29 C 40/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 256 107,63 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 256 107,63 Kč, s úrokem 6,49 % ročně z částky 213 501,96 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 213 501,96 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 821 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 15. 3. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 256 107,63 Kč, včetně příslušenství uvedeného ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. Svůj návrh odůvodnila tím, že usnesením Městského soudu v Praze, č. j. MSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, byl zjištěn úpadek , právnická osoba, . v likvidaci, insolvenční správkyní byla ustanovena , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením Městského soudu v Praze č. j. MSPH , spisová značka, , Anonymizováno, byl na majetek , právnická osoba, . v likvidaci prohlášen konkurs. Dne 16. 12. 2022 uzavřela , právnická osoba, . v likvidaci s žalobkyní smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu. V důsledku tohoto převodu závodu nabyla žalobkyně dne 5. 4. 2023 vše, co k převáděnému závodu náleží, včetně práv a povinností ze smluv o úvěru na ně navazujících práv a povinností, s výjimkou položek ve smyslu § 2175 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v projednávaném znění (dále jen „o. z.“).

2. V rámci převodu došlo i k převodu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 227215, uzavřené mezi žalovanou a , právnická osoba, . dne 29. 9. 2017, kde se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované úvěru ve výši 514 000 Kč, a ten se zavázala úvěr vrátit a uhradit ujednaný úrok v sazbě 6,49 % p. a. v pravidelných splátkách ve výši 6 887 Kč počínaje říjnem 2017. Žalobkyně je právním nástupce společnosti , právnická osoba, . v likvidaci (dále jen „, Anonymizováno, “). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na základě akceptace návrhu smlouvy. , Anonymizováno, ověřila při sjednání smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Byla dne 16. 5. 2023 upozorněna na povinnost uhradit dlužný nedoplatek ve splátkách ve výši 36 594 Kč do 20. 6. 2023 s tím, že pokud nebude uvedený nedoplatek v termínu uhrazen, může žalobkyně prohlásit úvěr za splatný. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nereagovala, stal se úvěr splatný ke dni 21. 6. 2023. O zesplatnění byla žalovaná informována výzvou ze dne 21. 6. 2023. Dne 19. 2. 2024 byla žalované zaslána výzva k zaplacení před podáním žaloby. Do dnešního dne nebyla pohledávka uhrazena. Žalobkyně tak ke dni 29. 2. 2024 požadovala 256 107,63 Kč, z toho 213 501,96 Kč na jistině, 17 098,77 řádný úrok ve výši 6,49 % p. a., 23 506,90 Kč zákonný úrok z prodlení a 2 000 Kč za poplatky.

3. Žalovaná podala odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu v rámci, kterého uvedla, že nesporuje, že s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, který po značnou dobu řádně splácela, než se dostala do finanční tísně. Je přesvědčena, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. Odkázala na § 86 a 87 zákona čl. 257/2019 Sb., o spotřebitelském úvěru v projednávaném znění (dále jen „ZSÚ“). Navrhla žalobu zamítnout.

4. Podáním ze dne 16. 7. 2024 žalobkyně doplnila žalobu k výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti tak, že předložila protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté , Anonymizováno, a potvrzení o výši příjmu zaměstnance (žalované).

5. Na jednání konaném dne 16. 9. 2024 zástupce žalované zpochybnil pravdivost protokolu o prověření úvěruschopnosti, s ohledem na to, že žalovaná nebyla s tímto dokumentem seznámena. Žalobkyně nemohla předvídat, že převezme portfolio od , Anonymizováno, . K tomu zástupce žalobkyně uvedl, že ta převzala databázi od , Anonymizováno, , která nebyla v listinné podobě a promítla tyto informace do předložené listiny. Zástupce žalované odkázal na různou výši příjmů v předložených listinách. K tomu uvedl zástupce žalobkyně, že do protokolu byla převzata poslední částka, za měsíc červenec. Průměrný příjem za sdělené tři měsíce je ve výši 22 112 Kč, čímž si , Anonymizováno, zhoršila pozici.

