30 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A se sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B se sídlem Adresa advokátky B o zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu na náhradu škody

I. Řízení se zastavuje co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žaloba o zaplacení částky 45 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 12. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 65 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 12. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Vzájemný návrh žalovaného se co do částky 236 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 12. 2020 zamítá.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 156 905 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky A do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna nahradit České republice náklady řízení ve výši 1 152 na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 2 448 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 6. 2018 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, kterou žalovaný pronajal žalobkyni nemovitost zapsanou u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, a to budovu parcelní č. parcela (rodinný dům), postavenou na pozemku parcelní číslo St. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelní č. St. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří) o velikosti 127 m2, pozemek parcelní č. Anonymizováno/Anonymizováno (zahrada) o velikosti 481 m2. V souladu s nájemní smlouvou uhradila žalobkyně žalovanému vratnou jistotu ve výši 45 000 Kč. Nájemní smlouva byla k žádosti žalovaného ukončena ke dni 30. 11. 2019 a žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 1. 12. 2019 další nájemní smlouvu k týmž nemovitostem, a to na dobu určitou do 30. 11. 2020. Fakticky nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným trval nepřetržitě od 30. 6. 2018 do 30. 11. 2020. Po ukončení nájemního vztahu žalobkyně žalovanému předmět nájmu řádně a včas předala, přesto však žalovaný žalobkyni nevrátil uhrazenou jistotu, a to přesto, že k tomu byl opakovaně vyzván, naposledy předžalobní výzvou k plnění ze dne 3. 2. 2021.

2. Žalovaný označil podanou žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Žalovaný souhlasil s tvrzeními žalobkyně o vzniku a trvání nájemního vztahu k nemovitostem od 30. 6. 2018 do 30. 11. 2020. Potvrdil, že mu žalobkyně uhradila jistotu - vratnou kauci ve výši 45 000 Kč, která byla dojednána pro případ dodržení podmínek nájemní smlouvy. Jistota mohla být pronajímatelem použita na úhradu nezaplacených záloh za služby a vyúčtování, jakož i z titulu náhrady škody způsobené na předmětu nájmu. Žalobkyně bez vědomí a souhlasu žalovaného v době užívání pronajaté nemovitosti: - Rozšířila zahradní chodník, vedoucí od vstupního schodiště do vily až na spodní prostranství ke garáži. Chodník byl původně vydlážděný kamennými pískovcovými dlaždicemi a lemovaný z obou stran kamennými pískovcovými opěrnými zdmi. Chodník byl nájemcem a uživateli domu rozšířen nepřijatelným, technologicky zcela nevhodným způsobem a navíc v rozporu s původní konstrukcí chodníku a originálně použitým materiálem pískovcového kamene. Navíc byl vydlážděn podřadnými a lacinými betonovými dlaždicemi, opěrná kamenná pískovcová stěna byla nově postavena bez patřičného základu, na různých místech opěrné stěny jsou uvolněné a odpadané jednotlivé kameny. Žalobkyně potvrdila zničení původního chodníku a zavázala se, že vše uvede do souladu s původním vzhledem, což neučinila. - Odstranila tři dřevěné paravány mezi zahradou a prostranstvím určeným k venkovnímu posezení u bazénu. Žalobkyně se zavázala, že odstraněné paravány nahradí, že budou vyrobeny v dílně jméno FO a umístěny na místo původních paravánů. Ke splnění příslibu uvést stěnu s paravány do původního stavu nedošlo. - Bez jakékoli konzultace se žalovaným vykácela vzrostlé stálezelené dřeviny, konkrétně 21 tújí rostlých podél hranice pozemku s přilehlým pozemkem souseda jméno FO. Dalších 12 ks tújí bylo neodborným a nevkusným způsobem ořezáno. Dále byly uříznuty kmeny popínavé rostliny přísavníku pětiprstého v několika místech u garáže, kdy tato rostlina dlouhodobě dodávala jedinečné vile ve funkcionalistickém stylu významný a zcela unikátní ráz, který byl brutálním, neodborným a nepovoleným způsobem narušen. Vykácení a neodborné a nevkusné ořezání dřevin zjistil žalovaný až dne 30. 11. 2020. - Žalobkyně odstranila původní kuchyňskou linku, nesplnila závazek nainstalovat na její místo linku novou, jinou linku si musel zajistit žalovaný. Žalobkyně poškodila další vybavení předmětu nájmu zjm. vchodové i další dveře a dřevěné vybavení interiéru. V domě byli zavíráni psi, kteří jednotlivé dřevěné prvky poškrábali a vyměšovali se na ně. Žalobkyně rovněž poškodila 6 kusů venkovních rolet na oknech domu, které jsou nyní ve zcela nepoužitelném stavu.

3. Při ukončení nájemního vztahu dne 30. 11. 2020 žalobkyně žalovanému předmět nájmu řádně nepředala, situace mezi účastníky byla vyhrocená, žalovaný byl zhrozen rodné přijmení domu. Žalobkyně odmítla sepsat zápis o poškození předmětu nájmu, odmítla předmět nájmu projít a zjištěné závady zaevidovat. Účastníci si nezapsali ani stavy médií, žalobkyně většinu klíčů od nemovitosti žalovanému zaslala až dodatečně poštou a vrátila mu pouze jeden dálkový ovladač od pojezdové brány. Žalovaný z výše uvedených důvodů započetl jistotu ve výši 45 000 Kč proti pohledávce pronajímatele, nejprve ji uplatnil na škodu vzniklou demolicí původního chodníku.

4. Žalovaný se po zohlednění (započtení) zaplacené jistoty domáhal náhrady škody ve výši 302 312 Kč vzájemným návrhem, který opravil a upřesnil v podání z 30. 8. 2021 (čl. 89). Na částce 302 312 Kč uplatňované vzájemným návrhem žalovaný setrval i po změně svého právního zástupce (vyjádření čl. 157). Jednotlivé dílčí škody vzniklé na nemovitosti žalovaný vyčíslil na 91 310 Kč (škoda na chodníku), 36 000 Kč (škoda vzniklá odstraněním paravánů), 123 370 Kč (škoda na dřevinách), 70 000 Kč (poškození rámů, dveří a dalších dřevěných součástí interiéru domu), 26 632 Kč (náklady na opravu venkovních rolet); celková škoda způsobená žalobkyní dosáhla podle přesvědčení žalovaného nejméně částky 347 312 Kč.

5. Soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků o vzniku a trvání nájemního vztahu a o složení jistoty žalobkyní. Má tedy za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 6. 2018 nájemní smlouvu, kterou žalovaný pronajal žalobkyni shora uvedenou nemovitost k tomu, aby ji užívali zaměstnanci žalobkyně jméno FO a jméno FO. V souladu s nájemní smlouvou uhradila žalobkyně žalovanému dne 30. 6. 2018 vratnou jistotu ve výši 45 000 Kč, kterou byl pronajímatel oprávněn použít mimo jiné na úhradu pohledávek z titulu náhrady škody způsobené na předmětu nájmu. Nájemní smlouva byla k žádosti žalovaného ukončena ke dni 30. 11. 2019 a žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 1. 12. 2019 další nájemní smlouvu k týmž nemovitostem, a to na dobu určitou do 30. 11. 2020. Účastníci potvrdili, že jistota byla za nezměněných podmínek převedena na navazující nájemní smlouvu. Nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným fakticky trval nepřetržitě od 30. 6. 2018 do 30. 11. 2020. Žalovaný byl povinen peněžní jistotu vyúčtovat a příslušný zůstatek žalobkyni vrátit nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení nájemního vztahu.

6. Účastníci souhlasně prohlásili, že žalovaný žalobkyni složenou jistotu nevrátil. Dopisem odeslaným žalobkyni žalovaným doporučeně dne 28. 12. 2020 (čl. 34 – 41, kopie podacího lístku čl. 30), jehož převzetí žalobkyně potvrdila, vyúčtoval žalovaný žalobkyni jistotu a zároveň provedl „výčet zdevastování a poškození předmětu nájmu, včetně vyčíslení způsobených škod“. Žalovaný v dopise sdělil, že stav předmětu nájmu, zjištěný a zdokumentovaný pořízením fotografií po odchodu nájemce dne 30. 11. 2020, nekorespondoval se stavem ke dni 1. 8. 2018, kdy byly nemovitosti žalobkyni přenechány do nájmu. Jistota ve výši 45 000 Kč bude započtena jakožto pohledávka za škody způsobené nájemcem proti pohledávce na vrácení peněžní jistoty při skončení nájmu. Žalovaný po zohlednění složené jistoty a přeplatku na zálohách za vodné a stočné požadoval po žalobkyni k úhradě částku ve výši 464 484 Kč.

7. Podle čl. II. nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2018 (čl. 12) pronajal žalovaný žalobkyni nemovitost s veškerým příslušenstvím, vybavením a nábytkem, které bylo specifikováno v předávacím protokolu tvořícím přílohu a nedílnou součást smlouvy. Strany potvrdily, že vybavení, nábytek a jiné movité věci uvedené v předávacím protokole, jsou ve stavu uvedeném v předávacím protokolu. V čl. III. smlouvy nájemce prohlásil, že byl pronajímatelem seznámen se stavem pronajímané nemovitosti, a to zejména osobní prohlídkou, a že stav nemovitosti je blíže specifikován fotodokumentací, jež je přílohou č. 2 nájemní smlouvy. Čl. VI. nájemní smlouvy obsahuje výčet práv a povinností nájemce spojených s nájmem, a to zejména povinnost udržovat předmět nájmu v řádném stavu, hradit ze svého a provádět na vlastní náklady běžnou údržbu, povinnost hlásit neprodleně všechny závady, poruchy a poškození předmětu nájmu. Bylo ujednáno, že nájemce odpovídá za veškeré škody způsobené pronajímateli na předmětu nájmu, jeho nábytku a zařízení, kterou způsobil nájemce nebo osoby, které do nemovitosti na pozvání nájemce vstoupily. Dojde-li k poškození nemovitosti ze strany nájemce, uvede tyto neprodleně do původního stavu na své náklady. Nájemce měl povinnost veškeré stavební úpravy, které přesahují rámec běžné údržby, oznámit pronajímateli a vyžádat si odsouhlasení ceny a rozsahu těchto prací, neboť veškeré tyto náklady nese pronajímatel. Při skončení nájmu byl nájemce povinen vydat pronajímateli předmět nájmu ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení a stavu, v němž si nájemce od pronajímatele předmět nájmu převzal či ve stavu, na kterém se účastníci smlouvy písemně dohodnou.

8. Nájemní smlouva ze dne 1. 12. 2019 uzavřená na dobu jednoho roku (čl. 19) odkazuje na předávací protokol, který měl tvořit přílohu a nedílnou součást smlouvy. O konkretizaci stavu nemovitosti prostřednictvím fotodokumentace se smlouva na rozdíl od předchozí nájemní smlouvy nezmiňuje. Ustanovení o právech a povinnostech nájemce obsahuje ujednání, že nájemce nesmí v pronajatých prostorách provádět žádné stavební změny a stavební úpravy bez písemného souhlasu pronajímatele.

9. Okamžik skutečného převzetí nemovitosti nájemcem má soud za prokázaný dohodou o předání, podepsanou jednatelem žalobkyně a žalovaným dne 27. 7. 2018 (čl. 143). Příloha č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 30. 6. 2018 se seznamem vybavení nemovitosti – vily adresa parcela adresa a zahrady (čl. 144 – 145), byla odsouhlasena a podepsána až po téměř šesti měsících po předání předmětu nájmu žalobkyni. Seznam vybavení nemovitosti byl vyhotoven žalovaným, což vyplývá z emailu žalovaného odeslaného dne 20. 10. 2018 jméno FO. Žalovaný v něm sděluje, že zasílá konečně vypracovaný seznam vybavení nemovitosti. Vyzývá nájemce, aby potřebná fotodokumentace k nájemní smlouvě byla jím (tj. uživatelem) zajištěna svépomocí, jistě to pro něj nebude problém. V seznamu jsou uvedeny položky nacházející se ve vyjmenovaných částech domu (např. elektrokotel, jednotlivé kusy nábytku, kuchyňská linka, vybavení koupelen a WC, svítidla, záclony, matrace), avšak bez jakékoli bližší specifikace jejich aktuálního stavu, není zmíněno stáří jednotlivých věcí, stupeň jejich opotřebení, případné poškození apod.

