29 C 32/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17 182,81 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 182,81 Kč spolu s:- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 264,64 Kč,- kapitalizovaným úrokem ve výši 2 081 Kč,- úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 182,81 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení,- úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 17 182,81 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, . na základě smlouvy o úvěru ze dne 25. 6. 2001 (smlouvy o kontokorentního úvěru) žalované umožnila čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Limit byl sjednán ve výši 13 000 Kč. Překročení povoleného limitu kontokorentu bylo považováno dle smlouvy za případ tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byla žalovaná povinna vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné bankou žalovanou vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení smlouvy. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 17 182,81 Kč a příslušenství uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy žalobkyně úroky částečně kapitalizovala.

2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dne 7. 4. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyni byla stejná výzva doručena dne 23. 3. 2026, kdy se rovněž k tomuto ve lhůtě nevyjádřila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 18. 5. 2026.

3. Na základě předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 25. 6. 2001 se žalovanou smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorent ve výši 13 000 Kč. Následně výzvou ze dne 2. 12. 2011 byla žalovaná vyzvána k úhradě debetního zůstatku ve výši 16 650,81 Kč a úroků ve výši 140,59 Kč s tím, že nepovolený debetní zůstatek je úročen úrokem z prodlení ve výši 7,75 %. Z ceníku banky, sazebníku poplatků a výpisu banky ohledně žalované soud zjistil, že jistina činí 17 182,81 Kč, úroky částku 2 081 Kč a úrok z prodlení částku 1 264,64 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, . postoupila smlouvou ze dne 4. 10. 2024 pohledávku za žalovanou žalobkyni. Zároveň z přiloženého seznamu vyplývá, že pohledávka je od právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, . Postoupena byla ve výši 36 246,50 Kč.

6. Z výzvy k plnění ze dne 29. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním, že nedojde-li k úhradě, bude žalobkyně vymáhat dluh soudní cestou.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

9. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože žalovaná pohledávka jí byla postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalované zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou část částky, kterou se zavázala uhradit, tj. 17 182,81 Kč. Kromě toho je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení, který žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky. Ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení je pak žalovaná povinna z dlužné jistiny zaplatit na základě smlouvy rovněž úrok ve výši 7,75 %, který žalobkyně rovněž částečně kapitalizovala. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatila. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná (a zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 400 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady ve výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.