vzájemně odporovala, když nejdříve uvedla, že žalobce dostal dle jeho vlastního sdělení svědkyni od žalovaného facku, avšak následně svou výpověď opravila tak, že žalovaný dal žalobci pěstí s rozběhem.

8. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaný žalobce při incidentu dne 28. 3. 2016 opakovaně (asi 3x) vyšlehal pomlázkou v oblasti levého boku a levé nohy a následně, po té, co se žalobce po něm ohnal francouzskou holí, žalobce žalovaného od sebe rukou odstrčil bez způsobení jakéhokoli zranění. Naopak soud nemá za prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný udeřil žalobce pěstí do pravého ucha. Soud má za to, že provedené dokazování výše popsaný závěr o skutkovém stavu prokazuje zcela dostatečně a jednoznačně, a proto neprovedl pro nadbytečnost další důkazy navržené žalobcem, a to rekonstrukci či prověrku na místě.

9. Soud dále provedl dokazování k tomu, zda a jaké případně zranění utrpěl žalobce v příčinné souvislosti s prokázaným průběhem incidentu dne 28. 3. 2016. Tj. zda lze dovodit existenci příčinné souvislosti mezi prokázaným skutkovým dějem dne 28. 3. 2016 mezi účastníky a následnou případnou změnou (zhoršením) zdravotního stavu žalobce a v kladném případě, jaká je odpovídající výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění žalobce.