10. Mezi účastníky nebylo sporné, že k nájemní smlouvě ze dne 30. 6. 2018 nebyla přiložena fotodokumentace, která by byla oběma stranami odsouhlasena a tvořila by přílohu č. 2 uvedené smlouvy. Soud sice nemohl vycházet z fotodokumentace jako součásti nájemní smlouvy, měl však k dispozici řadu fotografií od žalobkyně i žalovaného, z nichž činil zjištění o stavu nemovitosti v době pořízení fotografií, jak je dále podrobně rozvedeno.

11. Soud vyslechl osoby, jejichž slyšení mělo být podle obou účastníků nezbytné k prokázání/neprokázání sporných tvrzení o stavu nemovitosti na počátku a na konci nájemního vztahu, o existenci a době vzniku poškození nemovitosti, o původu tvrzených škod i o výši škod. K návrhu žalobkyně byli vyslechnuti tehdejší jednatel žalobkyně jméno FO (čl. 330), uživatelé nemovitosti jméno FO (čl. 332) a jméno FO (čl. 335), jméno FO (čl. 449 - 2. strana), jméno FO (čl. 462 – 2. strana), jméno FO (čl. 505), jméno FO (čl. 530 - 2. strana), jméno FO (čl. 546 - 2. strana. K návrhu žalovaného provedl soud jeho účastnický výslech (čl. 316 – 2. strana) a vyslechl jméno FO (čl. 446), jméno FO (čl. 447 – 2. strana), Ivu jméno FO (čl. 448) a jméno FO (čl. 498 – 2. strana a čl. 530). Uvedené osoby se obsáhle vyjadřovaly k posuzovaným skutečnostem následovně:

12. Podle jméno FO byl dům, o jehož pronájem jeho syn s přítelkyní projevili v roce 2018 zájem, zanedbaný, předchozí nájemce firma název společnosti neprováděla údržbu a potřebné opravy, nájemné původně požadované žalovaným ve výši 22 000 Kč bylo předražené, dům i zahrada byly vzhledem ke stáří opotřebované, nedotažená rekonstrukce byla provedena v 90. letech minulého století. Ještě před podpisem nájemní smlouvy se projednávala možnost rozšíření úzkého chodníčku vzhledem k tomu, že snacha očekávala narození dítěte a potřebovala jezdit kočárkem po zahradě. Žalovaný neměl nic proti opravě chodníčku, souhlasil s vybouráním starých dlaždic, které byly za hranicí životnosti, a s rozšířením chodníku o další řadu dlaždic. Oprava chodníčku zřejmě nebyla odsouhlasena písemným potvrzením, nicméně žalovaný byl několikrát na místě samém, proti opravě a způsobu jejího provedení nikdy neprotestoval. Po straně chodníčku byly 3, 4 nefunkční lampy, některé byly prasklé, některé nakloněné, k osvětlení by se musel natáhnout nový přívod elektřiny, demontované lampy skončily ve sběrném dvoře. Žalovaný se k tújím na zahradě vyjadřoval tak, že si je jméno FO (syn jednatele) může vykácet, neboť tím žalovaný získá další metr pozemku. Ke kácení tújí došlo cca 2 měsíce před skončením nájmu v době, kdy soused stavěl garáž. Túje byly proschlé a po životnosti. Okna v domě nešla zavírat, totéž platilo u zarezlých ventilů na topení. Zahrada byla léta neudržovaná, zarostlá, vypadala jako džungle. Paravány umístěné na různých místech zahrady byly shnilé, prorostlé popínavými rostlinami, hrozil jejich pád na děti. Venkovní žaluzie byly staženy do poloviny oken, podle předchozího uživatele (pracovníka firmy název společnosti) je nebylo vůbec možné vytáhnout nahoru, chyběla na nich klička. Vnitřní dveře byly běžně opotřebované a jejich stav byl odpovídající stáří tj. 30. léta 20. století. Venkovní dveře vyžadovaly zateplení, žalovaný výměnu venkovních dveří odmítl. V domě se bydlet dalo, množství oprav uživatelé provedli na vlastní náklady, nebyly činěny výzvy pronajímateli, aby provedl potřebné opravy.

13. Podle jméno FO bylo při setkáních s žalovaným ještě před uzavřením smlouvy řečeno, že uživatelé nemovitosti si vzhledem k očekávanému narození potomka budou muset rozšířit chodník, aby se k domu dostali s kočárkem. Ujednání s žalovaným bylo pouze verbální, žalovaný dlouhou dobu s opravou chodníku neměl žádný problém. K faktickému převzetí předmětu nájmu došlo dne 27. 7. 2018, po odchodu předchozího nájemce bylo nezbytné nemovitost uklidit. Zahradu svědek popsal slovem „džungle“. V domě byla zjištěna řada závad, mimo jiné např. nemožnost stahování venkovní rolety u okna do kuchyně, ta byla opravena svépomocí s nákladem cca 600 Kč. Žalovaný se jakýmikoli opravami s náklady do 1 000 Kč odmítl zabývat, náklady oprav nehradil. Svědek se podílel na pracích na chodníčku, které byly dohodnuty již před uzavřením smlouvy, detaily prací s žalovaným projednávány nebyly. Původní dlaždice byly zničeny erozí trvající přes 30 let. Plast na lampách umístěných podél chodníčku se rozpadal, elektroinstalace v každé lampě byla rezavá. Žalovaný poslal svědkovi email s obsahem, že se mu nelíbí betonová část chodníčku (email ze dne 22. 3. 2020 čl. 182), žádal výměnu betonových dlaždic za pískovcové. S tím svědek nesouhlasil, neboť chodník je funkční a v lepším stavu, než původně. Žalovaný při občasných návštěvách domu neměl nikdy výhrady k provádění konkrétních zásahů či úprav, totéž platilo i pro zahradu. Ohledně túje u hlavního vchodu žalovaný pouze mávl rukou s tím, že ji uživatele mohou dát pryč, neboť byla suchá a bránila průchodu na podestu a terasu. Na paravánech, původních rámech a jejich uchycení bylo vidět, že jde o dřevo z 90. let. Trámy, na kterých paravány visely, byly na mnoha místech ztrouchnivělé. Dva paravány samovolně spadly na děti, které si na zahradě hrály. Na dezolátní stav paravánů nebyl žalovaný upozorňován, svědek jej informoval o dožilosti nosných trámů. Paravány prorůstal velký keř, byly prorostlé vegetací, celá zahrada byla zarostlá. Svědek připustil, že přistoupil k vykácení řady tújí u plotu před garáží souseda, neboť ten potřeboval přístup. Pokácení tújí se podle svědka dělo se souhlasem žalovaného a pouze v délce nutné pro výstavbu garáže. Nebyly vykopávány kořeny či přerušovány stonky popínavých rostlin na domě s výjimkou nutného přístupu do skříně s elektřinou. Na stěnách domu došlo k odstranění rostlin v místech, na kterých přesahovaly do oken, poškozovaly rolety. Venku i v domě se pohybovali dva psi, svědek si nebyl vědom, že by škrábali obložky dveří, poškozovali dveře či nábytek. Před vrácením nemovitosti žalovanému došlo k obroušení všech vnitřních dveří a jejich namoření, kuchyňský stůl byl přebroušen a nalakován. Ke klikové roletě v kuchyni svědek dokoupil ovládání, ke zprovoznění ostatních rolet by postačovalo dokoupit chybějící dorazy, náklady na úpravu by byly v řádu desetikorun.

14. Podle jméno FO, partnerky jméno FO, byl předmět nájmu zanedbán, k jeho předání došlo koncem června 2018, budoucí uživatelé se zavázali provést úklid po předchozím nájemci. Žalovaný ji při prohlídce domu informoval, že se bude soudit s předchozím uživatelem společností název společnosti kvůli způsobeným závadám a poškozením. Žalovaný přitom upozorňoval např. na kolečka na stole, díry, poškození linky, různé ulámané háčky, zanedbanou zahradu, svědkyně pořizovala fotodokumentaci. Po nastěhování začali uživatelé zjišťovat různé problémy ztěžující užívání, nebylo například možné otevřít okno kvůli zarostení popínavou rostlinou, partner svědkyně musel zprovoznit žaluzii v obývacím prostoru. O všech zásazích, opravách a úpravách byl žalovaný vždy informován, náklady na vše nesli uživatelé, postupně začali narážet na rozdílnost představ svých a představ žalovaného. Vzájemné vztahy se začaly zhoršovat zhruba po roce a půl, k prohloubení problémů došlo po změně nájemní smlouvy, která byla pronajímatelem nově uzavřena pouze na dobu určitou. Žalovaný v domě žádné větší investice neprovedl, což potvrdila i předchozí majitelka domu paní jméno FO. Žalovaným uváděná škoda je zcela smyšlená, okamžitě po vystěhování začal po několika hodinách dům užívat nový nájemník. Nájemce neměl povinnost pořizovat fotodokumentaci, mohl tak učinit i pronajímatel. Svědkyně očekávala narození dítěte, neprojela by po zahradě s kočárkem, chodník od brány ke vchodu domu byl příliš úzký a propadlý. S žalovaným byla oprava chodníku probrána ještě před podpisem smlouvy, žalovaný v rozšíření chodníku nespatřoval problém. Původní materiál chodníku byl ve špatném stavu, proto byl nahrazen novými dlaždicemi. Svědkyně připustila, že před skončením nájemního vztahu se žalovaný začal domáhat opětovného zúžení chodníku. Paravány jsou z roku 1996, od počátku užívání byly zarostlé mechem, porostlé zelení a narušené včetně hlavního závěsného trámu. Jeden z paravánů spadl při grilování na starší dceru sestřenice svědkyně, následně se celá konstrukce s paravány rozpadla. Zbývající paraván se udržel pouze díky podpoře vyrostlého keře. Na zahradě byla „džungle“ a žalovaný dal svolení k údržbě v rozsahu, jak nájemci budou považovat za vhodné a potřebné. Vchodové dveře byly poškrábány dávno před tím, než začala být nemovitost nájemci užívána. Když se blížil termín vrácení domu žalovanému, procházel tchán jméno FO, který je truhlář, všechny dveře. V případě potřeby prováděl broušení a nátěry dveří. Psi většinou pobývali venku, pokud byli uvnitř, zdržovali se v prostoru kuchyně s dlažbou. 15. jméno FO byl přítomen v nemovitosti, do níž se jeho bratr jméno FO s partnerkou jméno FO stěhovali, v srpnu 2018. Při své návštěvě pořizoval fotografie (čl. 345), podle data fotografií je zjistitelné datum návštěvy 2. 8. 2018, několik fotografií vzniklo již 30. 7. 2018. Dům a zahradu svědek popsal jako tristní, nefungoval ani zvonek, na domě byla zarostlá okna popínavou rostlinou, žaluzie nešly stahovat, neboť rostliny byly do nich prorostlé. Svědek se rozhodl z vlastní iniciativy vyfotit věci, které považoval na nemovitosti za extrémně špatné. Jeho bratr celou dobu užívání musel o dům pečovat, stav nemovitosti se začal postupně zlepšovat, hlavně zahrada už nevypadala tak, jako když přijedete do džungle. Svědek se ke konkrétním úpravám v zahradě nevyjádřil. Svědek v domě nikdy neviděl, že by některý ze dvou bratrových psů cokoli ničil. Podle svědka se v domě neudály žádné podstatné změny viditelné na první pohled. Nevyjádřil se, zda se bratr s partnerkou a svými dětmi v domě zouvali. 16. jméno FO v domě žalovaného v letech 2019 - 2020 prováděl stavební práce, např. pokládku nové pískovcové dlažby u vjezdu do garáže. Materiál nebyl levný, žalovaný na pískovci trval, chtěl uvedení do původního stavu, neboť šlo o prvorepublikovou vilu. Svědek vykonával i práce na chodníku, konkrétně šlo o rozšíření cestičky od vchodu domu ke garáži. Pokyn k těmto pracím svědek dostal od pana jméno FO, ví však o tom o tom, že s tím žalovaný souhlasil. Svědek nejprve uvedl, že pracoval na vjezdu u garáže, žalovaný u toho byl a když viděl úzkou cestičku, kde nešlo ani projet s kočárkem, přímo svědkovi řekl: „tak to rozšiřte“. Svědek proto provedl rozšíření chodníku asi o 15 či 20 cm do šířky potřebné tak, aby projel kočárek. Posunul přitom zídku na úroveň kraje betonových dlaždic, které v té době pod ní byly nasunuté, pod zídku zhotovil betonový základ. V závěru výpovědi svědek upřesnil, že přímo na místě jej k rozšíření chodníku posunem zídky vyzval pan jméno FO, následně mu žalovaný telefonicky potvrdil, že může chodník rozšířit, aby se tam dalo projet s kočárkem. Okolí domu svědek označil za zanedbané, nevybavil si, že by nájemci káceli nějaké dřeviny, stromy či že by upravovali rostliny v zahradě. Dům byl v podstatě obrostlý popínavou rostlinou, jejíž kořeny a šlahouny se dostaly všude, třeba i pod základy. 17. jméno FO je sestřenicí jméno FO, se svým manželem pomáhala bratranci s partnerkou, když se stěhovali do domu v Trutnově. Dům nebyl na užívání připravený, bylo nezbytné provést úklid a čištění okolí. Svědkyně se konkrétně věnovala čištění oken, dům byl porostlý psím vínem, stříhala části rostlin v okolí oken, okna umývala, s manželem prováděli další úklidové práce. U venkovního posezení byly paravány, které oddělovaly bazénovou část, která se neužívala, protože byla v dezolátním stavu. Mřížované dřevěné zástěny (paravány) byly poškozené, pamatuje si, že jedna málem spadla na děti. Rostlin a keřů v zahradě bylo značné množství, některé jehličnany označila svědkyně za přerostlé. Bratranec s paní jméno FO měli dva psy, nikdy s nimi žádný problém nebyl, na zahradě se po psech nic neválelo, byli přátelští, chovali se mírumilovně, nebyli nezvladatelní. Nikdy neviděla psy skákat na zařízení, něco trhat či ničit. Svědkyně nemá zahradnické vzdělání, ale umí se starat se o zahradu, pečovat o rostliny. právnická osoba u vily byly zásahy činěny tak, aby se zachoval tvar keřů, aby došlo k odpovídajícímu zastřižení. Údržba „psího vína“ byla omezena na to, aby bylo vidět z oken a zbytek omítky byl porostlý. Nezaznamenala zásah spočívající v odseknutí hlavního kořene rostliny při zemi. U plotu k sousednímu pozemku byly vzrostlé keře, možná túje, upravovaly se, určitě nešlo o odstraňování či kácení. Přístupový chodníček byl upravován. Na oknech byly venkovní rolety, svědkyně neví, zda fungovaly, zda byly nastálo shrnuté nebo byly používané. 18. jméno FO je dlouholetým kamarádem jméno FO, otce jméno FO, který bydlel ve vile pronajímané žalovaným. jméno FO svědka požádal o přítomnost při vrácení nemovitosti zpět majiteli, neboť očekávali, že nastanou komplikace, svědek o průběhu předání pořizoval zvukový záznam. jméno FO žalovaný s paní (manželé Fernandezovi) ještě ani dům neviděli a už byli rozhodnuti, že bude problém, že nevrátí kauci, jejich přístup byl zcela účelový. Svědek byl předtím ve víle třikrát nebo čtyřikrát, žádné výrazné poškození vevnitř ani venku neviděl, nenapadlo ho podrobně si všímat konkrétních věcí. Psy v nemovitosti označil svědek za přátelské, hodné, neviděl je nikdy nic kousat, škrábat, poškozovat. 19. jméno FO uvedl, že žalobkyně byla firmou jeho strýce, nemovitost měl pronajatou jeho bratranec jméno FO s partnerkou, svědek byl v domě několikrát. Žádného ze dvou psů, kteří se pohybovali po domě a zahradě, neviděl ničit nábytek či jiné vybavení. adresa byla neudržovaná, stav nemovitosti se postupně lepšil. Přístup do domu svědek označil za normální a bezproblémový, vnitřek za běžně opotřebený a odpovídající stáří domu.

20. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že po uzavření nájemní smlouvy s žalobkyní vykonal na podzim roku 2018 náhodnou procházku ke své nemovitosti, nahlédl za plot a zjistil, že do chodníku byl proveden zásah. Chodník se v té době nacházel v nedokončeném stavu. Žalovaný se snažil kontaktovat jméno FO, ale v domě nikdo nebyl, pan jméno FO nezvedal telefon. S panem jméno FO se žalovaný telefonicky spojil po několika dnech, on mu vysvětloval, že opravy chodníku byly nutné, protože jeho partnerka je v jiném stavu. Budou potřebovat kočárek, po původním užším chodníku by nemohli k domu jezdit. Ubezpečoval žalovaného, že úpravy dělá se svým otcem a strýcem, že vše bude provedeno kvalitně. Žalovaný následně zjistil, že chodník je v podstatě dokončen, chyběl pouze zásyp hlíny k opěrným zídkám. Žalovaný s úpravami spokojen nebyl, protože původně ozdobné kvádry byly spojeny maltou a plnily opěrnou funkci, nelíbily se mu dlaždice použité na chodník, ani to, že došlo k rozšíření chodníku z šíře dvou dlaždic na tři. Původně bylo po stranách chodníku elektrické osvětlení, přívod elektřiny byl řešen kabely v zemi, chodník osvětlovalo 6 lampiček na třech místech (vždy dvě naproti sobě), polovina lamp nesvítila. Světla přestavbou chodníku zmizela. Popsané výhrady žalovaný panu jméno FO sdělil, nikdy mu nedal předchozí ani dodatečný souhlas se změnou chodníku v podobě, v níž byla realizována. V té době si žalovaný i uživatelé nemovitosti ještě představovali, že dům budou užívat třeba i 20 let. jméno FO žalovanému přislíbil, že až nebude rozšířený chodník potřeba, bude vše uvedeno do předchozího stavu. Žalovaný v uvedené souvislosti zdůraznil obsah emailu odeslaného jméno FO dne 22. 3. 2020 (čl. 182), v němž vyzývá k dokončení opravy kamenné dlažby venku okolo domu mj. chodníku rozšířeného kvůli průjezdu dětským kočárkem. Žalovaný označil stav chodníku u domu za nadprůměrně dobrý, ani předchozí nájemci od firmy název společnosti si na stav chodníku nestěžovali. Žalovaný vyloučil, že by chodník vyžadoval zásahy k tomu, aby mohl být používán. Po skončení nájmu na dobu určitou žalovaný již nepřistoupil k prodloužení nájemního vztahu kvůli chování nájemců, kteří nemovitost znehodnotili a způsobili škodu. Vnějšímu pohledu z adresa na posezení u bazénu bránily paravány ve stáří cca 20 let, poslední důkladná údržba všech paravánů impregnací proběhla na jaře 2017. jméno FO tři paravány vyjmula z dřevěných rámů včetně odstranění prorostlého keře. Paravány jí údajně překážely, měla tvrdit, že uhnily a spadly na děti. Čtvrtý paraván se stále nachází na místě, je v dobrém stavu, pouze je obalený vrstvou mechu, protože nebyl čištěn, dřevo je ale v pořádku, bytelné. Žalovanému nikdy nebyla hlášena žádná závada spočívající v poškození paravánů. jméno FO žalovanému přislíbil nápravu dodáním nových paravánů, k čemuž nikdy nedošlo. Při předávání nemovitosti dne 30. 11. 2020 žalovaný zjistil, že na zahradě chybí velké množství zeleně, zejména tújí, došlo i k zásahu do vzrostlých tújí jejich nevhodným a neodborným sestříháním. Zmizela jedna vzrostlá a jedna menší túje v průčelí domu z levé a pravé strany vstupního schodiště. Po zakoupení domu žalovaným stačilo dveře v interiéru pouze navoskovat – žalovaný nebyl schopen přesně specifikovat ošetřující povrchovou úpravu, kterou prováděla jeho manželka. Poškození zachycené na fotografiích se objevilo po odchodu pana jméno FO a paní jméno FO, žalovaný dne 30. 11. 2020 vyfotografoval poškozené vnitřní dřevěné prvky, žádná taková poškození se před započetím nájmu v interiéru nenacházela. Venkovní i vnitřní dveře byly poškrábané od dvou či tří psů nájemců, kteří byli v domě zavíráni. Psi se snažili dostat ven, drápali na dveře v jednotlivých místnostech ve všech patrech i na vchodové dveře. Podle žalovaného venkovní rolety poškozeny nebyly.