6. Na jednání konaném dne 2. 12. 2024 zástupce žalované setrval na svém názoru, že úvěruschopnost žalované nebyla dostatečně ověřena. Nebyly zkoumány výdaje, pouze výplatní pásky. Vedle konsolidovaného úvěru měla žalobkyně ještě závazek ve výši 10 000 Kč na základě povolení debetního zůstatku. Zástupce žalobkyně odkázal na protokol, kde splátky závazků jsou ve výši 11 880 K4 a splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 11 068 Kč, kdy rozdíl 820 Kč mohla tvořit splátka citovaného úvěru. Ohledně výdajů uvedl, že výdaje byly vedeny z tvrzení žalované, předpokládá, že , Anonymizováno, stejně jako žalobkyně vycházela ze statistického modelu s tím, že pokud nejsou uvedeny výdaje, počítá se se statistickým modelem, který počítá reálné možnosti výdajů. Před konsolidací činila měsíční splátka 11 068 Kč, po konsolidaci 6 887 Kč. Platební bilance žalované se zlepšila nikoli zhoršila. Statistický model je přijímán i judikaturou jako stanovení možnosti výdajů. K tomu zástupce žalované uvedl, že rozdíl splátek, stejně jak o statistický model je domněnkou. Platební bilance žalované je pro rozhodnutí nerozhodná, neboť nezbavuje povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost.

7. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla postup sjednání úvěru. Ohledně rozdílu splátky závazků a splátky konsolidovaných úvěru uvedl, že si nevzpomíná. Potvrzení zaměstnavatele měla připravené dopředu. Ohledně výdajů na bydlení nemusela dokládat žádné listiny. Výši jiných závazků v době sjednání úvěru si nevzpomněla. K výdajům v září 2017 uvedla, že platby pro SVJ byla ve výši 4 500 až 5 000 Kč měsíčně, výdaje na plny 500 až 600 Kč a na elektriku 800 Kč měsíčně. Na další výdaje si nevzpomněla.

8. Svědek , jméno FO, , syn žalované v rámci své výpovědi uvedl postup sjednání úvěru. Byly předkládány tři výplatnice a tři smlouvy o úvěrech. Žádné další listiny nebyly požadovány. Sdělil, že v době sjednání úvěru byl s matkou ve stejné domácnosti, byl u sjednání úvěru. K výdajům uvedl, že činili 9 500 Kč. platby SVJ ve výši 3 500 Kč a zálohy na energie. K dalším závazkům žalované uvedl, že kromě jednoho dalšího o dalších závazcích neví.

9. Zástupce žalobkyně v rámci závěrečné řeči a návrhu uvedl, že nárok žalobkyně byl osvědčen, úvěruschopnost žalované byla posouzena dostatečně. Byla v potaz vzata i splátka dalšího závazku, kdy banka nahlédne do bankovních registrů. Má za to, že rozdíl částek na danou splátku hraničí s jistotou. Výpovědi dosvědčily, že byly dostatečně ověřeny náklady, které byly skutečné ve výši 9 500 Kč. Nebylo zjištěno, že by neodpovídaly skutečnosti či byly vyšší. Svědek vypadal připraveně, znal částky lépe jak žalovaná. Jeho sdělení odpovídalo více realitě. Částka 9 500 Kč na nákladech odpovídala možné realitě. Navrhl žalobě vyhovět. Požadoval na náhradě nákladů řízení soudní poplatek a 4krát náhradový paušál.

10. Zástupce žalované v rámci závěrečné řeči a návrhu uvedl, že není pochyb, že byla uzavřena úvěrová smlouva. Má za to, že úvěruschopnost žalované na výdajové stránce nebyla dostatečně zkoumána, jak uvedla žalovaná i svědek., kdy nebyly požadovány žádné listiny. Nemá za prokázané, že by se jednalo o další splátku, jak tvrdila žalobkyně. Není na místě posuzovat, zda konsolidace byla výhodnější. Odkázal na rozhodnutí nejvyššího soudu. Navrhl žalobu zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení.

11. Z Protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, soud zjistil, že požadovaná výše úvěru byla ve výši 514 000 Kč, příjem žadatele 20 531 Kč, splátky závazků ve výši 11 888 Kč, výdaje ostatní 9 500 Kč, výdaje celkem 21 388 Kč, splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 11 068 Kč, splátka nového úvěru 6 887 Kč, cash-flow před poskytnutím 857 Kč v záporných číslech, výdaje za úvěry po poskytnutí 7 707 Kč, volné cash-flow po poskytnutí 33 324 Kč.

12. Z potvrzení o výši příjmu zaměstnance na formuláři , Anonymizováno, ze dne 1. 9. 2017 soud zjistil, že , právnická osoba, Turnova potvrdila průměrný čistý příjem žalované za posledních dvanáct měsíců ve výši 19 143 Kč, za měsíc květen 16 698 Kč, za červen 29 108 Kč a za červenec 20 531 Kč. Fixní část hrubého měsíčního příjmu ve výši 27 440 Kč.

13. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 9. 2017 soud zjistil, že příjmy žalovaném byly uvedeny ve výši 20 531 Kč, výdaje ve výši 9 068 Kč, jako parametry požadovaného úvěru byly uvedeny spotřebitelský úvěr – FÉR konsolidace byly celková částka úvěru 514 000 Kč, zápůjční úroková sazba 6,49 %, měsíční splátky ve výši 6 901 Kč, datum první splátky 20. 10. 2017, doba úvěru 20. 9. 2025.