10. Žalobce předložil soudu znalecký posudek ze dne 14. 5. 2018 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z oboru zdravotnictví, stanovení nemateriální újmy na zdraví a odvětví chirurgie a odborné vyjádření ze dne 27. 3. 2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který se prezentoval jako znalec z oboru zdravotnictví – soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2018 soud zjistil, že znalec ve svém znaleckém posudku určil jako poškození zdraví žalobce (klasifikace poškození) [anonymizováno 20 slov], avšak z obsahu znaleckého posudku dále nijak nevyplývá, jaký objektivní odborný nález ho k těmto závěrům vedl. Z části znaleckého posudku„ Popis případu z čerpaných materiálů“ a„ Výpis z dokumentace“ vyplývá, že za objektivní fakt vzal znalec subjektivní tvrzení žalobce, ať už při vyšetřeních u jiných lékařů či u vyšetření u znalce samého (uveden rok 2018 bez konkrétního data) o úderu či úderech pěstí do hlavy v oblasti pravého ucha při incidentu dne 28. 3. 2016. Znalec určil náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobce na částku 174.322 Kč. Dále soud provedl důkaz odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2019 – stanovení bolestného za zranění a jeho léčení v souvislosti s napadením dne 28. 3. 2016. Z tohoto odborného vyjádření vyplývá, že [anonymizováno] [příjmení] zde ohledně utrpěných zranění či poruchy zdravotního stavu, kterou měl žalobce utrpět dne 28. 3. 2016, dospěl k závěru, že žalobce utrpěl [anonymizováno 27 slov]. Současně však podotkl, že výše uvedená zranění určuje na základě dokumentace, tak, jak jsou v ní poruchy zdraví uvedeny, přičemž nehodnotí, zda se skutek stal nebo nestal, přičemž, uvedená zranění a mechanismus jejich vzniku odpovídá údajům uváděným poškozeným o jeho napadení. To, že na těle poškozeného nebyla fyzicky zjištěna viditelná poranění dle [anonymizováno] [příjmení] neznamená, že nemohla vzniknout. Soud má za to, že již toto zcela alibistické a vnitřně rozporné vyjádření [anonymizováno] [příjmení] činí jeho odborné vyjádření značně nevěrohodným a problematickým. Vyplývá z něj, že [anonymizováno] [příjmení] v podstatě rezignoval na nějaké objektivní zjištění ohledně tvrzeného mechanismu vzniku žalobcem uváděných zranění a vzal za objektivní fakt subjektivní tvrzení žalobce a z toho dále [anonymizováno] [příjmení] určil bolestné na částku 68.020 Kč a ztížení společenského uplatnění na částku 450.416 Kč. Soud s ohledem na výše uvedené a současně i s ohledem na závěr o skutkovém stavu, který učinil na základě provedeného dokazování ohledně průběhu děje – incidentu ze dne 28. 3. 2016 dospěl k závěru, že nelze ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vycházet. Oba výše jmenovaní vycházejí ve svých odborných závěrech, tj. vzali za objektivní fakt, tvrzení žalobce o napadení úderem pěstí do hlavy, které nebylo v tomto řízení prokázáno. Soud proto ve věci ustanovil znalce [anonymizováno] [celé jméno znalce] jako znalce z oboru zdravotnictví – odvětví stanovení nemateriální újmy zdraví. Znalci uložil, aby stanovil, jaké zranění žalobce utrpěl při daném incidentu, a to při prokázaném ději – tj. opakovaném šlehnutí pomlázkou a odstrčení rukou; zda lze dovodit příčinnou souvislost mezi prokázaným dějem mezi účastníky dne 28. 3. 2016 a následnou případnou změnou (zhoršením) zdravotního stavu žalobce a v kladném případě stanovit výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění žalobce a dále uložil znalci vyjádřit se ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a uvést případné další skutečnosti, které mohou být pro rozhodnutí ve věci relevantní. Za tímto účelem soud vyžádal zdravotnickou dokumentaci od všech žalobcem uvedených ošetřujících lékařů. Znalec po prostudování této zdravotnické dokumentace žalobce dospěl k závěru, že z učiněných objektivních nálezů, které byly obsaženy ve zdravotnické dokumentaci žalobce, nevyplývá, že by žalobce utrpěl při incidentu s žalovaným dne 28. 3. 2016 jakákoli poranění a současně z této zdravotnické dokumentace nelze dovodit existenci jakékoli příčinné souvislosti mezi úrazovým dějem nastalým dne 28. 3. 2016 a následnou změnou (zhoršením) zdravotního stavu žalobce. Pro tento závěr učinil znalec [příjmení] [celé jméno znalce] podrobný rozbor zdravotnické dokumentace žalobce, který v posudku popsal a následně shrnul. Znalec se dále vyjádřil ke ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tak, že není možné s jejich závěry ani částečně souhlasit. Znalec v posudku podrobně rozebral důvody tohoto závěru, přičemž zejména poukázal na to, že oba výše jmenovaní ze zdravotnické dokumentace žalobce citovali jeho subjektivní stesky a zdravotní potíže a tvrzení ohledně mechanismu jejich vzniku a ty vzali za absolutně pravdivé, výstižné a nezkreslené a nezabývali se otázkou ověření jejich věcné správnosti. Zohledňují zdravotní následky údajného úderu pěstí do pravého ucha žalobce, což je událost, která vyplývá jenom ze sdělení žalobce, a pro kterou nejsou v dodané zdravotnické dokumentaci žalobce žádné objektivní [anonymizováno] [jméno] navíc při stanovení ohodnocení bolestného nesprávně používá jednotlivé položky pro zohlednění patologických stavů, o kterých se (byť nepodloženě) domnívá, že u žalobce dne 28. 3. 2016 nastaly. Při stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění nestanovuje ani nerozlišuje, která část životních omezení, které žalobce deklaruje, je způsobena údajnými trvalými zdravotními následky předmětného úrazu ze dne 28. 3. 2016 a která je způsobena velmi závažnými a četnými obecnými odchylkami od normálního zdravotního stavu, jimiž žalobce prokazatelně trpí podle objektivních vyšetření, jejichž závěry nejsou závislé na jeho tvrzeních. Ohledně odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalec navíc poukázal, že tento znalec je trestně stíhán pro podání záměrně nepravdivého resp. vědomě nesprávného znaleckého posudku a jeho znalecká činnost byla pozastavena. Tj. již tento fakt činí jeho odborné znalecké závěry značně problematickými. Dále si [anonymizováno] [příjmení] při stanovení bodového ohodnocení bolestného doslova vymyslel diagnózy, pro které není ve zdravotnické dokumentaci žalobce žádný racionální podklad. Současně, i kdyby žalobce trpěl těmi zdravotními poruchami a z nich vyplývajícími životními omezeními, které [anonymizováno] [příjmení] považuje za následky události ze dne 28. 3. 2016 (avšak není tomu tak), způsob, jakým tyto své názory zohlednil při stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění, je nepřijatelný a nesmírně nadhodnocený. Konečně znalec [příjmení] [celé jméno znalce] výši stanovení finanční náhrady za doloženou bolest vytrpěnou žalobcem v příčinné souvislosti s jeho incidentem s žalovaným ze dne 28. 