21. Podle jméno FO byla vila v době, kdy ji užívala paní jméno FO s panem jméno FO, v katastrofálním stavu, protože tam pobíhali dva psi, kteří poškozovali zařízení. Psi se do domu dostávali přímo z blátivé zahrady, svědkyně občas v domě objevila psí výkaly. Nájemci po domě chodili v botách, k domu a vybavení se chovali jako k majetku, který není jejich. jméno FO měla najatou uklízečku, která docházela jednou za 14 dnů, pro zachování pořádku v domě to však nestačilo. Svědkyně cca jeden rok působila jako pečovatelka o syna uživatelů, zároveň se pokoušela udržovat vilu v uklizeném stavu. Občas se starala o psy, když byly obyvatelé domu na dovolené. Výkon činnosti svědkyně pro paní jméno FO byl intenzivní, ve vile denně strávila průměrně 4-5 hodin, někdy se tam zdržovala i déle nebo zůstala přes noc. Svědkyně sdělila, že opakovaně viděla, jak jeden ze psů skákal na dveře u kuchyně, škrábal po nich z vnitřní strany, škrábance se nacházely hlavně u kliky. Bylo to nevychované štěně bez výcviku. Svědkyně podrobně neprohlížela stav dveří v době, kdy začala vilu navštěvovat, podle ní byly dveře zničené vyskakováním a škrábáním štěněte Conie. Druhá fenka byla starší, klidnější. Svým chováním přímo škodu nepůsobila, problém byl v tom, že neměla utírané tlapky. Psi byli v dolní kuchyni zavíráni proto, aby jejich štěkot nebyl slyšet v okolí. Pokud nebyli psi zavřeni v kuchyni, pohybovali se volně po celé vile i zahradě, neměli vymezený žádný určitý prostor. Na oknech domu nešly stahovat venkovní žaluzie. jméno FO na popud partnerky rozšířil chodník kvůli průjezdu kočárku. Po chodníku se chodit dalo, změnu určitě nepotřeboval. Venku u sezení byly pokácené paravány, podle svědkyně byly v pořádku, nepůsobily na ni tak, že by měly spadnout. U paravánů byl nějaký keř s květinami. Svědkyni bylo sděleno, že kdyby se o to pan jméno FO zajímal, má říci, že byly ohroženy děti nebo že paraván spadl na děti. Vztah s paní jméno FO v době, kdy svědkyně do vily docházela, označila za velmi blízký, kamarádský, tykaly si. Kamarádila i s panem jméno FO. Cca půl roku předtím, než nájemci z vily odešli, proběhla mezi nimi a svědkyní výměna názorů a neshoda, dohodli se, že svědkyně už k nim docházet nebude. Aktuálně se svědkyně s paní jméno FO ani s panem jméno FO nestýká, jejich vzájemný vztah se co kvality proměnil, svědkyně změnu a její důvody nechtěla před soudem komentovat. Svědkyně k dotazu žalobkyně potvrdila, že v příspěvku na facebooku o paní jméno FO napsala: ,,Zrůda jméno FO, která si hraje na nejlepší kamarádku, kdy vědomě a cíleně využívá dobré a naivní lidi, kteří jí všechno věří. jméno FO pro prachy jde přes mrtvoly“. 22. jméno FO bydlí v bezprostředním sousedství vily, kterou vlastní žalovaný, věděl že dům se zahradou využívají pan jméno FO s paní jméno FO. Svědek nikdy nebyl uvnitř domu. Svědek potvrdil, že pan jméno FO pokácel túje v délce 5 m, které se nacházely podél plotu. Za plotem na zahradě svědka je umístěna garáž, kterou svědek v té době stavěl, proto si také kácení tújí panem jméno FO vybavil. Túje před pokácením mohly mít právnická osoba,5 m a zůstaly po nich jen pařezy cca 15 cm nad zemí. Túje tvořily normální plot, nebyly seschlé, možná byly zespodu trochu rezavé. jméno FO svědka neinformoval, proč túje kácí, říkal, že tam dělá místo. Svědek předpokládal, že má kácení tújí povolené, když se do toho pustil, nebavil se však s ním o tom. Teprve dodatečně se svědek od žalovaného dozvěděl, že ke kácení došlo bez jeho souhlasu. Svědek žalovanému sdělil, že má odstraňování tújek náhodně vyfocené v souvislosti se stavbou garáže, fotografie ze dne 29. 9. 2020 (čl. 195 – 2. strana) poskytl žalovanému. Svědek uvedl, že ve vedlejší zahradě předělávali (rozšiřovali) chodníček ke vchodu, původní majitel měl všechny chodníčky z pískovce. 23. jméno FO s manželem nemovitost vlastnili před žalovaným, který ji získal v insolvenčním řízení. Manželé jméno FO se z domu odstěhovali v únoru 2017. Svědkyně věděla o tom, že žalovaný měl v domě nejprve ubytované pracovníky firmy, poté se do domu nastěhoval pan jméno FO se svou partnerkou paní jméno FO. Uživatelé měli dva psi, kteří při návštěvě svědkyně pobíhali po zahradě, štěkali přes plot. Psi byli minimálně jednou tak velcí, než dva pejsci manželů jméno FO. Svědkyně bydlela v domě v Komenského ulici čp. 35 let, dům s manželem průběžně udržovali, vyměnili okna, podlahy, větší rekonstrukce proběhla koncem 90. let. Při zmíněné rekonstrukci byly dveře v interiéru přebroušeny a nově nalakovány, tak aby zůstaly v původním stavu. Na to měli speciální firmu. Insolvenční řízení probíhalo v letech 2010-2017, majitelé se i v jeho průběhu o dům se zahradou starali. Po zakoupení nemovitosti žalovaným předali stavbu vyklizenou s nábytkem, který byl rovněž odkoupen z majetkové podstaty. Když žalovaný vilu přebíral, stačilo pouze vymalovat. Pokud by byly na dveřích nějaké škrábance od pejsků manželů jméno FO, mohlo se to týkat pouze venkovních dveří. Když chtěl pejsek dovnitř, tak si v úrovni své výšky packou zaškrábal, ani se nestavěl na zadní. Psi svědkyně byli vzorně vychovaní, věděli, že nesmí škrábat nebo znečišťovat byt, venčili se na zahradě a na procházkách. Zdržovali ve spodní obytné kuchyni, a to pouze přes noc, měli tam své pelíšky. Vnitřní dveře pejsci nikdy nepoškrábali, vždy čekali, než se ráno svědkyně vzbudí a přijde. Svědkyně se vyjadřovala k fotografiím na čl. 78 – 84, stav zničení zobrazených věcí označila za hrozný. Dveře v okolí klik v době užívání jméno FO určitě poškrábané nebyly, jejich pejsci byli nižšího vzrůstu, ke klice by ani nedosáhli. Žádné škrábance nebyly ani na podlaze či jiných dřevěných prvcích. Dveře k záchodu nebyly poničené, manžel svědkyně vždy pečlivě nalepil případné odštěpky zpět na povrch dveří, dveře opravoval. Svědkyni překvapilo, jak je zahrada neudržovaná, nebylo posekáno, shrabáno. Chodník, byl původně z pískovce, namísto toho byl osazen dlažbou či terasem. Podle svědkyně tím došlo ke zhodnocení nejen chodníku, ale celé vily s prvky funkcionalismu, která pochází z 30. let 20. století. Předchozí majitelé v zahradě udržovali osvětlení chodníku, které podle svědkyně následně chybělo. Posezení u bazénu bylo původně kryto paravány, paravány bylo z jara zapotřebí vždy pouze mírně poopravit a natřít, při odstěhování jméno FO byly paravány funkční. V té době se na zahradě nacházely túje po celé délce domu až k pojezdové bráně, které plnily funkci přirozené rodné přijmení zahrady před prachem, nepořádkem a nahlížením ostatních. V době nájmu vily panem jméno FO byly paravány odstraněny, posezení tím ztratilo výhodu soukromí. Svědkyně vilu navštívila cca 2 – 3 týdny poté, co pan jméno FO s rodinou odešli. Stav domu popsala jakou dlouhodobě zanedbaný, vše bylo zašlé, špinavé, byly zatažené žaluzie, nebylo větráno. Ke svému vztahu k panu jméno FO a k paní jméno FO svědkyně uvedla, že jim pomáhala v době, kdy se od žalovaného stěhovali, zdržovali se u ní před a po předání domu žalovanému, následně se u ní stavovali při návštěvě Trutnova na kávu. jméno FO svědkyni přemluvila ke spolupráci, která nebyla úspěšná kvůli nesplněným smlouvám a slibům paní jméno FO, vzájemná spolupráce skončila konfrontací. Svědkyně se odmítla vyjadřovat k osobním věcem, k podanému trestnímu oznámení a sporům mezi ní a žalobkyní, která je personálně propojená s panem jméno FO, paní jméno FO vystupuje jako právník společnosti. Svědkyně uvedla, že si nehodlala v tomto řízení s uvedenými osobami vyřizovat účty, ale pravdivě popisovala stav domu. 24. jméno FO bydlel ve vile žalovaného v Trutnově asi jeden rok v době výkonu práce pro společnost název společnosti. Na zakázce zůstal jako poslední, byl pověřen předáním nemovitosti zpět majiteli. K předání došlo písemně, byl u toho žalovaný a zároveň budoucí nájemkyně paní jméno FO, která se předávání ujala, byla iniciativní, pořizovala zápis. Podle svědka on a jeho spolupracovníci užívali nemovitost řádně, zdržovali se v práci, v domě nocovali, občas si připravovali večeři. V domě podle potřeby zaměstnavatele název společnosti bydlelo 3 až 5 lidí. Svědek po předestření fotodokumentace čl. 477 - čl. 483 sdělil, že na fotografii čl. 477 je z čelního pohledu zachycena zahrada, jak vypadala během pronájmu společností název společnosti - pracovníci užívali hlavně dům, do zahrady prakticky nezasahovali. Po porovnání záběrů čl. 479 x čl. 481 (samostatný paraván vpravo a část schodiště s vchodem) svědek sdělil, že v době, kdy v nemovitosti pobýval, byly u schodiště túje, které na snímcích na čl. 481 chybí. Směrem k nepoužívanému bazénu se nacházely paravány, podle svědka byly funkční, nepoškozené, svědek však jejich stav blíže nezkoumal. Po paravánech se pnuly rostliny. Na obrázku čl. 480 paravány již zachyceny nejsou, chybí keře před paravány. K fotografii na čl. 482 svědek uvedl, že v době pronájmu firmy název společnosti byla celá garáž zarostlá tújemi, které byly krásné, zelené. Na předestřeném obrázku jsou túje ořezané a také zde chybějí. Na obrázku na čl. 477 – 2. strana je zachycen chodník od vstupu brankou k hlavnímu vchodu, po chodníku uživatelé domu chodili, chodník funkci splňoval. Po stranách chodníku se nacházela světla, svědek neviděl, že by se někdy rozsvěcovala. Na obrázku čl. 478 – 2. strana je vidět chodník upravený, rozšířený. K fotografiím vnitřních dveří čl. 480 – 2. strana svědek sdělil, že tento pohled vidí poprvé, dveře jsou hrozně poškozené, pracovníci firmy název společnosti interiér opouštěli v perfektním stavu, dveře takto určitě nevypadaly. Rolety moc nepoužívali, při přejímce i při odevzdání byly rolety funkční, což se mělo projevit i v zápisu o předání. Při výslechu dne 25. 5. 2024 svědek upřesnil, že při předání domu paní jméno FO se zkoušela pouze roleta v obývacím pokoji a fungovala. Setrval na vyjádření, že po skončení nájmu společnosti název společnosti byla nemovitost vrácena zpět v dobrém stavu, což se týkalo i zahrady. Trávu na zahradě po dobu trvání nájmu pravděpodobně nesekali, svědek střídal týdenní pobyty, takže si nebyl jist.

25. Z kupní smlouvy ze dne 23. 11. 2016 (čl. 235) soud zjistil, že žalovaný se stal vlastníkem nemovitosti po původních majitelích Ivě jméno FO a jméno FO. Nemovitost byla žalovanému prodána insolvenčními správci z majetkové podstaty dlužníků. Z článku VI. bod 2 kupní smlouvy vyplývá vědomost kupujícího, že nemovitosti byly delší dobu užívány, že jsou užívané, opotřebované, kupující se proto vůči prodávajícímu výslovně ve smlouvě vzdal práva z vadného plnění. Z výpovědi paní jméno FO (viz výše) vyplývá, že s manželem opustili nemovitost a předali ji žalovanému v únoru 2017.

26. Soud již při úvodním jednání dne 15. 12. 2021 sdělil názor, že z nájemní smlouvy vyplývá převzetí předmětu nájmu žalobkyní ve stavu způsobilém k užívání, nikoli ve stavu neopotřebeném, zcela bezvadném. Žalovaný tvrdil, že mu žalobkyně způsobila škodu spočívající v tom, že cena určitých věcí ke dni skončení nájmu se snížila oproti jejich ceně ke dni započetí nájmu. Žalovaný měl povinnost předložit takové důkazy, z nichž by byl stav věcí, jejichž poškození bylo tvrzeno, objektivně seznatelný, a to jak ke dni 27. 7. 2018, tak ke dni 30. 11. 2020. Porovnání hodnot věcí při vzniku a při zániku nájmu je základním předpokladem k úvahám o vzniku škody, bez zjištění původního a konečného stavu údajně poničené věci nelze tvrzenou škodu prokázat.

