30 C 1/2026

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 220 Kč s příslušenstvím - půjčka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 040 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 180 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 912,02 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 656,06 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 10 220 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO se sídlem adresa a žalovanou došlo dne 26. 11. 2015 k uzavření smlouvy nazvané smlouva o Anonymizováno č. hodnota. Poskytovatel peněžních prostředků posoudil před jejich poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou půjčku splácet, provedl přitom zejména vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jejího jednání. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 180 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 980 Kč, s úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, částku za administrativní činnost zápůjčky ve výši 1400 Kč a částku za hotovostní režim splátek ve výši 2 800 Kč (poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla žalovanou plněna dne 19. 2. 2016. Za dobu trvání smluvního vztahu až do postoupení žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 1 960 Kč, která byla započtena na celý vyčíslený smluvní úrok 980 Kč a ve zbylé části na poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Pohledávka za žalovanou byla ze strany poskytovatele půjčky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, na předžalobní upomínku však nereagovala.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že právnická osoba, IČ: IČO se sídlem adresa a žalovaná uzavřeli dne 26. 11. 2026 smlouvu č. 226944. Žalovaná na základě smlouvy obdržela v hotovosti částku 7 000 Kč, kterou se zavázala splácet spolu se sjednaným navýšením v týdenních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svých smluvních povinností, celkem vrátila pouze částku 1 960 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

4. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce ověřoval před poskytnutím peněžních prostředků úvěruschopnost žalované z dokladů vyžádaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty. V zákaznické kartě je uvedeno, že domácnost žalované má příjmy pouze z dávek vyplácených státem v celkové výši 13 000 Kč. Z výměry důchodu a příspěvků bylo zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 6 300 Kč, příspěvky na bydlení 3 300 Kč a příspěvek na živobytí 3 400 Kč. Věřitel po odpočtu odhadovaných (nikoli dokládaných) výdajů žalované a jí vyživovaného dítěte ve věku 8 let konstatoval, že žalovaná disponuje použitelným příjmem 1 700 Kč a bude tedy schopna platit sjednané splátky poskytnuté zápůjčky. Soud je však názoru, že poskytovatel úvěru nesprávně posoudil majetkovou situaci žalované, kterou vyhodnotil jako příznivou a umožňující splácení, přestože žalovaná pobírala invalidní důchod a uspokojení jejích potřeb plně záviselo na výplatě příspěvků od státu. Soud proto dospěl k závěru, že věřitel nesplnil povinnost přezkoumat úvěruschopnost zájemkyně o úvěr, což mu v době vzniku smlouvy ukládal tehdy platný zákon o spotřebitelském úvěru 5. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy ze dne 25. 11. 2015 částku 7 000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, ohledně které soud uzavřel, že je neplatná z důvodu chybného vyhodnocení úvěruschopnosti žalované (viz závěry v odstavci č. 4). Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku 7 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná vrátila víc, než částku 1 960 Kč. Žalobkyně se stala ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Soud žalobkyni přiznal z titulu bezdůvodného obohacení částku 5 040 Kč jako rozdíl mezi poskytnutou částkou 7 000 Kč a splacenou částkou 1 960 Kč. Skutečnost, že poskytovatel úvěru poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, má za následek neplatnost uzavřené smlouvy. V takovém případě je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud v řízení nezískal žádné poznatky o aktuálním příjmu žalované a jejích celkových sociálních a majetkových poměrech. Stanovil proto lhůtu k vrácení částky 5 040 Kč v délce 3 dnů. Toto rozhodnutí o lhůtě splatnosti má konstitutivní účinky, před uplynutím stanovené lhůty je vyloučeno, aby se žalovaná dostala do prodlení. Soud proto žalobě zčásti vyhověl výrokem I. rozsudku.

8. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta v části jistiny, kterou žalovaná předchůdci žalobkyně vrátila. Přiznány nebyly ani neoprávněně uplatněné poplatky a úroky sjednané v neplatné smlouvě, ani předčasně požadované úroky z prodlení.

9. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Míra procesního úspěchu žalované v řízení byla o něco vyšší, než u žalobkyně, žalované však žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.