3. 2016 stejně jako výši finanční náhrady za ztížení společenského uplatnění odpovídající doloženým trvalým zdravotním následkům předmětného incidentu určil jako nulovou. Znalec v rámci poslední zadané otázky soudu zkonstatoval, že z dodaných zdravotnických podkladů nevyplývá, že by žalobce utrpěl dne 28. 3. 2016 jakékoli objektivně doložitelné a prokazatelné poranění. Představa, že u žalobce došlo dne 28. 3. 2016 k nějakému postižení zdraví je odvozena výhradně jenom z jeho subjektivních neobjektivizovatelných tvrzení, případně z nálezů učiněných při vyšetřeních, jejichž výsledek závisí zásadním způsobem na spolupráci vyšetřeného a na jeho sděleních v průběhu takových vyšetření. Při své znalecké výpovědi u jednání soudu znalec své závěry zcela obhájil. Uvedl, že měl naprosto dostačující podklady pro své závěry v rozsáhlé zdravotnické dokumentaci žalobce obsažené ve spisu, přičemž nějakým dalším vyšetřením by byl zjištěn pouze aktuální stav žalobce, nikoli jeho vývoj a příčiny popsané podrobně v jeho zdravotnické dokumentaci. Dále uvedl další konkrétní důvody, pro které shledal závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení] za nesprávné, přičemž zejména poukázal na jejich vzájemnou rozpornost. Soud po posouzení všeho výše uvedeného dospěl k závěru, že při rozhodnutí ve věci lze vycházet ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a jeho závěrů. Znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] splňuje všechny náležitosti a požadavky kladené platnou právní úpravou na znalecký posudek a soud nemá pochybnosti o jeho objektivnosti, komplexnosti a správnosti. Z posudku je jednoznačně patrno, z čeho konkrétně vychází jeho závěry. Soud proto neprovedl pro nadbytečnost žalobcem navrhovaný důkaz výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ani ústavním revizním znaleckým posudkem. Zásadním důvodem, proč soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz výpověďmi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je, že tito ve svém znaleckém posudku a odborném vyjádření vycházeli (posuzovali údajné zdravotní následky) ze skutkového děje, který v řízení nebyl prokázán (úder pěstí do hlavy žalobce v oblasti pravého ucha). <i>11. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti</i> 12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předpokladem vzniku povinnosti žalovaného nahradit újmu žalobci je protiprávní jednání žalovaného, jímž došlo k zásahu do absolutního práva žalobce (v tomto případě právo na zdraví), vznik újmy na zdraví žalobce, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem újmy na zdraví žalobce a zavinění žalovaného, které se presumuje ve formě nedbalosti. K otázce posouzení příčinné souvislosti se vyjádřil obecně NS ČR v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3285/2015, který uvádí:„ Posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku.“ Vdaném případě bylo v řízení prokázáno pouze protiprávní jednání žalovaného, kterým se žalovaný dopustil přestupku proti občanskému soužití tím, že dne 28. 3. 2016 v době od 13,00 hod. do 13,15 hod. před domem [adresa] v obci [obec] [obec] pomlázkou několikrát šlehl žalobce přes levý bok a levou nohu, přičemž žalobce se následně ohnal po žalovaném francouzskou holí, a žalovaný poté žalobce od sebe ještě odstrčil, aniž by mu způsobil zranění. Naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobce při daném incidentu napadl úderem pěstí do pravého ucha. Současně nebylo prokázáno, že by žalovaný způsobil při daném incidentu žalobci tvrzenou újma na zdraví, tedy nebyl prokázán ani vznik tvrzené újmy na zdraví žalobce, a tedy logicky ani příčinná souvislost mezi prokázaným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem újmy na zdraví žalobce. Tento závěr soudu podporují i závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], který vycházel z rozsáhlé zdravotnické dokumentace žalobce založené ve spisu. Dle zjištění znalce, ze zdravotnické dokumentace žalobce vyplývá, že žalobce trpí velkým množstvím velmi závažných obecných odchylek od normálního zdravotního stavu, které mohou plně vysvětlit všechny žalobcem uváděné zdravotní potíže. Naproti tomu znalec v této obsáhlé zdravotnické dokumentaci nenalezl žádné objektivně zachycené průkazné známky objektivně doložitelného poškození zdraví, které by odpovídaly tvrzení žalobce o tom, že byl dne 28. 3. 2016 udeřen pěstí do pravého ucha. Soud proto žalobu výrokem I. rozsudku zamítl v plném rozsahu.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalovanému náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení dle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), a to za 6 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. ve výši 293.228 Kč; a to 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl.; 1 úkon za vyjádření k žalobě z 30. 4. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl.; 1 úkon za účast u jednání dne 15. 8. 2019 a 2 úkony za účast u jednání dne 17. 10. 2019 a 1 úkon a účast u jednání dne 10. 9. 2020, vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Odměna za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 6 vyhl. částku 9.500 Kč. Žalovanému dále na nákladech řízení náleží náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 6 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. Zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a náhradě hotových výdajů advokáta přísluší rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů, tj. v částce 12.348 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 71.148 Kč Náklady jsou splatné dle 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného.

14. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení vznikla žalobci povinnost nahradit státu náklady řízení, a to znalečné znalce [celé jméno znalce] za vypracování znaleckého posudku v částce 18.416,20 Kč a za účast u jednání soudu k podání znalecké výpovědi v částce 2.859 Kč; dále svědečné svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 1.059,48 Kč (972 Kč + 9 % za soudem uhrazené zdravotní pojištění) a 540,87 Kč za náhradu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za předložení zdravotnické dokumentace žalobce, celkem 22.875,55 Kč. Soud proto uložil žalobci výrokem III. rozsudku nahradit státu náklady řízení v této výši.

15. Lhůty k plnění byly ve výrocích II. a III. stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.