27. Z obsahu výslechů účastníků a svědků soud uzavřel, že z nich nelze učinit spolehlivé závěry o konkrétním stavu jednotlivých věcí v interiéru domu ke dni 27. 7. 2018 ani ke dni 30. 11. 2020. Podle žalovaného měly být užíváním nájemce poškozeny zjm. vnitřní a vchodové dveře a venkovní rolety, uvedené vybavení domu označil žalovaný za bezvadné, nepoškozené, zcela funkční a dveře nadto za velmi hodnotné. Svědek jméno FO se vyjádřil tak, že všechny dveře při odchodu pracovníků firmy název společnosti byly v perfektním stavu, záběry na čl. 480 – 2. strana označil za „úplnou hrůzu“. Svědkyně jméno FO vnitřek domu po ukončení nájmu žalobkyně označila za zanedbaný a poškozený oproti stavu, kdy s manželem nemovitost užívali. Výpověď svědkyně hodnotil soud s přihlédnutím k emailu, který psala jméno FO v době, kdy jejich vztah byl ještě přátelský (čl. 444). V něm k vybavení domu uvádí, že rámy a dveře jsou v původním stavu. Dům měl několik vlastníků, z nichž hlavně majitelé do roku 1968 mu nevěnovali žádnou péči, spíše ho ničili. Restaurování dveří se nedělalo a na dveřích i rámech bylo stáří znát. V domě vždy žili děti a psi, dveře i rámy, zábradlí na schodišti a dřevěné schody byly plné různých škrábanců, které ani po vybroušení a nátěru kolem roku 1995 nezmizely, protože hloubkové broušení nebylo možné. K funkčnosti venkovních rolet je uvedeno, že v přístavbě se do drážek, ve kterých rolety jezdily, dostaly kmínky přísavníku a nešlo s nimi řádně manipulovat. Pokud nebyly kmínky přísavníku po roce 2016 pravidelně odstraňovány, mohlo dojít k porušení ostatních drážek. Ruční pohon velké rolety v obývacím pokoji byl nedostatečný vzhledem k její šířce a v roce 2016 již byl poškozený tak, že se musela tahat ručně a nešlo s ní manipulovat přes ozubené kolečko. Výpověď svědkyně jméno FO o stavu nemovitosti považuje soud za nevěrohodnou, ovlivněnou aktuálním negativním vztahem k osobě paní jméno FO. Totéž platí pro výpověď jméno FO, která hodnotila chování obyvatel domu k užívanému majetku velmi negativně. Jednatel žalobkyně, jméno FO, jméno FO a množství jeho příbuzných, kteří pomáhali se stěhováním, úklidem a opravami nemovitosti, se vyjadřovali ke stavu nemovitosti na počátku i během nájmu. Sdělovali, že vybavení domu bylo zčásti nefunkční (mimo jiné i rolety), opotřebované, zanedbané apod. Podle jejich přesvědčení psi uživatelů žádnou škodu nepůsobili, byli vychovaní, na dveře neškrábali. jméno FO a jméno FO ve svých výpovědích výslovně uvedli, že před vrácením nemovitosti žalovanému došlo k obroušení všech vnitřních dveří a jejich namoření. Toto tvrzení svědků je ve zjevném rozporu s fotodokumentací ze dne 26. 11. 2020, která byla žalobkyní doložena na disku CD (příloha čl. 321). Části poškozených dveří jsou viditelné např. na fotografiích č. 173825, 173830, 173841, 173843, 173849, 174037, 174104, 174120, 174149, 174240, záběry popírají informaci uváděnou svědky o renovaci dveří před zánikem nájemního vztahu. Žalobkyně k veškerým fotografiím, které soudu předkládal žalovaný, namítala absenci data pořízení. Soud porovnal fotografie poškozených dveří nacházející se na CD disku čl. 321 a shledal značnou podobnost s fotodokumentací na čl. 199 – 201, kterou předložil žalovaný s tím, že tuto vyhotovil bezprostředně po navrácení nemovitosti. Soud má za prokázané, že ke dni skončení nájemního vztahu v domě vykazovaly dveře poškození spočívající v poškrábání, vrypech či vyštípnutí části povrchu. Výpověďmi svědků, účastníků ani dostupnou fotodokumentací (viz hodnocení níže) však nebyl prokázán přesný stav vnitřních a vchodových dveří ke dni 27. 7. 2018, což je z pohledu uplatněného nároku na náhradu škody rozhodující. Soud k důkazu provedl fotodokumentaci nemovitosti, kterou pořídila jméno FO dne 27. 7. 2018. Uvedeného dne žalovaný v přítomnosti budoucí uživatelky M. jméno FO přebíral nemovitost od předchozího nájemce (disk CD na čl. 321 obsahující údaj o datu vzniku fotografií). Prohlíženy byly barevné fotografie, soud přitom využil možnost přiblížení detailů jednotlivých záběrů. Stavu dveří se týkají pouze fotografie č. 104148 – je zachycena spodní část dveří s nekvalitní povrchovou úpravou (cákance barvy), pravděpodobně neodborně opravovaná část pod klikou (čl. 250), č. 104154 – zachycen opotřebovaný věšák a část dveří se zjevně opotřebovanou oblastí v okolí kliky (čl. 250 – 2. strana), č. 104212 – zachyceny vchodové dveře z vnější strany se značně poškozenou spodní částí (čl. 251), č. 104247 – záběr na vnitřní dveře z neznámého místa v domě s chybějícím zámkem a vyštípnutým dřevem na okraji, v oblasti kliky je dřevo zjevně poškozené (čl. 251 – 2. strana). O poškozené desce u dvou stolů vypovídají fotografie č. 104004 (čl. 249), 104503 (čl. 254) a č. 110622 (čl. 256). Z dostupných fotografií dveří a dřevěných prvků je zjevné, že tvrzení žalovaného o bezvadnosti a zachovalosti vnitřního vybavení domu neodpovídá skutečnosti. Žalovaný předložil záběry poškozených částí dřevěného vybavení (čl. 78 – 82, čl. 199 – 201), tyto však byly podle jeho informací pořízeny až po vyklizení domu a skončení nájmu. Žalovaný by k prokázání tvrzeného poškození musel předložit záběry úplně stejných věcí (dveří) v okamžiku započetí užívání domu žalobkyní. Takové fotografie však neexistují. Z neurčitých a obecně formulovaných výpovědí svědků nelze o stavu jednotlivých věcí učinit odpovídající zjištění. Nebylo tedy objasněno a postaveno najisto, jak vypadaly jednotlivé dveře v domě ke dni 27. 7. 2018, do jaké míry byly v té době opotřebované, zda se do 30. 11. 2020 na dveřích projevily změny ve smyslu jejich poničení, zda a v jakém rozsahu došlo ke snížení hodnoty konkrétních dveří. Z obsahu vzájemného návrhu žalovaného se přitom podává, že mu byla způsobena škoda na vstupních dveřích a celkem na dalších deseti dveřích v různých částech domu. Provozuschopnost venkovních rolet ke dni 27. 7. 2018 z provedeného dokazování rovněž nevyplývá. Jestliže není jisté, že rolety byly způsobilé k užívání a že řádně fungovaly na začátku nájmu, nelze dospět k závěru o znehodnocení rolet v důsledku používání jméno FO a jméno FO. Soud proto dospěl k závěru, že vznik škody na dřevěných součástech interiéru předmětu nájmu (požadované náklady na odbornou rekonstrukci ve výši 70 000 Kč) a škody roletách (požadované náklady na opravu 26 632 Kč) nebyl v řízení provedeným dokazováním zjištěn.

28. Z fotodokumentace chodníku na pozemku u domu žalovaného i ze souhlasných prohlášení účastníků vyplývá, že uživatelé nemovitosti během trvání nájmu přistoupili k úpravě části chodníku. Změna spočívala v rozšíření části chodníku od brány k hlavnímu vchodu do domu. Účastníci se lišili v tvrzení, zda žalovaný zamýšlenou změnu chodníku odsouhlasil již před vznikem nájmu, nebo zda neohlášené stavební úpravy objevil náhodně. Soud považuje za podstatné ujednání čl. 8.9 nájemní smlouvy, v němž se nájemce při skončení nájmu zavázal vydat pronajímateli předmět nájmu ve stavu, v němž si nájemce od pronajímatele převzal (či ve stavu, na kterém se účastníci písemně dohodnou). Žalobkyně potvrdila, že žádná písemná dohoda o stavebních úpravách chodníku či jiných změnách na pozemku mezi stranami uzavřena nebyla. Bylo proto povinností žalobkyně vydat chodník v původním stavu, a pokud tak neučinila, nahradit škodu vzniklou tím, že k vrácení chodníku žalovanému v původním stavu nedošlo.

29. Soud ustanovil znalce z oboru ekonomiky a stavebnictví tituly před jménem jméno FO, jehož úkolem bylo zhodnotit stav chodníku v červenci 2018 a v listopadu 2020 a stanovit, jaký měla stavební úprava realizovaná nájemcem vliv na cenu chodníku. Znalec měl přihlédnout k technickému stavu, estetickému dojmu, stáří a životnosti původního chodníku, zhodnotit nový stav z hlediska kvality a vhodnosti použitého materiálu i provedených prací. Znalec učinil závěr, že původní vlastník nemovitosti při návrhu a realizaci zpevněných ploch (přístupové chodníky, odstavná plocha pro auta, zpevněné plochy u bazénu) preferoval vzhled zpevněných ploch před jejich užitnými vlastnostmi (údržba a životnost). Z těchto důvodů volil pískovcové kameny před např. žulovými kameny nebo před betonovými prvky. V případě posuzování pouze technického hlediska došlo podle znalce ke zvýšení hodnoty chodníku, který je nyní z jedné strany ohraničen zídkou z pískovcových kamenů spojených cementovou maltou. Došlo ke zvětšení plochy přístupového chodníku betonovou dlažbou. Při posuzování estetického hlediska došlo podle názoru znalce ke znehodnocení chodníku a to jak zídky z pískovcových kamenů, tak vlastního chodníku z pískovcových kamenů. Znalec zdůraznil, že kvantifikace estetického hlediska je subjektivní záležitostí. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný usiluje o uvedení chodníku do původního stavu před červencem 2018, preferuje tedy estetické hledisko. Znalec popsal činnost vedoucí k uvedení chodníku do původního stavu (demontáž zídky z pískovcových kamenů, demontáž zpevněné plochy chodníku v místě jeho rozšíření, realizace původní betonové zídky s obkladem z pískovce, položení dlažby z pískovcových kamenů), potvrdil, že chodník lze uvést do stavu, v němž se nacházel v červenci 2018. Náklady na uvedení chodníku do původního stavu znalec stanovil na částku 30 313 Kč, tyto náklady jsou marginalitou v porovnání s hodnotou celé nemovitosti. Stávající chodník, především jeho část z betonové dlažby, působí vzhledem ke zbývajícím zpevněným plochám z pískovce nepatřičně a negativně ovlivňuje hodnotu nemovitosti. Znalec proto považuje uvedení chodníku do stavu před červencem 2018 za vhodný postup.

30. Znalec tituly před jménem jméno FO byl soudem vyslechnut při jednání dne 28. 11. 2023. Znalec setrval na obsahu a závěrech písemně zpracovaného posudku. Námitky žalovaného k cenám stavebních prací, opírající se o cenovou nabídku jméno FO (čl. 395), označil znalec za nedůvodné. Podstatné podle znalce je, že potřebné práce na úpravě chodníku jsou malého rozsahu, záleželo by na volbě konkrétního zhotovitele včetně toho, zda by byl plátcem DPH. Znalec při výslechu upřesnil, že v souvislosti s odstraněním a posunem zídky došlo k poškození přívodního kabelu k osvětlovacímu tělesu a k odstranění osvětlovacího tělesa. Znalec souhlasil s odhadovaným nákladem na napojení elektroinstalace osvětlení chodníku (bod 9 cenové nabídky J. jméno FO) ve výši 6 000 Kč, neboť znovuzavedení osvětlení by vyžadovalo novou revizi přívodního kabelu. Žalobkyně tvrdila, že zhotovení chodníku zčásti ze starého a zčásti z nového pískovcového materiálu by nutně muselo znamenat zhodnocení oproti stavu v roce 2018, kdy původní materiál byl podle žalobkyně již zdegenerovaný a v podstatě bez hodnoty. Znalec vysvětlil, že zpevněné plochy na pozemku u domu je potřeba hodnotit jako celek, uvedením části chodníku do původního stavu by došlo k výměně (úpravě) cca 5 % všech zpevněných ploch, nelze proto uvažovat o nějaké míře zhodnocení. Znalec zdůraznil, že zásadní pro jeho odborné posouzení bylo estetické hledisko, vycházející z postoje vlastníka, který nárokoval uvedení pozemku do původního stavu. Soud po zohlednění nákladu na položku elektroinstalace osvětlení má za prokázané, že náklady na uvedení chodníku do stavu před započetím nájmu žalobkyně by činily částku 36 313 Kč.