14. Z doplnění žádosti o spotřebitelský úvěr – konsolidace ze dne 20. 9. 2017 soud zjistil, že v rámci konsolidace se sloučily úvěry od , právnická osoba, . ve výši 440 00 Kč (původní výše úvěru 445 000 Kč) s měsíční splátkou 5 734 Kč, od , právnická osoba, . organizační složky ve výši 34 334 Kč (původní výše 40 000 Kč) s měsíční splátkou 3 334 Kč a od , Anonymizováno, . ve výši 38 915 Kč (původní výše 40 000 Kč) s měsíční splátkou 499 Kč.

15. Z akceptačního dopisu ze dne 29. 9. 2017 soud zjistil, že , Anonymizováno, potvrdila uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v celkové výši 514 0000 Kč, počet splátek 96, datum vyplacení úvěru 29. 9. 2017, s úrokovou sazbou 6,49 % p. a., kdy celková částky splatná dle smlouvy činí 661 152 Kč, měsíční splátky ve výši 6 887 Kč, datum první splátky 20. 10. 2017 a datum poslední splátky 20. 9. 2025.

16. Z přiloženého spisu pod sp. zn. 19 C 171/2022 soud zjistil, že v době sjednání shora uvedeného úvěru měla žalovaná další závazek (kromě konsolidovaných závazků), a to u , právnická osoba, . v rámci povoleného úvěrové limitu 10 000 Kč (kontokorent). Žalovaná tento úvěr přečerpala, kdy ke dni 11. 12. 2019 činil závazek výši 11 749,34 Kč.

17. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky podpisem ze dne 16. 5. 2023, dopisem ze dne 21. 6. 2023 byla vyrozuměna o okamžité splatnosti celkové dluhu a dopisem ze dne 19. 2. 2024 jí byla zaslána předžalobní výzva.

18. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace. Ve svém rozhodnutí z dne 27. 9. 2023, č. j. 33 Cdo 1819/2023-133 mimo jiné uvedl, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)…Byl-li úvěr poskytnut, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti dlužníka (spotřebitele) vyplývá, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, zvolil (zákonodárce v případě úprava zákona o spotřebitelský úvěr) „sankci“ v podobě neplatnosti smlouvy…Nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet.

19. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

21. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Mezi stranami nebylo sporu, že byla uzavřena předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud předně vycházel z toho, že žalobkyně (případně její předchůdkyně, dále jen „žalobkyně“) náležitě ověřila úvěruschopnost žalované. Příjmy byly ověřeny potvrzením zaměstnavatele dostatečně. Ze samotné žádosti o úvěr vyplývá, že závazky tří konsolidovaných úvěrů byly v celkové výši 513 249 Kč, výše poskytnutého úvěru byla 514 000 Kč. Měsíční celkové splátky dle předložených listin byla 9 567 Kč (viz doplnění k žádosti o úvěr). V daném případě soud přihlédl, že se jednalo o konsolidaci již existujících úvěrů, kde nad rámec těchto úvěrů bylo žalované poskytnuto méně jak 1 000 Kč. Soud si je vědom, že v rámci konsolidace je stále povinnost poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele, ale má za to, že pouhé tvrzení žadatele, že jeho další výdaje jsou ve výši 9 500 Kč nezakládá povinnost vyžadovat doložení listinami, ale pouze povinnost je prověřit (jakým způsobem neukládají ani daná citovaná rozhodnutí NSČR). V daném případě navíc žalovaná i svědek uvedli, že skutečné výdaje opravdu byly ve výši 9 500 Kč. Co se týče dalšího závazku soud má za to, že to žalobkyně dostatečně posoudila v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, kde lustrací, která je obvyklá u bankovních institucí, zejména, kdy další závazek byl rovněž u bankovní instituce a soudu je rovněž známo z vlastní činnosti, že banky pečlivě do těchto registrů informace zapisují. V případě, že by soud seznal, že s tímto závazkem nebylo počítáno, má za to, že tento závazek nebyl v takové výši, aby to ovlivnilo poskytnutí předmětného úvěru. Ze všech shora uvedených důvodů soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně posoudila a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše dlužné jistiny, jakož i dalších vymáhaných částek (úroky, úroky z prodlení, poplatky) byla doložena listinami. Žalobkyně má právo rovněž na úrok z prodlení z dlužných částek v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dluhu.

23. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto ji vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 8 621 Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu nákladů za 4 úkony (výzva k plnění, podání ve věci samé, účast na dvou jednáních před soudem) ve výši po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 103/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení; v celkové výši tak částku 9 821 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.