31. Ze souhlasného prohlášení účastníků je nesporné, a vyplývá to i z předložené fotodokumentace (např. čl. 193, shodně čl. 516), že před posezením u bazénu se před vznikem nájemního vztahu nacházely 4 paravány. V průběhu užívání nemovitosti jméno FO a jméno FO došlo k odstranění tří paravánů vlevo. Z pohledu tvrzené škody nehraje roli, zda paravány byly z místa zavěšení cíleně odstraněny a zničeny (verze žalovaného) a nebo zda z důvodu špatného stavu uhnily a spadly či hrozily spadnout na děti (verze uživatelů nemovitosti). Vzhledem k zásadním rozporům v účastnických a svědeckých výpovědích přistoupil soud k objektivizaci stavu paravánů na základě fotodokumentace a zjm. odborného posouzení znalce. Znalec tituly před jménem jméno FO v posudku popsal, že prostor zahrady byl od prostoru venkovního bazénu oddělen oplocením, které bylo tvořeno volným vstupním otvorem a dále celkem třemi poli dřevěných konstrukcí (paravánů) o rozměrech 95 cm x 180 cm a jedním polem dřevěné konstrukce o rozměru 60 cm x 180 cm. Dřevěné konstrukce byly tvořeny dřevěnými rámy a vnitřní dřevěnou výplní a sloužily především jako opora popínavých rostlin, které vytvářely živý plot. Bylo zjištěno, že tři pole o rozměrech 95 cm x 180 cm byly odstraněny. Jeden z obvodových rámů je ve spodní části poškozen. Z fotodokumentace doložené ve spise je podle znalce zřejmé značné poškození výplní dřevěných rámů (paravánů), které vyplývá ze stáří paravánů pořízených v r. 1996, dále bylo způsobeno prorůstáním dřevin paravány a dále z důvodu ztížené údržby paravánů nátěrovými systémy v průběhu životnosti paravánů. Ztížená možnost nátěrů byla způsobena právě existencí pnoucích dřevin, kdy paravány sloužily primárně jako jejich opora. Znalec sdělil, že k červenci 2018 pokládá paravány na konci technické životnosti, označil je za nezpůsobilé sloužit svému účelu, bez možnosti oprav. Obvyklá cena tří dílů paravánů byla k červenci 2018 byla podle znalce rovna nule. Pokud by od července 2018 do prohlídky znalcem zůstaly tři paravány zabudovány v konstrukci (obdobně jako existující 4. paraván), byla by tedy jejich současná obvyklá cena nulová.

32. Žalovaný předložil náčrtek na čl. 424 se zakreslením rostlin a keřů, které měly být uživateli domu v době trvání nájmu žalobkyně zničeny či znehodnoceny. S odkazem na fotodokumentaci z doby před zahájením nájmu žalovaný uvedl, že se v místě před paravány nacházel keř hortenzie (označovaný v průběhu řízení též jako vistárie či pelargonie – viz komentář k fotografii na čl. 524), po levé i pravé straně vstupního schodiště rostly túje, podél plotu se sousedy jméno FO se nacházela souvislá řada tújí a po stěnách domu se pnula popínavá rostlina přísavník pětiprstý. Odhad výše škody žalovaný opíral o stanovisko tituly před jménem jméno FO ze dne 11. 7. 2021, označené jako znalecké posouzení (čl. 49 – 52 spisu). Nahlédnutím do seznamu znalců soud zjistil, že v době zpracování ocenění pro žalovaného již tituly před jménem jméno FO nebyl zapsán v seznamu znalců, k zániku výkonu činnosti znalce došlo 28. 2. 2021. Z obsahu stanoviska tituly před jménem jméno FO vyplývá, že bylo vyhotoveno na základě emailového objednání s přiloženou fotodokumentací, včetně pozdějšího upřesnění a telefonické domluvy s žalovaným. Přímé šetření na místě samém nebylo provedeno, neboť podle zpracovatele nebylo nutné. tituly před jménem jméno FO na základě fotografií (které však neučinil součástí svého odborného vyjádření) konstatoval, že jsou na nich zachyceny pařezy s průměrem 10 – 12 cm po kmenech pokácených zeravů v počtu 21 kusů. Na fotografii shledal chybějící zeravy v místě podél garáže souseda jméno FO, prořez měří celých 7 metrů. Zeravy ve věku cca 60 – 70 let tvořily součást živé stěny, jejíž souvislost a funkčnost byla závažně porušena. Ostatní zbylé zeravy jsou vysoké 4 metry a obvod kmenů zbylých zeravů má 30 – 34 cm. U 12 kusů zeravů ve stáří 40 – 50 let, rostoucích podél hranice zahrady jak směrem k sousedovi jméno FO tak směrem do adresa, byly velmi necitlivým způsobem ořezány větve tak, že dřeviny jsou zohaveny a vypadají nevzhledně. Ořezání větví bylo uděláno nezahradnickým způsobem a v místech, kde není pravděpodobné, že by stromy obrazily z náhradních pupenů. Stromy byly narušeny v místech, kde je jejich funkce nejžádanější pro nezbytnou izolaci a intimitu. Po stranách vstupního schodiště do vily byly zasazeny dva zeravy jako solitéry. Jich zbylé pařezy mají průměr 12 a 17 cm, stáří stromů bylo 40 – 50 let. V místech, kde rostlina přísavník pětiprstý obepínala garážový přístřešek náležející k vile, došlo podle fotografií k podříznutí kmenů této popínavé rostliny. Uvedeným zásahem byla podle tituly před jménem jméno FO poškozena celá stěna vily ze strany adresa, protože došlo k uschnutí porostu v těchto místech na ploše cca 15 m² stěny domu. Tímto byl narušen neodmyslitelný ráz jedinečné prvorepublikové vily, navíc došlo k poškození omítky na stěně, protože přísavné destičky zničené popínavé rostliny neopadají, ale i suché jsou pevně připojeny k omítce, kterou tak zošklivují. Celkovou škodu na dřevinách v zahradě vily tituly před jménem jméno FO vyčíslil na částku 201 090 Kč. Žalovaný náhradu škody, která mu byla způsobena zásahy žalobkyně na zahradě, požadoval v přiměřeně snížené částce 123 370 Kč.

33. Soud vzal na základě fotografie čl. 193 (obě strany listu), shodně na čl. 519, za prokázané, že na levé i pravé straně schodiště se nacházely samostatně stojící (na pravé straně spíše ležící) túje. Existenci tújí u vstupu do vily potvrdil svědek jméno FO a dokonce i jméno FO, jenž ve výpovědi zmínil údajnou reakci žalovaného, který podle svědka nad tújemi u hlavního vchodu pouze mávl rukou a vyjádřil tím, že mohou přijít pryč. Řada obrostlých tújí rostoucí podél plotu zahrady byla zachycena na fotografiích na čl. 194 (2. strana) a čl.

195. Na základě svědecké výpovědi jméno FO a jím pořízených fotografií (čl. 195, 2. strana) soud zjistil, že dne 29. 9. 2020 pokácel jméno FO řadu tújí, která se nacházela podél plotu v úrovni stavěné zdi garáže. jméno FO kácení tújí připustil s tvrzením, že postupoval v zájmu souseda a se souhlasem žalovaného. Žalovaný trval na tom, že o kácení tújí nebyl informován, provedené zásahy neodsouhlasil, stav tújí zachycený na fotografiích (čl. 196, 2. strana, čl. 197, obě strany) zjistil až po skončení nájmu. Soud uvěřil tvrzení žalovaného, že jméno FO neposkytl souhlas k odstranění a ořezání tújí. Vykácení bylo realizováno na konci září 2020, kdy se nájemní vztah chýlil ke konci a vztahy mezi žalovaným a uživateli nemovitosti byly značně napjaté. Žalovaný například již v emailu ze dne 22. 3. 2020 (čl. 182) jméno FO sdělil, že trvá na obnově chodníku a paravánů, z obsahu emailu žalovaného je zřejmý jeho negativní postoj ke změnám zjištěným na předmětu nájmu. Soud uzavřel, že pokud měl nájemce nemovitosti v úmyslu provádět změny odstraněním dřevin na pozemku žalovaného, měl tak činit až po výslovném odsouhlasení písemnou formou, jak stanovila nájemní smlouva.

34. S ohledem na námitky žalobkyně k vyjádření tituly před jménem jméno FO, kterým žalovaný dokládal vznik a výši škody na porostech v zahradě, ustanovil soud tituly před jménem jméno FO jméno účastníků, znalce z oboru ekonomiky, ceny a odhady pozemku a porostů a z oboru zemědělství, trvalé porosty a škody na kulturách. Úkolem znalce bylo na základě fotodokumentace založené ve spise i z jinak získaných poznatků (např. z ohledání pozemku) určit, zda se na místech uvedených v plánku na čl. 424 nacházely popisované rostliny a keře, jakou měly hodnotu v roce 2018 a 2020 a jaká je jejich současná obvyklá cena, pokud se v místě stále vyskytují. Znalec tituly před jménem jméno účastníků v posudku uvedl, že data pro zjištění původního stavu rostlin čerpal ze spisové dokumentace a od souseda pana jméno FO. Současný stav byl podle znalce zjištěn venkovním šetřením na parcele.

35. K rostlině vistárie (wistaria) znalec v posudku uvedl, že dle fotodokumentace se jednalo o zdravou rostlinu ve stáří nad 10 let v méně vhodné lokalitě, nejsou na ní zřetelně poškozené větve nebo olistění, v dokumentaci chybí četnost a rozsah kvetení. Dřevinu ocenil plnou cenou 2 880 Kč. Při výslechu soudem znalec sdělil, že po rostlině vistárii se na místě nic nenachází, nenašel žádné její zbytky, pravděpodobně neměl k dispozici ani žádné fotografie a při ocenění tak vycházel z údajů sdělených vlastníkem. Po informaci zástupkyně žalovaného, že u paravánů se nacházela hortenzie, znalec uvedl, že ani hortenzii neviděl, majitel (žalovaný) mu ukazoval místo u paravánů s tím, že dříve tam byl keř hortenzie. Soud nemá za prokázané, že by ze znaleckého zkoumání vyplynulo, že se u paravánů nacházel keř vistárie či hortenzie, který by bylo možné kvalifikovat jako zdravou rostlinu s kvalitním olistěním ve stáří nad 10 let. Znalec nebyl schopen uvést, z jakých konkrétních fotografií vycházel, odkázal na informace od žalovaného. Žalovaný v období po skončení nájmu zadával posouzení poškození rostlin tituly před jménem jméno FO, aniž se přitom domáhal stanovení škody následkem odstranění keře vistárie či hortenzie. Absence tvrzení o škodě na vistárii či hortenzii nasvědčuje tomu, že v době zpracování vyjádření tituly před jménem jméno FO žalovaný žádnou škodu na rostlinách u paravánů neevidoval. Soud poukazuje rovněž na email žalovaného z 22. 3. 2020, v němž žalovaný vytýká jméno FO, že paravány vylámal s tím prorostlým keřem. Jestliže hodnota paravánů byla nulová, mimo jiné i z důvodu prorůstajících rostlin, je třeba dovodit, že rostliny by stěží obstály po nutném odstranění dožilých paravánů, které měly být oporou pro rostliny a keře v jejich blízkosti.

36. K chybějícímu pokryvu na části stěny přístěnku rostlinou přísavník pětiprstý znalec v posudku uvedl, že pro ocenění stavu původního rozsahu redukce plochy převzal údaj z posouzení tituly před jménem jméno FO o rozsahu 15 m². Vzhledem k dynamice růstu přísavníku došlo k obrůstání ze sousedící rostliny, současná plocha bez rostlinného pokryvu je v rozsahu 6 + 5 m². Na této ploše je několik výhonů přísavníku i ze sousedící rostliny. Na ostatních stěnách domu je obrost přísavníku bez poškození, lze předpokládat shodný stav na posuzované stěně bez výrazného poškození, cena rostliny proto nebyla upravována snížením základní ceny za jeden m². Rostlinný pokryv přísavníku pětiprstého na 15 m² ve stáří 40 let znalec ocenil na 12 000 Kč, cenu nové rostliny na 150 Kč. Při výslechu soudem znalec sdělil, že se při prohlídce stěny pokoušel nalézt škodu od přísavníku, v tvrzeném rozsahu ji na stěně nedohledal, našel část povrchu porostlou slabými letorosty. Přestože znalec nemohl potvrdit proluku o velikosti 15 m² uváděnou v posouzení tituly před jménem jméno FO, uvedenou informaci od předchozího posuzovatele převzal, neboť vycházel z toho, že tituly před jménem jméno FO měl v době zpracování posouzení k dispozici aktuální fotografie. Znalec potvrdil, že rostlina přísavník roste a pokrývá plochu velmi rychle, nové výrůstky mají tenké letorosty, chybí na nich úponky zachycující se v omítce. Za tři roky obrostla stěna psím vínem tak, že nezarostlé zůstaly dvě samostatné plochy o rozměrech cca 6 m² a 5 m². Znalec vycházel z tvrzení vlastníka, že došlo k vykopání psího vína, žádné zbytky odstraněné rostliny na místě neviděl, neshledal ani poškození omítky nešetrným zásahem při odstranění přísavníku. Znalec označil za vhodné dosazení nové rostliny či několika rostlin přísavníku, aby nedošlo k poškození jediné rostliny rostoucí na východní straně (např. mrazem). I kdyby však k dosazení rostlin nedošlo, do tří let dojde k zaplnění proluky přirozeným přírůstkem stávající rostliny. Podle znalce neplatí, že starší rostlina přísavníku poskytuje kvalitnější a vyšší hodnotu obrostu, než rostlina nově vysazená.

37. Výpověďmi svědků jméno FO, jméno FO i jméno FO, jakož i z fotografií nacházejících se na čl. 410 a čl. 520, 2. strana má soud za prokázané, že na zahradě u domu žalovaného se nacházela podél plotu se sousedy jméno FO souvislá řada tújí. Žalobkyně namítala, že nelze doložit datum vzniku zmíněných fotografií. Soud za použití aplikace Google Maps - Street View ověřil autentičnost snímků na čl.

410. I v současné době lze při virtuální prohlídce adresa a Dělnická sledovat podobu těchto ulic v březnu 2020 (v aplikaci lze nastavit 2 – 3 náhledy na místo v různém čase, mimo jiné právě v březnu 2020). Soud prohlédl dostupné záběry okolí domu čp. parcela v Komenského ulici a uzavřel, že existenci vzrostlých tújí v březnu 2020 lze mít za dostatečně prokázanou. Znalec tituly před jménem jméno účastníků v posudku uvedl, že podle fotodokumentace a svědectví vlastníka sousedícího pozemku pana jméno FO byla podél plotu sousedících zahrad v minulosti vysázena řada tújí (druh zerav západní), které plnily funkci oddělení průhledu mezi sousedícími zahradami v poměrně husté výsadbě. Dřeviny byly sytě zelené, plně zapojené, do výšky 25 – 30 cm nad zemí s proschlými přesleny větví, pravděpodobně do výšky obvyklé sněhové pokrývky. Této skupině dřevin odpovídala obdobná stěna z tújí, která sousedí s chodníkem do Dělnické ulice. Výpověďmi jméno FO a jméno FO, jakož i z fotografií na čl. 521, 2. strana, čl. 522 – 523, má soud za prokázané, že dne 29. 9. 2020 jméno FO vykácel túje podél boční stěny garáže, kterou v rozhodné době stavěl jméno FO. Po odstranění tújí zůstaly pařízky, některé z nich vyfotografoval žalovaný. Žalovaný zdokumentoval rovněž navazující řadu tújí s holými ořezanými kmeny (fotografie čl. 522). Znalec tituly před jménem jméno účastníků zásah do tújí ořezáním jejich přeslenů označil za neodborný. Došlo jím k podpoře dynamiky růstu ve vrcholové partii řady tújí, neboť jehličnany s výjimkou tisu nemají spící pupeny, takže v části kmene nemůže dojít k novému postrannímu obrostu a dynamika růstu je koncentrována k terminálu, který výrazně zrychlil růst s omezenými postranním obrostem. Část řady tújí odvětvená do prsní výšky ztratila svou funkčnost, neboť přestala krýt zděnou část garáže na sousedící parcele, dřeviny se vytahují a naklánějí nad střechu garáže a mimo parcelu vlastníka. Dřeviny vykácených i ořezaných jehličnanů byly podle znalce v optimální lokalitě, plnily funkci zaclonění sousedící zahrady a nebyl důvod pro jejich likvidaci nebo redukci.

38. Při výslechu před soudem znalec potvrdil, že při šetření na místě samém v září 2024 nalezl u plotu podél garáže jméno FO řadu pařízků po vykácených dřevinách. Popsal způsob, kterým ověřoval způsob stáří vykácených tújí. K důkazu předložil odřezek kmínku, který zajistil při dalším ohledání v únoru 2025 ze zbytku pařezu u plotu, nacházejícího se pod sněhem. Jedná se o část užšího kmínku, než jsou zachyceny na fotografiích pařízků založených ve spise, které pořídil žalovaný. V zápoji rostlin je obvyklé, že některé jsou slabší, stáří všech kusů je shodné, v tomto případě zjistil stáří 21 – 30 let, což bylo potvrzeno počtem letokruhů na vzorku. Při hodnocení kvality vykácených tújí znalec přihlížel ke stavu obdobných tújí, nacházejících se jinde na pozemku, vycházel rovněž ze stavu ponechaných tújí, u kterých byl nešťastným způsobem ořezán spodek kmene (např. fotografie na čl. 482). Znalec změřil délku stěny z tújí u vykácených zeravů na 7 metrů a u ořezaných zeravů na 4,7 metru. Porost tújí, které byly vykáceny, ocenil ve stavu před mechanickým zásahem na 44 205 Kč a porost tújí, které byly ořezány na 29 680 Kč s tím, že vzhledem k dlouhověkosti dřevin není rozdíl v jejich ceně mezi roky 2020 a 2024. Následkem ořezání se cena skupiny tújí snížila na 8 244,54 Kč, s ohledem na plynutí času nedošlo ke změně uvedené hodnoty.

39. Ke dvěma tújím, které se nacházely po obou stranách schodiště, znalec tituly před jménem jméno účastníků v posudku uvedl, že se jednalo o zdravé solitérní rostliny bez zjevných známek mechanického nebo zdravotního poškození ve stáří nad 40 let. Dřeviny byly v optimální lokalitě a nebyl důvod pro jejich likvidaci. Túje u vchodu byly odstraněny včetně pařízků. Hodnotu každé z posuzovaných tújí znalec stanovil po zohlednění příslušných koeficientů na 20 286 Kč, když vycházel z odhadovaného stáří v rozmezí 41 – 60 let a dobré kondice obou dřevin. Při výslechu nebyl znalec schopen označit ve spisu fotografie, na základě kterých posuzoval kvalitu a stáří solitérních tújí a dospěl k závěrům o jejich ceně.

40. Posudek a výslech tituly před jménem jméno FO jméno účastníků vzal soud za podklad pro zjištění hodnoty posuzovaných rostlin pouze zčásti. K ocenění vykácených a ořezaných tújí měl znalec pro odborné posouzení k dispozici nejen fotodokumentaci, ale rovněž výpověď pana jméno FO, měl možnost srovnání s tújemi rostoucími u plotu podél adresa a s tújemi, které po odvětvení zůstaly na místě. Znalec ke stanovení stáří vykácených tújí použil odřezek kmínku, který upravil takovým způsobem, aby mohl spočítat letokruhy. Soud proto závěr znalce o stáří stěny tújí v rozmezí 21 – 40 let považuje za přesvědčivý. Znalec vysvětlil, proč provedl srážku z ceny - kvůli proschlým přeslenům větví ve spodní části kmene. Soud vzal proto za prokázané, že cena vykácených tújí v byla a i nyní je 44 205 Kč, cena ořezaných tújí byla před zásahem 29 680,09 Kč a nyní je 8 244,54 Kč. U vistárie nebo hortenzie v blízkosti paravánů, přísavníku pětiprstého a solitérních tújí po stranách schodiště nelze podle názoru soudu z posudku tituly před jménem jméno účastníků vycházet. Z provedeného výslechu znalce se ukázalo, že závěry jeho písemného posudku nebyly ohledně těchto položek podloženy faktickými a objektivními zjištěními, ale zakládaly se na domněnkách vycházejících z tvrzení žalovaného a převzatých z posouzení a ocenění škody tituly před jménem jméno FO, který neprovedl místní šetření a vycházel pouze z podkladů dodaných žalovaným.

41. Žalobkyně na vady a nedostatky znaleckého posudku tituly před jménem jméno účastníků poukázala v podrobném vyjádření ze dne 31. 3. 2025 a navrhla, aby soud ustanovil revizního znalce. Zároveň setrvala na stanovisku, že žalovaný v řízení nepředkládá žádný důkaz o tom, že stav rostlin, na který odkazuje ve vztahu ke svému nároku na náhradu škody, byl stavem, v jakém se rostliny nacházely při skončení nájmu a předání domu s pozemkem žalovanému. Soud, vyjma závěrů znalce o vzniku a výši škody vykácením a ořezáním tújí, považuje námitky žalobkyně proti ostatním částem posudku za důvodné. Soud poukazuje na shora vyslovený závěr o nulové škodě na rostlině u paravánů, přihlédl přitom i k tomu, že žalovaný ani nebyl schopen upřesnit druh odstraněné rostliny. Přísavník obrůstá velkou rychlostí a lze očekávat brzké zacelení proluky na přístavku přirozeným přírůstkem. I kdyby v době nájmu žalobkyně došlo k odřezání kmínku přísavníku a uschnutí části pokryvu stěny domu, jednalo se o stav přechodný. Soud uzavřel, že vznik škody na přísavníku nebyl prokázán. Reviznímu posudku by tak k řešení zbývalo jediné - posoudit, zda odstraněním tújí po levé a pravé straně vstupního schodiště vznikla škoda a v jaké výši. Žalovaný existenci tújí k počátku nájmu doložil fotografiemi na čl. 406, 407 s popisem, že jde o snímky z Google Maps - Street View. Soud zjistil, že uvedené snímky se ve zmiňované aplikaci nenacházejí, neboť Google Maps obsahují snímky adresa s domem žalovaného z měsíce března 2020, nikoli z dřívějšího období (foto čl. 408, 409). Fotografie z doby započetí nájmu byly soudem dohledány v obdobné mapové aplikaci od Seznamu, v níž je uvedeno přesné datum pořízení snímků 28. 8. 2018. Na fotografiích z 27. 7. 2018 pořízených při předání nemovitosti žalobkyni nejsou túje viditelné, což však soud přičítá nadměrnému porostu na stěnách domu a celkově zanedbanému stavu zahrady (viz např. fotografie čl. 302 – 2. strana, čl. 305 - 2.strana, shodně fotografie žalobkyně v příloze čl. 321). Túje po levé a pravé straně schodiště k hlavním vstupním dveřím jsou patrné i na snímcích na čl. 419, čl. 519, datum vzniku těchto záběrů však nebylo doloženo. Soud má za prokázané, že v době započetí nájmu obě solitérní túje existovaly, v březnu 2020 túje vpravo chyběla, túje vlevo byla značně ořezána (čl. 409), do skončení nájmu pak došlo k jejímu úplnému odstranění. K solitérním tújím soud konstatuje, že možnosti prokázání jejich stavu ke dni 27. 7. 2018 jsou značně omezené. Záběry tújí vlevo a vpravo od schodiště jsou dostupné pouze v minimálním množství a v nedostatečné kvalitě. Z uvedeného důvodu je soud přesvědčen, že posouzení stavu solitérních tújí a jejich ocenění revizním znalcem by bylo obtížné, ne-li nemožné. Zadání revizního posudku považuje soud za nehospodárné, nákladné a pro další dokazování nepřínosné. Soud zastává názor, že v souvislosti s nárokem na náhradu škody by mělo být zohledněno odstranění dvou tújí během trvání nájmu žalobkyně, neboť žalobkyně neprokázala, že uživatelé nemovitosti přistoupili k jejich kácení s písemným souhlasem žalovaného. Zároveň je soud přesvědčen, že škodu vzniklou odstraněním dvou tújí by nebylo možné přesně určit ani revizním znaleckým posudkem. Soud vycházel z odhadu znalce o ceně každé z tújí v částce 20 286 Kč, kterou redukoval podle zjištění učiněných z fotografií o stavu tújí před vznikem nájmu či na jeho samém počátku (28. 8. 2018). Soud uvedeným způsobem stanovil cenu túje vlevo od schodiště ve výši jedné třetiny z částky 20 286 Kč na 6 762 Kč. Cenu túje vpravo od schodiště stanovil soud ve výši pouze jedné desetiny z částky 20 286 Kč na 2 028,60 Kč. Z fotografie túje u schodiště vpravo (čl. 519) je zjevné, že túje byla ohnutá do oblouku se špičkou ležící na zemi, na fotografii ze dne 28. 8. 2028 (čl. 407) již nejsou viditelné cca dvě třetiny dřeviny, hodnota túje byla soudem shledána jako nízká. Soud má v projednávaném případě za to, že využití úvahy soudu ke stanovení ceny solitérních tújí na místo zadání revizního znaleckého posudku přispělo ke zrychlení řízení i k úspoře nákladů účastníků.

42. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.) o jistotě složené nájemcem a o náhradě škody:

43. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle § 2254 odst. 2 o. z. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

44. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

45. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 se hradí skutečná škoda.

46. Podle § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

47. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

48. Co se týká uplatněného nároku žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč, bylo prokázáno (a žalovaný to od počátku uznával), že žalovaný přijal dne 30. 6. 2018 od žalobkyně jistotu v uvedené výši, kterou po skončení nájmu dne 30. 11. 2020 ani později žalobkyni nevrátil. Žalovaný zaslal žalobkyni dopis z 28. 12. 2020 s vyúčtováním jistoty, učinil tak podle čl. 8.8. smlouvy ve lhůtě 30 dnů od ukončení nájmu. Ve vyúčtování jistoty žalovaný žalobkyni sdělil, že celou jistotu započítává na náhradu škody na předmětu nájmu, zároveň uplatnil vlastní pohledávku ve výši rozdílu mezi jistotou a škodou, kterou mu podle jeho přesvědčení žalobkyně způsobila.

49. Žalovanému se v řízení nepodařilo prokázat tvrzenou škodu na dveřích, dřevěném vybavení domu a venkovních roletách (odst. 27) ani na paravánech (odst. 31). Škoda vzniklá následkem neodsouhlasené změny chodníku byla prokázána ve výši 36 313 Kč (odst. 30). Soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal vznik škody na rostlině vistárie či hortenzie ani na popínavém přísavníku pětiprstém. Vykácením řady tújí byla žalovanému způsobena škoda 44 205 Kč. Ořezáním tújí vznikla škoda ve výši 21 435,50 Kč, představující rozdíl v ceně dřevin před a po ořezání (29 680 Kč mínus 8 244,50 Kč). Po připočtení škody vykácením dvou samostatných tújí (6 762 Kč plus 2 028,60 Kč) činí celková škoda na rostlinách po zaokrouhlení 74 431 Kč. Žalobkyně žalovanému na jeho majetku způsobila celkovou škodu 110 744 Kč, na kterou měl žalovaný právo započíst si složenou jistotu 45 000 Kč. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč zamítl. Vzhledem ke včasnému vyúčtování jistoty žalovaným a oznámením provedeného zápočtu žalobkyni zamítl soud i požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení (výrok II).

50. Žalobkyně v žalobě požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť přehlédla, že žalovaný není podnikatelem. Soud na základě částečného zpětvzetí řízení ohledně nákladů ve výši 1 200 Kč podle § 96 o.s.ř. zastavil výrokem I. rozsudku.

51. Žalovaný nad rámec již započtené částky 45 000 Kč nárokoval po žalobkyni náhradu škody, kterou uplatnil vzájemným návrhem v částce 302 312 Kč. Žalobkyně odpovídá žalovanému za škodu v celkové výši 110 744 Kč, soud proto výrokem III. rozhodl o její povinnosti zaplatit žalovanému částku 65 744 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán od účinnosti výzvy žalovaného k náhradě škody dopisem s vyúčtováním pronajímatele z 28. 12. 2020. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

52. Část vzájemného nároku žalovaného na náhradu škody nebyla shledána důvodnou, konkrétně jde o rozdíl mezi přisouzenou částkou 65 744 Kč a požadovanou částkou 302 312 Kč. Soud výrokem IV. rozhodl o zamítnutí vzájemného nároku žalovaného na náhradu škody v rozsahu 236 568 Kč.

53. Žalobkyně i žalovaný vznesli požadavek, aby soud druhé straně sporu uložil povinnost k náhradě nákladů řízení. Žalobkyně poukázala na předmět sporu, kterým jsou dva samostatné nároky – nárok žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím a nárok žalovaného (uplatněný protinávrhem) ve výši 352 076 Kč (správně 302 312 Kč) s příslušenstvím. Podle ustálené judikatury (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. února 2018, sp. zn. spisová značka, že i když soud projedná nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném řízení), považuje se při rozhodování o náhradě nákladů řízení každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou, za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a ve vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2, a 3 o. s. ř., a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně proto vyčíslila své náklady řízení samostatně pro obě části sporu, a to z nároku na vrácení jistoty na částku 204 722,66 Kč včetně DPH a na 450 942,66 Kč včetně DPH.

54. Náklady žalobkyně z předmětu řízení 45 000 Kč stanovil soud následovně: Žalobkyně vynaložila soudní poplatek 1 800 Kč a byla zastoupena advokátkou, které náleží odměna a náhrady podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalovaný nikdy nesporoval zaplacení jistoty žalobkyní, obrana žalovaného proti požadavku žalobkyně na vrácení jistoty spočívala v námitce započtení. Z uvedeného důvodu vyhodnotil soud jako úkony nezbytně spojené s uplatněním práva žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč úkon převzetí věci a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Pokud by žalovaný netvrdil zánik nároku započtením, mohlo být o nároku žalobkyně rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Veškerá další písemná podání žalobkyně a její účast u soudních jednání v následujícím průběhu řízení nijak nesouvisela s nárokem na vrácení jistoty a týkala se výhradně projednávání protinároku na náhradu škody, který vznesl žalovaný. Z uplatněného nároku žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč náleží podle advokátního tarifu odměna za úkon právní služby ve výši 2 900 Kč. Paušální náhrada ke každému z poskytnutých úkonů činí 300 Kč, neboť shora uvedené úkony byly učiněny v době znění advokátního tarifu platného do konce roku 2024. Za řízení o nároku žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč, v němž byla žalobkyně úspěšná, vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 13 416 Kč (3 x 2 900 Kč, 3 x 300 Kč, DPH 2 016 Kč a soudní poplatek 1 800 Kč).

55. Z uplatněného nároku žalovaného na náhradu škody v celkové výši 347 312 Kč náleží podle advokátního tarifu odměna za úkon právní služby ve výši 9 700 Kč. Paušální náhrada ke každému z poskytnutých úkonů činí 300 Kč či 450 Kč v závislosti na tom, zda advokátka žalobkyně úkon poskytla do 31. 12. 2024 nebo po 1. 1. 2025. Advokátka žalobkyně poskytla následující úkony právní služby : Převzetí a příprava zastoupení v souvislosti protinávrhem žalovaného (2. 9. 2021), písemné podání (1. 12. 2021), účast na jednání (15. 12. 2021), písemné podání (18. 3. 2022), účast na jednání (23. 3. 2022, s ohledem na délku jednání 3 úkony), účast na jednání (3. 5. 2022, s ohledem na délku jednání 4 úkony), písemné podání (21. 6. 2023), účast na jednání (22. 8. 2023), účast na jednání (10. 10. 2023, s ohledem na délku jednání 3 úkony), písemné podání (24. 11. 2023), účast na jednání (28. 11. 2023, s ohledem na délku jednání 2 úkony), účast na jednání (24. 5. 2024), účast na jednání (16. 7. 2024), účast na jednání (27. 9. 2024), písemné podání (22. 11. 2024), účast na jednání (18. 2. 2025, s ohledem na délku jednání 2 úkony), písemné podání (31. 3. 2025), účast na jednání (8. 4. 2025), písemné podání (16. 6. 2025) a účast na jednání (18. 6. 2025)

56. Zástupkyni žalobkyně nebyla přiznána odměna za účast na místním šetření, které podle žalobkyně mělo proběhnout 17. 4. 2022, ze spisu jeho konání nevyplývá, a dále za písemná podání, která nebyla ve spisu dohledána nebo jejichž obsahem bylo pouze sdělení adres svědků, vyjádření konstatující neúspěch smírných jednání či vyúčtování nákladů řízení. Navíc byly zohledněny dva úkony - zástupkyně žalobkyně se účastnila jednání i ve dnech 28. 11. 2023 a 16. 7. 2024, poskytnutí těchto právní služeb ve vyúčtování neuvedla. Advokátka žalobkyně tedy poskytla celkem 29 úkonů právní služby (z toho 1 x převzetí věci, 21 úkonů v souvislosti s účastí u jednání a 7 písemných podání ve věci samé), za které jí náleží odměna 29 x 9 700 Kč tj. odměna 281 300 Kč. Paušální náhrady náleží v celkové výši 9 600 Kč (23 x 300 Kč + 6 x 450 Kč). Po připočtení DPH ve výši 21 % (61 089 Kč) činí výše odměny s paušálními náhradami celkem 351 989 Kč.

57. Žalobkyně vynaložila náklady na dvanáct cest k jednáním z Prahy k Okresnímu soudu v Trutnově a zpět, z toho 8 cest uskutečnila vozidlem Ford Focus s prům. spotřebou 6,7 l/100 km, 1 cestu vozidlem Volkswagen Golf s prům. spotřebou 5,2 l/100 km a 3 cesty vlakem. Náklady při použití automobilu byly vyúčtovány v souladu s předpisy o cestovních náhradách, cena jízdného vlakem byla doložena jízdenkami. Žalobkyni vznikly celkové náklady cestovného včetně DPH ve výši 31 344,66 Kč. Žalobkyně v souvislosti uvedenými cestami uplatnila náhradu za promeškaný čas (100 Kč za 42 promeškaných půlhodin za 3 cesty vlakem v délce 3,5 hodiny ve dnech 15. 12. 2021, 23. 3. 2022 a 3. 5. 2022, 100 Kč za 48 promeškaných půlhodin za 6 cest autem v délce 2 hodiny vykonaných do konce roku 2024, 150 Kč za 24 promeškaných půlhodin za 3 cesty autem v délce 2 hodiny vykonaných v roce 2025). Náhrada promeškaného času celkem činí 12 600 Kč(4 200 Kč + 4 800 Kč + 3 600 Kč), po připočtení DPH pak 15 246 Kč. Celkové náklady vynaložené žalobkyní v části předmětu řízení o náhradu škody činí po zaokrouhlení 398 579,66 Kč.

58. Soud při rozhodování o právu na náhradu nákladů řízení samostatně vycházel z výsledku řízení o vrácení jistoty a z výsledku řízení o náhradě škody. Nárok žalobkyně na vrácení jistoty ve výši 45 000 Kč byl důvodný, zcela úspěšné žalobkyni proto náleží podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů v částce 13 416 Kč. V řízení o zaplacení náhrady škody ve výši 347 312 Kč žalovaný uspěl co do částky 110 744 Kč (důvodně započtených 45 000 Kč a přisouzených 65 744 Kč), což představuje z celkového požadavku žalovaného na náhradu škody úspěch v rozsahu 32 %. Žalobkyně byla v části řízení o náhradu škody úspěšná co do 68 %, neboť soud rozhodl z předmětu řízení 347 312 Kč o zamítnutí částky 236 568 Kč. Podle míry úspěchu náleží žalobkyni v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů ve výši 36 % z částky 398 579,66 Kč tj. na náklady v částce 143 489 Kč. Soud výrokem V. přiznal žalobkyni náklady v celkové výši 156 905 Kč, žalovanému uložil nahradit náklady podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit advokátce žalobkyně.

59. Stát v řízení o náhradu škody platil část nákladů na znalečné tituly před jménem jméno FO ve výši 3 600 Kč, která nebyla pokryta složenou zálohou žalovaného. K úhradě znalečného tituly před jménem jméno účastníků byla plně využita složená záloha. Účastníci jsou podle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinni se podle výsledku řízení podílet na náhradě nákladů placených státem. Soud proto uložil žalobkyni výrokem VI. povinnost nahradit státu částku 1 152 Kč (32 % nákladů vynaložených státem), výrokem VII. žalovanému povinnost nahradit státu částku 2 448 Kč (68 % nákladů vynaložených státem).

60. Ukládal-li soud povinnost k zaplacení dlužné částky či nákladů řízení, stanovil vždy lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 3 dnů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.